5 As 412/2020 — Nejvyšší správní soud

5 As 412/2020- 64 - text  5 As 412/2020 - 73 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatelů: a) městys Březová, se sídlem Březová 106, b) město Vítkov, se sídlem náměstí Jana Zajíce 7, Vítkov, c) město Hradec nad Moravicí, se sídlem Opavská 265, Hradec nad Moravicí, všichni zast. Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou se sídlem Olomoucká 261/36, Mohelnice, proti odpůrci: Městský úřad Vítkov, se sídlem náměstí Jana Zajíce 7, Vítkov, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) GroCredit, a.s., se sídlem Masarykova třída 337/28, Opava, II) Opavská lesní a.s., se sídlem Masarykova třída 337/28, Opava, obě zast. Mgr. Markem Urbišem, advokátem se sídlem Partyzánská 1565/18, Opava, o kasační stížnosti osob zúčastněných na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 11. 2020, č. j. 76 A 4/2020 - 48, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 1. 2021, č. j. 76 A 4/2020 - 62, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Osoby zúčastněné na řízení jsou povinny zaplatit navrhovatelům na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti částku 9365 Kč k rukám jejich zástupkyně Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové, advokátky se sídlem Olomoucká 261/36, Mohelnice, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností se osoby zúčastněné na řízení (dále také „stěžovatelky“) domáhaly zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zrušeno odpůrcem vydané opatření obecné povahy ze dne 18. 5. 2020, č. j. MUVI 10655/2020, „Zákaz vstupu do obory Jelenice“. [2] Honební společenstvo Březová Obora (držitel honitby obora Jelenice) podalo dne 21. 10. 2019 společně s osobou zúčastněnou na řízení I) jako vlastníkem nemovitostí v oboře Jelenice a osobou zúčastněnou na řízení II) jako uživatelem honitby a vlastníkem nemovitostí v oboře Jelenice žádost o vydání opatření obecné povahy – zákazu vstupu do honitby (obory Jelenice) ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“). Žádost o vydání opatření obecné povahy odůvodnili žadatelé tím, že pohyb veřejnosti v oboře ruší zvěř a ta nemá potřebný klid zejm. v době kladení a odchovu mláďat – tato období na sebe u jednotlivých druhů zvěře bezprostředně navazují. Zvěř je podvyživená, neboť se nemůže pást na nivních lukách nacházejících se za „moravickou cestou“, která oborou prochází a kterou turisté využívají. Žadatelé dále poukázali na potřebu zajištění bezpečnosti veřejnosti, neboť zvěř může na návštěvníky obory zaútočit, příp. jim v důsledku úleku způsobit zranění. [3] Odpůrce si k podané žádosti vyžádal závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, a sice Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí; podle tohoto závazného stanoviska ze dne 4. 12. 2019, č. j. MUVI 31210/2019, nesouhlasil orgán ochrany přírody s úplným zákazem vstupu do honitby obora Jelenice, ale souhlasil s omezením vstupu do této honitby „v době kladení a odchovu mláďat, v době říje a v době, kdy dochází k zúžení potravní nabídky pro zvěř, zvěř je zesláblá a je nutné ji přikrmovat“. [4] Osoba zúčastněná na řízení II) podala podnět k provedení přezkumného řízení závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nadřízenému orgánu ochrany přírody – Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, oboru životního prostředí a zemědělství, který rozhodnutím ze dne 27. 1. 2020, č. j. MSK 180860/2019, změnil závazné stanovisko Městského úřadu Vítkov tak, že udělil „souhlas s úplným zákazem vstupu do honitby obora Jelenice“. [5] V návaznosti na toto změnové závazné stanovisko odpůrce zveřejnil návrh na vydání opatření obecné povahy – „celoroční zákaz vstupu do honitby Obora Jelenice v katastrálním území Lesní Albrechtice, a to ode dne účinnosti opatření obecné povahy na dobu neurčitou.“ K tomuto návrhu zaslaly odpůrci připomínky desítky lidí; nesouhlas s úplným uzavřením obory Jelenice vyjádřilo také Hnutí DUHA, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky a Městys Březová [navrhovatel a)]. [6] Opatření obecné povahy o úplném (celoročním) zákazu vstupu do obory Jelenice na dobu neurčitou vyvěsil odpůrce na úřední desce dne 19. 5. 2020; Úřad městyse Březová dne 20. 5. 2020. Společně s nařízením zákazu vstupu do obory odpůrce zrušil předchozí opatření obecné povahy ve věci zákazu vstupu do honitby obora Jelenice ze dne 18. 6. 2013, č. j. MUVI 17649/2013 (tímto opatřením obecné povahy byly částečně omezeny některé činnosti v oboře Jelenice, přístup veřejnosti byl však zachován). II. Rozhodnutí krajského soudu [7] Vydané opatření obecné povahy napadli navrhovatelé u krajského soudu návrhem na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a odst. 1 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [8] Navrhovatelé uvedli, že obora Jelenice se nachází na území městyse Březová [navrhovatele a)], města Vítkov [navrhovatel b)] a v přímém sousedství města Hradec nad Moravicí [navrhovatel c)]; všichni tři navrhovatelé mají povinnost hájit zájmy svých občanů; vydané opatření obecné povahy se dotýká občanů všech tří navrhovatelů, jakož i navrhovatelů samotných. V opatření obecné povahy nebylo dostatečně zohledněno právo na volný průchod krajinou, ani požadavek průchodnosti obory, který stanovovalo již stavební povolení Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby a územního plánování ze dne 3. 5. 2000, č. j. výst. 1472/99-Ko/Dr, na základě kterého byla povolena stavba oborního plotu, jakož i kolaudační rozhodnutí téhož správního orgánu ze dne 5. 1. 2001, č. j. výst. 9967/2000-Dr, které povolilo užívání tohoto plotu. Opatření obecné povahy je v rozporu s územním plánem navrhovatele a), který pozemky v oboře Jelenice označuje jako veřejné prostranství, které má být zpřístupněno obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví těchto pozemků. Napadené opatření obecné povahy není podle navrhovatelů dostatečně odůvodněné. Nad všemi veřejnými zájmy byl upřednostněn zájem úzké skupiny osob (soukromých subjektů) na nerušeném komerčním lovu zvěře, který byl paradoxně odůvodněn požadavkem na to, aby veřejnost zvěř nerušila. Lidé tak nemají možnost touto lokalitou procházet, alternativu nepředstavuje ani cyklotrasa přeložená na druhý břeh řeky Moravice, neboť tako cyklotrasa je pro mnohé návštěvníky nesjízdná. [9] Krajský soud podanému návrhu vyhověl a napadené opatření obecné povahy podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zrušil. Shledal aktivně procesně legitimovanými všechny tři navrhovatele, neboť obora Jelenice náleží do k. ú. Lesní Albrechtice, přičemž toto území reguluje územní plán navrhovatele a); obora se však částečně nachází také v k. ú. Jelenice, jež spadá pod město Vítkov [navrhovatel b)]. V severozápadní části je pak obora ohraničena řekou Moravicí, která tvoří přirozenou hranici mezi k. ú. Lesní Albrechtice (městys Březová) a k. ú. Domoradovice [město Hradec nad Moravicí – navrhovatel c)]. Samotnou oborou prochází turisticky využívaná neznačená cesta (moravická cesta), která dále pokračuje přes k. ú. Žimrovice, které rovněž reguluje územním plánem navrhovatel c). [10] Při věcném přezkumu napadeného opatření obecné povahy vycházel krajský soud z algoritmu přezkumu opatření obecné povahy (k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005 - 98, č. 740/2006 Sb. NSS), přičemž jako důvodné shledal návrhové body směřující zejm. do 4. a 5. kroku tohoto algoritmu, tj. přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu se zákonem (hmotným právem) a přezkum z hlediska jeho proporcionality. Konkrétně uvedl, že napadené opatření obecné povahy nevyhovuje požadavku zákonnosti, neboť § 9 odst. 3 zákona o myslivosti předpokládá vydání opatření obecné povahy na omezenou dobu, tj. v konkrétním časově omezeném období a jen v rozsahu nezbytném k zajištění ochrany sledovaných zájmů. Pakliže by soud akceptoval omezení nařízené opatřením obecné povahy (tj. plošný zákaz vstupu na dobu neurčitou), jednalo by se o omezení práv nad rámec předpokládaný zákonem. Takovýmto plošným zákazem se odpůrce dostal do příkrého rozporu s právem každého na volný průchod krajinou obsaženého v § 63 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOPK“). [11] Dále krajský soud zdůraznil, že potřeba ochrany zvěře před rušením ze strany veřejnosti (potřeba zajištění klidu) nebyla ničím prokázána. Zejména nebylo prokázáno, že by zvěř v důsledku pohybu veřejnosti po moravické cestě procházející oborou potravně strádala, a v důsledku toho způsobovala např. škody okusem stromů. Stejně tak nebyla zjištěna potřeba ochrany návštěvníků obory v době lovů. Jako nepřípustné označil krajský soud zaměňování zájmu uživatele honitby na nerušeném lovu za veřejný zájem. Žádné ohrožování zvěře ze strany veřejnosti