5 As 82/2025 — Nejvyšší správní soud

5 As 82/2025- 45 - text  5 As 82/2025 - 52 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: Simply You Pharmaceuticals, a.s., se sídlem Roháčova 188/37, Praha 3, zastoupená JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem Wellnerova 1322/3C, Olomouc, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, se sídlem Květná 15, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 29. 1. 2025, č. j. 65 A 36/2023130, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalované se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: [1] Kasační stížností se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2023, č. j. SZPI/BJ86776/2021. [2] Žalovaná uvedeným rozhodnutím snížila žalobkyni pokutu na částku 410 000 Kč a ve zbytku potvrdila rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Olomouci (dále „správní orgán I. stupně“) ze dne 10. 11. 2022, č. j. SZPI/BJ86773/2021, kterým byla žalobkyně uznána vinnou spácháním devíti přestupků podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o potravinách‘‘), a dále přestupku podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o SZPI‘‘). [3] Přestupků podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách se žalobkyně podle správního orgánu I. stupně dopustila v různých obdobích v rozmezí od 2. 6. 2020 do 10. 3. 2021, a to jednak ve své provozovně v Šenově u Nového Jičína, a dále na webových stránkách www.ceskaapoteka.cz tím, že v celkem devíti případech uvedla na trh (nabízela k prodeji) různé varianty doplňků stravy STOPKAŠEL Dr. Weiss PRO DĚTI, STOPBACIL Dr. Weiss, HERBALMED Hot drink Dr. Weiss a HERBALMED pastilky Dr. Weiss, na jejichž obalech (případně na uvedeném webu) uváděla informace připisující potravinám schopnost prevence, zmírnění či léčby nemoci, čímž porušila zákaz vyplývající z čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011 ze dne 25. 10. 2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen ,,nařízení č. 1169/2011‘‘). Přestupku podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o SZPI se pak žalobkyně dopustila dne 11. 11. 2021 tím, že ve své provozovně v Šenově u Nového Jičína porušila zákaz uvádět na trh přesně vymezený počet kusů konkrétních šarží potravin HERBALMED Hot drink Dr. Weiss Při kašli a zahlenění průdušek a HERBALMED Hot drink Dr. Weiss Při nachlazení a rýmě, uložený jí opatřením ze dne 10. 3. 2021, č. P02380080/21/C, čímž porušila povinnost stanovenou v § 4b odst. 1 zákona o SZPI. Za uvedené přestupky správní orgán I. stupně uložil žalobkyni úhrnnou pokutu ve výši 455 500 Kč. [4] Rozhodnutí žalované napadla žalobkyně žalobou, jíž se domáhala zrušení rozhodnutí žalované, eventuálně alespoň snížení uložené pokuty. Nesouhlasila s tím, že by obaly doplňků stravy obsahovaly léčebná tvrzení, ani že by porušila zákaz uvedený v opatření. V žalobě uplatnila řadu žalobních námitek týkajících se právního posouzení přestupku. Žalovaná se dle ní v napadeném rozhodnutí dostatečně nevypořádala se závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2022, č. j. 1 As 230/202140 a nesprávně vyložila vztah nařízení č. 1169/2011 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. 12. 2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (dále jen ,,nařízení č. 1924/2006‘‘). Žalovaná rovněž porušila legitimní očekávání žalobkyně vyplývající z výsledků kontrol provedených v roce 2017 a za léčebná označila i tvrzení, která při předchozích kontrolách závadnými neshledala, aniž odklon od vlastní praxe vysvětlila. [5] U výrobků STOPKAŠEL Dr. Weiss PRO DETI, STOPBACIL Dr. Weiss, HERBALMED Hot drink Dr. Weiss a HERBALMED pastilky Dr. Weiss žalovaná nesprávně hodnotila jako léčebná tvrzení o normálních fyziologických funkcích organismu, která jsou obsažena na on hold seznamu zdravotních tvrzení pro jednotlivé bylinné složky; žalovaná se také nevypořádala v této souvislosti s některými odvolacími námitkami žalobkyně. Žalobkyně namítla, že nespáchala přestupek podle zákona o SZPI, tj. neporušila opatření z 10. 3. 2021, neboť na trh neuváděla totožné výrobky s těmi, které jsou uvedeny v daném opatření. Správní orgány dle ní rovněž nedostatečně posoudily splnění podmínek pro upuštění od potrestání a při určení výměry trestu nezohlednily zásadní kritéria, resp. některá zohlednily nesprávně. [6] Krajský soud neshledal námitky žalobkyně důvodnými. K odkazu na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2022, č. j. 1 As 230/202140, uvedl, že je třeba vždy pečlivě zkoumat, zda řešení použité v jednom konkrétním případě a právní názor v rozhodnutí obsažený je skutečně zobecnitelný a použitelný i na případ rozhodovaný později. V nyní posuzované věci doplňky stravy směřují na redukci obtíží doprovázejících respirační choroby, tj. stavy patologické, a tudíž se jedná o skutkově odlišnou situaci než v citovaném rozsudku č. j. 1 As 230/202140. Krajský soud shodně s žalovanou konstatoval, že příznaky respiračních chorob, jakými jsou kašel, škrábání v krku, podráždění krku, hltanu a hlasivek, nelze považovat za normální fyziologický stav. Za léčebná tvrzení se podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011 považují nejen tvrzení obsahující názvy nemocí, ale i jejich symptomy. Správní orgány podle krajského soudu podrobně posoudily nachlazení podle Mezinárodní klasifikace nemocí, přičemž tato nebyla jediným informačním zdrojem pro posouzení, zda jsou sporná tvrzení léčebná, a zohlednily též hledisko průměrného spotřebitele. Posouzení žalobkyní užitých tvrzení připisujících posuzovaným výrobkům zmírnění, úlevu či zklidnění pak správní orgány obou stupňů neučinily podle názoru krajského soudu v rozporu se závěrem Nejvyššího správního soudu ve věci 1 As 203/2021, neboť žalobkyni nevytýkaly, že by slibovala vyléčení či odstranění obtíží, ale pouze jejich zmírnění, přičemž správně odkázaly na čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011 zakazující informacím o potravině připisovat jakékoliv potravině nejenom vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci nebo ji vyléčit, ale také zmírnit ji. [7] Krajský soud nepřisvědčil žalobkyni, že tvrzení uvedená na on hold seznamu lze užívat bez ohledu na zákaz léčebných tvrzení. Vztahem čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011, čl. 28 odst. 5 nařízení č. 1924/2006, jakož i tvrzenou rozporností judikatury se ve svém rozhodnutí podrobně zabýval již správní orgán I. stupně, jehož závěry shrnula žalovaná v napadeném rozhodnutí, a dále doplnila i vlastní vypořádání, přičemž odkázala zejména na řešení této otázky v rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 5 As 219/2019. Krajský soud označil závěry správních orgánů obou stupňů za zcela přiléhavé a odkaz na judikaturu za relevantní. Smyslem on hold seznamu není rozšiřovat definici funkčních zdravotních tvrzení. Obecný zákaz uvádět léčebná tvrzení podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011 dopadá i na tvrzení uvedená na on hold seznamu, tj. on hold seznam v žádném případě nijak nezužuje působnost zákazu léčebných tvrzení. Krajský soud uzavřel, že otázka vztahu čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011 a tvrzení obsažených na on hold seznamu dle čl. 28 odst. 5 nařízení č. 1924/2006 není v judikatuře neřešená ani sporná, a tudíž žalobkyní navržené položení předběžné otázky SDEU nepovažoval krajský soud za potřebné pro rozhodnutí věci. Pro úplnost soud doplnil, že možností užití nařízení Komise (EU) 2019/343 ze dne 28. února 2019, kterým se stanoví odchylky od čl. 1 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin pro používání určitých druhových popisů (dále jen ,,nařízení č. 2019/343‘‘) k výkladu pojmu kašel argumentovala žalobkyně poprvé až v replice k vyjádření žalovaného; jedná se tak o pozdě uplatněný, a tudíž nepřípustný, žalobní bod. [8] K namítanému porušení legitimního očekávání krajský soud označil za nesporné mezi účastníky, že posuzované produkty byly předmětem kontroly správního orgánu I. stupně a jeho rozhodování, jakož i rozhodování žalované již v roce 2017, přičemž některá tvrzení se samotnými názvy výrobků STOPKAŠEL a STOPBACIL tehdy kontrolní orgán za léčebná neoznačil, resp. se k nim nijak nevyjádřil. Krajský soud připustil, že k novým kontrolním zjištěním ve vztahu k předmětu, který již dříve kontrole podroben byl, by v zájmu právní jistoty kontrolovaných subjektů neměl správní orgán zásadně docházet, resp. z nich vyvozovat negativní důsledky pro