10 As 314/2016 — Nejvyšší správní soud

10 As 314/2016- 71 - text 10 As 314/2016 - 75 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Daniely Zemanové, soudce Ladislava Derky a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: K. A., zast. JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem Sokolovská 22, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2014, čj. 59/2009-150-STK3/30, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2016, čj. 22 A 67/2014-51, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 114 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Václava Vlka, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně podala u Krajského soudu v Ostravě žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2016, kterým zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen „krajský úřad“) ze dne 29. 3. 2013. Tímto rozhodnutím zamítl žádost žalobkyně ze 4. 11. 2008 o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly pro osobní automobily na ul. Těšínská v Ostravě-Radvanicích na pozemku parc. č. 2135/4 v k. ú. Radvanice. [2] Žalobkyně se žádostí ze dne 4. 11. 2008 domáhala udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly (STK) pro osobní automobily podle § 15 písm. a) vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále jen vyhláška o technických prohlídkách). Rozhodnutím ze dne 3. 12. 2008 krajský úřad žádosti žalobkyně nevyhověl a oprávnění jí neudělil s odůvodněním, že záměr provozovat STK není podle § 54 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. ve spojení s § 16a vyhlášky o technických prohlídkách v souladu se stanoveným rozsahem a způsobem pokrytí správního obvodu činnostmi STK. [3] Při posuzování rozsahu pokrytí krajský úřad provedl součet teoretické kapacity provozovaných STK nacházejících se ve správním obvodu Ostrava. Krajský úřad dále pořídil údaje z centrálního registru silničních vozidel ke dni 13. 11. 2008, vypočetl kapacitní potřebu správního obvodu pro osobní automobily a porovnáním těchto kapacit ověřil, zda udělením oprávnění nebude překročena kapacitní potřeba technických prohlídek území okresu nebo území kraje o více než 20 %. Rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 2. 2010, bylo odvolání žalobkyně zamítnuto s odůvodněním, že v daném případě byl důvodem pro neudělení oprávnění k provozování STK přebytek kapacity STK v Moravskoslezském kraji, a tedy že by zřízením další STK na území tohoto kraje bylo porušeno ustanovení § 54 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. ve spojení s § 16a odst. 1 vyhlášky o technických prohlídkách. [4] Městský soud v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 11 A 90/2010 vázán právním názorem, který byl obsažen v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2011, čj. 9 As 59/2011-73, zrušil rozsudkem ze dne 12. 4. 2012 rozhodnutí žalovaného z 5. 2. 2010 a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Městský soud shledal, že ustanovení § 16a odst. 2 vyhlášky o technických prohlídkách v části, podle které se při výpočtu kapacitní potřeby technických prohlídek zahrnují do kapacit stanic technické kontroly také ty, pro které již bylo uděleno oprávnění, avšak toto nebylo fakticky realizováno, neodpovídá zákonným požadavkům a smyslu regulace v této oblasti, neboť neumožňuje při rozhodování o udělení oprávnění k provozování stanic technické kontroly zohlednit skutečný stav, nýbrž pouze stav administrativní. Městský soud vyslovil názor, že podle § 16a odst. 2 písm. a) vyhlášky o technických prohlídkách je do kapacit stanic technické kontroly nutno započítat všechny STK daného obvodu, kterým bylo vydáno oprávnění k provozování STK a jež tuto činnost fakticky vykonávají. [5] Žalovaný rozhodnutím z 31. 10. 2012 zrušil rozhodnutí krajského úřadu s tím, že nelze aplikovat tu část ustanovení § 16a odst. 2 vyhlášky o technických prohlídkách, která odráží pouze administrativní stav pokrytí správního obvodu činnostmi STK. Krajský úřad byl zavázán, nechť při posuzování pokrytí správního obvodu vychází ze skutečných potřeb správního obvodu, které lze ověřit pouze srovnáním skutečných kapacit provozovaných STK s přihlédnutím na uvažovanou kapacitu STK žalobkyně k počtu registrovaných vozidel v centrálním registru vozidel popřípadě s přihlédnutím ke skutečnému využití STK v provozu v příslušném správním obvodu. Rozhodnutím z 29. 3. 2012 krajský úřad žádosti žalobkyně opětovně nevyhověl s odůvodněním, že předmětný záměr provozovat STK není podle § 54 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. ve spojení s § 16a vyhlášky o technických prohlídkách v souladu se stanoveným rozsahem a způsobem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly. Při posuzování rozsahu pokrytí krajský úřad vycházel ze skutečných kapacit STK ve správním obvodu Ostrava, když výpočet skutečné kapacity STK provedl s využitím bodu 2 přílohy č. 19 vyhlášky o technických prohlídkách. Krajský úřad učinil závěr, že ve správním obvodu Ostrava je stejně jako v roce 2008 v provozu celkem 6 stanic technické kontroly pro osobní automobily s celkovou skutečnou kapacitou (určenou pro rok 2012) 112.241 technických prohlídek ročně. Jelikož byla kapacitní potřeba technických prohlídek pro osobní automobily k 8. 2. 2013 o 38.277 nižší než skutečná kapacita, nebyl podle krajského úřadu splněn požadavek zákona pro udělení oprávnění k provozování STK, neboť byl rozsah pokrytí správního obvodu překročen. [6] Žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 3. 2014 odvolání žalobkyně zamítl. Ztotožnil se s tím, že v daném případě byl důvodem pro neudělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly přebytek kapacity STK ve správním obvodu Ostrava, a že by zřízením další STK v tomto správním obvodu byl porušen § 54 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. ve spojení s § 16a odst. 1 vyhlášky o technických prohlídkách. [7] Krajský soud v Ostravě (dále jen krajský soud) rozsudkem ze dne 24. 11. 2016 zrušil rozhodnutí žalovaného a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že shledal důvodnou námitku, v níž žalobkyně poukazovala na rozdílný přístup správních orgánů uplatňovaný vůči žadatelům o udělení oprávnění k provozování STK a stávajícím provozovatelům. Žalobkyně poukazovala na to, že jedná-li se o navýšení kapacity stávajících STK, správní orgány o ní nerozhodují, pouze ji ve smyslu § 58 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. evidují, což vede ke zvýhodnění již provozovaných stanic oproti novým žadatelům o oprávnění k provozování STK, kteří musejí projít posouzením kapacitních potřeb správního obvodu. Podle § 58 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2014 je stávající provozovatel STK povinen oznámit změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti podle § 55 odst. 1 a 2 tohoto zákona, avšak o takovém rozšíření stávající kapacity správní orgány znovu nerozhodují. Zákonem č. 239/2013 Sb. došlo k novelizaci zákona č. 56/2001 Sb., podle které s účinností od 1. 1. 2015 je provozovatel STK povinen před změnou skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování STK podat krajskému úřadu žádost o vydání nového rozhodnutí. Krajský úřad takové žádosti vyhoví, jsou-li splněny podmínky podle § 54 tohoto zákona (tj. záměr stávajícího provozovatele rozšířit kapacitu STK musí být s účinností od 1. 1. 2015 v souladu se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí správního obvodu podle § 16a vyhlášky o technických prohlídkách), nicméně pro soudní přezkum rozhodnutí správních orgánů je rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a proto soud nemohl k těmto změnám právní úpravy přihlížet. [8] Krajský soud odkázal na § 16a vyhlášky o technických prohlídkách, podle kterého nesmí být výsledkem posouzení kapacitních potřeb správního obvodu a kapacit stanic technické kontroly překročení kapacitní potřeby technických prohlídek území okresu, který je součástí správního obvodu příslušného kraje a v němž má být uvažovaná stanice technické kontroly provozována, nebo překročení kapacitní potřeby technických prohlídek území příslušného kraje o více než 20 %. V tomto ustanovení vyhlášky jsou následně uvedeny stavy, při kterých se považuje rozsah pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly za překročený. Krajský soud přisvědčil žalobkyni, že jak je zřejmé z odůvodnění napadeného rozhodnutí, mezi roky 2010 a 2011 došlo v posuzovaném správním obvodu k rozšíření teoretické kapacity STK 38.34 z 10 000 na celkovou teoretickou kapacitu 20 000, čímž bylo provozovateli uvedené STK ze strany správních orgánů tolerováno rozšíření kapacit bez posouzení stávajícího rozsahu pokrytí příslušného správního obvodu. Správní orgány při posuzování žádosti žalobkyně přihlédly k rozší