21 As 161/2025 — Nejvyšší správní soud

21 As 161/2025- 32 - text  21 As 161/2025 - 34 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: Mgr. P. K., zastoupený Mgr. Vilémem Kinem, advokátem se sídlem Trojská 334/50, Praha 8, proti žalovanému: Obecní úřad Vráž, se sídlem Květnová 344, Vráž, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. 41 A 45/2024  56, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. 41 A 45/2024  56, se ruší, a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce podal ke Krajskému soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) žalobu, kterou se domáhal, aby krajský soud žalovanému uložil povinnost „přidělit žalobci číslo evidenční pro objekt na p. č. X v k. ú. V. (podle geometrického plánu st. 1181) a provést všechny s tím spojené úkony“. Přestože žalobce žalobu označil jako „žalobu proti nezákonnému zásahu správního orgánu“, krajský soud ji posoudil podle jejího obsahu jako žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Rozsudkem ze dne 25. 6. 2025, č. j. 41 A 45/2024  56, ji pak zamítl jako nedůvodnou. [2] Dle krajského soudu je mezi účastníky řízení sporné, zda je objekt – budova ve tvaru „Y“ o zastavěné ploše 59,23 m2, na níž jsou instalovány fotovoltaické panely – stavbou vyžadující povolení podle stavebního zákona ve smyslu § 31a odst. 1 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“), a proto je nutná k přidělení čísla evidenčního výzva stavebního úřadu, nebo zda se jedná o jinou stavbu, které lze dle § 31a odst. 1 písm. b) zákona o obcích přidělit evidenční číslo na žádost vlastníka budovy (žalobce). [3] Krajský soud uvedl, že je prostřednictvím jiných řízení, která v napadeném rozsudku specifikoval, seznámen s charakterem sporné stavby. Správní orgány i správní soudy v těchto dřívějších řízeních dospěly k závěru, že žalobce poté, co byla zamítnuta jeho žádost o společné povolení k záměru „Novostavby chaty Na L.“, tento původní záměr jen přejmenoval na „Stavbu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů“, doplnil jej o instalaci fotovoltaických panelů a označil za nový stavební záměr. Tím se dle krajského soudu a Nejvyššího správního soudu pokoušel obejít zamítnutí žádosti o vydání společného povolení ke stavbě chaty. [4] Aby bylo možné na stavbu aplikovat zákonnou výjimku dle § 79 odst. 2 písm. v) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), a pro její realizaci tak nebylo potřeba vydání územního rozhodnutí ani územního souhlasu, muselo by se dle krajského soudu jednat o stavbu, jejímž jediným účelem je výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pokud je ovšem se stavbou spojen i jiný účel (zde rekreace), musí být stavba posuzována podle účelu, který klade vyšší nároky na povolovací proces. Bylo by v rozporu se smyslem a účelem stavebního zákona, aby se na polyfunkční stavbu aplikovaly toliko mírnější „povolovací podmínky“. Stavba, k níž žalobce požaduje vydání čísla evidenčního, není podle krajského soudu výrobnou elektrické energie z obnovitelných zdrojů, neboť jejím hlavním účelem je rekreace. [5] Krajský soud tak konstatoval, že nebyly splněny podmínky pro přidělení čísla evidenčního na základě žádosti vlastníka podle § 31a odst. 1 písm. b) zákona o obcích. [6] Proti rozsudku krajského soudu podává žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [7] Stěžovatel je přesvědčen, že nepřidělení čísla evidenčního je trvajícím nezákonným zásahem, kterým žalovaný stěžovateli znemožňuje plnit jeho veřejnoprávní povinnosti spojené se stavbou (zápis do katastru nemovitostí, plnění daňových povinností). Žalovaný měl stavbě evidenční číslo přidělit na základě žádosti stěžovatele bez provádění dalších šetření. Jednání žalovaného dle stěžovatele nespočívá v „apatické“ nečinnosti; žalovaný se přidělení čísla evidenčního „aktivně brání“, neboť má za to, že se jedná o nelegální stavbu. Ingerence soudní moci pak nemá spočívat jen v „popohnání váhajícího správního orgánu k činnosti, nýbrž i v jeho usměrnění, aby jednal, jak ze zákona má (vydání čísla evidenčního) a naopak nevykonával činnost, k níž v daném případě povolán není (provádění nadbytečných šetření a opakované nedostatečné, popř. nejasné odůvodňování, proč žalovaný odmítá č.ev. přidělit).“ [8] Rozsudek krajského soudu je podle stěžovatele nepřezkoumatelný, jelikož krajský soud přesvědčivě neodůvodnil, proč stavba není stavbou pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Závěr krajského soudu, že umístění fotovoltaických panelů ze stavby nečiní zařízení pro výrobu elektřiny, je nepřezkoumatelný, pokud není doplněn vysvětlením, „co by z ní tedy takové zařízení činilo a proč se zde o takový případ nejedná“. [9] Dále stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, proč je dotčená stavba výrobnou elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Nejvyšší správní soud tyto kasační námitky podrobněji nerekapituluje, neboť se jimi nezabýval, jak bude vysvětleno dále v tomto rozsudku. [10] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. [11] Nejvyšší správní soud nejdříve hodnotil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že byla podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), osobou oprávněnou (§ 102, věta první s. ř. s.), proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná, a stěžovatel je řádně zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu podané kasační stížnosti (§ 109 odst. 3, věta před středníkem s. ř. s.) a z důvodů v ní uvedených (§ 109 odst. 4, věta před středníkem s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2, věty první s. ř. s. [12] Kasační stížnost je důvodná. [13] Stěžovatel namítá, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť krajský soud neodůvodnil, jak dospěl k závěru, že pouhé umístění fotovoltaických panelů na stavbu z ní nečiní stavbu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu § 79 odst. 2 písm. v) stavebního zákona [kasační důvod dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Případnou nepřezkoumatelností rozsudku je Nejvyšší správní soud povinen se podle § 109 odst. 4 s. ř. s. zabývat z úřední povinnosti, tedy i bez námitky stěžovatele. Vlastní přezkum rozsudku je pak možný pouze za předpokladu, že splňuje kritéria přezkoumatelnosti, tedy že je srozumitelný a vychází z důvodů, z nichž je zřejmé, proč krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku jeho rozhodnutí. [14] Krajský soud se charakterem stavby podrobně zabýval v odstavcích 24 až 31 napadeného rozsudku. Vysvětlil, proč stavbu nepovažuje za stavbu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a to i s odkazy na předchozí řízení vedená u krajského soudu a Nejvyššího správního soudu, která se této stavby týkala. Rovněž uvedl, z jakého důvodu se neztotožňuje s argumentací, dle níž se původní charakter stavby (rekreační chata) změnil pouhým umístěním fotovoltaických panelů. V odstavci 31 napadeného rozsudku k tomu uvedl, že by přistoupením na tuto argumentaci bylo možné považovat každý rodinný dům nebo objekt pro rekreaci, na němž by byly umístěny fotovoltaické panely, za stavbu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a dále, že nelze jen změnou názvu a doplněním fotovoltaických panelů obcházet zamítnutí žádosti o vydání společného povolení ke stavbě chaty. Nejvyšší správní soud tak shledal napadený rozsudek přezkoumatelným. [15] Dále stěžovatel namítá, že nepřidělení čísla evidenčního je nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s. Krajský soud tedy pochybil, pokud stěžovatele, který svoji žalobu označil právě jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, vyzval k odstranění vad žaloby a projednal ji jako žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 a násl. s. ř. s. Tím stěžovatel namítá, že krajský soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [kasační důvod dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Také touto vadou je Nejvyšší správní soud povinen se zabývat z úřední povinnosti i bez námitky stěžovatele. [16] Podle § 31 odst. 5 věty první zákona o obcích obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. [17] Podle § 31a odst. 1 zákona o obcích čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad a) v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující povolení podle stavebního zákona, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu, b) v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, docházíli na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostí, anebo jdeli