8 Ao 1/2022 — Nejvyšší správní soud

8 Ao 1/2022- 62 - text  8 Ao 1/2022-69 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci navrhovatelky: Mgr. V. Z., zast. Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 29. 12. 2021, čj. MZDR 14601/202134/MIN/KAN, v rozsahu čl. I bodu 2 písm. b) a c), bodu 3 písm. b) a bodu 15, takto: I. Návrh týkající se čl. I bodu 3 písm. b) opatření obecné povahy odpůrce ze dne 29. 12. 2021, čj. MZDR 14601/202134/MIN/KAN, se odmítá. II. Návrh se ve zbývající části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Navrhovatelka se návrhem na zrušení opatření obecné povahy podaným u Nejvyššího správního soudu dne 3. 1. 2022 domáhala zrušení čl. I bodu 2 písm. b) a c), bodu 3 písm. b) a c) a bodu 15 mimořádného opatření odpůrce ze dne 29. 12. 2021, čj. MZDR 14601/202134/MIN/KAN. Toto mimořádné opatření bylo vydáno k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění covid19 na základě § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 5. 2020 (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), a § 2 odst. 2 písm. b) až e) a písm. i) zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 14. 1. 2022 (dále „pandemický zákon“). [2] Mimořádné opatření stanovilo s účinností od 3. 1. 2022 podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích nebo na jiných činnostech. Pro možnost využití některých služeb, vstup do provozoven či účast na akcích bylo jednotlivými ustanoveními mj. vyžadováno naplnění podmínek dle čl. I bodu 15 mimořádného opatření. Těmito podmínkami jsou a) absolvování RTPCR vyšetření na přítomnost viru SARSCoV2 s negativním výsledkem nejdéle před 72 hodinami, jdeli o i) osobu do dovršení 18 let věku, ii) osobu, která se nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid19 pro kontraindikaci, nebo iii) osobu tzv. rozočkovanou; b) uplynutí nejméně 14 dní od dokončeného očkovacího schématu, a to schváleným léčivým přípravkem; nebo c) prodělání laboratorně potvrzeného onemocnění covid19, jestliže uplynula doba izolace a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 180 dní. [3] Podle čl. I bodu 2 písm. b) mimořádného opatření platilo pro využívání a provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb a živnosti, při níž je porušována integrita kůže (dále také jen „kadeřnické služby“), že se zakazuje zákazníkovi využít uvedené služby, pokud vykazuje klinické příznaky onemocnění covid19 anebo, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/15. Podle písm. c) téhož bodu dále platilo, že se nařizuje provozovateli u zákazníka, který musí splňovat podmínky podle bodu I/15, před zahájením poskytování služby splnění těchto podmínek kontrolovat prostřednictvím mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví „čTečka“ a zákazníkovi se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/15 prokázat; v případě, že zákazník splnění podmínek podle bodu I/15 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovému zákazníkovi službu poskytnout. [4] Napadené mimořádné opatření bylo s účinností od 17. 1. 2022 změněno mimořádným opatřením odpůrce ze dne 14. 1. 2022 čj. MZDR 1518/20221/MIN/KAN, a to v rozsahu čl. I bodu 10 a bodu 14. Dne 26. 1. 2022 odpůrce vydal mimořádné opatření čj. MZDR 2873/20221/MIN/KAN, kterým s účinností od 15. 2. 2022 změnil napadené mimořádné opatření ve znění mimořádného opatření ze dne 14. 1. 2022, a to tak, že v čl. I bodu 15 písm. b) mimořádného opatření doplnil slova „uplynulo nejméně 14 dní od dokončeného očkovacího schématu;“ nahrazují slovy „od dokončení očkovacího schématu uplynulo nejméně 14 dní a v případě osoby, která dovršila 18 let věku, zároveň nejvýše 270 dní nebo byla očkována posilovací dávkou;“. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 2. 2022, čj. 8 Ao 2/202253, tzv. bezinfekčnost u stravovacích a ubytovacích služeb, který nabyl právní moci dne 2. 2. 2022, zrušil k 10. 2. 2022 napadené mimořádné opatření v části čl. I bodu 3 písm. b) v rozsudku uvedených slovech a bodu 6 písm. b) odrážky i) ve slově „nebo“ a odrážky ii) a písm. d). K témuž datu odpůrce následně mimořádným opatřením ze dne 9. 2. 2022, čj. MZDR 1518/20222/MIN/KAN, zrušil celé napadené mimořádné opatření. II. Obsah návrhu na zrušení mimořádného opatření [5] Navrhovatelka ke své aktivní procesní legitimaci uvedla, že je přímo dotčena napadeným opatřením. Nebyla dosud nakažena nemocí covid19 a není očkována z důvodu své víry. Nemá proto možnost účastnit se celé řady běžných lidských činností. Již dva roky nebyla u kadeřníka. Jeho služby však již skutečně potřebuje. Pokud se nenaočkuje, nemá možnost jak jeho služby využít. Stejně tak nemůže chodit do restaurací s přáteli a do kavárny s manželem. Stát navrhovatelku nutí k tomu, aby se naočkovala a mohla žít bez diskriminace. Navrhovatelka je buddhistka. Trvá proto na tom, že před ní musí být očkováni všichni ostatní, jež se očkovat nechat chtějí, kteří mají přednost před ní samotnou. Není také možné ověřit si informace o očkování a na základě toho se zodpovědně rozhodnout. Nemůže se proto z důvodu svého náboženského přesvědčení nechat očkovat. Je diskriminována z důvodu své víry a náboženského přesvědčení tím, že pouze očkované osoby mohou služby využívat. Mimořádné opatření je proto nezákonné, nepřiměřené a diskriminační, neboť nestavuje výjimku pro osoby, kterým v očkování brání víra. Odkázala v tomto směru na rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2020, čj. 9 As 62/202033. [6] Zakázat věřícím, kteří se nemohou očkovat, dokud nebude naočkována poslední lidská bytost, využívání základních služeb, je diskriminací z důvodu náboženského vyznání. To je v přímém rozporu s Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Buddhistická moudrost a základní příkaz Buddhy brání navrhovatelce v tom, aby se podrobila očkování v situaci, kdy není možné si ověřit informace o očkovacích látkách. Odpůrce vydává opatření s údajným cílem omezit šíření viru. To je však jen zástěrka. Naopak jde o klamavé vynucování očkování. Naočkované osoby mohou šířit vir dál. Přesto pro ně existuje výjimka v čl. I bodu 15 mimořádného opatření. Očkované osoby mají stejnou virovou nálož jako neočkovaní. [7] Navrhovatelka k rozsudku NSS ze dne 16. 12. 2021, čj. 9 Ao 28/202141, a k rozsudku ze dne 16. 12. 2021, čj. 9 Ao 22/202175, uvedla, že je rozhořčena tím, jak soudci zpochybňují učení Buddhy. Je základním nepochopením buddhistické víry, že buddhista může odmítat očkování jen proto, že je snad očkovací látka testována na zvířatech nebo že snad jehla samotná způsobuje utrpení. Navrhovatelka odkazuje na čtyři základní myšlenky buddhismu. Nelze proto hloubku její víry zpochybňovat. Svoji víru si nevymýšlí, jak se snaží soud tvrdit. Pokud někdo přijde s tím, že je buddhista jen z leknutí a nechce se nechat naočkovat, je na soudu, aby takovému jednání ochranu neposkytl. Nemůže však kvůli tomu odmítat ochranu skutečně hlubokému náboženskému přesvědčení. III. Vyjádření odpůrce [8] Odpůrce k návrhu na zrušení opatření obecné povahy uvedl, že navrhovatelka omezuje svoji argumentaci stran aktivní procesní legitimace pouze na obecná tvrzení. Konkrétně neuvedla, zda a kdy jí byly kadeřnické a stravovací služby odepřeny. Přestože navrhovatelka napadá čl. I bod 2 písm. b) a c) a bod 3 písm. b) mimořádného opatření, z návrhu vyplývá, že brojí pouze proti tomu, jakým způsobem jsou stanoveny podmínky v čl. I bodu 15 mimořádného opatření. Není proto aktivně procesně legitimována k napadení čl. I bodu 2 písm. b) a c) a bodu 3 písm. b) mimořádného opatření. Nadto navrhovatelka požaduje zrušení čl. I bodu 3 písm. c) mimořádného opatření. Tento bod má však pouze písmena a) a b). Odpůrce v této souvislosti odkázal na rozsudek sp. zn. 9 Ao 22/2021. Přestože navrhovatelka tvrdí, že jí víra přikazuje myslet na druhé a soucítit s nimi, požaduje, aby byli přednostně očkováni ostatní lidé očkovací látkou, které ona nevěří a obává se její bezpečnosti. Tvrzení navrhovatelky je účelové. [9] Výjimka pro osoby, které se nechtějí nechat očkovat z důvodu své víry, by popírala smysl a účel mimořádného opatření. Pakliže by odpůrce tuto výjimku stanovil, byla by zneužita. Navíc by bylo její splnění nekontrolovatelné. Rozdílný přístup k neočkovaným osobám má svůj rozumný základ. Očkování vytváří v organismu očkované