8 As 210/2022 — Nejvyšší správní soud

8 As 210/2022- 28 - text  8 As 210/2022-32 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Ing. L. B., zast. Mgr. Filipem Toulem, advokátem se sídlem Otakarova 1427/41, České Budějovice, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: CETIN a.s., se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2019, čj. PK-RR/1787/19, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 9. 2022, čj. 57 A 136/2019-115, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Nejvyšší správní soud se v tomto rozsudku zabýval zejména tím, zda je napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni přezkoumatelný a zda se provozovatel veřejné kanalizace zabýval v souhlasném stanovisku kapacitou veřejné kanalizace, na kterou byl stavební záměr napojován. [2] Městský úřad Staňkov (dále „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 15. 3. 2019, čj. CJ 412/2019/SÚ, povolil městu Staňkov (dále „žadatel“) podle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31. 12. 2017 (dále „stavební zákon“), umístění stavby „Staňkov – modernizace sběrného dvora odpadů“ na pozemcích parc. č. 6/1 st., 6/4 st., 12/1, 1045/3, XA a XB st. ulice M., v katastrálním území S., v rámci které měl být umístěn ocelový přístřešek, buňka pro obsluhu, zpevněné plochy, rozvody elektroinstalace, veřejné osvětlení a bezpečnostní kamerový systém, vodovodní přípojka, rozvody kanalizace, přejezdová váha, plotová zeď, zpevněné plochy (úprava vjezdu) a drenážní potrubí. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce (dále „stěžovatel“) odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. [3] Následně podal stěžovatel proti rozhodnutí žalovaného u krajského soudu žalobu, který ji rozsudkem ze dne 26. 3. 2020, čj. 57 A 136/2019-64, zamítl. Tento rozsudek zrušil Nejvyšší správní soud pro nepřezkoumatelnost ke kasační stížnosti stěžovatele rozsudkem ze dne 30. 6. 2022, čj. 8 As 14/2020-48, sběrný dvůr Staňkov I. Krajský soud se totiž řádně nevypořádal s žalobní námitkou nevhodných odtokových poměrů daných nedostatečnou kapacitou veřejné kanalizace a námitkou rozložení důkazního břemene v územním řízení stran prašnosti stavebního záměru. [4] Krajský soud o žalobě znovu rozhodl v záhlaví uvedeným rozsudkem a zamítl ji. [5] Krajský soud zopakoval stěžovatelem nezpochybněné závěry zrušeného rozsudku. Dále se zabýval otázkou odtokových poměrů. Uvedl, že v územním řízení je stavební úřad povinen posuzovat, zda je záměr žadatele v souladu s požadavky na veřejnou kanalizaci podle § 90 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Při tomto posouzení vychází ze stanoviska vlastníka veřejné kanalizace k možnosti a způsobu napojení záměru na veřejnou kanalizaci [§ 86 odst. 2 písm. c) téhož zákona]. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále „zákon o vodovodech a kanalizacích“), musí být kanalizace navrženy a provedeny mj. tak, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Napojuje-li se na jednotnou kanalizaci nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, který ověřuje schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. Výpočet je podkladem pro vlastníka (provozovatele) kanalizace, k umožnění nebo odmítnutí uvedeného napojení [§ 19 odst. 10 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích (dále „vyhláška o vodovodech a kanalizacích“)]. [6] Stěžovatel namítá, že stavební záměr je v rozporu s požadavky na veřejnou technickou infrastrukturu, neboť není zajištěno řádné napojení stavebního záměru na veřejnou kanalizaci. To může přímo ohrozit jeho vlastnické právo k sousedním stavbám a pozemkům. Je proto podstatné, zda je veřejná kanalizace schopná pojmout vodu ze stavebního záměru. Úkolem správního orgánu I. stupně bylo posoudit, zda záměr žadatele umožňuje napojení na veřejnou kanalizaci. Není nutné znovu posuzovat odtokové poměry s ohledem na zúžení průměru kanalizačního řadu. Kanalizační řad podle souhlasného stanoviska provozovatele i po této změně odtékající vodu pojme (k závěrům krajského soudu blíže viz bod [32] níže). [7] Jde-li o prašnost stavebního záměru, správní orgány vzaly v úvahu navýšení kapacity sběrného dvora. Byly vázány souhlasným závazným stanoviskem orgánu ochrany ovzduší. Proti tomu stěžovatel nijak v odvolání ani v žalobě nebrojil. Žadatel nebyl povinen k žádosti přiložit závazné stanovisko podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále „zákon o ochraně ovzduší“). Stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s územně plánovací dokumentací [§ 90 odst. 1 písm. a) stavebního zákona]. Účastník, který vznáší občanskoprávní námitku, musí důkazně podložit svá tvrzení alespoň do té míry, aby na straně stavebního úřadu vyvolal důvodné pochybnosti o tom, zda stavba bude způsobovat obtěžování nad míru přiměřenou poměrům (rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2019, čj. 1 As 172/2019-31). Stěžovatele proto tížilo důkazní břemeno k prokázání námitky, že navýšením kapacity sběrného dvora o 350 tun dojde k podstatnému navýšení prašnosti. Důkazní břemeno ohledně otázek stanovených v § 90 stavebního zákona nese stavební úřad, nikoliv stavebník. Opačně je to v řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby (rozsudek NSS ze dne 19. 9. 2019, čj. 10 As 69/2019-48). V nyní projednávané věci však šlo o řízení o žádosti o vydání územního rozhodnutí. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [8] Stěžovatel namítá, že se správní orgány a krajský soud nevypořádaly s jeho námitkami. Krajský soud opomněl vypořádat námitku ohrožení kvality vody ve studních stěžovatele z důvodu vyplavování ekologických zátěží (z dovezených odpadů a z odpadů, ze kterých byly zpevněny plochy sběrného dvora), přestože tato námitka byla obsažena v odvolání, žalobě i v první kasační stížnosti. Stěžovatel se obává o kvalitu vody ve studních. Tuto námitku nevypořádal ani Nejvyšší správní soud. [9] Souhlas s napojením na veřejnou kanalizaci byl dán v roce 2016 a 2017. K rekonstrukci veřejné kanalizace, při které byla zúžena z DN 350 na DN 250, došlo v září 2018. Kapacita potrubí byla snížena téměř o 50 % (při poloměru 12,5 cm je obsah 490 cm2 a při poloměru 17,5 cm je 916,6 cm2). Poté, co bude veřejná kanalizace zaplněna odtokem vody ze sběrného dvora v rozsahu 22-24 l/s, bude na ostatní nemovitosti odkanalizované do veřejné kanalizace zbývat pouze kapacita 21-23 l/s. Nad sběrným dvorem je několik nemovitostí. V případě deště je proto kapacita veřejné kanalizace nedostatečná a dešťová voda neodtéká do veřejné kanalizace. To potvrzují fotografie předložené k odvolání. Oproti ostatním částem města Staňkov, nedošlo v M. ulici k rozdělení kanalizace na dešťovou a splaškovou. Na kanalizační potrubí je nad sběrným dvorem napojeno 10 nemovitostí včetně bytového domu a několika vícegeneračních rodinných domů. Nadto je do kanalizace v této ulici svedena kanalizace z části ulic Dělnická, Nádražní a Rašínova. Kapacita je proto nedostatečná. V souhlasném stanovisku o napojení stavebního záměru na veřejnou kanalizaci není nijak řešeno, zda veřejná kanalizace kapacitně dostačuje. Řeší pouze možnost a způsob napojení. Bylo na žadateli, aby zajistil jiným a odpovídajícím způsobem odvodnění sběrného dvora. Závěr krajského soudu, že je kapacita napojení stavebního záměru na veřejnou kanalizaci dostatečná, je proto chybný. Navíc v současnosti byl vyasfaltován nájezd na váhu (zvýšení úrovně vjezdu o 20 cm). Nově tak bude dešťová voda stékat na stěžovatelovu zeď, a to v místě nad úrovní vodorovné izolace zdi. K tomu přiložil fotografie ze dne podání kasační stížnosti. Krajský soud se tak námitkou ohledně odtokových poměrů řádně nevypořádal. [10] Stěžovatel poukazuje na to, že žalovaný připouští, že dojde k navýšení prašnosti, avšak navýšení nebude podstatné. Správní rozhodnutí neobsahují současnou prašnost. Rekonstrukcí sběrného dvora dojde k navýšení kapacity o 350 tun. S tím souvisí zvýšený pojezd nákladních a osobních vozidel a zvýšení vykládky odpadu včetně suti o 67 %. Stěžovatel popsal své konkrétní obavy ohledně zvýšení prašnosti. Bylo na žadateli nebo na správním orgánu I. stupně, aby opatřily důkaz o tom, jak moc se prašnost zvýš