6 As 143/2020 — Nejvyšší správní soud

6 As 143/2020- 31 - text 6 As 143/2020 - 36 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce: S. B., zastoupený JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem, sídlem Štefánikova 75/48, Praha 5 – Smíchov, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, za účasti: M. B., zastoupená JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem, sídlem Štefánikova 75/48, Praha 5 – Smíchov, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. února 2016 č. j. ZKI PR-O-162/1199/2015-7, v řízení o kasační stížnosti žalobce a osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. března 2020 č. j. 5 A 62/2016 - 50, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. března 2020 č. j. 5 A 62/2016 - 50 a rozhodnutí žalovaného ze dne 2. února 2016 č. j. ZKI PR-O-162/1199/2015-7 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě ve výši 3 000 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Zdeňka Koschina, advokáta, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a osobě zúčastněné na řízení náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 22 729 Kč k rukám jejich zástupce JUDr. Zdeňka Koschina, advokáta, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Rodina žalobce a osoby zúčastněné na řízení již od období první republiky vlastnila pozemky označené v pozemkovém katastru (PK) čísly X (o výměře 8 497 m2) a X (o výměře 2 357 m2) v katastrálním území Ďáblice, obec Praha (dále je vždy myšleno toto katastrální území). Při obnově katastrálního operátu v 60. letech 20. století, prováděné technicko-hospodářským mapováním (THM), se část původních parcel č. X a X stala součástí nově zaměřených parcel evidence nemovitostí (EN) č. 1648, 1650, 1651 a 1652, hranice původních parcel PK byly nově geometricky a polohově určeny souřadnicemi zaměřenými při THM. V 70. letech byl založen ručně vedený LV č. X, na němž byli jako vlastníci parcel EN č. X, X, X a X a zbytkové parcely PK č. X uvedeni předci žalobce a osoby zúčastněné na řízení, od roku 1977 byly na LV č. X vedeny i parcely EN č. X a č. X a zbytková parcela PK č. X. Zbytkové parcely PK č. X (o výměře 5 079 m2) a č. X (o výměře 2 053 m2) se nacházely mimo parcely EN vedené na LV č. X. Následně byla parcela EN č. X sloučena do parcely EN č. X a parcela EN č. X byla sloučena do parcely EN č. X. Došlo ke změnám v hranicích mezi parcelami EN č. X, X a X, parcela č. X byla rozdělena na části. Některé z nových parcel vznikly z pozemků různých vlastníků. Po nabytí účinnosti zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ke dni 1. ledna 1993 se operát evidence nemovitostí stal katastrálním operátem. [2] Kupní smlouvou z května roku 1993 byly parcely č. X, X, X, 1648/4, X, X a X, tvořené díly parcel PK č. X, (o výměře 4 958 m2) a 222/3 (o výměře 1 960 m2), tehdejšími vlastníky (otcem a strýcem žalobce a osobou zúčastněnou na řízení, která je matkou žalobce), prodány společnosti ČKD Dukla, akciová společnost. Součástí této kupní smlouvy je geometrický plán č. 305/12/92 (dále jen „geometrický plán“), který identifikuje původní parcely PK č. X a X jako součásti parcel KN č. 1648/1, 3, 5, 6 a 7, č. X a X, č. X, 1647 a 1650. [3] Odkaz na prodej pozemků (tedy dílů parcel PK č. X a X) nebyl v LV č. X zapsán. Při následné digitalizaci LV č. X pak byly do katastru nemovitostí zapsány i pozemky ve zjednodušené evidenci PK č. X (o výměře 5 079 m2) a č. X (o výměře 2 053 m2), tedy ony výše zmíněné zbytkové parcely PK, které ležely mimo parcely EN zaměřené při THM. [4] V roce 2008 byl vyhotoven záznam podrobného měření změn č. 935, který prokázal chybnou identifikaci části parcely PK č. X v parcele č. 1647 dle geometrického plánu z roku 1993. [5] Dne 30. září 2009 žalobce v souvislosti s řízením o pozůstalosti po jeho otci požádal o prošetření stavu zápisů na LV č. X týkajících se pozemků PK č. X a X a pro případ, že stav zápisů v katastru není v souladu s kupní smlouvou z roku 1993, požádal o provedení opravy stavu zápisů dle této smlouvy. [6] Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen „katastrální úřad“) provedl v návaznosti na tento podnět opravu chyby v údajích katastru, při níž vymazal pozemky PK č. X (o výměře 5 079 m2) a X (o výměře 2 053 m2) ze souboru popisných informací. Učinil tak proto, že oba pozemky byly identifikovány geometrickým plánem, a došlo tak k jejich doplnění do katastru nemovitostí, přičemž katastrální úřad zřejmým omylem nezrušil pozemky vedené ve zjednodušené evidenci PK. [7] Podáním ze dne 11. listopadu 2009 žalobce a osoba zúčastněná na řízení vyjádřili nesouhlas s provedenou opravou chyby v údajích katastru nemovitostí. Domáhali se toho, aby byl nadále evidován zbytek pozemků PK č. X a X o výměře ve velikosti rozdílu mezi výměrou dosud evidovanou a výměrou prodanou kupní smlouvou z roku 1993. [8] Rozhodnutím ze dne 29. září 2015 sp. zn. OR-724/2013-101/45 (vydaným poté, co byla dřívější rozhodnutí opakovaně rušena v odvolacím a přezkumném řízení) katastrální úřad nesouhlasu žalobce a osoby zúčastněné na řízení s provedením opravy chyby v údajích katastru nemovitostí nevyhověl, neboť se jedná o chybu v katastrálním operátu ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Katastrální úřad dále rozhodl, že v katastru nemovitostí České republiky nebudou ani po právní moci jeho rozhodnutí evidovány pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely původního pozemkového katastru (PK) č. X a X. [9] K odvolání žalobce a osoby zúčastněné na řízení žalovaný rozhodnutím označeným v návětí formulačně opravil výrok 1 rozhodnutí katastrálního úřadu tak, že po provedené změně, namísto toho, že se jedná o chybu v katastrálním operátu, uváděl, že se jednalo o chybu v katastrálním operátu (chyba totiž již byla opravena). Věcně se žalovaný se závěry katastrálního úřadu ztotožnil. Konstatoval, že žalobce a osoba zúčastněná na řízení se domáhají dohledání a evidování zbytkových výměr parcel PK X a X jako rozdílu mezi výměrou původně evidovanou u těchto parcel v ZE katastru nemovitostí (zjednodušené evidenci, v níž jsou evidovány parcely původního pozemkového katastru – pozn. soudu) a výměrou prodanou kupní smlouvou z roku 1993 dle geometrického plánu. Rozhodující je však geometrické určení pozemků, přičemž většina hranic dotčených pozemků byla zaměřena při THM v 60. letech, zbývající část byla vyznačena v geometrickém plánu. Výměry parcel v geometrickém plánu přesně odpovídají výměrám evidovaným u těchto parcel v parcelním protokolu pozemkového katastru. Vyhotovitel geometrického plánu nicméně nevzal v úvahu, že hranice původních parcel PK č. X a X byly nově geometricky a polohově určeny při THM a pozemky označené později jako pozemky ZE č. X a X měly být identifikovány pouze v parcelách vzniklých dělením parcely EN č. X, nikoli v parcelách X a X, jak je vyznačeno v geometrickém plánu. Pozemky ZE č. X a č. X tedy byly v roce 1993 prodány, a proto byla jejich další evidence na LV č. X chybou v katastru nemovitostí. K námitkám žalobce a osoby zúčastněné na řízení žalovaný zdůraznil, že rozhodujícím údajem je geometrické a polohové určení nemovitostí, z nichž je výměra parcel pouze odvozena. Z nesouladu výměr nelze vyvozovat, že „chybějící výměru“ lze někde v katastrální mapě dohledat. Katastrální úřad musel respektovat změny vzniklé vyšetřením hranic v rámci mapování THM, řízení o opravě chyb v katastrálním operátu neslouží k přezkoumávání platnosti jednotlivých listin a aktů, které se staly podkladem pro zápis údajů do katastru nemovitostí či předchozích evidencí. Pokud se žalobce domnívá, že je vlastníkem určitých částí pozemků, může se svých práv domáhat u soudu v občanskoprávním řízení. Nelze zpochybňovat výsledky THM, které E. B., právní předchůdkyně žalobce a osoby zúčastněné na řízení, potvrdila svým podpisem, aniž vznesla námitku proti obsahu operátu THM. [10] Žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem označeným v návětí. Připomněl, že oprava chyb v katastrálním operátu nemění právní vztahy k nemovitostem, má pouze evidenční, nikoli hmotněprávní účinky. Spory o průběh hranice sousedících pozemků je třeba rozhodovat v řízení před soudy rozhodujícími ve věcech občanskoprávních, k posouzení těchto otázek nemají zeměměřické a katastrální orgány pravomoc. Chyby v katastru, k jejichž zjištění je třeba podrobné zkoumání právní a skutkové stránky případu, nejsou zřejmým omylem napravitelným prostřednictvím opravy chyb v katastrálním operátu. Důvodem pro opravu chyby v projednáv