— Nejvyšší správní soud

Vol 47/2018- 47 - text pokračování Vol 47/2018 - 56 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka, Miloslava Výborného a Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: JUDr. J. Š. LL.M., Ph.D., proti odpůrcům: 1) Ing. Miloš Zeman, bytem Pražský hrad, Praha 1, 2) Ivana Zemanová, bytem Pražský hrad, Praha 1, oba zast. JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Vyšehradská 421/21, Praha 2, a 3) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, ve věci návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah návrhu [1] Navrhovatel se domáhá rozhodnutí o neplatnosti volby prezidenta konané ve dnech 12. a 13. 1. 2018 (I. kolo) a ve dnech 26. a 27. 1. 2018 (II. kolo). Ustanovení zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbě prezidenta republiky“), byla porušena způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta. Tato porušení spatřuje v šíření nepravdivých informací o kandidátu Jiřím Drahošovi a v porušení pravidel financování volební kampaně. I.1 Šíření nepravdivých informací [2] Navrhovatel namítá, že se ode dne 18. 1. 2018 v tisku, na sociálních sítích, billboardech a plakátech v různých formátech objevovalo sdělení „STOP IMIGRANTŮM A DRAHOŠOVI TATO ZEMĚ JE NAŠE! VOLTE ZEMANA!“. Zadavatelem byl spolek Přátelé Miloše Zemana, z. s. (dále jen „spolek Přátelé MZ“). Těchto billboardů bylo pro druhé kolo vyvěšeno zhruba 350 – 400 a mohly zasáhnout řádově miliony osob. V tisku se tato inzerce objevila 5 krát v BLESKU a v průměru 8 – 9 krát v regionálních denících, které jsou součástí celostátních novin DENÍK. Čtenost deníku BLESK ve 3. a 4. čtvrtletí 2016 dosáhla 995 tis. čtenářů na každé vydání a 603 tis. čtenářů u novin DENÍK. Plakáty byly vylepeny na 6 000 místech České republiky, což mohlo zasáhnout řádově statisíce lidí. Neadresným roznosem pak bylo zasaženo zhruba 1 650 000 domácností v České republice. [3] Výše uvedené sdělení má z hlediska obsahu a formy za cíl aktivovat potenciální voliče M. Zemana, kteří byli dosud pasivní, za použití uměle vyvolaného strachu z imigrace, a dále problém migrace lživě personifikovat do osoby Jiřího Drahoše. V příjemcích sdělení byl vyvoláván nepravdivý dojem, že Jiří Drahoš je proimigrační. Způsob řešení problematiky migrace Jiřího Drahoše je však velmi podobný přístupu Miloše Zemana. Uvedené sdělení je navíc interpretováno v rovině boje dobra se zlem a má navodit pocit, že Jiří Drahoš má snahu uzurpovat Českou republiku ve prospěch někoho jiného. Sdělení mělo dle politologů rozhodující význam na výsledek voleb. [4] Během poslední fáze kampaně výrazně do ovlivnění výsledků voleb zasáhly i tzv. řetězové emaily, které obsahovaly řadu nepravdivých a matoucích informací. Jedná se např. o tvrzení, že Jiří Drahoš hodlá jmenovat Miroslava Kalouska předsedou vlády a posléze začít přijímat migranty dle kvót Evropské unie. Na sociálních sítích docházelo k obdobnému rozšiřování nepravdivých zpráv, dle kterých např. Jiří Drahoš „hrdě vítá přijímání migrantů“, nebo že měl během televizní debaty v uchu naslouchátko, kterým se radil jak odpovídat s týmem poradců. Na internetové stránce YouTube se objevilo video s obdobnou tématikou, které shlédlo přes 93 000 lidí. Vedle uvedeného se vzkaz, že Jiří Drahoš podporuje přijímání uprchlíků, objevoval v rámci článků na dezinformačních webech typu Parlamentní Listy, AENews, Vlastenecké noviny, Skrytá pravda apod. Prostřednictvím těchto internetových stránek byly šířeny i informace o spojení Jiřího Drahoše se svobodnými zednáři. [5] Navrhovatel v návrhu uvedl, že statistickými analýzami lze dovodit, že kdyby nedošlo k lživým tvrzením o Jiřím Drahošovi, druhé kolo by vyhrál právě on. Dle všech dostupných indikátorů rozhodli volby voliči aktivovaní kampaní založenou na strachu z imigrace personifikovaném osobou Jiřího Drahoše. I.2 Porušení pravidel financování volební kampaně [6] Miloš Zeman a další osoby zúčastněné na jeho volební kampani významně porušili zákon o volbě prezidenta v oblasti regulace financování kampaně. Miloš Zeman opakovaně veřejně deklaroval, že nevede žádnou volební kampaň. Zároveň se však spolek Přátelé MZ aktivně účastnil volební kampaně tím, že sám realizoval komplexní soubor aktivit, jejichž výsledkem byla plošná a intenzivní předvolební propagace Miloše Zemana, přičemž nebyl registrován jako třetí osoba ve smyslu § 38a zákona o volbě prezidenta republiky. Tento postup je v rozporu se základním účelem zákona o volbě prezidenta a zajišťuje tak anonymitu dárců a podporovatelů volební kampaně. Je nutno rozlišit bezúplatné plnění poskytnuté bez nutnosti bezprostřední úhrady výdajů na volební kampaň (např. poskytnutí prostoru na vyvěšení billboardu) a bezúplatné plnění, které se bez úhrady výdajů na volební kampaň neobejdou (třetí osoba si prostor pronajme, nakoupí služby související s výrobou, tiskem a vylepením billboardu a tento výsledek prezentuje jako „bezúplatné plnění“). Tento druhý příklad nepochybně podléhá povinnosti uhradit veškeré náklady na volební kampaň z prostředků uložených na volebním účtu, a to buď z účtu kandidáta, nebo registrované třetí osoby. Opačný výklad, tedy že volební kampaň jako takovou může kandidát obdržet formou bezúplatného plnění tak, že volební agitaci povede třetí osoba z finančních prostředků mimo volební účet, vede k popření smyslu regulace zákona ve vztahu k volebním účtům, jejich registraci a transparentnosti a i registraci třetích osob. Jednotliví dárci byli zveřejněni v podstatě až v první den volby, což porušuje § 37 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky, a voliči již neměli prostor původ prostředků kvalifikovaně analyzovat. Navíc dárci, kteří podpořili spolek Přátelé MZ, nebyli zveřejněni způsobem, který zákon předpokládá. Z vizuálních materiálů a plakátu vyobrazených v rámci televizní debaty na televizi Barrandov je zřejmé, že spolek Přátelé MZ prováděl propagaci Miloše Zemana nejen s jeho vědomím, ale že jednali společně. Jeho prohlášení, že žádnou kampaň nevede, bylo nepravdivé a zjevně účelové, zakrývající jeho osobní podíl na netransparentním financování volební kampaně realizované zastřeným způsobem prostřednictvím spolku Přátelé MZ. [7] Do nákladů kampaně Miloše Zemana nebyly zahrnuty další formy volební propagace a agitace, a to například mediální prostor v televizi Barrandov. Ten využíval od března 2017 každý týden přibližně 30 minut v pořadu „Týden s prezidentem“. Tento pořad začal být vysílán od 16. 3. 2017, tedy v bezprostřední časové souvislosti po oznámení další kandidatury Miloše Zemana na prezidenta. Jednalo se o přibližně 19 hodin času pro Miloše Zemana, který nebyl nijak vyvážen časem pro další kandidáty. Měla by se proto započítat jako bezúplatné plnění obdržené od třetí osoby. Hodnota tohoto času je zhruba 164 160 000 Kč. [8] Miloš Zeman využíval i další prostory a podmínky, které mu byly dány s ohledem na výkon funkce prezidenta republiky a mnohdy nad rámec výkonu úřadu ve prospěch své volební propagace a agitace, jako například zapojení tiskového mluvčí Jiřího Ovčáčka. Ten z twitterového účtu mluvčího prezidenta republiky pravidelně publikoval svá vyjádření a komentáře, které byly součástí volební kampaně Miloše Zemana. Často navíc měly dezinformační charakter, případně odkazovaly na weby, které splňují podmínky pro zařazení mezi dezinformační weby. Jiří Ovčáček se taktéž zúčastnil v „zastoupení“ Miloše Zemana debaty pořádané televizí Barrandov dne 2. 1. 2018, která neposkytla vyvážený prostor pro agitaci ve prospěch druhého účastníka Michala Horáčka. V tomto pořadu moderátor J. S. pronesl dehonestující vyjádření na adresu Jiřího Drahoše a Jiří Ovčáček bez jakéhokoliv zásahu ze strany televize přinesl a viditelně umístil do prostoru televize fíkus jakožto „adekvátní náhradu za Drahoše“. Tímto jednáním byl porušen § 35 odst. 4 zákona o volbě prezidenta. Mnoho voličů taktéž dostalo ve stejný den s hlasovacími lístky pro první kolo volby prezidenta leták, který je zve k návštěvě Pražského hradu. Jednalo se o osobní pozvání prezidenta republiky. S ohledem na načasování se jedná o přinejmenším neetické využití úřadu prezidenta republiky. Výše uvedená plnění nebyla zohledněna do limitu kampaně, a došlo tak k porušení § 37 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky a taktéž § 37 odst. 3 stejného zákona, neboť nebyla včas zveřejněna. I.3 Podmínky zásahu soudu [9] Navrhovatel se odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, ve věci senátora Jana Nádvorníka, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2013, čj. Vol 44/2013 – 72, dle kterých je nutné, aby navrho