7 Afs 225/2024 — Nejvyšší správní soud

7 Afs 225/2024- 56 - text  7 Afs 225/2024 - 62 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Faisala Husseiniho a Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: BPO Czech, s. r. o., se sídlem Ve Smečkách 1258/6, Praha 1, zastoupena JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Na Poříčí 1079/3a, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2024, č. j. 5 A 71/202361, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2024, č. j. 5 A 71/202361, se ruší a věc se vrací městskému soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyni byla rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 7. 2010, č. j. 261410/2.21TS02074/10/08200, poskytnuta dotace na projekt s názvem „Centrum profesionálních služeb Štětí“ (dále „Projekt“). Žalobkyně dne 13. 5. 2015 vyzvala žalovaného k proplacení dotace na V. etapu Projektu (předchozí čtyři etapy jí žalovaný proplatil). Přípisem ze dne 18. 6. 2015 nazvaným „Oznámení o zamítnutí žádosti o platbu“, žalovaný poskytnutí platby odmítl, a to s odůvodněním, že přiznanou dotaci nelze proplatit pro nezpůsobilost nesprávně vynaložených výdajů ze strukturálních fondů Evropské unie. Dne 4. 4. 2016 v návaznosti na ukončenou daňovou kontrolu, provedenou místně příslušným finančním úřadem, žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k proplacení V. etapy Projektu, což žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 5. 2016 znovu odmítl. Následně podané žalobě Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 2. 2020, č. j. 3 A 118/201657, vyhověl, rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2016 zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [2] Žalobkyně dne 4. 5. 2020 opět vyzvala žalovaného, aby proplatil V. etapu Projektu podle rozhodnutí o poskytnutí dotace, neboť dle výsledku daňové kontroly nebyly dány důvody pro odnětí dotace ve smyslu § 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Žalovaný reagoval přípisem ze dne 7. 5. 2020, č. j. MPO 150887/20/61400, v němž uvedl, že se žádostí o platbu zabývá a o výsledku bude žalobkyni informovat. Žalobkyně podala u městského soudu dne 11. 11. 2020 žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, neboť žalovaný doposud nerozhodl o žádosti o platbu. Žalobu následně žalobkyně dvakrát změnila a domáhala se nejprve ochrany před trvajícím nezákonným zásahem, který spatřovala v nevyplacení dotace, následně prohlášení nezákonnosti takového zásahu, a to vzhledem k vydání opatření žalovaného podle § 14e rozpočtových pravidel dne 1. 3. 2021. Usnesením ze dne 25. 5. 2021, č. j. 14 A 124/202040, městský soud žalobu odmítl. [3] Dne 19. 1. 2021 podala žalobkyně u městského soudu žalobu na ochranu proti nečinnosti, kterou spatřovala v neproplacení V. etapy Projektu na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace. Městský soud žalobu rozsudkem ze dne 25. 8. 2021, č. j. 3 A 4/202132, zamítl a současně rozhodl, že nepřipouští změnu podané nečinnostní žaloby na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem z důvodu pozdějšího vydání opatření žalovaného dle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel ze dne 1. 3. 2021. Ke kasační stížnosti žalobkyně však Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 31. 8. 2023, č. j. 3 Afs 274/202156, uvedený rozsudek městského soudu v rozsahu výroku o zamítnutí žaloby zrušil pro těžkou procesní vadu a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Městský soud pochybil, pokud rozhodl současně o věci samé i o nepřipuštění změny žaloby, aniž by žalobkyni umožnil na tuto skutečnost reagovat. Žalobkyně v dalším řízení vzala žalobu zpět. [4] V průběhu řízení vedených městským soudem pod sp. zn. 14 A 124/2020 a 3 A 4 /2021 vydal žalovaný opatření ze dne 1. 3. 2021, č. j. MPO 224484/21/61100/6150, jímž podle § 14e rozpočtových pravidel rozhodl o dočasném nevyplacení části dotace připadající na V. etapu Projektu (dále také jen „opatření žalovaného“). O námitkách proti opatření žalovaného rozhodl ministr průmyslu a obchodu dne 14. 7. 2021 pod č. j. MPO 285478/21/61100/010000 tak, že námitky zamítl a napadené rozhodnutí žalovaného potvrdil (dále také jen „rozhodnutí o námitkách“). [5] Rozhodnutí o námitkách napadla žalobkyně žalobou u městského soudu. Městský soud žalobě vyhověl rozsudkem ze dne 17. 10. 2023, č. j. 11 A 190/202177. Výrokem I. vyslovil nicotnost rozhodnutí o námitkách, výrokem II. zrušil pro nezákonnost opatření žalovaného a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. [6] Za této situace podala žalobkyně dne 15. 12. 2023 k Městskému soudu v Praze žalobu proti nezákonnému zásahu žalovaného, který dle ní spočíval v nezákonném neproplacení dotace na V. etapu dotačního projektu. Uvedla, že v době podání žaloby neexistovalo žádné rozhodnutí o její žádosti o proplacení V. etapy Projektu, které by bylo překážkou podání dané zásahové žaloby. Žalobkyně měla za to, že jí svědčí nárok na proplacení dotace, a nečinností žalovaného v této věci dochází k nezákonnému zásahu do jejích subjektivních práv. Zásahem měl být faktický úkon neproplacení dotace dle žádosti žalobkyně, přičemž tímto zásahem jsou přímo dotčena její veřejná subjektivní práva, neboť v důsledku zásahu přichází o částku ve výši 18 374 837 Kč. V této souvislosti odkázala na odůvodnění rozsudku městského soudu ze dne 17. 10. 2023, č. j. 11 A 190/2021-77, ve kterém soud uvedl, že žalovaným vytýkaná pochybení se vůbec netýkají veřejných zakázek, pročež v daném případě nebyly dány podmínky pro vydání opatření žalovaného s odkazem na § 14e rozpočtových pravidel. Dotace měla být žalobkyni dle jejího názoru proplacena, a pokud tak učiněno není, představuje tento postup žalovaného nezákonný zásah. Proto žalobkyně žádala, aby městský soud ve věci rozhodl tak, že žalovanému zakáže pokračovat v nezákonném zásahu spočívajícím v neproplacení dotace pro V. etapu Projektu a současně mu přikáže, aby odstranil nezákonný stav tím, že do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí žalobkyni zbývající část dotace ve výši 18 374 837 Kč a úroky z prodlení z dosud nevyplacené části dotace počítané od 20. 5. 2015 proplatí. Alternativně, pro případ ukončení zásahu v průběhu daného soudního řízení, žalobkyně žádala o vydání deklaratorního výroku, že zásah žalovaného byl nezákonným. [7] Po výzvách soudu k upřesnění či změně žalobního petitu žalobkyně vymezila, že nezákonný zásah spatřuje ve faktické nečinnosti žalovaného s proplacením V. etapy Projektu. [8] O žalobě rozhodl městský soud usnesením ze dne 29. 8. 2024, č. j. 5 A 71/202361, tak, že žalobu odmítl. Právě proti tomuto usnesení městského soudu směřuje kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud projednává v nynějším řízení. [9] V napadeném usnesení přitom městský soud uvedl především to, že judikatura správních soudů sice dovodila, že proti faktickému nevyplacení dotace je možné bránit se zásahovou žalobou, ale to pouze v případě, že věcně již bylo rozhodnuto o právním nároku na proplacení (v tomto směru odkázal městský soud na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2017, č. j. 9 Afs 168/201736.). Tato podmínka však nebyla splněna a žalobkyně tak v režimu žaloby na ochranu před nezákonným zásahem požadovala přezkoumání otázky, jež má být předmětem jiného řízení. Rozhodovalli by městský soud za dané skutkové situace o proplacení dotace, meritorně by posuzoval splnění stanovených podmínek, a tedy dle svého názoru nepřípustně nahrazoval rozhodovací činnost správního orgánu. [10] Městský soud se zabýval také tím, že podle § 14e rozpočtových pravidel, platí, že poskytovatel dotace o žádosti o proplacení dotace rozhodne buď tak, že i) žádosti vyhoví a požadované prostředky vyplatí, nebo, ii) žádosti nevyhoví a vyplacení prostředků odmítne. Zatímco v případě vyhovění žádosti poskytovatel dotace nevydává žádné rozhodnutí (vyplacení prostředků je faktickým úkonem), opatření, kterým je žádost zamítána, je považováno za rozhodnutí v materiálním smyslu (zde městský soud poukázal na závěry usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2017, č. j. 6 Afs 270/201548, č. 3579/2017 Sb. NSS, Jihočeská univerzita). Zároveň městský soud s odkazem na judikaturu týkající se poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), kterou lze dle jeho názoru přiměřeně použít i zde, konstatoval, že vhodným žalobním typem v nynější věci byla žaloba na ochranu před nečinností žalovaného – aby tedy žalovaný ve věci vydal negativní rozhodnutí dle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel. Právě na základě takového rozhodnutí se lze soudně domoci věcného přezkumu neposkytnutí dotace. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je přitom subsidiárním žalobním typem – pokud se lze ochrany práv domáhat jinými právními prostředky, je nutné tyto využít. S ohledem na již uvedené