10 As 139/2017 — Nejvyšší správní soud

10 As 139/2017- 36 - text 10 As 139/2017 - 40 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Ladislava Derky a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Českomoravská loterijní a. s., se sídlem Zelený pruh 1294/52, Praha 4, zast. JUDr. Jindřichem Vališem, advokátem se sídlem Opatovická 4, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 13. 12. 2012, čj. 18744/12-1400-102653, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2017, čj. 8 Af 11/2013-34, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce podal u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 14. 2. 2013 žalobu proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 13. 12. 2012, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a byl potvrzen platební výměr Finančního úřadu pro Prahu 4 (dále jen „finanční úřad“), ze dne 26. 7. 2012. Finanční úřad v platebním výměru vydaném podle § 41g odst. 1 a § 41b odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „zákon o loteriích“) vyměřil žalobci zálohu 713 341 Kč na odvod z loterií za první kalendářní čtvrtletí r. 2012. [2] Městský soud žalobu zamítl. V odůvodnění rozsudku uvedl, že podle žalobce byl v řízení nesprávně aplikován zákon o loteriích ve znění zákona č. 458/2011 Sb., účinného od 1. 1. 2012, neboť se na něj tato právní úprava nevztahuje. Žalobce konkrétně uvedl, že je provozovatelem okamžité loterie. V době podání žaloby byl držitelem sedmi platných rozhodnutí o povolení okamžitých loterií, vydaných před 1. 1. 2012. Žalobce za povolení okamžitých loterií zaplatil správní poplatky v sazbách stanovených v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění před 1. 1. 2012, a to částku 10 996 000 Kč. S výjimkou jedné loterie byl dle rozhodnutí ministerstva financí povolujících jednotlivé loterie a § 16 zákona o loteriích, ve znění účinném do 31. 12. 2011, povinen odvádět část výtěžku na veřejně prospěšné účely nejpozději do 31. 3. následujícího roku po skončení účetního období, ve kterém byla část výtěžku vytvořena. Novelou zákona o loteriích, provedenou zákonem č. 458/2011 Sb., byla s účinností od 1. 1. 2012 vložena do zákona část šestá upravující odvod z loterií a jiných podobných her s tím, že dle nově vloženého § 41 podléhají provozovatelé všech loterií a jiných podobných her odvodu z loterií a jiných podobných her. Podle žalobce přechodná ustanovení zákona č. 458/2011 Sb. (článek VIII), uvedenou otázku neřeší, nelze proto dovozovat, že by odvod z loterií a jiných podobných her měl být hrazen za loterie povolené před 1. 1. 2012. Žalobce z přechodných ustanovení dovodil, že odvod z loterií a jiných podobných her budou povinni hradit provozovatelé okamžitých loterií z loterií povolených po 1. 1. 2012, přičemž loterie povolené před tímto datem budou dokončeny podle právní úpravy platné do přijetí zákona č. 458/2011 Sb., proto u okamžitých loterií povolených před 1. 1. 2012 by provozovatelé těchto loterií měli i nadále odvádět část výtěžku na veřejně prospěšné účely. Za situace, kdy žalobce již zaplatil paušalizovanou daň ve výši 10 996 000 Kč, dále odvedl výtěžek na veřejně prospěšné účely v souhrnné výši 1 056 555 Kč a nyní by měl hradit odvod z loterií a jiných podobných her, by se v podstatě jednalo o uplatnění režimu dvojího zdanění a vážné poškození oprávněných zájmů provozovatelů okamžitých loterií. [3] Žalobce poukázal na Sněmovní tisk 473/0, část č. 1/3, v němž je konstatováno, že správní poplatek u stíracích loterií povolených před 1. 1. 2012 má charakter skryté daně. Žalobce zdůraznil, že vydávání licencí je u stíracích losů na rozdíl od ostatních loterijních produktů časově omezené a v případě změny legislativy je z hlediska plánování dopadů do ekonomiky firmy nezbytné, aby se změny promítly až u nově udělovaných licencí. Poukázal na možnou analogii v případě zachování podmínek leasingových smluv v případě změn DPH. [4] V prvé řadě městský soud poukázal na to, že v době vydání správních rozhodnutí přezkoumávalo finanční ředitelství rozhodnutí finančních úřadů vydaných ve správním řízení [§ 9 písm. c) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech]. Podle § 7 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, jímž byl zákon č. 531/1990 Sb. ke dni 1. 1. 2013 zrušen, vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného finančním úřadům, a tedy i rozhoduje o podaných odvoláních, Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně. Působnost k rozhodování o odvolání v posuzované věci tak přešla z Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu na žalovaného. [5] Městský soud odkázal na § 2 písm. d) a § 4 odst. 2 zákona o loteriích ve znění účinném do 31. 12. 2011 s tím, že novelou provedenou zákonem č. 458/2011 Sb. byla do zákona o loteriích vložena za část pátou část šestá „Odvod z loterií a jiných podobných her“. Ve věci byla spornou interpretace a aplikace článku VII bodu 17. zákona č. 458/2011 Sb. (tzn. nově vložené části šesté upravující odvod z loterií a jiných podobných her) a článku VIII obsahujícího přechodná ustanovení. [6] S ohledem na tvrzení žalobce, dle kterého je fakticky stižen dvojím zdaněním, se městský soud nejprve zabýval přechodnými ustanoveními obsaženými v článku LXXVIII zákona č. 458/2011 Sb., souvisejícími s poplatkovou povinností žalobce. Výše poplatkové povinnosti žalobce za vydání povolení okamžité loterie podle § 2 písm. d) zákona o loteriích byla obsažena v položce 21 písm. a) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2011. Mezi účastníky nebylo sporu, že řízení, jejichž předmětem byly správní poplatky dle položky 21 písm. a) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti čl. VII zákona č. 458/2011 Sb., tzn. před 1. 1. 2012, a rovněž nebylo sporu, že žalobce za předmětná povolení okamžitých loterií zaplatil na správních poplatcích před 1. 1. 2012 celkem částku 10 996 000 Kč. Před uvedeným datem tedy byla řízení zahájena i skončena a přechodná ustanovení se proto v tomto případě neuplatní. Spornou byla otázka, zda se má u okamžitých loterií povolených před 1. 1. 2012 i nadále odvádět část z výtěžku na veřejně prospěšné účely ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o loteriích, nebo zda se na provozovatele loterií povolených před uvedeným dnem bude vztahovat povinnost odvodu z loterií a jiných podobných her, v čemž žalobce spatřoval protiústavní dvojí zdanění. Podle městského soudu by k dvojímu zdanění došlo zejména v případě, že by žalobce byl povinen současně odvádět část z výtěžku na veřejně prospěšné účely a současně hradit odvody z loterií. Tak tomu ale v daném případě není. Z obsahu žaloby je zřejmé, že důvodem, pro který žalobce brojí proti aplikaci nové právní úpravy na již povolené okamžité loterie, je skutečnost, že odvody za povolené loterie pro něj budou fakticky znamenat větší daňovou zátěž, než by představovaly odvody části výtěžku na veřejně prospěšné účely podle předchozí právní úpravy. [7] Zákon o loteriích s účinností od 1. 1. 2012, v části zakotvující odvod z loterií a jiných podobných her neobsahuje žádné rozlišení loterií, když užívá výlučně pojem „loterie“. Nebyla tedy přijata žádná specifická právní úprava pro okamžité loterie, byť žalobce upozornil na jejich specifika. [8] Městský soud dále uvedl, že vyložení článku VIII bodu 1. předmětných přechodných ustanovení nelze omezit na výklad jazykový, neboť ten nedává jednoznačnou odpověď na otázku, zda použití zákona o loteriích, ve znění účinném přede dnem 1. 1. 2012, se bude vztahovat na loterie povolené před uvedeným dnem, či zda se původní právní úprava uplatní pouze v případě, že se bude jednat o odvod z výtěžků z provozování loterií za kalendářní rok 2011, případně roky předchozí. Soud musel aplikovat i další interpretační metodu, a to výklad teleologický. Oba účastníci řízení poukazovali na dokument „Sněmovní tisk 473/0“, část č. 1/3. V části týkající se změny zákona o loteriích a jiných podobných hrách je uvedeno: „Návrh vychází z Programového prohlášení vlády, které uvádí, že „vláda přistoupí k vyššímu zdanění loterií, veškerého hazardu a k odstranění výjimek v této oblasti. Příjmy firem podnikajících v této oblasti budou zdaňovány jednotnou sazbou 20 %. Tato daň bude příjmem státního rozpočtu.“ a rovněž z jeho dodatku, kde je uvedeno „Vláda navrhne zrušení osvobození daně z příjmů právnických osob pro loterijní společnosti a navrhne zavedení zvláštní loterijní daně tak, aby celková výše odvodů do veřejných rozpočtů byla vyšší, než stanovuje poslaneckou sněmovnou schválená novela loterijního zákona. Koalice učiní všechny nezbytné kroky, aby legislativní proces byl ukončen do 31. 12. 2011 tak, aby loterijní daň byla zavedena od 1. 1. 2