6 As 288/2024 — Nejvyšší správní soud

6 As 288/2024- 21 - text  6 As 288/2024 - 23 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Petra Šuránka v právní věci žalobce: J. S., zastoupeného JUDr. Lukášem Havlem, advokátem, sídlem Blanická 174, 541 01 Trutnov, proti žalovanému: Městský úřad Trutnov, sídlem Slovanské náměstí 165, Trutnov, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2024, č. j. MUTN 73294/2024, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 11. 2024, č. j. 30 A 61/202450, takto: I. Kasační stížnost žalobce se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem [1] Žalobce žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), napadl kolaudační souhlas s užíváním stavby vodního díla – venkovní kanalizace, DEPO Česká pošta Trutnov – Bojiště, č. p. X, k. ú. B. u T., který dne 28. 6. 2024 vydal Městský úřad v Trutnově. [2] Krajský soud uvedl, že dle judikatury Nejvyššího správního soudu souhlasy vydávané stavebním úřadem jsou rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s., žalobce tedy uplatnil správný žalobní typ. Krajský soud nicméně dospěl k závěru, že žaloba je opožděná. [3] Dle § 306 ve spojení s § 334a odst. 3 a § 331 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, činila v projednávaném případě lhůta k podání žaloby jeden měsíc od oznámení rozhodnutí, přičemž podle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty nelze prominout. Krajský soud konstatoval, že dle svého tvrzení v žalobě se žalobce s napadeným rozhodnutím seznámil dne 19. 7. 2024 (rozhodnutí bylo zasláno na základě žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, pozn. NSS). Lhůta pro podání žaloby tak začala běžet dne 20. 7. 2024 a poslední den lhůty připadl na 20. 8. 2024. Žaloba odeslaná datovou schránkou zástupce žalobce a doručená krajskému soudu dne 10. 9. 2024 byla opožděná. [4] Krajský soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítl. II. Kasační stížnost [5] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost z důvodu uvedeného dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. [6] Stěžovatel nesouhlasil s krajským soudem, že lhůta k podání žaloby začala běžet dne 20. 7. 2024. Stěžovatel rozporoval, že v žalobě uvedl, že se s napadeným rozhodnutím seznámil dne 19. 7. 2024. Stěžovatel v žalobě uvedl, že dne 19. 7. 2024 bylo rozhodnutí doručeno jeho zástupci. [7] Stěžovatel nebyl účastníkem správního řízení, napadený kolaudační souhlas mu proto nebyl doručován ani jinak oznamován. [8] Zástupce stěžovatele v minulosti podával odvolání v zastoupení stěžovatele proti rozhodnutí o povolení zkušebního provozu a následně se v návaznosti na předchozí zastoupení, ale bez zmocnění konkrétní plnou mocí, dotazoval, jak dále žalovaný o dalším užívání stavby dešťové kanalizace rozhodl, přičemž požádal též o zaslání případného rozhodnutí týkajícího se dané věci. Žadatelem o informace může být každá fyzická i právnická osoba, v tomto případě byl žadatelem o informaci zástupce stěžovatele sám. Žalobce v žádosti o poskytnutí informace nebyl zastoupen. Vždy je přitom důležité, kdy se žalobce s rozhodnutím, které je ve správním soudnictví napadáno, skutečně seznámil. Doručení napadeného rozhodnutí dne 19. 7. 2024 zástupci nepředstavovalo doručení rozhodnutí stěžovateli. Stěžovatel se s napadeným rozhodnutím plně seznámil až dne 3. 9. 2024, kdy navštívil svého zástupce, který mu listiny předložil a kdy se rozhodl, že si přeje vydaný kolaudační souhlas napadnout žalobou ve správním soudnictví. Krajský soud se měl zeptat stěžovatele, kdy se seznámil s rozhodnutím, neboť takové tvrzení žaloba neobsahovala. Pokud krajský soud neměl postaveno najisto, kdy se stěžovatel dozvěděl o existenci kolaudačního souhlasu, resp. kdy se seznámil s jeho obsahem, měl žalobu považovat za včasnou. [9] Stěžovatel odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž účastník musí být s obsahem rozhodnutí seznámen v rozsahu potřebném pro účelnou obranu proti němu. Pro posouzení počátku běhu lhůty pro podání žaloby tak není rozhodné, zda stěžovatel mohl mít povědomí o doručení kolaudačního souhlasu jeho právního zástupci. [10] Počátek běhu lhůty pro podání žaloby musí být v nynějším případě vymezen od faktického seznámení se s obsahem rozhodnutí stěžovatelem. [11] Ke kasační stížnosti bylo přiloženo čestné prohlášení stěžovatele, že poté, co ho jeho zástupce v průběhu srpna informoval, že mu bylo rozhodnutí doručeno, sešel se s ním s ohledem na vzájemné dovolené v nejbližším možném termínu, tedy dne 3. 9. 2024, kdy byl s obsahem rozhodnutí seznámen. [12] Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [13] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná. [14] Poté přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. [15] Podle § 306 stavebního zákona platí: (1) Žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. (2) Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno. [16] Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanovíli tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. [17] Stěžovatel nerozporuje závěr krajského soudu, že v projednávaném případě činila lhůta pro podání žaloby 1 měsíc. Stěžovatel však rozporuje skutkové východisko krajského soudu, že okamžikem rozhodným pro počátek běhu lhůty pro podání žaloby bylo doručení rozhodnutí zástupci stěžovatele dne 19. 7. 2024. [18] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval argumentací stěžovatele, že žádost o informace, na jejímž základě žalovaný zástupci stěžovatele zaslal napadené rozhodnutí, podal JUDr. Lukáš Havel svým jménem, a nikoli v zastoupení stěžovatele. Dospěl přitom k závěru, že tato argumentace je účelová, motivována snahou zvrátit nepříznivé důsledky opožděného podání žaloby advokátem. Je pravdou, že k žádosti o informace nebyla připojena plná moc, jíž by stěžovatel JUDr. Lukáše Havla zmocnil k žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V žádosti o informace ze dne 11. 6. 2024 však JUDr. Lukáš Havel uvedl: „… píši Vám opakovaně za svého klienta pana J. S., …, který mne požádal o právní pomoc.“ V žádosti dále JUDr. Lukáš Havel uvádí, že „klientovi není známo, jak rozhodl váš úřad o dalším provozu díla.“ Dále v žádosti zdůrazňuje, že o poskytnutí žádosti žádá opakovaně, neboť na předchozí žádost nebylo reagováno. Textace žádosti tedy nesvědčí o stěžovatelem tvrzené verzi, že žádost o informace podal JUDr. Lukáš Havel svým jménem. Jak přitom uvedl v kasační stížnosti sám stěžovatel, JUDr. Lukáš Havel v zastoupení stěžovatele činil už jiná podání vůči žalovanému. [19] Ostatně, z účelovosti argumentace usvědčují stěžovatele i jeho vlastní formulace. V žalobě stěžovatel uvedl, že rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 19. 7. 2024. Ani tato formulace nesvědčí o tom, že by žádost o informace JUDr. Lukáš Havel podal svým jménem, a rozhodnutí tak získal do své dispozice nikoli v zastoupení klienta. Tvrzení, že žádost o informaci podal JUDr. Lukáš Havel svým jménem, je nadto nekonzistentní s tvrzením, že žalobce v žádosti o poskytnutí informace nebyl zastoupen. Nešloli o žádost stěžovatele, nedává tvrzení o nezastoupení stěžovatele při podání žádosti smysl. [20] Především ale, stěžovatel v žalobě sám uvedl údaj o tom, kdy bylo rozhodnutí zástupci stěžovatele doručeno. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) s. ř. s. požaduje, aby byl v žalobě uveden den doručení napadeného rozhodnutí nebo jiného oznámení žalobci. Krajský soud proto neměl důvod vyzývat stěžovatele k doplnění údaje a dotazovat se jej, kdy se s napadeným rozhodnutím seznámil, či za tím účelem provádět dokazování. Údaj o doručení napadeného rozhodnutí uvedený v žalobě přitom odpovídá údaji z doručenky, jež je ve správním spise připojena k odpovědi žalovaného na žádost. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. 1 As 311/201737, na nějž stěžovatel v kasační stížnosti odkazuje, na nynější případ nedopadá, neboť v případě rozhodovaném pod sp. zn. 1 As 311/2017 soud jako okamžik rozhodný pro počá