2 As 52/2011 — Nejvyšší správní soud

54 A 6/2021- 47 - text  16 54 A 6/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou ve věci žalobce: D.M., narozen X bytem v X zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem sídlem Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2021, č. j. KUJCK 46387/2021 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2021, č. j. KUJCK 46387/2021 a rozhodnutí Městského úřadu Strakonice ze dne 4. 2. 2021, č. j. MUST/005037/2021/OD/lob se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12.228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 30. 6. 2021 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí Městského úřadu Strakonice ze dne 4. 2. 2021, č. j. MUST/005037/2021/OD/lob (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „silniční zákon“ nebo též „zákon o provozu na pozemních komunikacích“) spáchaným nedbalostí nevědomou ve smyslu § 15 odst. 3 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky a ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu rovněž z nevědomé nedbalosti, neboť dne 22. 6. 2020 nejméně v době od 16:26 hodin do 16:27 hodin řídil osobní automobil tov. zn. X, bílé barvy, r. z. X v obci Ř. na silnici č. X směrem k domu č. p. X, kde byl zastaven a kontrolován hlídkou Policie ČR, přičemž výše zmíněný osobní automobil řídil po užití jiné návykové látky (dále jen „JNL“). Užití jiných návykových látek bylo prokázáno nejdříve pozitivním testem na návykové látky soupravou Drugwipe 5S, test byl pozitivní na kokain. V následném znaleckém posudku č. X od Ing. J.G. byla konstatována přítomnost benzoylekgoninu a kokainu v moči žalobce, v krevním séru žalobce byla prokázána přítomnost benzoylekgoninu v koncentraci 73,9 ng/ml, limitní hodnota pro přestupkové jednání je 25 ng/ml. Dále bylo zjištěno, že osobní automobil, který žalobce řídil, nesplňoval technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, resp. nemělo platnou technickou kontrolu, ta vypršela dne 3. 1. 2020. Výše zmiňovanými skutky žalobce porušil § 5 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. 2. Žalobce namítal nevěrohodnost svědeckých výpovědí zasahujících policistů, v nichž spatřoval zásadní rozpory a nelogičnost. S touto námitkou vznesenou již v odvolání se dle žalobce žalovaný vypořádal zcela nepřesvědčivě. Žalobce rovněž namítal nedostatečně zjištěný skutkový stav, čímž došlo k porušení čl. 6 odst. 3 písm. d) Evropské úmluvy. Žalobce rozporoval neprovedení výslechu jím navrhovaných svědků (manželka a nevlastní syn žalobce), kteří by potvrdili jeho skutkovou verzi. Pochybnosti o zjištěném skutkovém stavu spočívají například v tom, že nebylo s jistotou vyloučeno, zda žalobce neužil kokain až po zastavení vozidla a teprve poté nepřijeli na místo policisté. 3. Dalším žalobním bodem bylo namítáno, že žalobce nebyl poučen o právu odepřít test na JNL, tudíž považuje odběr biologického materiálu za nezákonný. Za nezákonnou označil žalobce také uloženou sankci, neboť dle jeho názoru došlo k porušení zásady zákazu dvojího přičítání. Dále námitky mířily proti nesprávně a neúplně hodnocené hladině benzoylekgoninu či nehodnocení zákonných kritérií při ukládání sankcí, zcela nezákonně byla dle žalobce vyhodnocena recidiva, forma zavinění nebyla vzata v potaz a zvýšený provoz v době spáchání přestupku označil žalobce za okolnost vyfabrikovanou. 4. Žalobce dále brojil proti výroku tvrzenému porušení § 5 odst. 1 písm. a) silničního zákona v důsledku jízdy bez platné technické kontroly. Naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona nebylo dle žalobce prokázáno. 5. Za nedostatečný označil žalobce také výrok o spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. b) silničního zákona, podle žalobce nebylo dostatečně specifikováno, zda žalobce řídil bezprostředně po užití JNL nebo v takové době po užití JNL, po kterou mohl být stále pod vlivem JNL. Žalobce nepovažoval za naplnění skutkové podstaty předmětného přestupku to, že řídil „po užití jiné návykové látky“, a proto shledal výrok, o vině z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. b) silničního zákona za nezákonný. Z výroku prvostupňového rozhodnutí není také zřejmé, zda byl žalobce shledán vinným z nálezu kokainu, neboť nebyla uvedena žádná naměřená hodnota koncentrace. Spáchání předmětného přestupku nemůže být prokázáno tím, že žalobci byla z moče prokázána přítomnost kokainu, avšak nebylo uvedeno množství. Skutečnost, že žalobce měl v moči přítomný kokain, značí pouze to, že v minulosti užil drogy, avšak neosvědčuje to, že řídil pod vlivem jiných návykových látek. 6. V závěru žaloby žalobce a jeho zástupce vyslovili svůj nesouhlas se zveřejňováním jejich údajů na webu Nejvyššího správního soudu a žádali o naprostou anonymizaci rozhodnutí ve věci. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu 7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný k žalobním bodům tvrdícím nevěrohodnost svědeckých výpovědí uvádí, že jsou založeny na domněnkách a překrucování faktů. Žalovaný hodnotil výpovědi zasahujících policistů jako konzistentní a vzájemně se podporující. Zajištěný důkazní materiál i výpovědi zasahujících policistů jsou v přímém rozporu s žalobcem popisovaným skutkovým průběhem, který se jeví jako ryze účelový. Žalobce věrohodnost verze policistů relevantně nezpochybnil. 8. K námitce žalobce, že nebyl poučen o právu odepřít test na JNL, žalovaný odkázal na příslušná ustanovení tabákového zákona a silničního zákona, z nichž je zřejmé, že řidič motorového vozidla je povinen podrobit se vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou. Žalovaný zdůraznil, že neexistuje žádné poučení o možnosti odepřít dechovou zkoušku, orientační vyšetření na JNL či odběr biologického materiálu, avšak daná osoba má být poučena o případných následcích v případě odmítnutí, o čemž žalobce poučen byl. 9. Žalovaný nesouhlasil s žalobcem ani ohledně tvrzené nezákonnosti uložené sankce a je přesvědčen, že se v napadeném rozhodnutí podrobně zabýval jednotlivými kritérii pro stanovení výše správních trestů, přičemž přihlédl ke všem doloženým skutečnostem. Ve vyjádření k žalobě žalovaný zopakoval hodnocená kritéria pro stanovení výše uložených správních trestů. Ve vztahu k výroku o spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona žalovaný konstatoval, že vyslovený výrok shledává jako dostatečný a obsahující podrobné popsání jednání, které spočívalo v porušení § 5 odst. 1 písm. a) silničního zákona. Závěrem uvedl, že za naprosto jednoznačný považuje také popis jednání, jímž došlo k naplnění přestupku dle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný označil za zcela zásadní, že bylo prokázáno řízení řidiče v době, kdy byl ovlivněn jinou návykovou látkou, a tak naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích. III. Obsah správních spisů 10. Do správního spisu byl založen úřední záznam ze dne 22. 6. 2020, č. j. KRPC-66670-9/tč-2020-020714 z hlídkové činnosti, při níž byl žalobce vyzván k zastavení vozidla a podrobení se testu na alkohol a na jiné návykové látky, a úřední záznam o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky před nebo během jízdy. Orientační test na jiné návykové látky se projevil jako pozitivní na kokain, a proto byl žalobce vyzván k podrobení se lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve a moči, čemuž vyhověl. Dále bylo zasahující hlídkou zjištěno, že vozidlo nemělo platnou technickou kontrolu. Rovněž byl vydán záznam o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 22. 6. 2020, č. j. KRPC-66670-14/TČ-2020-020714 pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykových látek podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 22. 6. 2020 bylo sepsáno oznámení přestupku, konkrétně řízení vozidla pod vlivem alkoholu/jiné návykové látky pod č. j. KRPC-66670-13/TČ-2020-020714. Dne 21. 7. 2020 podala manželka žalobce M.M. vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního zákoníku, přičemž odmítla odpovědět na otázku, zda žalobce užívá omamné a psychotropní látky. Dne 1. 7. 2020 obdržela Policie ČR odborné vyjádření k záchytu návykových látek v moči, z něhož se podávalo, že orientační test moči