7 As 263/2025 – Nejvyšší správní soud

7 As 263/2025- 21 - text  7 As 263/2025 - 23 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Hipšra, soudce Milana Podhrázkého a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobce: V. B., zastoupený Mgr. Petrem Šupalem, LL.M., advokátem se sídlem Hořínůška 126, Dolní Lhota, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Rapotice, se sídlem Lesní Jakubov 44, Náměšť nad Oslavou, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2025, č. j. 31 A 30/202546, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. [1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 12. 2025, č. j. 31 A 30/202546, postupem podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítl žalobu podanou žalobcem proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 3. 2025, č. j. VS640072/ČJ2025800632. Důvodem odmítnutí žaloby krajským soudem bylo, že žalobce ve lhůtě pro podání žaloby nedoplnil svoji žalobu o žalobní body. Krajský soud vyhodnotil konkrétní situaci tak, že tato dvouměsíční doba začala běžet dne 21. 3. 2025, dne 24. 4. 2025 došlo ke stavění lhůty s ohledem na podání žádosti o přiznání osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce, přičemž lhůta běžela dále po skončení řízení o této žádosti od 8. 7. 2025. Jelikož konec lhůty připadl na sobotu 2. 8. 2025, tak v souladu s § 40 odst. 3 s. ř. s. lhůta k podání žaloby uplynula v pondělí 4. 8. 2025. Vzhledem k tomu, že žalobce v této lhůtě žalobu nedoplnil o žalobní body, stala se dnem 5. 8. 2025 tato vada neodstranitelnou. II. [2] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. [3] Podle stěžovatele krajský soud pochybil, když nepřihlédl k následnému řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí o neustanovení zástupce a neosvobození od soudních poplatků ze dne 2. 7. 2025, č. j. 31 A 30/202525. Tvrzení krajského soudu, že pokud není v § 35 odst. 10 s. ř. s. výslovně uvedeno podání kasační stížnosti, nelze takovou skutečnost považovat za relevantní pro běh lhůty, zcela přehlíží § 120 s. ř. s. Řízení o kasační stížnosti je nutno chápat jako pokračování žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a stavění lhůty k doplnění žalobních bodů lze tak vztáhnout právě i k včasně podané kasační stížnosti. V této souvislosti stěžovatel poukázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2021, č. j. Ars 3/201943, v němž tento soud uvedl mimo jiné: „Nevyhovíli krajský soud zcela žádosti o osvobození od soudního poplatku (§ 36 odst. 3 s. ř. s.), musí vyčkat marného uplynutí lhůty pro podání kasační stížnosti proti tomuto usnesení a v případě jejího podání i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o ní, než případně zastaví řízení pro nezaplacení soudního poplatku.“ Pokud tedy krajský soud nesmí zastavit řízení před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, je namístě § 35 odst. 10 s. ř. s. vykládat právě tak, že doba k doplnění žaloby se v případě podané včasné kasační stížnosti staví až do právní moci rozhodnutí o takové kasační stížnosti, protože pouze takové rozhodnutí žalobci definitivně odpoví na jeho žádost o osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce. Ve skutečnosti tedy žalobní lhůta neběžela až do pravomocného skončení řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 As 105/2025, které podle krajského soudu skončilo pravomocně dne 7. 11. 2025. Podle názoru stěžovatele však předmětné řízení vedené u Nejvyššího správního soudu dosud nebylo řádně pravomocně skončeno, protože Nejvyšší správní soud v rozporu se soudním řádem správním nedoručoval zástupci stěžovatele, nýbrž přímo stěžovateli. [4] Dále stěžovatel uvedl, že názor krajského soudu, že i kdyby po dobu řízení o kasační stížnosti lhůta pro doplnění žaloby stavěla, tak by stejně marně uplynula dne 18. 11. 2025, vychází z odděleného počítání řízení o žádosti o ustanovení zástupce před krajským soudem a řízení o kasační stížnosti. Takový postup je však nepřípadný, neboť lhůtu je třeba stavět od podání žádosti o ustanovení zástupce až do právní moci případného negativního rozhodnutí o kasační stížnosti. Rovněž pak krajský soud mylně vychází z okamžiku doručení žádosti či kasační stížnosti soudu, a nikoliv z data jejich podání k poštovní přepravě. Žádná z těchto skutečnosti ovšem neovlivňuje fakt, že s ohledem na to, že Nejvyšší správní soud své usnesení ze dne 22. 10. 2025, č. j. 3 As 105/202531, nedoručil v souladu se soudním řádem správním zástupci stěžovatele, nelze pro účely počítání lhůt považovat řízení o kasační stížnosti za skončené. [5] Krajský soud tedy nemohl pominout doplnění žaloby ze dne 2. 12. 2025, jelikož v důsledku výše popsaných skutečností – podáním kasační stížnosti proti rozhodnutí o neustanovení zástupce a neosvobození od soudních poplatků počínaje a nezákonným způsobem doručování usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 105/202531 konče – ke dni 2. 12. 2025 neuběhla lhůta k doplnění žalobních bodů. [6] Z uvedených důvodů proto stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [7] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila. III. [8] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [9] Kasační stížnost není důvodná. [10] Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle § 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s. může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby. Z § 72 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanovíli zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. [11] Jestliže žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, jedná se o vadu, kterou však lze s ohledem na § 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s. odstranit pouze ve lhůtě pro podání žaloby, tj. do dvou měsíců od oznámení rozhodnutí, které je žalobou napadáno. Soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů jen tehdy, jeli ještě se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu včas, tedy ve lhůtě pro podání žaloby, doplnit. Neuplatníli žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná, stává se vada žaloby spočívající v absenci žalobního bodu neodstranitelnou a soud bez dalšího žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 s. ř. s. (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/201731, č. 3733/2018 Sb. NSS). [12] Podle § 35 odst. 3 věta třetí s. ř. s. požádáli navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. [13] Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odst. 2 téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Neníli takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle odst. 3 pak platí, že připadneli poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. [14] Ze spisu vyplývá a ve věci je nesporné, že žalobou napadené rozhodnutí bylo stěžovateli řádně doručeno dne 20. 3. 2025. Tato skutečnost tedy určila počátek běhu lhůty ve smyslu § 40 odst. 1 s. ř. s. Den následující po dni doručení se tak považuje za první den běhu zákonné dvouměsíční lhůty pro podání žaloby, jejíž konec by tak připadl na úterý 20. 5. 2025. Jelikož stěžovatel podal dne 24. 4. 2025 blanketní žalobu a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, došlo tímto úkonem ke stavení lhůty pro podání žaloby, z níž v té době zbývalo ještě 26 dnů. Žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce krajský soud usnesením ze dne 2. 7. 2025, č. j. 31 A 30/202525, zamítl a současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě pro podání žaloby odstranil její vadu a doplnil žalobní body, a poučil jej, že neuplatníli v této lhůtě ani jeden žalobní bod, soud žalobu odmítne. Toto usn