§ 53 daňový řád – Výjimky z povinnosti mlčenlivosti správce
Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · účinné od 1. 7. 2025 · Daňové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf § 53 daňového řádu stanoví výjimky z povinnosti mlčenlivosti správce daně, tedy situace, kdy správce daně může legálně poskytnout informace získané při správě daní dalším subjektům, aniž by tím porušil mlčenlivost. Správce daně může sdílet daňové informace s Finančním analytickým úřadem, pokud to vyžadují zákony proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. (§ 53 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, znění účinné od 1. 7. 2025)
Klíčová fakta
- Týká se: správce daně, soud, daňový subjekt, ministerstvo
- Judikatura: na § 53 odkazuje 61 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 280/2009 Sb.
(1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní
a) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
b) koordinačnímu orgánu veřejné podpory podle zákona upravujícího některé vztahy v oblasti veřejné podpory při plnění informační povinnosti ve věci veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu poskytované správcem daně,
c) soudu, jde-li o
1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní,
2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo
3. údaje potřebné pro účely rozhodnutí o výživném,
4. oznámení nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,
d) správnímu orgánu, který vede řízení o správním deliktu, který se týká porušení povinnosti při správě daní,
e) Ministerstvu práce a sociálních věcí při výkonu jeho působnosti a dalším orgánům sociálního zabezpečení při výkonu jejich působnosti, jde-li o údaje, které mohou tyto úřady vyžadovat v rozsahu nezbytném k plnění úkolů ve své působnosti,
f) zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své zákonné pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty,
g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti a pokud jsou oprávněny kontrolovat správu daní,
h) Českému statistickému úřadu, jde-li o údaje nezbytné pro potřeby sestavování národních účtů Evropských společenství a pro potřeby vedení statistických registrů,
i) Komoře daňových poradců nebo České advokátní komoře ke kárnému řízení s jejím členem, jakož i orgánu, který jmenoval znalce nebo tlumočníka, pro řízení o jeho odvolání,
j) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
k) veřejnému ochránci práv nebo ochránci práv dětí při výkonu jejich působnosti podle jiného právního předpisu.
l) orgánu veřejné moci pro účely prokázání skutečnosti, že daňový subjekt nemá u správce daně evidován nedoplatek, a to v případě, kdy takové prokázání požaduje jiný zákon,
m) Ministerstvu financí jako orgánu příslušnému k jednání v řízení na základě mezinárodní smlouvy, a to v rozsahu projednávání správy daní v tomto řízení.
(2) O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán
a) některý z trestných činů daňových, poplatkových a devizových,
b) trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem,
c) trestný čin dotačního podvodu, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie,
d) některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, nebo
e) některý z trestných činů proti měně a platebním prostředkům, trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny a trestný čin nedovolené výroby a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka.
(3) Správce daně má oznamovací povinnost podle zákona7), pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v odstavci 2.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Správce daně může sdílet daňové informace s Finančním analytickým úřadem, pokud to vyžadují zákony proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
- Informace mohou být poskytnuty soudu v řízeních týkajících se daní daňového subjektu, při uplatnění práv správcem daně nebo pro účely rozhodnutí o výživném.
- Údaje mohou být předány Ministerstvu práce a sociálních věcí a dalším orgánům sociálního zabezpečení, pokud je potřebují k plnění svých úkolů.
- Zdravotní pojišťovny mohou získat nezbytné údaje pro stanovení platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty.
Na co si dát pozor
- Poskytnutí informací je vždy vázáno na konkrétní účel a rozsah vymezený zákonem.
- Orgány, které informace od správce daně obdrží, jsou samy vázány povinností mlčenlivosti a mohou tyto informace využít pouze pro zákonem stanovené účely.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 53
Jak soudy aplikují § 53
O porušení povinnosti mlčenlivosti nicméně podle § 53 odst. 2 písm. a) daňového řádu nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán některý z trestných činů daňových a poplatkových, který se týká porušení povinnosti při správě daní.
K námitce procesní nepoužitelnosti důkazů uvedl, že z ustanovení § 24 odst. 5 zák. č. 337/1992Sb. (pozn. o správě daní a poplatků), platného do 1. 1. 2011, ani z ustanovení § 53 odst. 2 zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád, nevyplývá, že by snad ke sdělení skutečností zjištěných při daňovém řízení orgánům činným v trestním řízení na jejich žádost, bylo třeba souhlasu samotného daňového subjektu.
Rovněž podle § 53 odst. 3 daňového řádu má správce daně oznamovací povinnost ve smyslu § 8 odst. 1 tr. řádu, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z daňových trestných činů.
Právní otázky
Související
§ 42 Podmínky aktivní legitimace navrhovatele (Nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2)§ 6 Rozhodný příjem (Nález Ústavního soudu ze dne 12. prosinc)§ 20z Argumentace navrhovatelů (Nález Ústavního soudu ze dne 3. listopad)