7 As 2/2013 — Nejvyšší správní soud

10 A 84/2013- 37 - text Pokračování - 2 - 10A 84/2013 10A 84/2013 - 37 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně M. K., zast. advokátem, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.2.2013, č. j. KUJCK 6793/2013/OREG, za účasti Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha 4, Na Pankráci 546/56, t a k t o : Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic ze dne 8.2.2013, č.j. KUJCK 6793/2013/OREG se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11.228,- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Osobě na řízení zúčastněné se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci. [1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) dne 1.3.2013 předanou dne 17.7.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích, správnímu úseku (§ 28 odst. 1 zák. č. 184/2006 Sb. ve znění zákona č. 405/2012 Sb., který nabyl účinnosti 1.2.2013) se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 8.2.2013 č. j. KUJCK 6793/2013/OREG, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a odvolání Ředitelství silnic a dálnic ČR proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, stavebního úřadu (vyvlastňovací úřad) ze dne 1.11.2012 č. j. SÚ/2487/2012 a toto rozhodnutí, kterým došlo k odnětí vlastnického práva žalobkyně k pozemkům parc. č. X (orná půda o výměře 32 m2), parc. č. X (orná půda o výměře 494 m2) a parc. č. X (orná půda o výměře 204 m2) v katastrálním území Ú. bylo potvrzeno. K odnětí vlastnického práva došlo za účelem uskutečnění stavby dálnice D3 úseku 03 09/III Borek – Úsilné jako veřejně prospěšné stavby podle § 2 odst. 1 písm. l zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „stavební zákon“. [2] Žalobkyně v žalobě namítala, že rozhodnutím byla dotčena na svých právech, a to ve dvou případech. Jednak, kdy správní orgán dospěl k závěru, že řízení vůbec mohlo proběhnout, neboť žalovanou nebyly doloženy veškeré pro řízení zákonem stanovené podklady. Dále nebylo postupováno podle § 4 odst. 3 zákona o vyvlastnění a zbývající pozemek p. č. X o výměře 343 m2 v k. ú. Ú. nebyl vyvlastněn spolu s ostatními vyvlastňovanými pozemky, přestože pro tento postup byly splněny zákonné předpoklady. Žalobkyně poukázala na to, že jí nebyl doručen žádný návrh smlouvy na získání potřebných práv k předmětným pozemkům, nýbrž pouhý koncept k vyjádření, kdy jako jediná listina byl podepsán pouze průvodní dopis. Podpis na tomto průvodním dopisu nemůže být právně relevantní, neboť vlastní smlouvu měl podepisovat ředitel závodu Praha, Ředitelství silnic a dálnic ČR, s.p.o. a průvodní dopis podepisoval zaměstnanec společnosti Pragoprojekt a.s. Dále bylo poukázáno na to, že podle § 46 občanského zákona musí být projevy účastníků smlouvy na téže listině, jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti. Tento požadavek splněn nebyl. Podmínky pro navržené vyvlastnění ve smyslu § 3 - 5 zák. č. 184/2006 Sb. splněny nebyly. Žalobkyně zastává názor, že se v takovém případě jednalo o zásah do ústavně zaručených práv dle článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Vyvlastnění nemělo proběhnout, jelikož k návrhu Ředitelství silnic a dálnic ČR s.p.o. na zahájení vyvlastňovacího řízení nebyly připojeny listiny uvedené v § 18 odst. 3 písm. d) zák. č. 184/2006 Sb., to je listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění uvedené v § 5 zákona, a tudíž měla být žádost o vyvlastnění zamítnuta. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že zbylou část původního pozemku p.č. X o výměře 1 073 m2 v k. ú. Ú., to je p. č. X o výměře 343 m2 v k. ú. Úsilné, nebude žalobkyně moci užívat bez nepřiměřených obtíží. Neakceptovala odůvodnění správního orgánu, které je uvedeno na straně 6 a 7 rozhodnutí a vyslovila přesvědčení, že zbylý pozemek menší než 1/3 velikosti původního pozemku navíc nevhodného lichoběžníkového tvaru, poté co bude realizován účel vyvlastnění, to je stavba dálnice D3, se bude nacházet mezi prstencovou trojúrovňovou kruhovou křižovatkou Úsilné a k ní velmi blízce přiléhající komunikací vedoucí k obci Úsilné. Z toho důvodu vyslovila obavu stejně jako v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, že se bude pozemek nacházet v ochranném pásmu dálnice, což neumožňuje jakoukoliv smysluplnou výstavbu na takovém pozemku. Pozemek nebude prakticky možné využít k zemědělským účelům s ohledem na výměru, komplikovaný navrhovaný způsob přístupu k pozemkům ležícím mezi prstencovou trojúrovňovou kruhovou křižovatkou Úsilné a k ní velmi blízce přiléhající komunikací vedoucí k obci Úsilné a zároveň jej nebude možné pronajmout ani zemědělcům, kteří s ohledem na polohu pozemku nebudou mít o obhospodařování zájem. Nelze si představit na takovém pozemku jakoukoli formu samostatného hospodaření či zřízení zahrádky s ohledem na evidentně škodlivé látky z výfukových plynů kolem projíždějících automobilů. Žalobkyně rovněž poukázala na to, že takový pozemek nebude prodejný. Nebude tudíž umožněno jeho smysluplné využívání a žalobkyni zbude pouze holé vlastnictví. Z toho důvodu žalobkyně poukázala na to, že odůvodnění poskytnuté správním orgánem, že její pozice je srovnatelná s pozicí dalších osob nelze akceptovat, neboť žalobkyni není známo, kde se pozemky takových osob nacházejí, ani jakým způsobem takové osoby zamýšlely využívat pozemky a jakým způsobem uplatnily svá práva. Takové odůvodnění žalobkyně odmítla. Navrhla zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu. [3] Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. Vyslovil souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání. Podle názoru žalovaného, podmínky pro vyvlastnění byly splněny. Vyvlastnitel návrh na získání potřebných práv dohodou učinil dopisem ze dne 18.7.2011 doručeným žalobkyni dne 23.7.2011 a stanovil v něm 60 denní akceptační lhůtu k přijetí návrhu kupní smlouvy, která obsahovala rovněž nárok na vrácení převedených práv, nebude-li do tří let od uzavření kupní smlouvy vydáno stavební povolení na stavbu dálnice. Žalobkyně návrh kupní smlouvy neakceptovala z důvodu nedostatečnosti poskytované náhrady a jednak z důvodu, že požadovala rozšířit vyvlastnění i o další pozemky. V odvolání žalobkyně namítala, že byl podepsán pouze průvodní dopis, nikoli samotný návrh smlouvy, což žalovaný neakceptoval, přestože připustil, že vyvlastňovací úřad se pochybení dopustil. Usoudil však, že žalobkyně k návrhu přistupovala bez ohledu na absenci podpisu jako k návrhu kvalifikovanému, a to jak před zahájením řízení, tak v jeho průběhu. Taková námitka nebyla před vyvlastňovacím úřadem vznesena ani právním zástupcem žalobkyně. Návrh vyvlastnitele žalobkyně odmítla s ohledem na cenu i z důvodu jejího požadavku týkajícího se zahrnutí dalších pozemků do vyvlastnění. Dle názoru žalovaného, absence podpisu vyvlastnitele na samotném návrhu smlouvy neznamená dotčení práv žalobkyně, nejednalo se o takovou vadu, pro kterou by byl úřad povinen odvoláním napadené rozhodnutí zrušit. Vada nemohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. K námitce ohledně nedodržení § 4 odst. 3 zákona o vyvlastnění žalovaný uvedl, že ze spisu nevyplývá, že by žalobkyně nemohla zbylý pozemek užívat bez vyvlastněných pozemků. Zjistil pouze, že v důsledku stavby či provozu dálnice by mohlo užívání zbylého pozemku být zhoršeno, což však neznamená zákonem předpokládanou existenci možnosti užívat zbylý pozemek jen s nepřiměřenými obtížemi nebo vůbec. Žalovaný pouze konstatoval, že žalobkyně má stejná procesní práva a postavení jako kdokoli jiný, což žalovaný zjistil z náhledu do katastru nemovitostí ve vztahu k sousedním pozemkům. Žalobkyně sama neuvedla, jak byl pozemek konkrétně užíván a z náhledu do ortofotomapy žalovaný usoudil, že pozemek byl pravděpodobně užíván jako orná půda. Přístup k pozemku je dle žalovaného dostatečně zajištěn. Námitku proto žalovaný rovněž nepovažoval za důvodnou. [4] Žalobkyně soudu sdělila, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání jen na základě účastníky předložených spisů. Toto sdělení bylo soudu doručeno dne 1.8.2013. III. Osoba zúčastněná na řízení. [5] K výzvě soudu dne 11.11.2013 sdělilo Ředitelství silnic a dálnic ČR, že bude uplatňovat právo osoby zúčastněné na řízení. Konkrétní vyjádření k žalobě žalobkyně soudu zasláno nebylo. IV. Obsah správních spisů. [6] Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly pro