3 As 32/2018 — Nejvyšší správní soud

3 As 32/2018- 40 - text  3 As 32/2018 - 44 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců Mgr. Aleše Sabola a JUDr. Jaroslava Vlašína ve věci žalobkyně: JTH INVEST s. r. o., se sídlem Teplice, Krupská 33/20, zastoupené Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 25, proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 1. 2018, č. j. 30 A 7/2017-43, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobkyně podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále také jako „krajský soud“) ze dne 17. 1. 2018, čj. 30 A 7/2017-43, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí ústředního ředitele České obchodní inspekce ze dne 10. 11. 2016, č. j. ČOI 88243/16/O100/2200/16/Šte/Št, ve znění usnesení ze dne 21. 2. 2017, č. j. ČOI 26972/17/O100-OP/182 (dále také jako „rozhodnutí žalované“). Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobkyně proti rozhodnutí ředitele České obchodní inspekce, inspektorátu Plzeňského a Karlovarského (dále také jako „správní orgán I. stupně“), ze dne 2. 6. 2016, čj. ČOI 69129/16/2200, a toto rozhodnutí potvrdila. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla žalobkyni pro porušení právních povinností uvedených v § 14a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále také jako „zákon o ochraně spotřebitele“), uložena pokuta 100 000 Kč. [2] Dne 12. 9. 2014 provedli inspektoři správního orgánu I. stupně kontrolu na tržnici Dragoun v Chebu. Při kontrole zjistili, že v prodejní jednotce identifikované později jako stánek F 10 jsou nabízeny a skladovány výrobky porušující práva duševního vlastnictví v celkovém počtu 914 kusů. Předmětný stánek nebyl v době kontroly označen číslem stánku, jménem kontrolované osoby ani jinými identifikačními údaji prodávajícího. Prodávající ze stánku utekli a na místo zajišťování zboží se již nevrátili. [3] Dne 22. 9. 2014 zaslal správní orgán I. stupně vlastníkovi nemovitosti, v níž se prodejní jednotka nachází, společnosti IMMORENT Cheb s.r.o., oznámení ze dne 19. 9. 2014, č. j. ČOI 102360/14/2200, o provedené kontrole a tuto společnost vyzvala podle § 8 písm. c) zákona č. 255/2012, o kontrole, k zaslání evidence prodávajících ke kontrolovanému prodejnímu prostoru, včetně kopie nájemní či případně další podnájemní smlouvy týkající se tohoto objektu. Smlouvy a evidence měly být platné ke dni 12. 9. 2014. [4] Na základě této výzvy bylo dne 25. 9. 2014 správnímu orgánu prvního stupně doručeno podání datované dne 24. 9. 2014 následujícího znění: „V příloze Vám zasílám kopie nájemních smluv na prodejní místa F 9, F 11 a F 12 v OC Dragoun Cheb – tržnice. Na prodejní místo F 10 neevidujeme k datu 12. 9. 2014 platnou nájemní smlouvu“. Toto podání podepsal J. K., Správa majetku, OC Dragoun Cheb. V zápatí podání bylo uvedeno „RESIDENCE TEPLICE s.r.o., IČO 27286959“. [5] Na základě výzvy správního orgánu I. stupně vůči společnosti IMMORENT Cheb s.r.o., k předložení nabývacích dokladů k zajištěnému zboží, bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno podání datované dne 1. 12. 2014 následujícího znění: „Oznámením o provedení kontroly dne 12. 9. 2014 v prostorách tržnice Dragoun v Chebu v obchodním místě F 10 jste požádali majitele nemovitosti, firmu IMMORENT Cheb s.r.o., o předložení nabývacích dokladů k zajištěnému zboží. Na základě leasingové smlouvy je veškerou správou a údržbou obchodního centra Dragoun v Chebu pověřena společnost JTH INVEST s.r.o. V příloze zasílám prohlášení o této skutečnosti. Vzhledem k tomu, že na obchodní místo F 10 neevidujeme platnou nájemní smlouvu, byla veškerá činnost v tomto prodejním místě realizována bez našeho vědomí neznámou osobou. Proto také k zajištěnému zboží nevlastníme nabývací doklady. Prosím o směřování další korespondence na adresu správce nemovitosti.“ Také toto sdělení podepsal J. K.. V zápatí podání bylo uvedeno „JTH INVEST s.r.o., IČO 27286657“. Přílohou podání bylo prohlášení společnost IMMORENT Cheb s.r.o., ze dne 25. 11. 2014 o tom, že je poskytovatelem leasingu ve věci financování výstavby a provozování obchodního centra Dragoun Cheb. Příjemcem leasingu, tedy provozovatelem obchodního centra Dragoun Cheb, je společnost JTH INVEST s.r.o. Na základě leasingové smlouvy zajišťuje společnost JTH INVEST s.r.o. veškerou správu a údržbu obchodního centra Dragoun Cheb. [6] Správní orgán I. stupně zahájil dne 6. 4. 2016 s žalobkyní správní řízení ve věci správního deliktu podle § 24 odst. 11 zákona o ochraně spotřebitele (ve znění účinném do 27. 12. 2015 - poznámka Nejvyššího právního soudu), a to pro porušení § 14a téhož zákona. Žalobkyně v průběhu správního řízení (podáním ze dne 10. 5. 2016) předložila evidenci prodejních míst podle § 14a zákona o ochraně spotřebitele k datu 29. 5. 2014, a to včetně údajů o prodejci stánku F10 (pan L. T. T.). Žalobkyně doplnila, že na prodejní místo F 10 nebyla evidována smlouva v písemné podobě, a tudíž bylo prodejní místo automatickým systémem označeno jako místo bez nájemce. Předmětné místo však bylo řádně pronajato, avšak v důsledku řetězících se smluvních vztahů nebyla tato skutečnost na první pohled zjevná. Z tohoto důvodu došlo zprvu k mylnému sdělení správnímu orgánu. K identifikaci konkrétního uživatele daného prodejního místa došlo na základě sdělení společnosti RESIDENCE TEPLICE s.r.o., ze dne 7. 9. 2015. Tato společnost byla schopna identifikovat danou osobu právě na základě spolupráce se společností JTH INVEST s.r.o., které se totiž po opakovaném a detailním lustrování podařilo dohledat evidenci prodejních míst ke dni 29. 5. 2014. [7] Rozhodnutím ze dne 2. 6. 2016 pod č. j. ČOI 69129/16/2200 správní orgán I. stupně žalobkyni pro porušení právních povinností uvedených v § 14a zákona o ochraně spotřebitele a naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 24 odst. 11 téhož zákona, kterého se dopustila tím, že nevedla řádně ke dni 12. 9. 2014 evidenci prodávajících na tržnici „Dragoun“ v Chebu, konkrétně neevidovala stanovené údaje o prodávajícím v provozovně „stánek č. F 10“, umístěné v budově č. p. 2550 stojící na pozemku parc. č. st. 691/42, na tržnici Dragoun, Dragounská 2550, Cheb, uložil podle § 24 odst. 12 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele pokutu ve výši 100 000 Kč. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla a rozhodnutí potvrdila. [8] Krajský soud žalobu podanou proti napadenému rozhodnutí zamítl. Konstatoval, že reakce pana J. K. na výzvy správního orgánu I. stupně jsou přičitatelné žalobkyni. I když žádost o předložení údajů o prodávajícím byla adresována společnosti IMMORENT Cheb s.r.o., dostala se do dispozice žalobkyně. Neshledal proto důvodnou námitku žalobkyně, že nebyla k doložení předmětné evidence vyzvána. Konstatoval, že povinnost stanovená v § 14a zákona o ochraně spotřebitele představuje povinnost vést evidenci prodávajících přehledně a úplně a předložit ji dozorovému orgánu ve stanovené lhůtě, tomu ovšem neodpovídá stav, kdy nejsou údaje o prodávajícím na první pohled zjevné, respektive kdy se podaří evidenci prodejních míst dohledat až po opakovaném a detailním lustrování. V přezkoumávané věci měl pan L. T. T. užívat stánek F 10 ode dne 1. 5. 2014 (krajský soud zde odkázal na evidenci prodejních míst na tržnici Dragoun ke dni 29. 5. 2014), avšak žalobkyně o tom nevěděla ani ke dni 12. 9. 2014, ani ke dni 24. 9. 2014 a 1. 12. 2014. [9] K namítané absenci materiální škodlivosti správního deliktu soud konstatoval, že žalobkyně závažným způsobem ztížila dozorovému orgánu provedení opatření a uplatnění postihu vůči prodávajícímu, který měl nabízet a skladovat větší množství výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví. Výši sankce soud neshledal nepřiměřenou či nespravedlivou; odkázal na přiléhavé hodnocení kriterií rozhodných pro stanovení sankce v žalobou napadeném rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Soud neshledal rovněž žádné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem. [10] Žalobkyně (dále jako „stěžovatelka“) proti rozsudku krajského soudu podala kasační stížnost z důvodů u vedených v § 103 odst.. 1 písm. a), b) a d) soudního řádu správního (dále jako „s. ř. s.“). Namítla porušení § 3 správního řádu, neboť správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav věci, dále porušení § 50 odst. 3 správního řádu a § 2 odst. 3 a 4 správního řádu. K posouzení věci krajským soudem namítla: a) Krajský soud se nevypořádal s žalobní námitkou, že stěžovatelka byla v daném případě povinna evidenci uchovávat pouze do 1. 5. 2015; i z tohoto důvodu ji byla schopna předložit až po opakovaném lustrování. b) Stěžovatelka nebyla dotazovanou osobou ani v jednom z případů reakce na výzvy správního orgánu I. stupně ze dne 24. 9. 2014 a 1. 12. 2014. V tomto období nebyla stě