— Nejvyšší správní soud

13 Kss 1/2022- 79 - text pokračování 13 Kss 1/2022 - 84 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha, JUDr. Petra Čápa a prof. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., v právní věci navrhovatele: Mgr. Jan Tichý, o návrhu na obnovu řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 8/2017, takto: I. Návrh Mgr. Jana Tichého, nar. X, X bývalého soudce Okresního soudu v Jindřichově Hradci, ze dne 4. 1. 2022, na obnovu kárného řízení ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 8/2017 se podle § 22 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, za přiměřeného použití § 283 písm. d) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) zamítá. II. Navrhovateli se vrací zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 5 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Navrhovatel podal dne 4. 1. 2022 návrh na obnovu řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 8/2017. To bylo zahájeno návrhem předsedy Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 22. 11. 2017 primárně na zjištění nezpůsobilosti navrhovatele k výkonu funkce soudce, současně ovšem i na posouzení jeho kárné odpovědnosti. Kárný soud konstatoval, že řízení podle části III. a IV. zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, v rozhodném znění (dále jen „kárný zákon“) jsou samostatná a na sobě procesně nezávislá. Dospěl proto k závěru, že je třeba konat řízení o obou těchto návrzích současně; zjistit rozhodné skutkové okolnosti a ty předně konfrontovat se zákonnými podmínkami nezpůsobilosti soudce vykonávat soudcovskou funkci, případně s definicí kárného provinění. Jelikož byly v řízení tvrzeny psychické obtíže navrhovatele, jež mu měly bránit ve výkonu funkce soudce, ustanovil kárný soud za účelem zjištění jeho zdravotního stavu znalecký ústav z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie  Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. Soud popsal typické činnosti vykonávané soudcem okresního soudu, označil míru jejich intelektuální náročnosti a obvyklé psychické zátěže; znaleckému ústavu pak uložil odpovědět na konkrétní otázky týkající se způsobilosti navrhovatele vykonávat svou funkci. Znalecký ústav dospěl k závěru, že navrhovatel není s ohledem na své duševní poruchy vždy schopen podávat ve funkci soudce nalézacího soudu dlouhodobě vysoký pracovní výkon; jeho stav je přitom trvalého charakteru, neboť obvykle jsou poruchy tohoto typu ne zcela vyléčitelné. Navrhovatel dlouhodobě (prakticky od staršího dětského věku a bez významné změny v čase) trpí psychickou poruchou spočívající v tom, že nezávisle na své vůli upadá do stavů, kdy promýšlí různé momenty historie a uvažuje, jaké v nich byly alternativy historického vývoje. Těmto myšlenkám propadá, aniž by byl schopen je svou vůlí upozadit; nechá se „vtáhnout“ do úvah trvajících více dní po sobě, často kvůli tomu několik nocí nespí. Přemýšlení o alternativní historii má u něj podobu nutkání tak činit; není schopen se z toho vymanit a začít myslet na něco jiného. Jeho stav v době, kdy promýšlí historické alternativy, lze označit za svého druhu „rauš“. Ataka trvá několik (cca 4 až 6) týdnů a v podstatě mu brání po tuto dobu normálně fungovat jako soudce, jelikož není schopen se soustředit. Obvykle se mu ročně přihodí dvě či tři takovéto ataky; není přitom schopen předem odhadnout, kdy se ataka dostaví, nicméně je schopen rozpoznat, že přichází. Soud zjistil, že navrhovatel byl v roce 2018 kvůli psychickým problémům třikrát v pracovní neschopnosti (v délce 15, 25 a 18 pracovních dnů). [2] Řízení bylo skončeno rozhodnutím kárného soudu ze dne 9. 1. 2019, č. j. 16 Kss 8/2017 – 249, jímž byl navrhovatel shledán nezpůsobilým k výkonu funkce soudce, neboť mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat jeho funkci (dále též „rozhodnutí o nezpůsobilosti“). Kárný soud naznal, že navrhovatel trpí dlouhodobou, desítky let trvající psychickou poruchou, která jej obvykle po dobu desítek pracovních dní ročně vyřazuje z běžného života a po tento čas mu brání vykonávat funkci soudce; v době, kdy je postižen atakou, není schopen se soustředit na náročnou intelektuální činnost, jež je s výkonem funkce soudce spojena, vést jednání a vyřizovat běžnou agendu. Jeho situaci označil za zjevně nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 91 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon č. 6/2002 Sb.“), který mu nedovoluje vykonávat funkci soudce; zároveň jde o překážku dlouhodobou, trvající řadu let. Kárný soud zdůraznil, že pro účely posouzení podmínek nezpůsobilosti k výkonu funkce soudce je irelevantní, jaká je přesná zdravotnická klasifikace (diagnóza) psychických problémů navrhovatele; rozhodující je, jak se tyto projevují ve vztahu k výkonu jeho funkce, jak jsou časté a zda jde o problémy dlouhodobé. Jako podstatné soud dále shledal, že neexistovala rozumná naděje na takové zlepšení zdravotního stavu navrhovatele v dohledné době (tj. v době příštích několika měsíců či max. jednoho až dvou let), které by znamenalo, že se mu vrátí schopnost funkci soudce vykonávat bez významných obtíží. [3] Kárný soud dále konstatoval, že vyslovením nezpůsobilosti navrhovatele k výkonu funkce soudce byl zkonzumován i předmět řízení o návrhu na zahájení kárného řízení proti němu; samostatně o něm proto nebylo rozhodováno. Důvody obou návrhů byly dle soudu založeny na totožném okruhu rozhodných skutečností, a sice že navrhovatel nepodával ve funkci soudce dostatečný pracovní výkon. Návrh na zahájení kárného řízení předseda okresního soudu podal pouze pro případ, že by kárný soud dospěl k závěru, že podmínky pro zjištění nezpůsobilosti navrhovatele vykonávat soudcovskou funkci nejsou dány. V konkurenci obou těchto řízení před kárným soudem má přitom přednost to, jehož účelem je zajistit, že funkci soudce vykonává jen osoba k tomu ze zdravotních hledisek způsobilá, a to před řízením, jehož převažujícím účelem je přimět soudce k řádnému plnění jeho ústavních a zákonných povinností. II. Návrh na obnovu řízení a další podání [4] Navrhovatel v návrhu ze dne 4. 1. 2022 uvádí, že se domáhá obnovy řízení sp. zn. 16 Kss 8/2017 z důvodu skutečností kárnému soudu dříve neznámých, kvůli nimž je namístě jinak rozhodnout o jeho vině i uloženém opatření. Předkládá přehled rozhodnutí kárného soudu týkajících se průtahů soudců, jež byly vydány od 9. 1. 2019 do 31. 12. 2021 (viz příloha A ze dne 30. 1. 2022). Poukazuje na to, že v tomto období byl pro průtahy v řízení odvolán z funkce jediný soudce (věc sp. zn. 11 Kss 7/2018); v případě navrhovatele přitom byly tvrzeny podstatně kratší průtahy, navíc za ně nebyl v minulosti opakovaně potrestán. Navrhovatel odkazuje též na kárná opatření uložená za průtahy např. ve věcech sp. zn. 11 Kss 4/2020 či 16 Kss 5/2018. S ohledem na judikaturu kárného soudu v tomto období má za to, že za své prohřešky měl být potrestán maximálně srážkou z platu ve výši 5 % na dobu 12 měsíců. V době vydání rozhodnutí o nezpůsobilosti tato rozhodovací praxe ještě neexistovala, a proto nemohla být soudu známa. Navrhuje provést důkaz veškerými meritorními rozhodnutími Nejvyššího správního soudu ve věcech Kss vyhlášenými od 9. 1. 2019 do 31. 12. 2021. [5] Dále předkládá též přehled rozhodnutí kárného soudu týkajících se průtahů soudců, jež byly vydány od 1. 1. 2014 do 9. 1. 2019 (viz příloha B ze dne 30. 1 2022). Poukazuje na to, že v tomto období byli z funkce odvoláni dva soudci, a to ve věcech sp. zn. 11 Kss 2/2013 [pro nezpůsobilost k výkonu funkce podle § 91 písm. c) zákona č. 6/2002 Sb.] a sp. zn. 13 Kss 7/2011 [5 průtahů delších jednoho roku (2 téměř 4 roky) a nedodržení zákonné lhůty k projednání a rozhodnutí věci, soudce byl již dříve potrestán za podobné provinění]. Rovněž odkazuje na kárná opatření uložená v řízeních sp. zn. 13 Kss 8/2017, 13 Kss 7/2017, 13 Kss 1/2016, či 16 Kss 4/2016. S ohledem na judikaturu kárného soudu v tomto období se domnívá, že za svá pochybení měl být potrestán maximálně důtkou nebo mělo být upuštěno od potrestání. Novost této rozhodovací praxe navrhovatel dovozuje z toho, že se jí kárný soud neřídil, tudíž ji patrně neznal. Navrhuje provést důkaz veškerými meritorními rozhodnutími Nejvyššího správního soudu ve věcech Kss vyhlášenými do 9. 1. 2019. [6] Navrhovatel také namítá, že se kárný soud v rozhodnutí č. j. 16 Kss 8/2017 – 249 nezabýval všemi jeho právními a skutkovými tvrzeními, jež předložil na 32 stranách své obhajoby; toliko zmínil okrajový argument týkající se čerpání dovolené podle vlastního uvážení. Navrhovatel z toho dovozuje, že se kárný soud k okamžiku vydání rozhodnutí o nezpůsobilosti neseznámil s jeho argumentací; ta je proto nyní nová a odůvodňuje obnovu řízení. Poukazuje na to, že druhým možným