5 As 250/2019 — Nejvyšší správní soud

5 As 250/2019- 64 - text 5 As 250/2019 - 73 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: P. Č., zastoupen Mgr. Zuzanou Candigliota, advokátkou se sídlem Burešova 615/6, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2019, č. j. 15 A 59/2018 -118, a proti usnesením téhož soudu ze dne 5. 6. 2019, č. j. 15 A 59/2018 – 125, a ze dne 12. 6. 2019, č. j. 15 A 59/2018 – 126, takto: I. Návrh žalobce na zproštění ustanovené zástupkyně zastupování a na ustanovení nového zástupce se zamítá. II. Kasační stížnost s e v části, v níž směřuje proti výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2019, č. j. 15 A 59/2018 – 118, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2019, č. j. 15 A 59/2018 – 126, zamítá. III. Výroky II. a III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2019, č. j. 15 A 59/2018 – 118, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2019, č. j. 15 A 59/2018 – 125, se ruší a věc s e v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o části kasační stížnosti, jež byla zamítnuta, nepřiznává. V. Odměna a náhrada hotových výdajů advokátky Mgr. Zuzany Candigliota s e u r č u j í částkou 6800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti (60) dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Průběh dosavadního řízení [1] Žalobce se dne 20. 10. 2018 obrátil na Krajský soud v Českých Budějovicích s žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Věc byla následně postoupena Městskému soudu v Praze jakožto soudu místně příslušnému. Žalobce v průběhu řízení několikrát změnil žalobní petit a opakovaně doplňoval svou argumentaci, která se však vždy týkala téhož skutkového děje. Žalobce brojil proti postupu příslušníků Policie ČR, který spočíval v jejich přítomnosti (respektive v původní variantě petitu „asistenci“) při tvrzeném vloupání pronajímatele do žalobcem užívaného bytu, resp. obydlí. [2] Původní žalobou se žalobce domáhal vydání rozsudku s výrokem: „Určuje se, že asistence příslušník(ů)a Policie ČR při vloupání pronajímatele do platně a řádně užívané garzonky byla nezákonným zásahem do nezadatelného práva na nedotknutelnost obydlí.“ Dle žaloby byl žalobce na základě smlouvy se společností STAVOUNION, akciová společnost, ode dne 2. 5. 2016 nájemcem garsonky na adrese ubytovny N. 3 v Č. B. Dne 4. 10. 2018 začali zástupci pronajímatele vystupovat vůči žalobci dle jeho tvrzení nekorektně, arogantně až šikanózně, přestože garsonka byla užívána v souladu s občanským zákoníkem, a hrozili mu ukončením nájemního vztahu, přičemž nájemní smlouva nebyla písemně vypovězena. Dne 15. 10. 2018 v poledne žalobce kontroloval ze vstupu do vnější chodby garsonku, přičemž zaregistroval, že se kolem jejích dveří pohybuje zástupce pronajímatele Ing. S. a několik dalších osob. Ing. S. vyzval žalobce, aby šel blíže, což žalobce odmítl. Následně žalobce vyzval Ing. S., aby upustil od narušování jeho domovní svobody a odešel. Po návratu domů téhož dne kolem 17.00 hod. žalobce zjistil, že se do garsonky někdo vloupal a vyměnil zámek. Poté, co se žalobce na recepci ubytovny marně domáhal vydání klíče od garsonky, šel věc oznámit na policejní služebnu, kde se dozvěděl, že správce ubytovny vnikl do pokoje za asistence policie a z události byl pořízen obrazový záznam. [3] Žalobce měl za to, že policie byla v předmětném případě zneužita ke svévolnému ukončení nájemního vztahu a dopustila se porušení jeho domovní svobody, neboť se nejednalo o situaci, kdy by ozbrojený sbor nepotřeboval soudní povolení k vniknutí do jeho obydlí. I kdyby žalobce porušil nájemní smlouvu tím, že pronajímateli nedovoloval volný vstup do garsonky, byl by to důvod k vypovězení nájemní smlouvy, ne ke svévoli. Policie byla povinna případné oznámení pronajímatele prošetřit, nikoliv být „služkou“ jedné ze smluvních stran. [4] Podáním ze dne 7. 12. 2018 žalobce změnil žalobní petit tak, že nově žádal vydání rozsudku s výroky: „A) určuje se, že 15. října 2018 přítomnost příslušníků OHS Policie ČR – č. 330 449, 327 261 – v č. N. 3, na „na telefonické přání správce ubytovny“, při jeho vloupání do platně a řádně užívané nájemní garzonky č. X navrhovatele, cele absentovala v adekvátnosti plnění úkolu policie a i nešlo o opodstatněnou situační iniciativu policistů, tedy byla nezákonným zásahem do nezadatelného práva na nedotknutelnost obydlí i do práva na soukromí, bez ohledu na to, zda policist(é)a do garzonky žalobce fakticky vstoupil(i), či nikoliv, a rovněž tak bez ohledu na to, zda garzonka v nájmu žalobce se nachází na ubytovně, či v její stavebně oddělené části B) určuje se, že neprověření opodstatněnosti „tísňového volání“ ing. S., objektivní vyhodnocení vlastních poznatků o údajném narušiteli „pokojného stavu“ velitelem akce i příslušníky ozbrojeného sboru samými téhož dne, ale i absence jednání policie obdržet vysvětlení akcí dotčené osoby, cele odporuje úkolu policie, tedy bylo nezákonností, za vzniku bezdůvodné újmy žalobci.“ [5] K žalobní argumentaci žalobce doplnil, že zásah policie nebyl přiměřený. Před provedením úkonu měla policie vyžadovat doložení neexistence smluvního vztahu žalobce ke garsonce nebo jeho skončení. Výměna zámku není poskytováním ochrany a součinnosti při provádění exekuce, přičemž snesla odkladu, Ing. S. měl být tedy pokárán za zneužití tísňového volání, pokud k němu vůbec došlo. Žalobci není zřejmý smysl přítomnosti policie na místě a její případný další postup, který by následoval v případě, že by se nacházel uvnitř garsonky. [6] Následně žalobce dne 13. 12. 2018 rozšířil žalobní petit o návrh na vydání následujícího výroku: „C) zakazuje se Policii ČR donucovat žalobce, aby strpěl, že následky (spolu)způsobené českobudějovickou policií 15. října 2018 po vloupání do platně a řádně užívané nájemní garzonky č. X navrhovatele (ihned neoprávněné bránění oprávněné osobě v užívání bytu – o týden později kompletní vykradení bytu – dále požadování „poplatku“ za uvolnění lupu), je jen soukromoprávním sporem, i zakazuje se témuž ozbrojenému sboru, aby porušoval žalobcovo rovné právo na ochranu před trestněprávním jednáním, a přikazuje se Policii ČR, aby okamžitě obnovila stav před vloupáním – dveře garzonky v N. 3 uvedla (s ing. S. vystupujícím jménem a.s. STAVOUNION) do stavu 15. října 2018 ráno – zámek dveří garzonky opatřila vložkou stejného typu, jako ta „odvrtaná“, i klíč ode dveří byl žalobci předán ve smyslu vykonatelného příkazu Okresního soudu v Č. Budějovicích (33 C 201/2018 – 17).“ [7] V doplnění argumentace žalobce vylíčil momentální situaci týkající se předmětné garsonky. Dle jeho tvrzení s garsonkou svévolně nakládají jménem společnosti STAVOUNION Ing. S. a Ing. M., přičemž pronajímatel ignoruje nařízené předběžné opatření (pozn. Nejvyššího správního soudu: žalobce zjevně hovoří o předběžném opatření nařízeném usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 11. 2018, č. j. 33 C 201/2018 – 17, kterým byla společnosti STAVOUNION uložena povinnost zdržet se pronajímání garsonky č. 9 ve „žlutém domě“, na adrese N. 394/3, Č. B., jiné osobě než žalobci a dále povinnost předat žalobci klíče od vstupních dveří do této garsonky) a jeho statutární ředitel se žalobcem nekomunikuje. Odvolání podané pronajímatelem označil žalobce za obstrukční. Dne 11. 12. 2018 (žalobce sice neuvedl rok, nicméně z kontextu je zřejmé, že hovoří o události z roku 2018) Ing. S. vykázal žalobce z domu v N. 3 pod pohrůžkou přivolání policie. Z toho je dle žalobce zřejmá korupční vazba mezi Ing. S. a místní policií, která se stala jeho soukromou ochrankou. Nařízené předběžné opatření má sice vykonat pronajímatel, vzniklý protiprávní stav však spoluzavinila policie. Povinnost uložená pronajímateli se tedy dle názoru žalobce vztahuje i na policii. Dále žalobce uvádí, že policie protiprávně „založila“ jeho trestní oznámení, které však smí toliko „odložit“. Žalobce se nepokusil domoci se splnění předběžného opatření, neboť s ohledem na popsané postupy policie v ni již nemá důvěru. [8] Podáním ze dne 14. 12. 2018 nadepsaným „Návrh na vydání (troj)rozsudku“ shrnul žalobce žalobní návrh tak, že opět navrhl vydání rozsudku se shora citovanými výroky A, B a C a následně znovu zopakoval argumentaci uvedenou ve svých předchozích podáních. [9] V podání ze dne 5. 2. 2019 žalobce uvedl, že souhlasí s tím, aby městský soud „rozhodl bez ústního slyšení o (přednostním) žalobním návrhu C, v podání ze 14. prosince 2018“. [10] Dne 23. 4. 2019 žalobce doručil soudu podání, které svou strukturou v podstatě odpovídá rozsudku. V první části tohoto podání žalobce uvádí, že se domáhá vydání následujícího rozsudku: „I. správní soud určuje, že 15. října 2018 p