1 As 350/2016 — Nejvyšší správní soud

1 As 350/2016- 72 - text 1 As 350/2016 - 81 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: Mgr. et Mgr. J. M., zastoupen Mgr. Filipem Hajným, advokátem se sídlem Moskevská 60, Praha 10, proti žalované: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, se sídlem Okružní 10, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí rektora žalované ze dne 14. 2. 2013, č. j. VŠTE003054/2013, za účasti osoby zúčastněné na řízení: prof. Ing. J. V., CSc., v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2016, č. j. 10 A 37/2013 – 216, t a k t o : I. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2016, č. j. 10 A 37/2013 – 216, s e ve výroku I. a III. z r u š u j e . II. Výrok II. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2016, č. j. 10 A 37/2013 – 216, s e z r u š u j e ve vztahu k základním osobním údajům podle § 8b odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o platech, odměnách a jiných obdobných finančních plněních z veřejných prostředků v roce 2011 poskytnutých rektorovi Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. III. Ve vztahu ke zbytku výroku II. a k výroku IV. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2016, č. j. 10 A 37/2013 – 216, s e kasační stížnost z a m í t á . IV. Rozhodnutí rektora Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích ze dne 14. 2. 2013, č. j. VŠTE 003054/2013, j e v části týkající se základních osobních údajů podle § 8b odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o platech, odměnách a jiných obdobných finančních plněních z veřejných prostředků v roce 2011 poskytnutých rektorovi Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích n i c o t n é . Ve zbývající části s e toto rozhodnutí r u š í a v ě c s e v r a c í žalované k dalšímu řízení. V. Rozhodnutí Kanceláře rektora Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích ze dne 31. 12. 2012, č. j. VŠTE006693/2012, s e r u š í s výjimkou části týkající se základních osobních údajů podle § 8b odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o platech, odměnách a jiných obdobných finančních plněních z veřejných prostředků v roce 2011 poskytnutých rektorovi. VI. Žalované s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. VII. Žalovaná j e p o v i n n a nahradit žalobci náklady soudního řízení ve výši 25.473 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Filipa Hajného. VIII. Osoba zúčastněná na řízení n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalobce podal dne 21. 11. 2012 u Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (dále jen „žalovaná“ či „vysoká škola“) žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Vedoucí Kanceláře rektora žalované rozhodnutím ze dne 31. 12. 2012, č. j. VŠTE006693/2012, tuto žádost částečně odmítla, a to ve vztahu k bodu 5. žádosti, v němž žalobce požadoval poskytnutí základních osobních údajů podle § 8b odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím o platech, odměnách a jiných obdobných finančních plnění z veřejných prostředků v roce 2011 poskytnutých vedoucím představitelům vysoké školy (rektor, prorektoři, kvestor, kancléř, vedoucí pracovníci rektorátu). [2] Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl rektor žalované v záhlaví specifikovaným rozhodnutím, jímž potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Žalobce toto rozhodnutí napadl žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích, ve které namítal jednak nezákonnost rozhodnutí správních orgánů a dále nicotnost napadeného rozhodnutí z důvodu, že bylo vydáno věcně nepříslušným správním orgánem. [3] Krajský soud v rozsudku ze dne 6. 3. 2015, č. j. 10 A 37/2013 – 46, shledal žalobu důvodnou a vyslovil nicotnost napadeného rozhodnutí rektora. Uvedl, že podle § 16 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím měl o odvolání rozhodnout nadřízený orgán ve smyslu § 178 správního řádu, kterým je s ohledem na § 87 písm. l) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Není tedy možné za použití § 20 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím stanovit nadřízeným správním orgánem povinného subjektu rektora vysoké školy. [4] Proti tomuto rozsudku brojila žalovaná kasační stížností, na jejímž základě Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 28. 5. 2015, č. j. 1 As 66/2015 – 33, rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud dovodil, že otázka mezd pracovníků veřejné vysoké školy (mimo mzdy rektora vysoké školy) patří do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy, a proto o žádosti o poskytnutí informace z této oblasti je příslušný rozhodovat orgán veřejné vysoké školy v samosprávné působnosti. Pokud jde o poskytnutí informace o mzdě rektora, tato agenda spadá do přenesené působnosti veřejné vysoké školy a v druhém stupni proto bude v souladu s § 87 písm. l) zákona o vysokých školách rozhodovat ministerstvo. Odvolacím orgánem ve věcech poskytování informací vztahujících se k samosprávné působnosti veřejných vysokých škol, a tedy i otázky mezd zaměstnanců veřejných vysokých škol (mimo mzdy rektora), je pak rektor. II. Druhý rozsudek krajského soudu [5] Krajský soud ve věci opětovně rozhodl v záhlaví uvedeným rozsudkem, a to tak, že rozhodnutí rektora i rozhodnutí žalované zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I.). Výrokem II. pak povinnému subjektu (žalovaná) uložil povinnost poskytnout žalobci informace požadované pod bodem 5 jeho žádosti ze dne 21. 11. 2012 doplněné podáním ze dne 1. 12. 2012, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem III. rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobci náklady řízení ve výši 22.787 Kč a výrokem IV. o tom, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. [6] Krajský soud shledal nedůvodným žalobcovo tvrzení, dle kterého požadované informace lze poskytnout podle § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“). Údaj o výši platu, mzdy či jiné odměny nevypovídá o funkčním či jiném pracovním zařazení zaměstnance veřejné správy. Toto vyplývá z organizačních předpisů příslušného orgánu veřejné správy a z popisu práce konkrétního zaměstnance. Údaj o výši platu, mzdy či jiné odměny stejně tak nevypovídá o veřejné nebo úřední činnosti příslušného zaměstnance. O tomto vypovídají informace o tom, jakým způsobem zaměstnanec veřejné správy svou práci vykonává (např. jaká rozhodnutí je kompetentní vydávat či na jakých projektech se zaměstnanec podílí), nikoliv za jaký plat, mzdu či jinou odměnu takto činí. [7] Krajský soud dále připomněl rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012 – 62 (č. 3155/2015 Sb. NSS), ve kterém soud dospěl k jednoznačnému závěru, dle kterého plat, mzda či jiné ohodnocení vyplacené z veřejných prostředků je v zásadě vždy, až na několik málo výjimek, příjmem veřejných prostředků ve smyslu § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Krajský soud dovodil, že veřejná vysoká škola je povinným subjektem ve smyslu. § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Vysoká škola je veřejnou institucí zřizovanou zákonem, jejímž hlavním příjmem jsou dotace ze státního rozpočtu. Zaměstnanci veřejné vysoké školy jsou placeni z veřejných prostředků a jejich odměňování se řídí příslušným vnitřním mzdovým předpisem vysoké školy, který vychází ze zákoníku práce a z nařízení vlády o minimální mzdě. Zaměstnanci vysoké školy jsou tedy příjemci veřejných prostředků ve smyslu § 8b odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť tyto prostředky dostávají jako odměnu za práci, kterou pro poskytovatele prostředků vykonávají. [8] Stěžejní otázkou v nyní projednávané věci je dle krajského soudu to, zda by měl v případě žádosti o poskytnutí informací o platech, mzdách či jiných odměnách poskytovaných zaměstnancům vysoké školy převážit zájem na ochraně soukromí těchto subjektů či zda by mělo být upřednostněno právo na informace. Ve světle shora poukazované judikatury rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu má krajský soud za to, že v nyní projednávané věci by měl převážit veřejný zájem na kontrole hospodaření vysoké školy s prostředky, které na svou činnost získává ze státního rozpočtu, a které následně na zákla