3 As 102/2025 — Nejvyšší správní soud

3 As 102/2025- 89 - text 3 As 102/2025-94 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudkyň Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Petry Weissové v právní věci navrhovatelů: a) Spokojené Díly, z.s., se sídlem Foglarova 1817/57, Kuřim, b) Ing. D. K., oba zastoupeni Mgr. Lenkou Kotulkovou, advokátkou se sídlem Kopečná 241/20, Brno, proti odpůrci: město Kuřim, se sídlem Jungmannova 968/75, Kuřim, zastoupený Mgr. Jánem Bahýľem, advokátem se sídlem Hoppova 880/18, Brno, za účasti: I) Občané Malhostovic za Optimalizovanou D43, z.s., se sídlem Malhostovice 152, II) Ochránci Brněnské přehrady a okolí, z.s., se sídlem Laštůvkova 729/25, Brno, III) Ing. F. G., IV) Občané za ochranu kvality bydlení v Brně Bosonohách, z. s., se sídlem Pražská 469/29, Brno, V) Občané za ochranu kvality bydlení v Brně Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, z.s., se sídlem U Luhu 246/18, Brno, VI) Jihomoravský kraj, se sídlem Žerotínovo nám. 449/3, Brno, zastoupený JUDr. Petrem Fialou, advokátem se sídlem Helfertova 2040/13, Brno a VII) Kuřim pro lidi, z.s., se sídlem Jiráskova 437/26, Kuřim, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 4 Územního plánu Kuřim – vydaného zastupitelstvem města Kuřim dne 28. 6. 2022, o kasačních stížnostech navrhovatelů a odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2025, č. j. 67 A 3/2023501, takto: I. Kasační stížnost navrhovatelů se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti navrhovatelů. III. Kasační stížnost odpůrce se zamítá. IV. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti odpůrce. V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech navrhovatelů a odpůrce. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Navrhovatel a) je spolkem zaměřeným na ochranu a rozvoj životního prostředí města Kuřim a jeho okolí a na podporu kvality života obyvatel tohoto města. Navrhovatel b) je vlastníkem nemovitostí sloužících k bydlení v daném městě. Dne 22. 5. 2019 schválilo zastupitelstvo odpůrce Zprávu o uplatňování územního plánu města Kuřim spolu se zadáním změny územního plánu č. 4 (dále jen „změna č. 4“). Městský úřad Kuřim jakožto pořizovatel následně dne 28. 8. 2020 předal návrh změny č. 4 (dále jen „návrh změny“) a vyhodnocení vlivů změny č. 4 na udržitelný rozvoj území Krajskému úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“), a to k posouzení podle § 50 odst. 5 až 7 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „StZ“). Součástí zaslaného návrhu bylo i vyhodnocení vlivů změny č. 4 na životní prostředí (dále jen „posouzení SEA“). Dne 7. 10. 2020 proběhlo společné jednání o návrhu změny. Dále byla dne 17. 9. 2020 vydána Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „AZÚR“), která nabyla účinnosti dne 31. 10. 2020 a která v bodu 118a vymezila koridor silnice I. třídy I/43 (DS45): Kuřim, jižní obchvat namísto jiných dosud uvažovaných variant. [2] Krajský úřad, odbor životního prostředí (dále jen „OŽP“) reagoval na návrh změny svým stanoviskem ze dne 2. 11. 2020, v němž požádal pořizovatele změny č. 4 o doplnění návrhu změny. Pořizovatel svou žádost o stanovisko podle § 50 odst. 5 StZ doplnil dne 16. 12. 2021 a zároveň zaslal krajskému úřadu aktualizované posouzení SEA. Dne 11. 1. 2022 vyzval OŽP krajského úřadu opětovně k doplnění návrhu změny o blíže specifikované aspekty. Pořizovatel svou žádost opětovně doplnil dne 9. 2. 2022 spolu se zasláním druhého aktualizovaného posouzení SEA. [3] Dne 12. 1. 2022 byly pořizovateli změny č. 4 doručeny požadavky určeného zastupitele na úpravu návrhu změny po společném jednání; jejich součástí bylo mj. doplnění nové dílčí změny 4/26, která do návrhu změny promítala záměry, které vyplývaly z platné AZÚR (dále jen „dílčí změna 4/26“). Krajský úřad, odbor územního plánování a stavebního řádu následně zaslal pořizovateli stanovisko ze dne 24. 1. 2022, jímž podle § 50 odst. 7 StZ posoudil soulad návrhu změny s územně plánovací dokumentací vydanou osobou zúčastněnou na řízení VI) (dále jen „Jihomoravský kraj“). Dospěl přitom k závěru, že dílčí změnou 4/26 došlo k doplnění aktuálních záměrů z AZÚR, a uzavřel, že z hlediska souladu návrhu změny s AZÚR k němu nemá připomínky. OŽP krajského úřadu následně vydal dne 21. 2. 2022 stanovisko k posouzení SEA (dále jen „stanovisko k posouzení SEA“) podle § 10g a 10i zákona č. 100/2021 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „ZEIA“). V něm uvedl, že předmětem návrhu změny jsou toliko dílčí změny 4/1 až 4/25, k nimž bylo vypracováno posouzení SEA. Dále uvedl, že předmětem posouzení SEA jsou všechny návrhové plochy s rozdílným způsobem využití hodnocené změny č. 4. OŽP krajského úřadu proto vydal k návrhu změny souhlasné stanovisko. [4] Dne 28. 3. 2022 proběhlo veřejné projednání návrhu změny, navrhovatelé následně podali proti danému návrhu námitky. Značná část jejich argumentace směřovala vůči skutečnosti, že posouzení SEA nebylo provedeno ve vztahu k dílčí změně 4/26. S ohledem na to bylo podle jejich názoru stanovisko k posouzení SEA nekompletní. Rovněž upozorňovali, že posouzení SEA ve vztahu k dílčí změně 4/26 nebylo provedeno ani v rámci vyhodnocení vlivů AZÚR na životní prostředí (dále jen „posouzení SEA – AZÚR“). [5] Dne 4. 4. 2022 pak krajský úřad vydal k návrhu změny koordinované stanovisko, v němž vzal na vědomí, že před veřejným projednáním byla dokumentace návrhu změny doplněna, přičemž provedené změny vychází z platné AZÚR, která na území odpůrce vymezila nové koridory silniční dopravy. Podle krajského úřadu dané záměry prošly posouzením SEA – AZÚR, a proto je není nutné v souladu s § 55 odst. 3 StZ posuzovat při pořizování změny č. 4 opětovně. Zbylé úpravy jsou pouze lokálního významu a nelze u nich předpokládat významnější vlivy na životní prostředí nad rámec již provedeného vyhodnocení ostatních dílčích změn. Krajský úřad uzavřel, že k částem řešení, které byly v návrhu změny upraveny, nemá připomínky. Zastupitelstvo odpůrce následně svým usnesením ze dne 28. 6. 2022 vydalo změnu č. 4. Výše uvedenou argumentaci navrhovatelů vypořádal pořizovatel v rozhodnutí o námitkách. V něm uvedl, že posouzení vlivů záměrů, které změna č. 4 přejímá z AZÚR, bylo provedeno právě na úrovni nadřazené územně plánovací dokumentace. To podle pořizovatele vyplývá i ze souhlasného koordinovaného stanoviska krajského úřadu. [6] Navrhovatelé podali ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) návrh na zrušení změny č. 4 a dále na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 2 Územního plánu Kuřim – vydaného usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 2. 11. 2021 (dále jen „změna č. 2“). Navrhovatelé k výzvě krajského soudu odstranili vady svého návrhu tak, že navrhli zrušit změnu č. 4 v rozsahu bodů 5, 19, 53 kromě písm. f) a g), 77, 78, 80 kromě položek „UR03“, „UR07“, „UR18“ a „UR17“ výroku textové části, a v rozsahu částí „4/02 U stadionu“, „4/15 Dušínova“, „4/16 Mozy“, „4/19 K Lipůvce“, „4/18 Podlesí“ a „4/26 Záměry dle ZÚR JMK“ výroku grafické části a územní rezervy UR08. [7] Krajský soud poté rozhodl svým rozsudkem ze dne 2. 11. 2023, č. j. 67 A 3/2023401 (dále jen „rozsudek č. j. 67 A 3/2023401“), tak, že se návrh na zrušení změny č. 2 odmítá (výrok I.) a změna č. 4 se ruší v rozsahu bodů 5, 19, 53 písm. d) a e), 77 vyjma písm. k) a 78 výroku textové části, a v rozsahu částí „4/16 Mozy“ a „4/26 Záměry dle ZÚR JMK“ výroku grafické části dnem vyhlášení daného rozsudku; ve zbylé části se návrh zamítá (výrok II.). Navrhovatelům ani odpůrci náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.). [8] Krajský soud přisvědčil námitce týkající se neprovedení posouzení SEA ve vztahu k celému návrhu změny (tj. včetně dílčí změny 4/26). Vycházel přitom ze svých předchozích rozsudků ze dne 11. 7. 2023, č. j. 66 A 1/2023174 (dále jen „věc Moravské Knínice 1“), a ze dne 26. 9. 2022, č. j. 64 A 4/2022161 (dále jen „věc Drásov“), v nichž posuzoval situace skutkově podobné. Krajský soud měl za to, že v procesu přijímání územně plánovací dokumentace musí na některém stupni posouzení SEA proběhnout, a to v úplnosti a potřebné míře konkrétnosti. V projednávaném případě sice proběhlo posouzení SEA na úrovni AZÚR, podle krajského soudu však nebylo provedeno v podrobnostech úkolů, které jsou stanoveny pro územní plánování na obecní úrovni. Nelze ani pominout, že AZÚR stanovila odpůrci konkrétní úkoly, jimž se měl při svém územním plánování věnovat a jež vyžadovaly provedení vlastního posouzení SEA. Jinými slovy, přestože by bylo koncepčnější provést vyhodnocení vlivů celé komunikace I/43 v jednom posouzení SEA na vyšší úrovni, AZÚR rozdělila úkoly v této oblasti mezi krajskou a obecní úroveň a ponechala posouzení SEA v konkrétnější míře na dotčených obcích. Krajský soud tak odmítl, že by posouzení SEA – AZÚR vše relevantní posoudilo, a na úrovni územních plánů proto není, co by bylo ještě třeba posoudit. [9] Podle kra