5 As 377/2021 — Nejvyšší správní soud

5 As 377/2021- 32 - text  5 As 377/2021 - 38 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: Mgr. L. R., zastoupen MUDr. Mgr. Janou Kollrossovou, advokátkou se sídlem náměstí Republiky 202/28, Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 10. 2021, č. j. 17 A 72/202083, takto: I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: [1] Kasační stížností se žalobce (stěžovatel) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2020, č. j. PKDSH/5554/20. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Plzně ze dne 2. 4. 2020, č. j. MMP/077670/20, jímž byl stěžovatel uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v relevantním znění (dále jen „zákon o silničním provozu“). Přestupku se měl stěžovatel dopustit tím, že v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) téhož zákona dne 19. 10. 2017 v době okolo 22.38 hodin v Plzni na Štefánikově náměstí řídil motorové vozidlo po předchozím požití alkoholických nápojů v době, po kterou byl ještě pod vlivem alkoholu, neboť znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, vypracovaným znalcem MUDr. Hynkem Řehulkou doplněným o jeho výslech byla stanovena minimální hodnota 0,73 g/kg alkoholu v krvi v době řízení vozidla. Za uvedený přestupek byla stěžovateli uložena pokuta ve výši 11 250 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 9 měsíců. [2] Ze správního spisu vyplynulo, že stěžovatel dne 19. 10. 2017 v době okolo 22.38 hod. řídil osobní vozidlo a byl zastaven hlídkou Policie České republiky. Při orientační dechové zkoušce certifikovaným dechovým analyzátorem Dräger Alcotest 7510 Standard byly naměřeny hodnoty alkoholu 1,18 ‰ v 22:41 hodin, 0,97 ‰ v 22:48 hodin a 1,07 ‰ v 22:53 hodin. Vzhledem k více než 10% odchylce v naměřených hodnotách bylo následně provedeno lékařské vyšetření spojené s odběrem krve. Odběry krve byly provedené téhož dne v 23:20 a 23:50 hodin potvrdily přítomnost alkoholu v krvi. Metodou plynové chromatografie byla zjištěna přítomnost etylalkoholu v krvi ve výši 1,18 g/kg a 1,18 g/kg. [3] Dne 1. 11. 2017 byly zahájeny úkony trestního řízení a stěžovateli bylo sděleno podezření z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku, při svém výslechu stěžovatel využil práva nevypovídat. Znalec MUDr. Hynek Řehulka ve znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, ze dne 15. 11. 2017 dospěl k závěru, že za předpokladu, že stěžovatel ukončil konzumaci alkoholu ve 20:30 hod. tak, jak je uvedeno v protokolu o lékařském vyšetření, se nacházel ve 22:38 hodin již ve vylučovací fázi metabolismu alkoholu a hladina alkoholu se mohla pohybovat v rozmezí nejméně 1,26 g/kg a nejvýš 1,38 g/kg, což představuje mírný stupeň opilosti. [4] Po seznámení zástupkyně stěžovatele s kompletní spisovou dokumentací stěžovatel v rámci pokračování protokolu o výslechu osoby podezřelé dne 6. 12. 2017 vypověděl, že při koncertu (v době od 20:00 do 21:45 hodin) požil tři půllitrová dvanáctistupňová piva s tím, že značku neví, po skončení koncertu v nedalekém baru požil ještě jedno půllitrové dvanáctistupňové pivo, z baru odešel ve 22:30 hodin. Uvedl, že cestou na koncert byl nucen špatně zaparkovat, neboť jinde nebylo místo. Cestou z baru ho napadlo, že vozidlo přeparkuje na místo, kde byl domluven s kolegou z autoškoly, že vozidlo bude stát, s vozidlem jel, aby ho přeparkoval a nebylo odtaženo. [5] Na základě výpovědi stěžovatele znalec zpracoval dodatek znaleckého posudku, v němž dospěl k závěru, že pokud by stěžovatel konzumoval alkoholické nápoje v časovém rozpětí tak, jak uvedl dne 6. 12. 2017, pak by se v okamžik deliktu, tedy v 22:38 hodin dne 19. 10. 2017, nacházel ještě ve vstřebávací fázi metabolismu alkoholu. V okamžiku prvního odběru by se mohl (s ohledem na udávanou konzumaci piva na lačno) stále nacházet ještě ve vstřebávací fázi či na jejím vrcholu, v době druhého odběru byl nepochybně již ve vylučovací fázi metabolismu alkoholu. Za předpokladu, že alkoholické nápoje konzumoval do 22:30 hodin, lze z objektivně prokázané hladiny alkoholu stanovit metodou lineární interpolace přímky, že se hladina alkoholu v krvi stěžovatele mohla pohybovat kolem 0,93 g/kg, což představuje z hlediska soudně lékařského nejnižší stupeň ovlivnění, podnapilost. Doplnil, že výpověď stěžovatele je však v rozporu s objektivně zjištěnou hladinou alkoholu v krvi. Při hlavním líčení dne 19. 10. 2018 znalec k uvedenému hrubému rozporu dodal, že buď musel stěžovatel vypít více piv, nebo v jiném časovém rozpětí, neboť udávaná čtyři piva nekorespondují s objektivně zjištěnou hladinou, která by v takovém případě musela být nižší. Vysvětlil, že hladina alkoholu v krvi má vzestupný a sestupný charakter. To, v jaké fázi se stěžovatel v době deliktu nacházel, závisí na době ukončení požívání alkoholických nápojů. Pokud se nacházel ve vstřebávací fázi, je možno použít pouze metodu lineární interpolace přímky, která není zcela přesná. Všechny hladiny zjištěné dechovým analyzátorem vykazovaly pozitivní odezvu. Vzhledem k tomu, že dechový analyzátor může ve vstřebávací fázi vykazovat hrubé odchylky, výsledky je třeba objektivizovat, což bylo provedeno vyšetřením metodou plynové chromatografie, kterou lze považovat za objektivní (odchylka u ní může být jedna setina). K dotazu zástupkyně stěžovatele uvedl, že pokud by stěžovatel ukončil pití alkoholu již v 21:45 hodin, byla by hladina alkoholu v době deliktu vyšší, neboť v době odběru by byl ve vylučovací fázi. Stěžovatel doplnil, že není schopen přesně říci, kdy dopil poslední pivo ani kolik piva na koncertu vypil, připustil, že mohl mít 5 nebo 6 piv. To by pak podle znalce mohlo vysvětlit objektivně zjištěnou hladinu v krvi, a ta se tak mohla pohybovat okolo 0,93 promile. Jelikož vstřebávací fáze má charakter křivky, nelze stanovit minimální a maximální hladinu, jako je tomu ve vylučovací fázi, ale lze konstatovat, že se hladina mohla pohybovat okolo 0,93 promile. Při výpočtu ze vstřebávací fáze metabolismu alkoholu je pouze jeden výsledek, s možnou odchylkou dvě desetiny. Při hlavním líčení dne 19. 4. 2019 znalec zopakoval, že s ohledem na výpověď stěžovatele, že ukončil konzumaci alkoholu nedlouho před nástupem do auta, se mohl při prvním odběru krve, při němž byla zjištěna hladina 1,18 g/kg, nacházet na konci či vrcholu vstřebávací fáze, a metodou lineární interpolace přímky lze stanovit hodnotu okolo 0,93 promile v době deliktu. [6] Usnesením ze dne 16. 4. 2019, které nabylo právní moci téhož dne, Okresní soud Plzeň – město postoupil trestní věc stěžovatele podle § 222 odst. 2 trestního řádu k projednání a rozhodnutí Magistrátu města Plzně, neboť skutek není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako přestupek. [7] Dne 25. 6. 2019 vydal správní orgán I. stupně příkaz, jímž uznal stěžovatele vinným shora uvedeným přestupkem s tím, že znaleckým posudkem byla zjištěna hodnota 0,93 g/kg alkoholu v krvi, a uložil mu pokutu 17 000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 10 měsíců. Stěžovatel podal proti příkazu dne 4. 7. 2019 odpor a současně uplatnil námitku podjatosti. Usnesením ze dne 25. 7. 2019 primátor města Plzně zamítl námitku podjatosti úředních osob Jarmily Augustýnové a Bc. Lucie Hartové. Usnesení bylo zrušeno k odvolání stěžovatele rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 10. 2019, neboť při absenci výzvy ke konkretizaci úředních osob, proti nimž námitka směřovala, bylo třeba vycházet z toho, že směřovala i proti primátorovi, který tak nemohl rozhodnout dříve, než bude rozhodnuto o námitce jeho podjatosti. Usnesením ze dne 3. 12. 2019 žalovaný rozhodl tak, že primátor města Plzně není vyloučen a námitka jeho podjatosti není důvodná. Usnesením ze dne 20. 1. 2020 primátor města Plzně znovu rozhodl, že uvedené úřední osoby nejsou vyloučeny, odvolání stěžovatele bylo následně zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 4. 2020. Dne 29. 1. 2020 proběhlo ve věci jednání za účasti zástupkyně stěžovatele (omluvu stěžovatele z důvodu účasti na jednání v řízení o pozůstalosti doručenou v odpoledních hodinách den před jednáním nepovažoval správní orgán za včasnou). Dne 21. 2. 2020 byl stěžovatel vyrozuměn o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim dle § 36 odst. 3 správního řádu ve lhůtě 5 dnů od doručení vyrozumění s tím, že navržené důkazy při jednání nebudou provedeny a že osobní a majetkové poměry může stěžovatel doplnit do vydání rozhodnutí. Lhůta k vyjádření by