6 As 28/2016 — Nejvyšší správní soud

6 As 28/2016- 54 - text 6 As 28/2016 - 66 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobců a) J. P., b) M. P., obou zastoupených Mgr. Ing. Pavlem Cinkem, advokátem, se sídlem Plzeň, Sady 5. května 36, proti žalovanému Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2014, č. j. SPU 396643/2014, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 12. 2015, č. j. 57 A 101/2014 – 57, t a k t o: I. Kasační stížnost s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Rozhodnutím Ústředí Státního pozemkového úřadu č. j. SPU 396643/2014 ze dne 25. 8. 2014 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Plzeňský kraj, Pobočky Plzeň, ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 2RP38008/2011-130727, č. j. SPU 050998/2014 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu prvého stupně“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. [2] Žalobci se po doručení předmětného rozhodnutí následně žalobou proti rozhodnutí správního orgánu domáhali zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Mileč ze dne 1. 8. 2008, číslo zakázky 1200/08/PÚ, zpracovaného jménem Ing. L. P., R. 10, P., Ing. H. Š., osobou úředně oprávněnou k projektování pozemkových úprav, podle § 11 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“)¨. [3] O výše uvedené žalobě proti rozhodnutí správního orgánu rozhodl Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 15. 12. 2015, č. j. 57 A 101/2014 – 57, tak, že žalobní body neshledal důvodnými, žalobu zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. II. Rozhodnutí krajského soudu [4] Krajský soud neshledal důvodnou námitku, že žalobce J. P. nebyl pozemkovým úřadem pozván na kontrolní den konaný dne 12. 2. 2014. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobce J. P. nebyl předsedou sboru zástupců, který tento sbor zastupuje, proto nebylo povinností pozemkového úřadu přizvat žalobce na uvedený kontrolní den a na druhé straně nebylo právem žalobce J. P. být z titulu člena sboru zástupců přítomen na uvedeném kontrolním dnu. Proto nebyl porušen § 9 odst. 24 zákona o pozemkových úpravách, a pokud žalobci žalovanému vytýkají, že ke shodné odvolací námitce konstatoval, že zástupce sboru na kontrolní den přizván nebyl, jelikož správní orgán nepovažoval jeho účast za potřebnou, pak soud uvedl, že tento postup byl pozemkovému úřadu v případě konání kontrolního dne umožněn na základě § 9 odst. 24 zákona o pozemkových úpravách. Pokud žalobce J. P. v té souvislosti namítal, že mu tímto údajně chybným procesním postupem pozemkového úřadu, byla „odňata zákonná možnost vyjádřit se k projednávaným skutečnostem na tomto kontrolním dni“, pak z tohoto tvrzení není zřejmé, jakým zcela konkrétním způsobem bylo tímto postupem zasaženo do vlastnického práva žalobce. [5] Ke druhému bodu žaloby krajský soud konstatoval, že v daném případě sice došlo ze strany pozemkového úřadu k porušení § 9 odst. 20 zákona o pozemkových úpravách, když po dobu třiceti měsíců nebyly svolány kontrolní dny, ačkoliv je povinností svolat v průběhu řízení kontrolní den nejméně jednou za šest měsíců. Soud však konstatoval, že žalobci v žalobě netvrdili a žádným způsobem neprokazovali, jakým způsobem toto procesní pochybení zasáhlo jejich vlastnické právo k dotčeným pozemkům, případně jaký mělo z jejich pohledu negativní vliv na výsledné řešení dané komplexní pozemkové úpravy. Uvedené porušení ustanovení o řízení před správním orgánem proto podle krajského soudu nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí správního orgánu prvého stupně o schválení komplexní pozemkové úpravy a na zákonnost napadeného rozhodnutí. [6] K námitce žaloby ohledně porušení § 5 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách krajský soud uzavřel, že v odůvodnění svého rozhodnutí již pozemkový úřad vyjmenoval osm zemřelých vlastníků dotčených pozemků a u každého z nich uvedl číslo listu vlastnictví. U těchto osob učinil dotaz na evidenci obyvatel vedenou Ministerstvem vnitra a na Městský úřad Nepomuk. Když tato šetření nevedla k dohledání a identifikaci uvedených osob, byl jim usnesením ze dne 15. 6. 2011, č. j. 819/11/PU, ustanoven opatrovník - Obec Mileč, zastoupená starostou. Zemřelých osob bylo v průběhu řízení více, ale po té, kdy se podařilo dohledat místo a datum jejich úmrtí, byly k příslušným okresním soudům podány návrhy na projednání těchto pozůstalostí. Usnesením ze dne 25. 11. 2013, č. j. SPU 498627/2013, byla ustanovena opatrovníkem pana K. Š. obec Mileč, zastoupená starostou. Protože do vydání prvostupňového rozhodnutí bylo dědictví projednáno, byl návrh komplexní pozemkové úpravy zaslán dědici. Dotaz do bývalé evidence obyvatel a na matriku a ustanovení opatrovníka bylo provedeno ohledně více osob, u kterých však do vydání prvostupňového rozhodnutí došlo k projednání dědictví a na LV jsou již vedeni noví vlastníci. Krajský soud k této námitce rovněž uvedl, že žalobci uplatnili námitku porušení postupu stanoveného § 5 odst. 4 ZPÚ, aniž by uvedli konkrétní případ porušení tohoto ustanovení a zejména aniž by tvrdili a prokázali, jakým způsobem toto - dle jejich názoru procesní - pochybení zasáhlo jejich vlastnické právo k dotčeným pozemkům, případně jaký mělo z jejich pohledu negativní vliv na výsledné řešení dané komplexní pozemkové úpravy. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobci podle obsahu tohoto žalobního bodu nehájí svoje práva, ale hájí práva někoho jiného - práva právních nástupců vlastníků jiných pozemků. [7] K námitce, že v průběhu řízení nedošlo k projednání námitek a připomínek žalobce J. P. ze dne 5. 6. 2012 sborem zástupců, ale tyto námitky a přípomínky byly projednány dne 30. 10. 2012 jen za účasti žalobce J. P., jeho právního zástupce, zhotovitele návrhu a pozemkového úřadu, čímž došlo k porušení § 5 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, a že odkaz pozemkového úřadu na jednání sboru zástupců o námitkách ve dnech 17. 9. 2013 a 6. 12. 2011 není na místě, protože sbor zástupců projednával dne 17 9. 2013 ochotu jednat o změně návrhu a 6. 12. 2011 nemohl námitky a připomínky žalobce J. P. projednávat, protože byly podány až dne 5 6.2012, krajský soud uvedl, že námitky žalobce J. P. ze dne 5. 6. 2012 byly námitkami procesními, se kterými je správní orgán povinen se vypořádat až v odůvodnění rozhodnutí. Nejednalo se tedy o námitky, které by měly být věcně projednány sborem zástupců, ani o námitky, které by měly být věcně vypořádány zejména z hlediska naplnění podmínek podle § 2 zákona o pozemkových úpravách. Jak správně uvedl žalovaný, projednání připomínek nemělo za následek zásah do návrhu tak, že by se podstatným způsobem měnil návrh nového uspořádání pozemků. Pokud žalobci uvádějí, že tím došlo k narušení plánu společných řízení, pak neuvádí, jakým způsobem mělo k narušení dojít a zejména neuvádí, jaký vliv mělo toto dle žalobců procesní pochybení na výsledné řešení dané komplexní pozemkové úpravy v neprospěch žalobců. [8] K námitce uplatněné žalobci v řízení, že pozemkovou úpravou dotčené pozemky církví, náboženských řádů a kongregací nejsou vedeny odděleně od ostatních pozemků ve vlastnictví státu, když na LV 60000 jsou vedeny pozemky ve vlastnictví státu i církevní pozemky, krajský soud zopakoval, že žalobci svým tvrzením nehájí svá práva, nenamítají porušení svých subjektivních veřejných práv, porušení svého vlastnického práva k pozemkům dotčeným danou komplexní pozemkovou úpravou. Krajský soud se proto plně ztotožnil s argumentací žalovaného ohledně vedení pozemků ve vlastnictví státu, jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, katastrem nemovitostí a ztotožnil se s žalovaným rovněž v tom, že danou komplexní pozemkovou úpravou nebyly tyto pozemky dotčeny. [9] K totožnému závěru o nedůvodnosti dospěl krajský soud i u námitek žalobců, ve kterých v rámci šestého žalobního bodu namítali, že pozemkový úřad nepředložil přepracovaný plán společných zařízení k novému vyjádření dotčeným orgánům státní správy a došlo tak k porušení § 9 odst. 11 zákona o pozemkových úpravách, neboť sice došlo k posouzení nového návrhu společných zařízení sborem vlastníků, nicméně nedošlo k předložení tohoto pozměňovacího návrhu obci Mileč, a proto nebyla tato záležitost projednána a tudíž ani nemohla být schválena obcí Mileč. Krajský soud konstatoval, že argumentace žalovaného k této námitce v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí odpovídá obsahu správního s