3 Azs 33/2004 — Nejvyšší správní soud

Ars 3/2023- 36 - text Ars 3/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: J. H., zastoupena JUDr. Tomášem Opletalem, advokátem se sídlem Dlouhá 714/36, Praha 1, proti odpůrci: obec Opatovice nad Labem, se sídlem Pardubická 160, Opatovice nad Labem, zastoupena Mgr. et Mgr. Michalem Bouškou, advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Opatovice nad Labem, jednající zmocněncem D. Ch., o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 9. 2. 2023, č. j. 52 A 5/2023 - 38, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] V obci Opatovice nad Labem proběhlo ve dnech 13. a 14. 1. 2023 místní referendum o otázce: „Požadujete, aby orgány obce Opatovice nad Labem učinily v samostatné působnosti veškeré možné kroky k tomu, aby zabránily výstavbě průmyslové, výrobní, logistické, montážní nebo skladové haly na pozemcích parc. č. 2129, 2124, 2126, 2120, 2127, 2119/2, 2118/2, 2116, 2115/1 a stp. č. 521/1, vše v k. ú. Opatovice nad Labem?“ Dne 24. 1. 2023 ve 21:09 hodin byl Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích doručen do datové schránky návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu, podle § 91a odst. 1 písm. c) zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [2] Krajský soud návrh odmítl pro opožděnost nyní napadeným usnesením. Vyšel z toho, že zápis o výsledku hlasování v místním referendu byl na úřední desce Obecního úřadu obce Opatovice nad Labem zveřejněn již dne 14. 1. 2023, takže počátek běhu lhůty stanovené podle § 58 odst. 2 a § 53 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o místním referendu“), se odvozoval právě od zveřejnění dne 14. 1. 2023, jak ostatně uváděla v návrhu i sama navrhovatelka. Lhůta tedy začala běžet dne 15. 1. 2023 a uplynula dne 24. 1. 2023 již v 16:00, takže návrh doručený až ve 21:09 hodin téhož dne byl opožděný. Zápis o výsledku hlasování v místním referendu byl sice dne 16. 1. 2023 doplněn o datum a o zatržení alternativy, zda je referendum platné, či neplatné. To jsou však pouze údaje, které nejsou uvedeny v § 44 odst. 3 zákona o místním referendu, a jejich doplnění tudíž nemohlo mít vliv na běh lhůty k podání návrhu k soudu v této věci. II. Kasační stížnost navrhovatelky a vyjádření k ní [3] Proti usnesení krajského soudu podala navrhovatelka (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, kterou založila na důvodech podle § 103 odst. 1 písm. d) a e) s. ř. s. [4] Stěžovatelka zdůrazňuje, že ze zákona o místním referendu neplyne, že by zveřejnění zápisu místní komise o výsledku hlasování bylo totéž jako vyhlášení výsledku hlasování, od nějž se počítá lhůta k podání návrhu podle § 91a odst. 1 písm. c) s. ř. s. K vyhlášení výsledků může teoreticky dojít i jiným zveřejněním, pokud při něm budou sděleny výsledky hlasování. Podstatné je, aby byly srozumitelně a jasně vyhlášeny úplné a správné výsledky hlasování. Až od takového vyhlášení výsledků totiž může běžet desetidenní lhůta. K tomu dne 14. 1. 2023 nedošlo, neboť zápis zveřejněný toho dne vykazoval závažné nesprávnosti. Uváděl totiž, že bylo odevzdáno 1188 platných hlasů, přestože součet hlasů ANO a NE činil pouze 1156, což neodpovídá ani při zohlednění 47 osob, které se zúčastnily hlasování, ale neoznačily žádnou odpověď nebo se zdržely hlasování. Ze zveřejněného zápisu také nevyplývalo, zda bylo místní referendum platné, neboť položka „je platné“ nebyla zaškrtnuta. Tento nedostatek byl spolu s doplněním data odstraněn až dne 16. 1. 2023, v upravené verzi zápisu, která byla zveřejněna dne 17. 1. 2023 v 11:57:44. Naopak podle původní podoby vyhlášení se mohlo zdát, že místní referendum nebylo platné, protože položka platnost nebyla zaškrtnuta. Ze zápisu navíc vyplývá, že místní komise měla pouze tři členy, přestože podle § 21 odst. 2 zákona o místním referendu má mít alespoň čtyři členy. [5] Stěžovatelka nesouhlasí s názorem krajského soudu, že toto zveřejnění opraveného zápisu o výsledcích hlasování již nemohlo mít vliv na běh lhůty pro podání návrhu, neboť doplnění se netýkalo údajů uvedených v § 44 odst. 3 zákona o místním referendu. Podle ní nejsou relevantní zákonné náležitosti zápisu o výsledku hlasování, ale pouze srozumitelnost, úplnost a správnost vyhlášení výsledků hlasování. Tyto požadavky nebyly ke dni 14. 1. 2023 splněny, takže od tohoto dne nelze lhůtu k podání jejího návrhu počítat. Navíc ani opravený zápis o výsledku hlasování, zveřejněný dne 17. 1. 2023, nenapravuje všechny závažné vady vyhlášení výsledků místního referenda, protože stále neodpovídají počty odevzdaných hlasů. Lhůta tedy měla běžet minimálně do 27. 1. 2023 a vzhledem k tomu, že výsledky stále nebyly řádně vyhlášeny, je možné, že běží dosud. Nelze totiž stanovit, kolik chyb může být obsaženo v zápise o vyhlášení výsledků místního referenda či jaká je akceptovatelná míra nesprávnosti uveřejněných výsledků. Stěžovatelka trvá na tom, že pokud vyhlášení výsledků není správné a řádné, nemůže vyvolat zákonem předvídané důsledky. [6] Podle stěžovatelky navíc na běh lhůty pro podání návrhu podle § 91a odst. 1 písm. c) s. ř. s. nelze použít § 53 odst. 1 zákona o místním referendu, podle nějž je lhůta určená podle dnů zachována pouze při učinění úkonu u příslušného orgánu do 16:00 hodin. Toto ustanovení je obsaženo již v hlavě IX, takže se dá použít pouze na lhůty obsažené v předcházejících hlavách, nikoli na lhůtu v následující hlavě XI, upravující soudní přezkum. Navíc se § 53 zákona o místním referendu vztahuje jen na lhůty hmotněprávní, ovšem lhůta pro podání návrhu je ze své povahy procesní. Z důvodové zprávy k § 53 zákona o místním referendu ostatně plyne, že měl zohlednit, že na sebe jednotlivé kroky navazují a provedení místního referenda by již nemělo být blokováno. Na návrh na vyslovení neplatnosti hlasování však již žádné další kroky nenavazují, takže uplatnění pravidla o konci lhůty v 16:00 hodin nedává smysl. Zkrácení uvedené lhůty tak představuje nepřípustně rozšiřující výklad omezující stěžovatelčino právo na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. [7] Krajský soud navíc pochybil, když návrh posoudil jako opožděný, aniž dal účastníkům řízení příležitost se k tomuto svému stanovisku vyjádřit, jak plyne např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2010, č. j. 7 Afs 63/2010 - 65. Stěžovatelka tak nemohla navrhnout provedení důkazů, které by vyvrátily pochybnosti krajského soudu o včasnosti návrhu. [8] Odpůrce ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na své vyjádření učiněné v řízení před krajským soudem, kde popsal okolnosti vyhlášení výsledků místního referenda. Doplnil, že zápis místní komise obsahoval veškeré potřebné informace a bylo z něj možno seznat celkový výsledek. Stěžovatelka se podle něj pouze snaží napravit své zmeškání lhůty pro podání návrhu. [9] Krajský soud při předložení svého spisu Nejvyššímu správnímu soudu připomněl, že stěžovatelce doručil dne 3. 2. 2023 vyjádření odpůrce, který se v něm výslovně vyjádřil k datu řádného vyhlášení výsledků hlasování. O odmítnutí návrhu pak rozhodl až dne 9. 2. 2023, takže stěžovatelka měla dostatečnou možnost podat repliku, což však nevyužila. Nebylo přitom povinností krajského soudu poučovat stěžovatelku, jež byla navíc zastoupena advokátem, o tom, že svůj návrh podala opožděně, a to i s přihlédnutím ke specifikům soudního přezkumu ve věcech místního referenda. Sama stěžovatelka navíc v bodě 9 svého návrhu uvedla, že výsledky místního referenda byly vyhlášeny dne 14. 1. 2023. Krajský soud tak při stanovení počátku běhu lhůty vycházel ze skutečností, které uvedla sama stěžovatelka. Její procesní neúspěch byl tedy důsledkem její neznalosti, že se jedná o hmotněprávní lhůtu, nikoli důsledkem procesního pochybení krajského soudu. Krom toho byl ve věci téhož místního referenda podán i další návrh na vyslovení neplatnosti, jejž krajský soud meritorně posoudil a zamítl rozsudkem ze dne 22. 2. 2023, č. j. 52 A 4/2023-29. Rekapitulovaný přípis krajského soudu byl zaslán účastníkům řízení na vědomí. [10] Osoba zúčastněná na řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřila. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [11] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas a jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stíž