2 Afs 81/2004 — Nejvyšší správní soud

50 Af 16/2018- 64 - text  10 50 Af 16/2018 č.j. 50 Af 16/2018-64 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobkyně: DNES, s. r. o., IČO 26052539 sídlem Polní 315, 370 07 Roudné zastoupená daňově poradenskou kanceláří ARIADNA, s. r. o. se sídlem Bořivojova 21 /2419, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Generální finanční ředitelství se sídlem Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 3. 2018, čj. 6549/18/710030121108871, čj. 6559/18/710030121108871, čj. 6566/18/7100-30121-108871, čj. 6572/18/7100-30121108871 a čj. 6576/18/710030121108871, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Kupní smlouvou ze dne 23. 9. 2014 došlo k převodu bytové jednotky – bytu č. x v domě v x, rodinný dům, na pozemku parc. č. x, včetně přináležejícího spoluvlastnického podílu o velikosti id. 8201/24603 na společných částech domu v x, čp. x, rodinný dům, na parc. č. x a parc. č. x, vše v katastrálním území x, z žalobkyně jako podnikatele na nového vlastníka. Žalobkyně podala jako prodávající přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ve smyslu zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění platném do 31. 10. 2016 (dále jen „zákonné opatření“), přičemž uplatnila osvobození podle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření. Finanční úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) stanovil daň platebním výměrem ze dne 7. 4. 2016, čj. 779624/16/220170461304012, ve výši 0 Kč. 2. Odvolací finanční ředitelství prověřilo na základě podnětu postup správce daně a došlo k závěru, že výše uvedený platební výměr vydal správce daně v rozporu s právním předpisem a daň z nabytí nemovitých věcí stanovil v nesprávné výši, neboť v daném případě nelze uplatnit osvobození dle § 7 zákonného opatření. Odvolací finanční ředitelství proto vydalo dne 18. 8. 2017 rozhodnutí, čj. 35831/17/510031462-711180, jímž nařídilo přezkum výše uvedeného platebního výměru. 3. Kupní smlouvou ze dne 27. 10. 2014 došlo k převodu bytové jednotky – bytu č. x v domě v x, rodinný dům, na pozemku parc. č. x, včetně přináležejícího spoluvlastnického podílu o velikosti id. 8201/24603 na společných částech domu v x, čp. x, rodinný dům, na parc. č. x a parc. č. x, vše v katastrálním území x, z žalobkyně jako podnikatele na nového vlastníka. Žalobkyně podala jako prodávající přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, přičemž uplatnila osvobození podle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření. Správce daně stanovil daň platebním výměrem ze dne 7. 4. 2016, čj. 780692/16/220170461304012, ve výši 0 Kč. 4. Odvolací finanční ředitelství prověřilo na základě podnětu postup správce daně a došlo k závěru, že výše uvedený platební výměr vydal správce daně v rozporu s právním předpisem a daň z nabytí nemovitých věcí stanovil v nesprávné výši, neboť v daném případě nelze uplatnit osvobození dle § 7 zákonného opatření. Odvolací finanční ředitelství proto vydalo dne 18. 8. 2017 rozhodnutí, čj. 35832/17/510031462-711180, jímž nařídilo přezkum výše uvedeného platebního výměru. 5. Kupní smlouvou ze dne 9. 10. 2014 (stranami podepsána až 5. 11. 2014) došlo k převodu bytové jednotky – bytu č. x v domě v x, rodinný dům, na pozemku parc. č. x, včetně přináležejícího spoluvlastnického podílu o velikosti id. 8201/24603 na společných částech domu v x, čp. x, rodinný dům, na parc. č. x a parc. č. x, vše v katastrálním území x, z žalobkyně jako podnikatele na nového vlastníka. Žalobkyně podala jako prodávající přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, přičemž uplatnila osvobození podle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření. Správce daně stanovil daň platebním výměrem ze dne 7. 4. 2016, čj. 780024/16/220170461304012, ve výši 0 Kč. 6. Odvolací finanční ředitelství prověřilo na základě podnětu postup správce daně a došlo k závěru, že výše uvedený platební výměr vydal správce daně v rozporu s právním předpisem a daň z nabytí nemovitých věcí stanovil v nesprávné výši, neboť v daném případě nelze uplatnit osvobození dle § 7 zákonného opatření. Odvolací finanční ředitelství proto vydalo dne 18. 8. 2017 rozhodnutí, čj. 35833/17/510031462-711180, jímž nařídilo přezkum výše uvedeného platebního výměru. 7. Kupní smlouvou ze dne 6. 10. 2015 došlo k převodu bytové jednotky – bytu č. x v budově v x, čp. x, rodinný dům, která je součástí pozemku parc. č. x, včetně přináležejícího spoluvlastnického podílu o velikosti id. 825/2475 na společných částech nemovité věci v x, čp. x, rodinný dům, na parc. č. x a parc. č. x, vše v katastrálním území x, z žalobkyně jako podnikatele na nového vlastníka. Žalobkyně podala jako prodávající přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, přičemž uplatnila osvobození podle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření. Správce daně stanovil daň platebním výměrem ze dne 31. 8. 2016, čj. 1828865/16/220170461307354, ve výši 0 Kč. 8. Odvolací finanční ředitelství prověřilo na základě podnětu postup správce daně a došlo k závěru, že výše uvedený platební výměr vydal správce daně v rozporu s právním předpisem a daň z nabytí nemovitých věcí stanovil v nesprávné výši, neboť v daném případě nelze uplatnit osvobození dle § 7 zákonného opatření. Odvolací finanční ředitelství proto vydalo dne 18. 8. 2017 rozhodnutí, čj. 35989/17/510031462-711180, jímž nařídilo přezkum výše uvedeného platebního výměru. 9. Kupní smlouvou ze dne 27. 10. 2015 došlo k převodu bytové jednotky – bytu č. x v budově v x, čp. x, rodinný dům, která je součástí pozemku parc. č. x, včetně přináležejícího spoluvlastnického podílu o velikosti id. 825/2475 na společných částech nemovité věci v x, čp. x, rodinný dům, na parc. č. x a parc. č. x, vše v katastrálním území x, z žalobkyně jako podnikatele na nového vlastníka. Žalobkyně podala jako prodávající přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, přičemž uplatnila osvobození podle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření. Správce daně stanovil daň platebním výměrem ze dne 31. 8. 2016, čj. 1828791/16/220170461307354, ve výši 0 Kč. 10. Odvolací finanční ředitelství prověřilo na základě podnětu postup správce daně a došlo k závěru, že výše uvedený platební výměr vydal správce daně v rozporu s právním předpisem a daň z nabytí nemovitých věcí stanovil v nesprávné výši, neboť v daném případě nelze uplatnit osvobození dle § 7 zákonného opatření. Odvolací finanční ředitelství proto vydalo dne 18. 8. 2017 rozhodnutí, čj. 35990/17/510031462-711180, jímž nařídilo přezkum výše uvedeného platebního výměru. 11. Proti rozhodnutím ze dne 18. 8. 2017 podala žalobkyně odvolání. Žalovaný tato odvolání v záhlaví označenými rozhodnutími zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. II. Shrnutí žaloby 12. Proti rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 3. 2018 podala žalobkyně dne 16. 5. 2018 žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten ji usnesením ze dne 24. 5. 2018, čj. 39 Af 49/201842, postoupil Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“). 13. Žalobkyně uvedla, že z dikce § 7 odst. 1 zákonného opatření správní orgány dovozují osvobození od daně pouze u nabytí rodinného domu jako celku, nebo u nabytí bytové jednotky v bytovém domě. Ze skutečnosti, že jednotky vymezené v rodinném domě nejsou v zákoně výslovně uvedeny, správní orgány dovozují, že se na tyto osvobození od daně nevztahuje. Žalobkyně namítla, že tento výklad je nesprávný a je v přímém rozporu s platnou právní úpravou. 14. Dle žalobkyně není třeba pro účely osvobození jednotek vůbec rozlišovat jednotky v bytových a rodinných domech. Žalobkyně zastává názor, že rodinný dům je podmnožinou pojmu bytový dům, tudíž každý rodinný dům naplňuje současně i definici domu bytového. Vymezení jednotek v rodinném domě by tak dle žalobkyně bylo nedůvodně duplicitní, a jednotky v rodinném domě spadají pod osvobození od daně dle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření stejně jako jednotky v bytových domech. 15. Žalobkyně namítla, že výklad správních orgánů nemá žádné logické odůvodnění, a nelze v něm spatřovat jakýkoliv společensky odůvodnitelný smysl. Osvobození od daně pouze u převodu rodinného domu jako celku, a nikoliv osvobození jednotek v něm vymezených, by fakticky znamenalo, že stát osvobozením podporuje zejména finančně velmi dobře situované kupce, kteří mají dostatek finančních prostředků na pořízení celého rodinného domu, který následně mohou využívat nikoliv pro zajištění vlastního bydlení, ale pro účely pronájmu a zhodnocení vložených finančních prostředků. Oproti tomu potenciální kupující, kteří obvykle za pomoci hypoték či jiné formy zadlužení nedosáhnou na rodinný dům jako celek, by byli diskriminováni nedůvodným navýšením ceny. 16. Žalobkyně zopakovala, že správní orgány vycházely z velmi striktně, účelově a chybně uplatněného textového výkladu zákona, kt