8 As 212/2021 — Nejvyšší správní soud

8 As 212/2021- 53 - text  8 As 212/2021-59 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Faisala Husseiniho a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: TCM POINT s.r.o., sídlem Tomkova 53, Police nad Metují, zastoupená JUDr. Davidem Karabcem, advokátem se sídlem Na Stráži 1306/5, Praha 8, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Hradci Králové, se sídlem Březhradská 182, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 3. 2019, čj. SZPI/AK664-1/2019, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 5. 2021, čj. 31 A 4/2019-91, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 5. 2021, čj. 31 A 4/2019-91, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Nejvyšší správní soud se v tomto rozsudku zabývá otázkou označování doplňků stravy. Zejména se věnoval otázce, nakolik lze označení „medicinální houby“ považovat ve vztahu k jednotlivým výrobkům za tzv. léčebné tvrzení (pokud houby obsahují), potažmo také za zavádějící označení (pokud houby neobsahují). [2] Žalovaná provedla dne 1. 3. 2019 kontrolu v provozovně žalobkyně, jakož i kontrolu jejích internetových stránek www.mycomedica.cz, ze které byly v době prováděné kontroly uváděny na trh potraviny komunikačními prostředky na dálku. Dle kontrolních zjištění zachycených v protokolu o kontrole z 1. 3. 2019, č. P019-61261/19 (dále jen „protokol o kontrole“), měla žalobkyně nabízet 49 druhů potravin. Ve spojení s nabízenými houbami byla použita informace „medicinální“ (ve tvaru „medicinální houby“) a tato byla umístěna na etiketě. [3] Žalovaná v protokolu o kontrole konstatovala, že uvedením informace „medicinální houby“ v přímé souvislosti s nabízenými potravinami měly být těmto potravinám připisovány vlastnosti umožňující léčit určitou lidskou nemoc (resp. zabránit, zmírnit nebo vyléčit určitou lidskou nemoc), či mělo být tímto způsobem na tyto vlastnosti minimálně odkazováno. Tím pak mohlo být ovlivněno nákupní rozhodnutí průměrného spotřebitele ve prospěch uskutečnění nákupu takové potraviny, neboť použité označení „medicinální“ bylo vyhodnoceno jako tzv. léčebné tvrzení. [4] Žalobkyně popsaným jednáním nedodržela čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 [dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“]. Dle tohoto ustanovení nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat. [5] Dále u sedmi potravin, které žádné houby (či jejich části, popř. extrakt) neobsahovaly, byla uvedena informace „medicinální houby“ na etiketách v hlavním zorném poli a i na grafickém znázornění těchto potravin při jejich uvádění na trh komunikačními prostředky na dálku. Dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011 však informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména […] pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání. Žalobkyně tím, že označila potraviny na etiketě informací „medicinální houby“, mohla v konečném spotřebiteli vzbudit dojem, že dané potraviny ve svém složení obsahují houby či jejich složky. Informace tedy byla zavádějící z hlediska vlastností a složení potravin. Nadto i zde byl pojem „medicinální“ zavádějící informací dle čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011. [6] Na základě provedené kontroly vydala inspektorka žalované opatření z 1. 3. 2019, č. P019-61261/19/D (dále jen „opatření inspektorky“), dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. Tímto opatřením, které přebíralo obsah protokolu o kontrole, uložila žalobkyni odstranit zjištěné nedostatky u jednotlivých potravin. [7] Náprava zjištěných nedostatků měla být zajištěna čtyřmi dílčími opatřeními, která spočívala především přeznačení kontrolovaných výrobků tak, aby jejich označení neobsahovalo zavádějící informaci „medicinální houby“ (jak na etiketě, tak na internetových stránkách). [8] Proti opatření inspektorky podala žalobkyně odvolání. V něm uvedla zejména to, že žádné zavádějí informace a léčebná tvrzení neuvedla. Průměrný spotřebitel nemohl být popsaným způsobem ovlivněn. V případě dotčených potravin jde mj. o doplňky stravy a průměrný spotřebitel v celkovém kontextu věci nemůže nabýt dojmu, že zakoupí léčiva. Navíc je pojem medicinální houby běžný v odborné literatuře, resp. je v podobě medicinal fungi užíván v anglicky psaných odborných pracích. Žalobkyně tak užila nejbližší český překlad. V anglické podobě jde o celosvětově známé a uznávané označení hub s vyšším poměrem bioaktivních látek. [9] Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím toliko po formulační stránce změnila text jednotlivých dílčích opatření k nápravě a prodloužila termín ke splnění uložených povinností. Věcně se však ztotožnila se závěry opatření inspektorky. [10] Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně žalobu. Rozvedla, že pojem „medicinální“ nelze s ohledem na okolnosti věci pojímat jako „zdravotní tvrzení“. Jde totiž o přenesení tradiční čínské medicíny a účinků hub do současnosti, přičemž povědomí a očekávání průměrného spotřebitele je dostatečným korektivem. Průměrný spotřebitel ví, že si nekupuje léčiva. Žalobkyně zopakovala, že jde o odborný termín, podobně jako u některých léčivých rostlin a jejich označení (např. heřmánek lékařský, kozlík lékařský atp.). Pokud jde o sedm potravin, které neobsahují žádné houby, ani zde nemohl být průměrný spotřebitel uveden v omyl. Sousloví „medicinální houby“ je pouze okrajovou částí loga MycoMedica a je mimo hlavní zorné pole. Hlavní informací na výrobku je jeho obchodní označení a vyobrazení výrobku, včetně informace o jeho složení. Žádný průměrný spotřebitel nemůže zaměnit tyto výrobky za výrobky jiného složení (s podílem hub). Žalobkyně tak nemohla porušit čl. 7 odst. 1 písm. a) ani čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 1169/2011. [11] Krajský soud žalobě vyhověl, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. [12] Krajský soud dospěl k závěru, že průměrný spotřebitel je způsobilý rozpoznat, že u sedmi dotčených výrobků není jejich obsah tvořen houbami, byť etiketa nese nápis „medicinální houby“. Na přední straně etikety výrobku je totiž zřetelně uveden název produktu a pod tímto názvem je vyobrazena rostlina, popřípadě jiná složka, ze které byl přípravek vyroben. Daný pojem navíc tvoří pouze okrajovou část loga „MycoMedica“ a složení výrobku je pak uvedené na jeho zadní straně. Obdobné platí i pro produkty prodávané na internetových stránkách. Pominout nelze ani to, že pojem „medicinální houby“ je součástí ochranné známky. [13] Podle krajského soudu také pojem „medicinální houby“ nepředstavuje informaci o obsahu prodávaného produktu. Je totiž součástí ochranné známky a společně s nápisem „MycoMedica“ vytváří v jednom rámečku ucelený pojem. Že se jedná pouze o pojem související s ochrannou známkou, dokládá symbol ® umístěný vpravo nahoře tohoto názvu. Dle krajského soudu byla tato skutečnost patrna též z databáze Úřadu průmyslového vlastnictví, z níž plyne, že ochranná známka ve znění „MycoMedica medicinální houby“ byla zapsána pod č. 555054. Žalobkyně pomocí ochranné známky dávala najevo svůj podnikatelský záměr, a to šíření přípravků východní medicíny, tedy Tradiční čínské medicíny (TČM), na trhu. Zmíněný název zanesla i do označení své obchodní firmy. [14] Průměrný spotřebitel je tedy při posuzování nabízených produktů prostřednictvím nápisů na jejich přední straně informován o názvu výrobku, který je doplněn o symbolický obrázek. Současně se na čelní straně tohoto výrobku nachází shora zmiňované logo ochranné známky. Průměrný spotřebitel je tak dostatečně vypovídajícím způsobem informován o názvu výrobku a dále prostřednictvím uvedené ochranné známky umístěné vpravo dole získává informaci, že se s největší pravděpodobností bude jednat o přípravek TČM. Krajský soud vyjádřil názor, že pokud bude mít spotřebitel zájem o podrobnější informaci o produktu, najde ji na zadní straně obalu i na internetových stránkách. [15] Krajský soud konstatoval, že vycházel z definice pojmu „medicinální“, jak ji prezentovala žalovaná. Tento pojem zahrnuje významy „léčivý“, ale i „léčebný“, „zdravotní“ a „lékárnický“. Pod tímto označením tedy nelze hledat pouze lékařské přípravky umožňující vyléčit určitou nemoc, skrývá se zde i pojem „léčebný“, který je ve z