3 As 99/2024 — Nejvyšší správní soud

3 As 99/2024- 58 - text  3 As 99/2024 - 68 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Petra Šuránka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci navrhovatelky: ZOS Rychnov na Moravě s.r.o., se sídlem Rychnov na Moravě 205, zastoupená advokátem Achimem Fritzem Jähnkem, se sídlem Boční 754, Horoměřice, proti odpůrci: Městský úřad Moravská Třebová, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 32/29, Moravská Třebová, zastoupen advokátem JUDr. Rudolfem Skoupým, se sídlem náměstí Míru 142/88, Svitavy, za účasti: obec Rychnov na Moravě, se sídlem Rychnov na Moravě 63, zastoupen advokátem Mgr. Janem Urbanem, se sídlem Purkyně 101, Lanškroun, o kasační stížnosti navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 20. 3. 2024, č. j. 52 A 87/2023  187, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 20. 3. 2024, č. j. 52 A 87/2023  187, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Předcházející řízení [1] Na žádost osoby zúčastněné na řízení (dále jen „obec“) vydal odbor dopravy odpůrce dne 13. 9. 2023 v řízení podle § 171 až § 174 správního řádu (dále jen „správní řád“) formou veřejné vyhlášky s odkazem na § 77 odst. 3 a 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o silničním provozu“) opatření obecné povahy č. j. MUMT 29890/2023 (dále jen „sporné opatření“) o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. Sporným opatřením byl trvale stanoven oboustranně v celé délce místní komunikace 9c (vedoucí podél východní obvodové zdi domu Rychnov na Moravě č. p. 164) váhový limit projíždějících vozidel na maximálně 10 t svislým dopravním značením B 13  „Zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez“ doplněný o dodatkovou tabulku E 13  „Mimo technické služby Moravská Třebová s.r.o.“ a bylo stanoveno umístění plechových svodidel, které odsunou provoz od domu č. p. 164 tak, aby průjezdná šíře komunikace zůstala minimálně 2,75 m. V grafickém vyjádření přiloženém ke spornému opatření je spolu s výše zmíněnými dopravními značkami předpokládáno též oboustranné umístění svislé dopravní značky B 15  „Zákaz vjezdu vozidel, jejichž šířka přesahuje vyznačenou mez“ se šířkovým limitem max. 2,8 m. Jako důvod stanovení místní úpravy provozu byl uveden opakovaný statický posudek historického objektu č. p. 164, jehož výsledkem je doporučení vyloučení těžké dopravy z bezprostředního okolí domu a omezení váhového limitu projíždějících vozidel. Současně byl svislým dopravním značením B 13 stanoven také váhový limit pro vozidla do 3,5 t na místní komunikaci 8c1 vedoucí kolem západní obvodové zdi domu č. p. 164. [2] Námitkám navrhovatelky, která poukazovala na to, že je vlastníkem navazující účelové komunikace na pozemku p. č. 3524/12 v k. ú. Rychnov na Moravě a přiléhajícího zemědělského areálu mj. na pozemcích p. č. 408, 1171/6, 413/3, 1109/3, 409 a 126/5 v tomtéž katastrálním území, kde provozuje zemědělskou činnost, pro niž používá zemědělské stroje a vozy, jejichž minimální váha se pohybuje mezi cca 10, 5 t – 15 t a dále návěsy zemědělských strojů dosahující hmotnosti 20 t – 25 t o šíři zpravidla 3 m a někdy i 4 m, k čemuž potřebuje zachování průjezdné šíře komunikace 4,5 m, odpůrce nevyhověl. Namítaný nepřiměřený zásah do navrhovatelčina vlastnického práva a práva podnikat uzavřením jediné přístupové cesty (alternativní, násobně delší polní cesta po cizích pozemcích není určena jako veřejná cesta) a tvrzené upřednostnění soukromého zájmu obce na ochraně vlastnictví k domu č. p. 164, ač obec již více než 10 let neřeší jeho havarijní stav, a neplní tak povinnosti vlastníka památkově chráněného objektu, stejně jako namítaná možnost alternativních způsobů řešení narušené statiky objektu (zesílení nosné konstrukce, její podepření apod.) či odsunutí cesty východně až ke sloupku s hlavním uzávěrem plynu odpůrce nepřesvědčily. [3] Odpůrce v odůvodnění sporného opatření konstatoval, že sporné opatření není nepřiměřené, protože navrhovatelka může využívat alternativní příjezd polními cestami, jehož využívání navrhovatelkou je patrné z veřejně přístupných ortofotografických snímků minimálně od roku 2001. O jeho obecném užívání svědčí již mapové snímky z 50. let. Uvedl, že cílem opatření obecné povahy není omezení podnikatelské činnosti navrhovatelky, ale zajištění bezpečnosti účastníků silničního provozu a statická ochrana porušené historické budovy č. p. 164 ve vlastnictví obce, jež vyplývá ze statického posudku autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku staveb, Ing. J. M., který uvedl, že v krajním případě hrozí „zřícení budovy.“ Odpůrce zmínil dlouhodobou snahu obce o řešení bezpečné dopravní situace v bezprostřední blízkosti budovy č. p. 164. Z projektové dokumentace z roku 2014 je patrný záměr výstavby chodníku a rozšíření pozemní komunikace 9c, jež by odklonily dopravu od domu č. p. 164 a podpořily bezpečnost dětí docházejících do nedaleké mateřské školy (č. p. 166). K realizaci však z finančních důvodů nedošlo, jelikož byla upřednostněna výstavba chodníků podél hlavní komunikace v obci a v roce 2017 pak bylo vybudováno parkoviště u kostela sv. Mikuláše, přičemž přístup k mateřské škole byl zajištěn z druhé strany budovy č. p. 164. Podle odpůrce tak obec dlouhodobě projevuje snahu o zajištění dopravní bezpečnosti v obci, což koresponduje s Národní strategií bezpečnosti silničního provozu. Odsunutí místní komunikace 9c směrem na východ znemožňuje hlavní uzávěr plynu a jeho ochranné pásmo, stejně jako základový kámen (pozůstatek historické stavby) a parkovací plocha u kostela, k němuž přiléhá hřbitov. Obec je podle odpůrce při péči o stav budovy č. p. 164 limitována rozpočtem obce schvalovaným zastupitelstvem, které investice do budovy č. p. 164 dosud neschválilo. V takové situaci obec, nemajíc jiných prostředků, správně s ohledem na § 38 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“) v souladu s péčí dobrého hospodáře navrhla vydání sporného opatření, jež ochrání obecní majetek před zničením či poškozením provozem těžké nákladní dopravy. Odpůrce uzavřel, že vydáním sporného opatření chrání veřejný zájem na bezpečnosti a plynulosti provozu v dané lokalitě a zájem na ochraně majetku všech účastníků silničního provozu, včetně samotné navrhovatelky. [4] Navrhovatelka se obrátila na Krajský úřad Pardubického kraje (dále jen „krajský úřad“) s podnětem k provedení přezkumného řízení, nicméně stanoviskem ze dne 8. 12. 2023 jí krajský úřad sdělil, že žádnou nezákonnost neshledal. Pouze zmínil, že by si představoval konkrétně stanovený termín, dokdy bude omezení platit (do provedení opravy) či další projednání s bezprostředně dotčenými subjekty, nicméně závažná pochybení opodstatňující jeho zásah neshledal. [5] Navrhovatelka následně podala návrh na zrušení sporného opatření ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích, (dále jen „krajský soud“). Obdobně jako v námitkách argumentovala tím, že sporné opatření zasahuje významným způsobem do jejího práva vlastnit majetek a práva podnikat, jelikož stanoví dopravní opatření, která jsou zcela nepřiměřená sledovanému účelu a nadřazují individuální zájmy obce nad legitimní zájmy navrhovatelky, ač situaci bylo možné řešit jinak. Havarijní stav objektu č. p. 164 je znám nejméně od roku 2010 a obec jako vlastník nemovitosti byla povinna jej řešit stavebně a zajistit si k tomu finanční prostředky, anebo rozšířením pozemní komunikace 9c v části přiléhající k domu č. p. 164 směrem na východ, kde je až k plynovému sloupku prostor 3 m, s tím, že by došlo k přesunutí stávajících parkovacích ploch do jiné části obce. Zvolené, časově neomezené řešení pouze přesouvá finanční zátěž z obce na navrhovatelku, která bude mít zvýšené náklady v důsledku nutnosti využívat mnohonásobně delší objízdnou trasu (původní trasa o délce 160 m trvající 22 sekund je nahrazena novou trasou o délce 4,4 km, jež zabere okolo 9 minut), ale nijak neřeší problém se statikou objektu č. p. 164 ani obec nemotivuje, aby hledala jeho řešení. [6] Navrhovatelka, jejímuž vlastnickému právu měla být poskytnuta stejná ochrana jako vlastnickému právu obce, se cítí být diskriminována, neboť s ní alternativní cesta nebyla projednána a sporné opatření jí znemožňuje podnikat, neboť uvedený přilehlý zemědělský areál je centrem jejího podnikání. V areálu má čerpací stanici pohonných hmot a zemědělských postřiků, opravnu zemědělské techniky a sociální zařízení pro zaměstnance. I když disponuje i jinými areály v obci, ty nejsou uzpůsobeny pro skladování a doplňování paliva a postřiků ani pro údržbu zemědělské techniky. Prodloužení příjezdové cesty vyvolá navrhovatelce zvýšené náklady, jež odhaduje na 122 000 Kč ročně, a obcí navrhova