9 Afs 67/2018 — Nejvyšší správní soud

9 Afs 67/2018- 112 - text 9 Afs 67/2018 - 117 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Mirko Möllen, se sídlem Barthstrasse 16, Mnichov, Spolková republika Německo, insolvenční správce dlužníka VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft, se sídlem Germeringer Str. 1, Krailling, Spolková republika Německo, zast. JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem se sídlem Šaldova 466/34, Praha 8, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2014, č. j 53303-2/2014-900000-302, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2018, č. j. 31 Af 83/2014 - 386, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým byla výrokem I. podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného a výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 6. 10. 2014, č. j. 56736/2014-550000-3 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla podle § 6m odst. 2 písm. b) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o pohonných hmotách“), zrušena registrace distributora pohonných hmot číslo CZ1101532Q001, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. [2] Dne 1. 2. 2015 bylo v návaznosti na nařízení předběžné insolvenční správy dne 8. 12. 2014 se zahraniční právnickou osobou VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft, se sídlem Germeringer Str. 1, Krailling, Spolková republika Německo, zahájeno insolvenční řízení a insolvenčním správcem byl ustanoven stěžovatel. Zahraniční právnická osoba podnikala na území České republiky prostřednictvím organizační složky (odštěpného závodu) VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft – organizační složka, se sídlem Pražská 636, Dolní Břežany. [3] Věc je před NSS projednávána potřetí. [4] Rozsudkem ze dne 11. 2. 2016, č. j. 9 Afs 289/2015 - 80, soud zrušil ke kasační stížnosti žalovaného rozsudek krajského soudu ze dne 29. 10. 2015, č. j. 31 Af 83/2014 - 79, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud přezkoumatelným způsobem neodůvodnil, jak má být zahraniční právnická osoba podnikající v ČR prostřednictvím organizační složky (odštěpného závodu) podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „daňový řád“), ve správních rozhodnutích označována, přičemž teprve poté lze učinit závěr, zda a z jakých důvodů jsou tato rozhodnutí nicotná, případně nezákonná. [5] Krajský soud věc vedenou pod sp. zn. 31 Af 83/2014 spojil se sedmi dalšími věcmi ke společnému projednání a rozhodl rozsudkem ze dne 30. 6. 2016, č. j. 31 Af 83/2014 - 152. Tento rozsudek NSS ke kasační stížnosti žalobce rozsudkem ze dne 18. 5. 2017, č. j. 9 Afs 214/2016 - 166, znovu zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [6] NSS potvrdil, že nositelem práv a povinností je přímo zahraniční právnická osoba (odstavce 83 a 89). Zahraniční osoba však může na území ČR podnikat jen prostřednictvím organizační složky, která je zapisována do obchodního rejstříku s vazbou na konkrétní předmět podnikání na území ČR a jejíž vedoucí je oprávněn zastupovat zahraniční osobu ve všech záležitostech týkajících se organizační složky (odstavce 82 a 84). Z perspektivy soukromého práva organizační složka nemá právní osobnost (odstavce 82 a 83). V kontextu daňového práva však může mít hmotněprávní i procesní postavení daňového subjektu, přičemž procesní postavení jí může přisoudit i pouze daňový řád (odstavce 85 až 89). Proto „nepřesné označení zahraniční osoby (označení prostřednictvím její organizační složky) v rozhodnutích celních orgánů týkajících se činnosti této organizační složky nemá bez dalšího na nabytí práv a povinností zahraniční osoby žádné dopady“ a nezpůsobuje nicotnost ani nezákonnost správních rozhodnutí (odstavce 83 a 89). Uvedené závěry dopadají i na registrační řízení podle zákona o pohonných hmotách (odstavec 104). [7] Krajskému soudu nicméně vytkl, že se přezkoumatelným způsobem nezabýval otázkou oprávnění vedoucího organizační složky jednat jménem zahraniční právnické osoby, resp. oprávnění celních orgánů jednat s vedoucím organizační složky (odstavce 109 až 111). Zároveň krajskému soudu uložil, aby se v souvislosti s otázkou doručování zabýval tím, zda se správní rozhodnutí týkala předmětu činnosti organizační složky (odstavec 88), aby oprávnění úředních osob vydat a podepsat rozhodnutí posoudil ve vztahu ke všem správním spisům (odstavec 108), aby se vypořádal s důkazním návrhem odpovědí celních orgánů ze dne 17. 12. 2009 (odstavec 118) a aby vypořádal všechny žalobní body, které opomněl (odstavec 119). [8] V dalším řízení krajský soud nejprve dříve spojené věci vyloučil k samostatnému projednání, následně věc týkající se zrušení registrace distributora pohonných hmot vedenou pod sp. zn. 31 Af 83/2014 znovu projednal a rozhodl o ní kasační stížností napadeným rozsudkem. [9] Z obsahu správního spisu a průběhu daňového řízení plyne, že jako příjemce rozhodnutí žalovaného byla označena organizační složka (odštěpný závod). K hlavní námitce nesprávného označení příjemce správních rozhodnutí odkázal na zrušující rozsudek č. j. 9 Afs 289/2015 - 80, svůj rozsudek č. j. 31 Af 83/2014 - 152 a zrušující rozsudek č. j. 9 Afs 214/2016 - 166, přičemž vázán právním názorem NSS dospěl k závěru, že se jedná o vadu, která nezpůsobuje nicotnost ani nezákonnost správních rozhodnutí. Nic na tom nemohly změnit ani důkazy, které byly krajským soudem provedeny, a to včetně důkazu odpovědí celních orgánů ze dne 17. 12. 2019, jelikož jde pouze o obecné vyjádření žalovaného. Zároveň z uvedeného závěru plyne, že stěžovatele nebylo nutné vyzývat k odstranění vad žádosti o registraci. [10] Rozhodnutí celních orgánů se týkala činnosti organizační složky, neboť spadala pod předmět podnikání organizační složky, který je zapsán v obchodním rejstříku. Jejich doručování na adresu sídla organizační složky proto bylo správné. [11] Krajský soud provedl důkaz Organizačním řádem Celní správy České republiky (dále jen „organizační řád“) a Podpisovým řádem Generálního ředitelství cel (dále jen „podpisový řád“) a dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného, resp. prvostupňové rozhodnutí, bylo vydáno a podepsáno ředitelem odboru žalovaného, resp. vedoucím odboru prvostupňového orgánu, jako oprávněnou úřední osobou. Ke správním rozhodnutím byl zároveň připojen uznávaný elektronický podpis oprávněné úřední osoby. [12] Celní orgány postupovaly správně, pokud jednaly s vedoucím organizační složky (odštěpného závodu) L. N., který měl zákonné zmocnění k jednání za organizační složku. V souladu se zrušujícím rozsudkem č. j. 9 Afs 214/2016 - 166 má organizační složka v kontextu daňového práva odlišné postavení než v právu soukromém. Může mít hmotněprávní i procesní postavení daňového subjektu. Pro účely správy daní je považována za právnickou osobu (§ 240 odst. 3 daňového řádu) a daňový subjekt (§ 20 odst. 1 daňového řádu), přičemž za právnickou osobu je při správě daní oprávněn jednat její statutární orgán (§ 24 odst. 2 daňového řádu). Vedoucí organizační složky, jehož jednání nebylo v obchodním rejstříku omezeno, byl oprávněn zahraniční právnickou osobu zastupovat. [13] Žalobní námitka týkající se postupu při zajištění daně související s nemožností převést bankovní záruku k celnímu orgánu po změně místní příslušnosti se zrušením registrace distributora pohonných hmot (tedy předmětem správního řízení v projednávané věci) nikterak nesouvisí. Není proto důvodná. II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření ke kasační stížnosti, replika stěžovatele a duplika žalovaného [14] Rozsudek krajského soudu napadl stěžovatel v celém rozsahu kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., a navrhl jeho zrušení a vyslovení nicotnosti správních rozhodnutí (případně jejich zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení). [15] Stěžovatel obsáhle a na různých místech kasační stížnosti opakovaně namítá, že celní orgány považovaly za distributora pohonných hmot a procesní subjekt, tedy toho, o jehož právech a povinnostech se rozhoduje, organizační složku, nikoliv zahraniční právnickou osobu, proto jsou správní rozhodnutí nicotná, případně nezákonná. Uvedené je z