5 As 29/2003 — Nejvyšší správní soud

10 A 179/2014- 59 - text Pokračování - 14 - 10A 179/2014 10A 179/2014 - 59 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Mgr. V.S., bytem v X, zastoupeného Mgr. Martinem Prosserem, advokátem v Praze 1, Myslíkova 23, proti žalované Policii ČR, Policejnímu prezidiu České republiky, sídlem v Praze 7, Strojnická 27, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15. 9. 2014 č.j. PPR-23584-5/ČJ-2014-990450, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalované se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci (1) Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 3. 12. 2014 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 9. 2014 č.j. PPR-23584-5/ČJ-2014-990450, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne 27. 6. 2014 č.j. KRPC-64896-16/ČJ-2014-0200IZ, kterým byl žalobci zajištěn zbrojní průkaz č. AL529365, vydaný pro skupiny oprávnění „A, B, E“, s dobou platnosti do 10. 2. 2019. (2) Žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, kterým došlo k poškození jeho práv. Z obsahu žalovaného rozhodnutí není zřejmý zdroj důkazů užitých v předmětném správním řízení, a to konkrétně usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Z obsahu spisu je zřejmé, že se spisovým materiálem v něm obsaženým bylo manipulováno a usnesení o zahájení trestního stíhání bylo do tohoto spisu dodáno dodatečně. (3) Žalované rozhodnutí je nepřezkoumatelné rovněž z toho důvodu, že z něj není patrné, jakými všemi podklady se žalovaná v rámci přezkumu odvolání žalobce zabývala a jaké materiály žalované sloužily jako podklad rozhodnutí. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaná zabývala toliko rozhodnutími orgánů činných v trestním řízení, které jako jediné sloužily jako podklad jejího rozhodnutí. Z napadeného rozhodnutí stejně tak není zřejmé, z jakých důvodů žalovaná shledala odvoláním napadené rozhodnutí srozumitelné a přehledné. (4) Žalobce dále namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, které je svým charakterem rozhodnutím pouze formálním, neboť materiálně bylo rozhodnuto již zahájením daného správního řízení. Z rozhodnutí žalované není zřejmé, z jakých důvodů rozhodla o zajištění zbrojního průkazu žalobce. Žalovaná toto rozhodnutí učinila pouze na základě rozhodnutí vydaných v trestním řízení, aniž by odnětí zbrojního průkazu žalobce konkrétně zdůvodnila. Z rozhodnutí správních orgánů nelze dovodit jakoukoliv nebezpečnost žalobce, kterou by ohrožoval společnost. (5) Napadené rozhodnutí je nezákonné rovněž z toho důvodu, že žalobci byl zbrojní průkaz zpočátku vydán již za situace, kdy správní orgány o probíhajícím trestním řízení v jeho věci věděly. Správní orgány ve svých rozhodnutích žádným způsobem nezohlednily skutkové okolnosti dané věci, tedy především dobu, která od spáchání skutku, který mu je kladen v trestním řízení za vinu, uplynula, stejně tak nebyla zohledněna změna právní kvalifikace skutku, kterého se žalobce měl dopustit, a rovněž nebylo přihlédnuto k řádnému životu, který žalobce vede. Jednání správních orgánů bylo v tomto směru žalobcem označeno jako šikanózní. (6) Rozhodnutí správních orgánů žalobce označil za nezákonné rovněž z důvodu porušení zásady presumpce neviny. Správní orgány by svými rozhodnutími neměly předjímat rozhodnutí o vině a trestu, když pro rozhodnutí o zajištění zbrojního průkazu je podstatná pouze existence usnesení o zahájení trestního stíhání. Na základě jediného obvinění vzneseného v rámci trestního řízení nelze předjímat žalobcovo budoucí jednání a dovozovat z něj, že v jeho případě bude nezbytné zajistit zbrojní průkaz. (7) Žalobou napadené rozhodnutí trpí nezákonností také s ohledem na to, že žalovaná v jeho odůvodnění vycházela z překonané judikatury Nejvyššího správního soudu. Rozhodnutí o zajištění zbrojního průkazu nemá pouze preventivní povahu, když tímto rozhodnutím naopak dochází k významnému zásahu do práv žalobce, kdy žalobce v důsledku tohoto rozhodnutí ztrácí některá svá práva. (8) Závěrem potom žalobce namítá pochybení správních orgánů procesního charakteru, kdy správní orgány měly řízení o jeho žádosti o vydání zbrojního průkazu přerušit v souladu s ust. § 17 odst. 6 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“), a to s ohledem na zahájení trestního stíhání žalobce. Ačkoliv tedy správní orgány o zahájení trestního řízení věděly, správní řízení o žádosti o vydání zbrojního průkazu nepřerušily, čímž se dopustily procesního pochybení. (9) Na základě všech shora uvedených důvodů navrhl žalobce rozhodnutí žalované a stejně tak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalované (10) Žalovaná navrhla projednávanou žalobu zamítnout. K jednotlivým žalobním bodům dále uvedla následující. Žalobcem tvrzená manipulace se spisovým materiálem nebyla prokázána. Každá došlá písemnost je evidována ve spisové dokumentaci Policie ČR, do které jsou došlé písemnosti automaticky evidovány, a je jim automaticky přiděleno pořadové číslo k základnímu číslu jednacímu. Úplnost spisového materiálu není odvislá od písemnosti, označované žalobcem jako spisový přehled. Od zavedení spisu do systému je každá došlá písemnost vedena elektronicky a bez nutnosti vést o ní ještě spisový přehled. Kompletnost spisového materiálu je posuzována z návaznosti číselné řady uváděné k číslu jednacímu. Z předmětného usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce je zřejmé, že bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno dne 30. 4. 2014 a zaevidováno pod č.j. KRPC-64896-1/ČJ-2014-0200IZ. Další písemnosti došlé k tomu číslu jednacímu se potom zakládají systémem vzestupné číselné řady. Z uvedeného vyplývá, že k manipulaci se spisem v neprospěch žalobce nemohlo dojít a tato námitka je založena pouze žalobcovou neznalostí způsobu evidování písemností Policií ČR. Stejně tak nelze dospět k závěru o úmyslném zatajování zdroje informací, neboť z obou rozhodnutí správních orgánů vyplývá, že podnětem pro zahájení daného správního řízení bylo výše specifikované usnesení o zahájení trestního stíhání. Správní orgán prvního stupně současně s tímto usnesením obdržel rovněž usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 ze dne 23. 3. 2014. Z tohoto nelze dovodit, že by žalovaná úmyslně zatajovala zdroj informací, když tímto zdrojem zjevně jsou orgány činné v trestním řízení, kterým tento postup ukládá zákon. (11) Žalovaná se rovněž neztotožnila se závěry žalobce, dle nichž je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť z něj není patrné, jaké důkazní materiály jsou jeho podkladem, a rovněž z něj není zřejmé, na základě jakých skutečností shledala prvostupňové rozhodnutí správným a srozumitelným. Rozhodnutí o odvolání bylo žalovanou vydáno zcela v souladu s ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Žalovaná nedospěla k závěru, že by napadené rozhodnutí bylo v rozporu s právními předpisy nebo že by bylo nesprávné. Hodnocení důkazů žalovaná provedla v souladu s ust. § 50 odst. 4 správního řádu, které správnímu orgánu umožňuje hodnotit důkazy podle své úvahy. Zákon přitom nestanoví, jaký podklad je pro správní orgány závazný. Za podklad rozhodnutí bylo správními orgány vymezeno usnesení o zahájení trestního stíhání, přičemž tento postup byl správními orgány řádně odůvodněn. O nerelavantnosti důkazů předložených žalobcem byl žalobce dostatečně vyrozuměn v odůvodnění obou rozhodnutí. (12) Důvodnost rozhodnutí o zajištění zbrojního průkazu žalobce žalovaná shledala s ohledem na nebezpečnost jeho jednání. Žalobce i přes své právní vzdělání hromadil zbraně a střelivo, aniž by byl držitelem zbrojního průkazu. Žalobce takto jednal v rozporu se zájmem společnosti na bezpečné manipulaci se zbraněmi, střelivem a výbušninami. Žalobce se tímto svým jednáním významně odchýlil od jednání všeobecně požadovaného. Správní orgány tyto úvahy promítly do odůvodnění svých rozhodnutí, která tak byla vydána v souladu s ust. § 68 odst. 3 správního řádu. Správní orgány nejsou v rozhodnutí povinny fabulovat různé skutečnosti, které ani nenastaly a nevznikla jim tudíž zákonná povinnost uvádět, za jakých podmínek by k zajištění zbrojního průkazu nedošlo. Správní orgány vycházely z usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce a z popisu skutkového stavu věci tak, jak je v tomto usnesení uveden. Z těchto skutečností pak správní orgány dovodily úvahy, vedoucí k zahájení řízení o zajištění zbrojního průkazu. Formální přístup správních orgánů v tomto směru dovodit nelze. Zajištění zbrojního průkazu je v režimu správního uvážení, správní orgán musí vycházet z usnesení o zahájení trestního stíhání, aby zjistil, zda je splněna jedna z podmínek zahájení