6 Ads 41/2008 — Nejvyšší správní soud

11 Kss 5/2023- 156 - text pokračování 11 Kss 5/2023 - 163 R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Petra Mikeše, zástupce předsedy senátu Antonína Draštíka, soudkyně Ivany Ondryášové a přísedících Zuzany Minářové, Vladimíra Jirouska a Blanky Vítové při ústním jednání dne 17. 4. 2024 ve věci návrhu předsedy Obvodního soudu pro Prahu 6, sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10, proti kárně obviněné: Mgr. Kamila Petrusová, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 26. 9. 2023. t a k t o : Mgr. Kamila Petrusová, nar. X, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6, se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznává vinnou, že dne 17. 4. 2023 při jednání v řízení o péči o nezletilou, vedeném Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 0 P 156/2022, významně přispěla svým postupem v jednání k vyhrocení situace, opakovaně odmítla žádost zástupkyně otce o zaprotokolování jejího vyjádření, nerozhodla o námitce proti protokolaci a tuto námitku neuvedla ani do protokolu o jednání. Na žádost zástupkyně otce o protokolaci reagovala arogantně. V průběhu jednání nedůvodně hrozila uložením pořádkové pokuty (například slovy „Chcete udělit pořádkovou pokutu za nemístnou komunikaci se soudem?“) a tím, že jednání odročí (například slovy „Přestože byla právní zástupkyně otce opakovaně poučena o tom, že nemá polemizovat se soudkyní o tom, jak vede jednání, co bude protokolovat, nebude protokolovat, právní zástupkyně otce si toto k srdci nevzala, proto dnešní jednání bude odročeno. Nebudu jednat dál, paní doktorko, za tady těch okolností opravdu ne.“). t e d y v přímém úmyslu postupovala rozporu s povinnostmi soudce vyplývajícími z § 80 odst. 1, § 80 odst. 2 písm. b), f), § 80 odst. 3 písm. a), § 80 odst. 6 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů (zákon o soudech a soudcích), svědomitě vykonávat svou funkci a zdržet se přitom všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů; dbát svým chováním o to, aby nestrannost soudce nebyla důvodně zpochybňována; poskytnout každému účastníku řízení anebo jejich zástupcům plnou možnost k uplatnění jejich práv; zachovávat náležitou úctu k jiným osobám vykonávajícím právnická povolání a k účastníkům soudního řízení. V rozporu s § 40 odst. 6 a odst. 8 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nezaznamenala námitky proti protokolaci, ani o nich nerozhodla. č í m ž s p á c h a l a kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a z a t o s e j í u k l á d á podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 10 (deseti) měsíců. O d ů v o d n ě n í : I. Kárné obvinění [1] Kárný navrhovatel podal návrh na zahájení kárného řízení dne 26. 9. 2023. Uvedl v něm, že 5. 5. 2023 se na vedení Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále „OS pro Prahu 6“) obrátil otec nezletilé se stížností na nevhodné chování kárně obviněné, kterého se měla dopustit při jednání dne 17. 4. 2023 ve věci péče o nezletilou, vedeném pod sp. zn. 0 P 156/2022. Stížnost byla v této části shledána důvodnou na základě poslechu zvukového záznamu. Kárný navrhovatel v tomto jednání spatřuje kárné provinění. [2] Konkrétně kárně obviněné vytýkal, že v rozporu s povinnostmi soudkyně, vyplývajícími z § 80 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a f) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů (zákon o soudech a soudcích), se při ústním jednání konaném dne 17. 4. 2023, po provedení listinných důkazů dotázala zástupkyně otce, zda se chce vyjádřit, což zástupkyně otce učinila. Kárně obviněná však následně sdělila: „Takže zatím k tomu nemáte žádné vyjádření k čteným listinám“. Na to zástupkyně otce namítla: „Teď jsem se vyjádřila, tak to prosím zaprotokolujte“. Na uvedené kárně obviněná reagovala zvýšeným hlasem: „Kdy to budu protokolovat, nechte laskavě na mě“. Na poznámku zástupkyně otce, aby se na protokolaci nezapomnělo, kárně obviněná pokračovala: „Chcete udělit pořádkovou pokutu za nemístnou komunikaci se soudem?“. Po poznámce zástupkyně otce, že to považuje za práva klienta, kárně obviněna pokračovala slovy: „Ne, ne, Vy považujete za to, abyste tady komandovala soud … Takže víte co, já vám to odročím a až se uklidníte, třeba za měsíc“. V dalším průběhu jednání zástupkyně otce opakovaně žádala protokolaci svého vyjádření k důkazu, což kárně obviněná odmítala s tím, že je to na zvukovém záznamu a na závěr sdělila: „Paní doktorko, nebudeme polemizovat, nebudeme, nebo to jednání odročím. Nemám vůbec náladu v 15:25 s kýmkoli z účastníků řízení nebo jejich právními zástupci polemizovat, rozumíme si?“. Po vznesené námitce k protokolaci kárně obviněná sdělila: „Přestože byla právní zástupkyně otce opakovaně poučena o tom, že nemá polemizovat se soudkyní o tom, jak vede jednání, co bude protokolovat, nebude protokolovat, právní zástupkyně otce si toto k srdci nevzala, proto dnešní jednání bude odročeno. Nebudu jednat dál, paní doktorko, za tady těch okolností opravdu ne“. [3] Podle kárného navrhovatele byla komunikace mezi kárně obviněnou a zástupkyní otce v průběhu jednání vyhrocená. Vzájemně si skákaly do řeči, a to zejména z důvodu sporu o protokolaci. Podstatné však je, že kárně obviněná odmítala opakovaně protokolovat vyjádření zástupkyně otce k provedenému dokazování, přestože zástupkyni otce bylo k vyjádření uděleno slovo. V jeden moment dokonce kárně obviněná v rozporu s právě provedeným vyjádřením zástupkyně otce uvedla: „Takže zatím k tomu nemáte žádné vyjádření k čteným listinám“. Ve světle takového postupu pak byla zcela pochopitelná reakce zástupkyně otce, která na protokolaci svých přednesů opakovaně trvala. Kárný navrhovatel dodal, že se ani nejednalo o přednesy nepřiměřeně dlouhé, nepodstatné nebo nesměřující k věci. [4] Podle § 123 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), mají účastníci právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny. Podle § 40 odst. 6 o. s. ř. se v protokolu uvede mimo jiné obsah přednesů. Účastník řízení, popřípadě osoba, které se protokol týká, mohou navrhnout, aby byl protokol doplněn nebo aby bylo opraveno jeho znění; návrh na doplnění protokolu nebo námitky proti jeho znění je třeba uvést v protokolu. O tomto návrhu je soud povinen usnesením rozhodnout. Podle § 119 odst. 1 o. s. ř. může být jednání odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Mezi důležité důvody však nepatří uplatňování námitek k postupu soudu. Je na uvážení soudce, kdy účastníkům udělí slovo k jejich přednesům či k vyjádření k důkazům, a jakým způsobem uvedené bude protokolováno. Nemělo by se však jednat o postup vykazující prvky svévole, tedy, že soud bez zjevného důvodu odmítá protokolovat vyjádření zástupce účastníka. [5] Kárný navrhovatel spatřoval kárné provinění v reakci kárně obviněné na uplatňování výše uvedených práv účastníka řízení. Kárně obviněná hrozila zástupkyni otce, že jí udělí pořádkovou pokutu a jednání odročí v případě, že se „neuklidní“ a nepřestane „polemizovat“. Následně skutečně vyhlásila usnesení, že se jednání odročuje. Je nepřípustné, aby soud vytvářel na účastníky nedovolený nátlak, aby od uplatňování svých práv v řízení upustili, jinak bude jednání odročeno nebo udělena pořádková pokuta. Takové jednání je v rozporu s povinnostmi uvedenými v § 80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. [6] Výkon funkce soudce je jistě velmi psychicky náročný, zejména ve věcech péče o nezletilé. Kárně obviněná coby soudkyně je však ústavní činitelka a je povinna být profesionálkou i za takovýchto lidsky složitých okolností. V projednávaném případě se nejednalo o emočně vypjaté jednání, a pokud došlo k výměně názorů mezi kárně obviněnou a zástupkyní otce, předmětem byl spor o protokolaci přednesů, tedy spor věcný. [7] Navíc se nejednalo o ojedinělý případ nevhodného chování kárně obviněné. Za dobu jejího působení na OS pro Prahu 6 na ni bylo podáno celkem 20 stížností na nevhodné chování. Dvanáct z nich bylo hodnoceno jako nedůvodných či nepřípustných, případně byly vyřízeny jinak. Ve čtyřech případech nedůvodných stížností však bylo výslovně konstatováno, že jednání kárně obviněné nebylo možné objektivně posoudit s ohledem na to, že neexistoval zvukový záznam z jednací síně. Sedm z nich bylo posouzeno jako důvodných či částečně důvodných (pokud pouze částečně, tak ve vztahu k nevhodnému chování se vždy jednalo o důvodnou část stížnosti). O jedné věci ještě nebylo v době podání kárného návrhu dosud rozhodnuto. Ve věcech, kde byla stížnost shledána důvodnou, byly nejprve voleny měkčí manažerské metody formou projednání věci s kárně obviněnou ze strany vedení OS pro Prahu 6, potažmo vedení MS v Praze. Předchozí upozornění, neformální projednání věci ani uložené výtky však nevedly k trva