5 As 257/2015 — Nejvyšší správní soud

5 As 257/2015- 32 - text 5 As 257/2015 - 38 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobců: a) E. S. a b) J. S., zastoupeni Mgr. Dušanem Havlenou, advokátem se sídlem Nad Vdovečkem 1206, Blatná, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2015, č. j. 30 A 103/2014 - 68, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 12. 2015, č. j. 30 A 103/2014 - 80, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2015, č. j. 30 A 103/2014 - 68, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 12. 2015, č. j. 30 A 103/2014 - 80, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Rozhodnutím Obecního úřadu Žihobce (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 7. 5. 2014, č. j. 94/2014, byla žalobcům podle § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a podle § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, v relevantním znění (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), uložena povinnost připojit budovu č. p. X, včetně příslušenství, v obci Žihobce, část obce Žihobce, vystavěnou na stavební parcele č. X, obojí v k. ú. a obci Žihobce, jejímiž vlastníky jsou žalobci, na oddílnou splaškovou kanalizaci pro veřejnou potřebu ukončenou čistírnou odpadních vod (dále jen „ČOV“) v obci Žihobce, a to nejpozději do 6 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podali žalobci odvolání. Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) rozhodnutím ze dne 9. 7. 2014, č. j. ŽP/6387/14, sp. zn. ZN/1501/ŽP/14, změnil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak, že ve výroku doplnil za slovní spojení „na stavební parcele X“ slovní spojení „a na pozemku p. č. X“, přičemž ve zbytku rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí stěžovatele napadli žalobci žalobou u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), který rozhodnutí stěžovatele a rovněž rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil. Krajský soud uvedl, že § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích zakládá správnímu orgánu oprávnění využít institutu správního uvážení a zvolit jeden z možných způsobů řešení konkrétního případu. Meze správního uvážení jsou dány podmínkami citovaného ustanovení, podle něhož lze povinnost uložit pouze vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na nichž vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, druhou podmínkou je pak technická možnost realizace připojení na kanalizaci. Krajský soud dále vyslovil názor, že meze správního uvážení tvoří také elementární právní principy správního rozhodování, ke kterým náleží princip právní jistoty, princip rovnosti osob, o jejichž právech se jedná, a princip obdobného rozhodování v obdobných případech. K podmínce technické možnosti realizace připojení krajský soud konstatoval, že správní orgány vycházely ze stanoviska společnosti PROVOD - INŽENÝRSKÁ SPOLEČNOST s.r.o. ze dne 6. 6. 2013 (dále jen „Stanovisko projektanta“), podle kterého „z pohledu projektanta projektu Žihobce - ČOV a kanalizace není shledán žádný technický důvod, proč by uvedená nemovitost neměla být na kanalizaci napojena“. Takové stanovisko je však podle krajského soudu příliš obecné a je nutné jej dále specifikovat ve vztahu ke konkrétnímu projednávanému případu, zohlednit situování místa vzniku odpadních vod, vytyčit a hodnotit optimální trasu přípojky, vyhodnotit výškové poměry, které jsou určující pro závěr, zda připojení na kanalizaci je technicky řešitelné způsobem gravitačním nebo vztlakovým. Podle krajského soudu je nezbytné, aby se správní orgány vypořádaly s otázkou, zda je rozhodnutí o povinnosti připojit se na kanalizaci v souladu se zásadou ochrany dobré víry (§ 2 odst. 3 správního řádu), neboť žalobci se nacházejí v situaci, kdy dům č. p. X, parcela p. č. X a rovněž bazén a WC na parcele p. č. X v k. ú. Žihobce jsou vybudovány a užívány na podkladě řádného stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí. V rámci naplnění zásady proporcionality je nezbytné porovnat veřejný zájem (§ 2 odst. 4 správního řádu) se zájmem soukromým, a zároveň je zapotřebí, aby správní orgány posoudily také ekonomické aspekty zřízení kanalizační přípojky, tj. zda její zřízení není extrémně nákladné. Pro úvahu v tomto směru je potřeba vycházet z předpokládané trasy přípojky žalobců, její délky, rozsahu převýšení a hodnotit úměrnost předpokládaných nákladů. Podle krajského soudu správní orgány nenaplnily ani zásadu legitimního očekávání (§ 2 odst. 4 správního řádu). Zápis z mimořádného zasedání zastupitelstva obce Žihobce konstatuje, že v obci existuje několik objektů, které se nemohou ke splaškové kanalizaci gravitačně připojit a že tyto přípojky osadí dodavatel na náklady obce přečerpávacím čerpadlem. S rozdílným přístupem obce k žalobcům se stěžovatel vypořádal pouhým konstatováním, že „žalobci mají odlišné postavení od ostatních obyvatel obce“, aniž by závěr blíže odůvodnil. Krajský soud dospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť nebylo doloženo splnění podmínek § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, přičemž ve správních rozhodnutích chybí důvody objasňující, že byly respektovány základní zásady správního řízení. II. Podstatný obsah kasační stížnosti, vyjádření žalobců Stěžovatel napadl rozsudek krajského soudu z důvodů, které podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích dává možnost obecnímu úřadu, aby v rámci přenesené působnosti uložil vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Povinnost připojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu lze nařídit i v případě, že vlastník nemovitosti zajišťuje likvidaci odpadních vod jiným způsobem (mj. prostřednictvím domovní ČOV), a to i tehdy, činí-li tak v souladu s právními předpisy. Podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“), může vodoprávní úřad v řízení z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit, byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Překážkou řízení o uložení povinnosti připojit stavbu na kanalizaci pro veřejnou potřebu není ani platné povolení k vypouštění odpadních vod. Obdobné oprávnění správního orgánu rozhodnout o povinnosti vlastníka stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku obsahuje též § 137 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), jenž umožňuje nařídit nezbytné úpravy k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy. Uvedená ustanovení předjímají veřejný zájem na zajištění efektivního čištění odpadních vod. Postup je také v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. 10. 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen „směrnice 2000/60/ES“), podle které mělo být dosaženo dobrého stavu povrchových vod do 15 let od účinnosti směrnice zejména tím, že v souladu s čl. 10 směrnice veškeré vypouštění do povrchových vod je realizováno na základě nejlepších dostupných technologií a též omezením znečišťování bodovými a difusními zdroji. Odpadní vody z domu žalobců jsou čištěny v domovní ČOV pomocí biodisků bez odstraňování fosforu a dusíku, což je technologie nesplňující požadavky na nejlepší dostupnou technologii. Oproti tomu centrální čištění vod v ČOV obce Žihobce je realizováno na úrovni nejlepších dostupných technologií. Naplnění směrnice 2000/60/ES lze dosáhnout pouze odstraněním co nejvíce bodových zdrojů znečištění a jejich nahrazením efektivnějším čištěním. Povinnost připojení na kanalizaci zahrnuje veškeré činnosti a úkony nutné k zajištění odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu. Nezbytnou podmínkou pro rozhodnutí o povinnosti připojit se na kanalizaci je pouze zjištění, že z technického hlediska je možné se na kanalizaci napojit; naopak skutečnosti uvedené v rozsudku (tj. vytyčit a hodnotit optimální trasu zřizované přípojky ve vazbě na specifickou trasu splaškové kanalizace, do které má být přípojka napojena a vyhodnotit i výškové poměry, které jsou určující pro závěr, zda připojení na kanalizaci je technicky řešitelné způsobem gravitačním anebo vztlakovým) nemohou být rozhodující a jdou nad rámec zmocnění § 3 odst. 8 zákona o