— Nejvyšší správní soud

50 Af 4/2019- 52 - text  10 50 Af 4/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Bc. et Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: Regent Senior, z. ú., IČO 05166748 sídlem Trocnovské náměstí 124, 379 01 Třeboň zastoupeného advokátem JUDr. Bedřichem Benkem se sídlem Žižkova 1321/1, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2018, čj. 56662/18/510031462704389, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal dne 20. 1. 2017 správci daně daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2017, ve kterém uplatnil nárok na osvobození dle § 4 odst. 1 písm. f) a dle § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 338/1992 Sb., zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění rozhodném pro příslušné zdaňovací období (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), u všech nemovitých věcí evidovaných na listu vlastnictví č. X pro katastrální území X na listu vlastnictví č. X pro katastrální území obce X a na listu vlastnictví č. X pro katastrální území obce X. 2. Finanční úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) si následně výzvou k poskytnutí informací ze dne 16. 3. 2017, adresovanou znalci E.U., vyžádal znalecké posudky, jimiž jmenovaný znalec oceňoval pro žalobce nemovitosti v uvedených katastrálních územích (tyto posudky jsou založeny ve správním spisu). 3. Dne 20. 3. 2017 provedl správce daně na těchto nemovitostech místní šetření. Jeho průběh je zachycen v protokolu, jehož přílohou je obsáhlá fotodokumentace nemovitostí. 4. Z důvodu pochybností o správnosti a úplnosti podaného daňového přiznání zahájil správce daně dle § 89 odst. 1 daňového řádu postup k odstranění pochybností, a to výzvou ze dne 31. 5. 2017. Předmětem této výzvy bylo odstranění pochybností spočívajících v nesprávně uplatněném nároku na osvobození nemovitých věcí uvedených v odstavci 1. tohoto rozsudku a nevyplnění veškerých položek řádného daňového přiznání potřebných pro správné vyměření daně z nemovitých věcí na rok 2017. 5. Žalobce na výzvu odpověděl dne 20. 6. 2017 a svou odpověď následně dne 3. 8. 2017 doplnil. V odpovědi konstatoval, že předmětné nemovité věci k datu 1. 1. 2017 sloužily a budou nadále sloužit zapsanému ústavu k jím vykonávané veřejně prospěšné činnosti v souladu se zakládací listinou, a že se u všech nemovitých věcí jedná o činnosti společnosti, jež směřují k zajišťování a přípravě jejího poslání. 6. Žalobce v rámci odpovědi nově uplatnil místo původně uplatňovaného nároku na osvobození dle § 4 odst. 1 písm. f) a dle § 9 odst. 1 písm. f) zákona o dani z nemovitých věcí, nárok na osvobození dle § 4 odst. 1 písm. g) bod 8 a dle § 9 odst. 1 písm. k) bod 8 téhož zákona, dle nichž lze od daně osvobodit pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou sloužící fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti, a zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky sloužící fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti, u všech jím přiznaných nemovitých věcí. 7. Z důvodu zjištění, zda jednotlivé stavby sloužily k rozhodnému datu 1. 1. 2017 žalobci k jemu vykonávané veřejně prospěšné činnosti, a zjištění, zda pozemek tvořil funkční celek se zdanitelnou stavbou sloužící tomuto ústavu k jemu vykonávané veřejně prospěšné činnosti, sepsal správce daně dne 18. 8. 2017 s žalobcem protokol o ústním jednání, v rámci kterého učinil žalobce ke všem stavbám, u kterých uplatňoval osvobození dle § 9 odst. 1 písm. k) bod 8 zákona o dani z nemovitých věcí, prohlášení, v němž uvedl úzkou souvislost mezi pozemkem a stavbou. Žalobce uvedl, že na pozemcích a stavbách uvedených v daňovém přiznání probíhala k 1. 1. 2017 udržovací a přípravná činnost s cílem využívat je v rámci činnosti ústavu. 8. Přípisem ze dne 11. 9. 2017 správce daně žalobci sdělil výsledek postupu k odstranění pochybností. Na základě zjištěných skutečností správce daně zkonstatoval, že k 1. 1. 2017 nemovité věci nesloužily žalobci k jím vykonávané veřejně prospěšné činnosti v souladu se zakládací listinou, neboť na zdaňovaných nemovitých věcech pouze probíhala žalobcem tvrzená udržovací a přípravná činnost. Žalobce tak nesplnil zákonem stanovené podmínky pro osvobození nemovitých věcí a správce daně toto osvobození žalobci nepřiznal. 9. Dne 26. 9. 2017 obdržel správce daně podání žalobce označené jako „[s]dělení k výsledku postupu k odstranění pochybností – Návrh na pokračování v dokazování“. Jelikož žalobce v návrhu na pokračování v dokazování nenavrhl provedení nových důkazních prostředků, které by prokazovaly naplnění právních důvodů pro osvobození od daně z nemovitých věcí, správce daně neshledal důvod k pokračování v dokazování a setrval na svém původním závěru (viz úřední záznam ze dne 12. 10. 2017). 10. Následně správce daně žalobci vyměřil daň z nemovitých věcí na rok 2017 platebním výměrem ze dne 31. 10. 2017, čj. 1993975/17/221470461304001, ve výši 174 143 Kč. 11. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a platební výměr správce daně potvrdil. II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného 12. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 27. 2. 2019 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 13. Žalobce předně uvedl, že byl žalobou napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Následně vysvětlil předmět své činnosti, jež směřuje ke „zvyšování motivace seniorů k aktivnímu způsobu života formou chovu ryb“. K naplnění tohoto účelu uzavřel žalobce smlouvu dle § 2716 občanského zákoníku o vytvoření společnosti bez právní osobnosti se specializovanou firmou zabývající se chovem ryb – REGENT PREDÁTOR, s. r. o. Žalobce jakožto společník v této společnosti zaměstnává seniory na pracovních místech, kde jejich náplní práce je chov ryb. Zároveň žalobce vlastní budovy, v nichž se nachází rybochovná zařízení a tamtéž se nachází i místo výkonu práce seniorů. Chov ryb započal v roce 2018; předcházely mu přitom přípravné práce započaté v roce 2017. Na podporu svých tvrzení žalobce předložil smlouvu o společnosti mezi žalobcem a společností REGENT PREDÁTOR, s. r. o., a dohody o provedení práce při chovu ryb. Navrhl také provést důkaz zápisem předmětu činnosti žalobce v rejstříku ústavů. 14. Žalobce je přesvědčen, že žalobou napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním názoru. Žalobce má za to, že i udržovací a přípravné práce v konkrétní nemovité věci jsou součástí veřejně prospěšné činnosti, pokud prokazatelně směřují k vlastní veřejně prospěšné činnosti tak, jako tomu je v případě žalobce. Je tomu tak proto, že pro veřejně prospěšnou činnost je nejdříve zapotřebí vytvořit materiální předpoklady, což vyžaduje určitý čas v závislosti na tom, o jaký druh veřejně prospěšné činnosti se jedná. Samotné přípravné práce nepřinášejí žádný zisk a proto je nelze považovat za podnikání. Teprve následně po provedení zmiňovaných prací lze uskutečnit samotný záměr, k jehož naplnění byly práce prováděny. Veřejně prospěšnou činnost proto nelze chápat odděleně a nezávisle na činnosti, která k ní vytvořila předpoklady, a proto není důvod ji daňově posuzovat odlišně od samotné veřejně prospěšné činnosti. 15. Žalobce navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 16. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě stručně shrnul dosavadní průběh řízení. Žalovaný předně uvedl, že se námitkami žalobce již zabýval v žalobou napadeném rozhodnutí. Žalovaný podotkl, že námitka týkající se zaměstnávání seniorů žalobcem a realizací činností pro seniory se objevila nově až v žalobě. 17. Žalovaný dále uvedl, že žalobce byl založen zakládací listinou na základě notářského zápisu sepsaného dne 16. 5. 2016, sp. zn. NZ X, jako ústav, jehož zapsaným účelem je poskytování zdravotních a sociálních služeb seniorům a činností s tím související (hlavně realizace činností blíže vymezených v účelu ústavu). Dle § 420 občanského zákoníku je ústav právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Následně dle § 403 občanského zákoníku, provozujeli ústav obchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, nesmí být provoz na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Žalovaný k tomu dodal, že pro ústavy a fundace obsahuje zákon speciální úpravu jako právní důvod možného osvobození od daně z nemovitých věcí, a to v § 4 odst. 1 písm. g) bodu 8 a dle § 9 odst. 1 písm. k) bodu 8 zákona o dani z nemovitých věcí. 18. Žalovaný konstatoval, že pro naplnění právních důvodů v uvedených ustanoveních nepostač