5 As 229/2022 — Nejvyšší správní soud

5 As 229/2022- 19 - text  5 As 229/2022 - 22 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Z. G., zast. Mgr. Evou Průchovou, advokátkou se sídlem U Studánky 250/3, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2022, č. j. 11 A 29/202229, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2022, č. j. MD13343/2022160/3; tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 1. 3. 2022, č. j. MHMP 370548/2022. Posledně uvedeným rozhodnutím správní orgán I. stupně rozhodl podle § 100 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v obnoveném řízení tak, že stěžovateli německý řidičský průkaz za český nemění. [2] Stěžovatel požádal dne 8. 6. 2015 o výměnu německého řidičského průkazu za český; na základě jeho žádosti mu byl dne 25. 6. 2015 řidičský průkaz vyměněn. V listopadu 2015 obdržel žalovaný od německého Spolkového úřadu pro motorová vozidla/motorovou dopravu (KraftfahrtBundesamt) sdělení, z něhož vyplynulo, že stěžovatel neměl v době výměny řidičského průkazu platné německé řidičské oprávnění, neboť mu bylo zrušeno soudem dne 7. 2. 2012 z důvodu řízení v opilosti. Spolkový úřad pro motorová vozidla současně uvedl, že toto zrušení je trvalé, přičemž ke svému sdělení přiložil záznam o odsouzení stěžovatele za řízení v opilosti. [3] Rozhodnutím ze dne 3. 2. 2016, č. j. MHMP 182165/2016, správní orgán I. stupně zahájil obnovu řízení z moci úřední. Následně rozhodnutím ze dne 1. 3. 2022, č. j. MHMP 370548/2022, rozhodl v obnoveném řízení tak, že se řidičský průkaz stěžovateli nemění (výrok I.) s tím, že původní rozhodnutí o výměně řidičského průkazu ze dne 25. 6. 2015 se tímto novým rozhodnutím ruší (výrok II.); současně správní orgán I. stupně uvedl, že účinky tohoto nového rozhodnutí nastávají ode dne 15. 7. 2015 (právní moci původního rozhodnutí, resp. převzetí nového řidičského průkazu). Proti rozhodnutí vydanému v obnoveném řízení podal stěžovatel odvolání, které žalovaný výše uvedeným rozhodnutím zamítl. II. Rozhodnutí městského soudu [4] Stěžovatel napadl rozhodnutí žalovaného žalobou, v níž namítal, že neměl možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí o zahájení obnovy řízení. Správní orgán I. stupně jej přípisem ze dne 14. 1. 2016 informoval o obnově a vyzval jej, aby se k podkladům vyjádřil dne 3. 2. 2016 v 10:00 hodin. Přestože žalobce dne 3. 2. 2016 kontaktoval správní orgán I. stupně s tím, že je mimo území České republiky a že se nemůže dostavit, vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o zahájení obnovy řízení z moci úřední, jeho telefonickou omluvu neakceptoval a neumožnil mu vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí. Současně stěžovatel namítal, že správní orgány nesprávně posoudily splnění podmínek pro obnovu řízení ve smyslu § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. Podkladem pro obnovu řízení bylo totiž sdělení Spolkového úřadu pro motorová vozidla, v němž tento úřad uvedl, že stěžovateli bylo řidičské oprávnění soudně zrušeno již 7. 2. 2012 z důvodu řízení v opilosti, ačkoli stěžovateli byl uložen zákaz řízení motorových vozidel pouze na dobu 18 měsíců, tj. do 6. 8. 2013. Tyto dvě informace si tak vzájemně odporují, žádné trvalé zrušení řidičského oprávnění ze sdělení německých úřadů neplyne. [5] Městský soud podanou žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl. [6] Ve vztahu k neseznámení s podklady před vydáním rozhodnutí městský soud uvedl, že stěžovatelova omluva nebyla včasná (učinil ji telefonicky cca 1 hodinu před stanoveným termínem), ani důvodná (neuvedl žádný důvod, který by mu v možnosti seznámit se s podklady skutečně bránil). K důvodům pro zahájení obnovy řízení a následnému vydání nového rozhodnutí městský soud uvedl, že stěžovateli byl sice uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců, avšak výměna řidičského průkazu za český předpokládá to, že stěžovatel je držitelem platného řidičského průkazu jiného členského státu. Tím stěžovatel v době podání žádosti nebyl, neboť přestože mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel pouze do 6. 8. 2013 (přičemž o výměnu požádal dne 8. 6. 2015), po uplynutí uloženého zákazu řízení je nutné pro znovunabytí oprávnění k řízení motorových vozidel v Německu předložit lékařskopsychologický posudek, jehož vypracování předpokládá důkaz abstinence jakéhokoli užívání omamných látek po dobu jednoho roku, anebo uplynutí lhůty určené německou vládou, kdy je zápis o nezpůsobilosti vymazán z registru způsobilosti k řízení vozidel. V případě stěžovatele je toto datum výmazu stanoveno na 7. 2. 2027, jak vyplynulo z listin předložených německými orgány. Správní orgány tak náležitě zjistily, že stěžovatel nebyl v době podání žádosti držitelem platného řidičského průkazu jiného členského státu Evropské unie, přičemž tato skutečnost znemožňovala jeho žádosti vyhovět. III. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [7] Proti rozsudku městského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, ve které zopakoval předchozí průběh řízení a odkázal na § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Znovu uvedl, že mu správní orgány znemožnily vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí, a porušily tak § 36 odst. 3 správního řádu. Také zopakoval, že se ze stanoveného termínu omluvil, přičemž v telefonickém hovoru výslovně uvedl, že chce využít svého práva seznámit se s podklady. Náhradní termín mu správní orgán I. stupně stanovil na den 17. 2. 2016, přesto již dne 3. 2. 2016 vydal rozhodnutí o obnově řízení z moci úřední, a to bez vyjádření stěžovatele a bez zjištění, zda navrhuje doplnění podkladů či provedení nějakých důkazů. Stěžovatel citoval nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 329/04 a sp. zn. II. ÚS 102/03 a zdůraznil, že pokud správní orgán I. stupně neakceptoval telefonickou omluvu (byť učiněnou cca hodinu a čtvrt předem), byl povinen s vydáním rozhodnutí vyčkat. Podle stěžovatele je zcela zřejmé, že při náhlé zdravotní indispozici není účastník řízení schopen písemně doložit důvod své neúčasti; myslitelná je také situace, kdy účastníka přepadnou střevní potíže, které však brzy odezní vlivem prostředků volně dostupných v lékárně. V takovém případě nelze konstatovat, že omluva nebyla včasná či důvodná, ani když účastník nemá k této indispozici lékařské potvrzení. Stěžovatel také nebyl poučen, do kdy si může sjednat jiný termín, a nebyl poučen ani o tom, že ve věci bude rozhodnuto; k tomu odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 188/04. Žalovaný tak pochybil, pokud stěžovateli nedal možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí, přičemž tuto chybu městský soud aproboval. [8] V závěru kasační stížnosti stěžovatel zopakoval, že tvrzení Spolkového úřadu pro motorová vozidla jsou rozporná. Stěžovateli byl uložen zákaz řízení pouze na 18 měsíců; žádné trvalé zrušení řidičského oprávnění z jeho sdělení neplyne. Správní orgány tato sdělení nijak neprověřily, ani si konkrétní rozhodnutí od Spolkového úřadu pro motorová vozidla nevyžádaly. Stěžovatel proto požadoval, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na rozsudek městského soudu, se kterým se ztotožnil. IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [10] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatel je řádně zastoupen (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Poté přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k následujícímu závěru. [11] Kasační stížnost není důvodná. [12] V projednávané věci byla správním orgánem I. stupně na základě § 100 odst. 3 ve spojení s § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu nařízena obnova řízení o výměně řidičského průkazu z moci úřední, neboť správní orgán I. stupně (který ve věci naposledy rozhodl) zjistil, že stěžovatel nebyl držitelem platného německého řidičského průkazu, který byl stěžovateli vyměněn za český. [13] Stěžovatel v podané kasační stížnosti zopakoval námitky uvedené j