— Nejvyšší správní soud

11 Kss 3/2018- 155 - text 11 Kss 3/2018 - 171 pokračování ROZHODNUTÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedy Mgr. Radovana Havelce a členů JUDr. Lubomíra Ptáčka, JUDr. Renáty Golkové, JUDr. Olgy Pouperové, JUDr. Petra Poledne a JUDr. Pavla Klaila projednal v ústním jednání dne 18. 6. 2019 návrh předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 na zahájení kárného řízení ze dne 30. 4. 2018, sp. zn. 40 Spr 541/2018, proti Mgr. Michalu Průžkovi, nar. X, předsedovi senátu Obvodního soudu pro Prahu 4, bytem Ř., S. 643/5, a rozhodl takto: Mgr. Michal Průžek, předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 4 se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uznává vinným, že zaviněným porušením svých povinností: a) způsobil nedůvodné průtahy v níže uvedených věcech, vedených u Obvodního soudu pro Prahu 4: 1) sp. zn. 19 C 208/2018, v období od 9. 3. 2018 do 16. 4. 2018, 2) sp. zn. 19 C 38/2009, v období od 7. 10. 2017 do 12. 12. 2017, 3) sp. zn. 19 C 50/2015, v období od 18. 3. 2016 do 19. 7. 2016, 4) sp. zn. 19 C 201/2015, v období od 20. 9. 2017 do 25. 10. 2017, 5) sp. zn. 19 C 107/2016, v období od 8. 12. 2017 do 2. 1. 2018, 6) sp. zn. 19 C 144/2016, v období od 4. 10. 2016 do 17. 1. 2017, 7) sp. zn. 19 C 48/2017, v období od 12. 12. 2017 do 2. 5. 2018, 8) sp. zn. 19 C 68/2017, v období od 14. 10. 2017 do 3. 2. 2017, 9) sp. zn. 19 C 123/2017, v období od 14. 3. 2018 do 12. 4. 2018, 10) sp. zn. 19 C 198/2017, v období od 13. 2. 2018 do 30. 4. 2018, 11) sp. zn. 19 C 203/2017, v období od 5. 4. 2018 do 30. 4. 2018, b) byl nečinný při provádění procesních úkonů v níže uvedených věcech, vedených u Obvodního soudu pro Prahu 4: 1) sp. zn. 19 C 473/2015, v období od 19. 5. 2017 do 12. 12. 2017, 2) sp. zn. 19 C 16/2016, v období od 1. 4. 2017 do 15. 1. 2018, 3) sp. zn. 19 C 112/2017, v období od 24. 9. 2017 do 30. 4. 2018, tedy zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Tím spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Za to se mu ukládá podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., jako kárné opatření snížení platu o 10 % na 6 (šest) měsíců , počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: [1] Návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného dne 30. 4. 2018 bylo zahájeno kárné řízení proti Mgr. Michalu Průžkovi, předsedovi senátu Obvodního soudu pro Prahu 4, působícího na civilním úseku tohoto soudu (dále též „kárně obviněný“). [2] Návrh byl odůvodněn tím, že v senátě kárně obviněného byly na základě provedené kontroly zjištěny průtahy v celkem 31 občanskoprávních věcech. Kromě několika případů absolutní nečinnosti je kárným návrhem Mgr. Průžkovi především vytýkán neefektivní procesní postup, který ve svém důsledku založil v jednotlivých věcech nedůvodné průtahy v řízení. Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále též „kárná navrhovatelka“) konstatovala, že kárně obviněný v těchto případech sice činil úkony ještě v přiměřených lhůtách, nepřihlížel ale ke stavu řízení či dopadu provedených úkonů na další postup v řízení (například odročuje jednání na neurčito bez uvedení konkrétních důvodů, neprojednává předem se znalcem vypracování znaleckého posudku, atp.). Fakticky tak ve vytýkaných případech činil toliko úkony za účelem přerušení doby nečinnosti. Vytýkané nedostatky v práci kárně obviněného jsou přitom dlouhodobého charakteru. Za obdobná pochybení (průtahy v řízení v celkem 93 věcech) byl již v minulosti kárným senátem uznán vinným a potrestán (rozhodnutí ze dne 28. 11. 2013, č.j. 16 Kss 1/2013 – 116). Přesto svůj způsob práce nezměnil a stav jeho soudního oddělení se nezlepšuje. Kárně obviněný soudí již 13 let a lze jej tedy považovat za zkušeného soudce. Přesto si svou práci organizuje neefektivně, nemá dostatečné organizační schopnosti pro spolupráci s asistenty a soudním oddělením. Pozitivní změny nenastaly ani poté, co mu byl výlučně pro jeho potřebu přidělen asistent. Přes trvale klesající nápad věcí nedošlo v jeho senátu k odpovídajícímu snížení počtu nevyřízených věcí, naopak počet věcí starších časových řad se ve sledovaném období téměř zdvojnásobil a nyní vykazuje již 28 věcí starších tří let. Ve srovnání s jinými kolegy má u sebe kárně obviněný největší počet spisů. Tento stav byl zjištěn přesto, že byl na plánovanou prověrku svého oddělení upozorněn již 11 měsíců předem. Kárná navrhovatelka dále uvedla, že na straně druhé nelze přehlédnout, že kárně obviněný je připraven vést s kolegy debaty nad řešením právních problémů, řádně též využívá jednacích síní a je také řádně přítomen na pracovišti. Uvedla dále, že v roce 2016 byla jako důvodná uznána jedna stížnost na jeho procesní postup; v roce 2017 byla jako částečně důvodná uznaná další stížnost na postup při vedení řízení. V roce 2016 byl též podán návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu; spis byl nicméně v zákonné lhůtě předložen odvolacímu soudu. [3] Dle názoru kárné navrhovatelky lze za zjištěné průtahy činit odpovědným kárně obviněného; ten svou zaviněnou nečinností porušil své povinnosti soudce rozhodovat o přiměřených lhůtách bez průtahů, jak mu to ukládá § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“); tím ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů a dopustil se tak kárného provinění ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o osudech a soudcích. Kárná navrhovatelka navrhla, aby mu za toto kárné provinění bylo uloženo kárné opatření ve formě snížení platu o 10 % na dobu šesti měsíců. [4] Kárně obviněný ve svém vyjádření ke kárnému návrhu uvedl důvody, pro které se dle jeho názoru stav senátu 19 C nelepší. Uvedl, že když v srpnu roku 2013 senát přebíral, bylo v něm 13 civilních starších věcí (z let 2000 až 2010) a 3 věci následně obživly. Kromě toho bylo v senátu 42 pracovněprávních věcí; jednoduché věci byly v té době již vyřízeny a některé naopak následně obživly. V roce 2013 do senátu napadlo mimo běžný nápad 180 věcí. Ve srovnání s jinými senáty do jeho senátu napadají skutkově i právně složitější věci. To kárně obviněný demonstroval na počtu napadlých a vyřízených věcí, včetně způsobu jejich vyřízení, v případě žalob na vypořádání společného jmění manželů. V tomto smyslu provedl srovnání s jinými občanskoprávními senáty v období let 2014 až 2018. Uvedl, že pokud do jeho senátu napadá až 3x více věcí společného jmění manželů (tedy věcí obtížných), než do senátu jiných, přičemž tyto věci se mu obvykle nedaří ukončit smírem, je logické, že lze jen obtížně srovnávat jeho vytíženost a výkonnost s ostatními civilními senáty. Pokud vedení situaci v senátě sleduje, mělo přijmout nějaká opatření, kterými by došlo k narovnání této situace; k tomu však nedošlo. Dále se kárně obviněný vyjádřil k nedostatečné podpoře ze strany asistentů. Uvedl, že od srpna 2013 měl postupně čtyři asistenty. Od února 2015 se o asistenta dělil s dalšími soudci v úsecích C, P, EXE; teprve v období března až května roku 2018 měl asistenta výlučně pro sebe. Tento systém, spočívající v „dělení asistentů“ mezi soudce a změny v jejich obsazení, přináší řadu problémů. Pro asistenta je nutné se neustále přizpůsobovat novým stylům práce, nemá také dostatek času na to, aby hlouběji pronikl do problematiky jednotlivých specializací. Pro soudce pak vzniká povinnost neustále nové asistenty zaučovat. O posledního asistenta Mgr. G. se rovněž dělil se dvěma kolegy (včetně oddělení EXE) a již jen z tohoto důvodu nebylo možné očekávat, že tento asistent relevantně přispěje ke zlepšení stavu jeho senátu. Tři měsíce, kdy měl Mgr. G. k dispozici výlučně pro sebe, byla příliš krátká doba na to, aby se jeho pomoc mohla nějak reálně projevit. Navíc v době, kdy se o Mgr. G. dělil, věděl o tom, že je ze strany druhého soudce příliš vytěžován a snažil se ho tedy ještě více nezatěžovat. Kárně obviněný dále uvedl, že z kárného návrhu nevyplývá, v čem konkrétně má spočívat nedostatek jeho organizačních schopností při práci s asistenty. Pokud jde o stížnosti zmiňované v kárném návrhu, stížnost z roku 2013 (sp. zn. 40 St 31/2016) byla neoprávněná. Není jasné, v čem měly zde tvrzené průtahy spočívat; kárně obviněný nebyl na vytýkaný procesní postup upozorněn, jak se tvrdí v kárném návrhu. Nedůvodná byla rovněž stížnost z roku 2017 (sp. zn. 40 St 12/2017); je pravdou, že kárně obviněný v této věci nereagoval na e-mailový dotaz zástupce účastníků, co brání předložení věci Nejvyššímu soudu, odpovídat na takové dotazy však není jeho povinností. Kárně obviněný však především činil ve věci odpovídající úkony, potřebné pro předložení spisu dovolacímu soudu. Konečně, pokud jde o kárným návrhem zmiňovaný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, ten byl zamítnut. Kárně obviněný se dále vyjádřil k otázce včasnosti podání kárného návrhu. Uvedl, že věci starší tří let jsou místopředsedkyní soudu každé tři měsíce kontrolovány. Jsou-li mu nyní v kontrolovaných věcech vytýkány průtahy, měla je místopřed