6 Ads 209/2019 — Nejvyšší správní soud

64 Ad 15/2021- 22 - text  9 64 Ad 15/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobkyně: Bc. J.B., nar. X bytem X zastoupené advokátem Mgr. Petrem Smejkalem se sídlem Na Sadech 2033/21, 370 01 České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení – pracoviště České Budějovice se sídlem A. Barcala 1461, 370 05 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2021, č. j. X, sp. zn. NP/ND/91/21/3 takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2021, č. j. X a rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Písek ze dne 2. 7. 2021, č.j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 15. 11. 2021 doručena žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované. Tím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Písek ze dne 2. 7. 2021, č.j. X, sp. zn. NP/ND/62/21, jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyně nemá nárok na ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část a jeho výplatu z důvodu potřeby ošetřování její dcery A.M., nar. X, za období měsíce března 2021. 2. Žalobkyně především nesouhlasila se závěrem správních orgánů, podle něhož jí nevznikl nárok na ošetřovné, protože účast na nemocenském pojištění jí vznikla až vznikem pracovního poměru dne 15. 3. 2021, avšak k rozhodné sociální události, tj. uzavření školských zařízení, došlo již dne 1. 3. 2021. Dle žalobkyně nelze jazykovým ani teleologickým výkladem § 14 a § 39 zákona o nemocenském pojištění (zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZNP“) dojít k závěru, že podmínkou pro vyplácení daného ošetřovného je to, aby byl zaměstnanec pojištěn v době vyhlášení uzavření školy (školky), a že v jiný den, i když je pojištěn, nárok na dávku nemá. Pokud se zaměstnanec stane účastníkem nemocenského pojištění v době, kdy je školské zařízení uzavřeno, nastanou u něj podmínky § 39 ZNP ke dni vzniku jeho pojištění. Žadatel je v tu dobu pojištěn, zajišťuje péči o dítě mladší 10 let a školské zařízení je zavřené, nic jiného zákon neuvádí. Zákon č. 438/2020 Sb. v této souvislosti pouze doplnil, že ošetřovné se vyplácí i z důvodu mimořádného uzavření školského zařízení. Žalobkyně dále odkazovala na skutečnost, že systém nemocenského pojištění provádí čl. 30 Listiny základních práv a svobod. 3. Žalobkyně poukázala i na úpravu výplaty dlouhodobého ošetřovného, v jejímž čerpání se rodiče střídají a při výměně se nárok druhého rodiče zkoumá jako nová nárok, přestože nemoc dítěte nastala před touto událostí. V jejím případě se navíc nejednalo o žádné spekulativní uzavření pracovního poměru, neboť jí na konci února skončila rodičovská dovolená, dva týdny byla vedena v registru nezaměstnaných na úřadu práce a od poloviny března měla možnost nastoupit do pracovního poměru. Výklad žalované by vedl k tomu, že by se nemohla nechat zaměstnat a zůstala by evidována na úřadu práce. Tento výklad je jistě ovlivněn snahou státu co nejvíce omezit dopady epidemiologické krize na jeho finanční odpovědnost vůči lidem, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, čímž ale porušuje jejich ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení. 4. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí, popř. i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, zrušil a věc žalované vrátil k dalšímu řízení. II. Vyjádření žalované 5. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že na základě usnesení vlády č. 100/2021 Sb. ze dne 26. 2. 2021 došlo k uzavření (téměř) všech školských zařízení, přičemž u tohoto nařízení považuje za datum vzniku sociální události (rozhodný den) 1. 3. 2021, tj. první den, kdy mohlo jinak probíhat vyučování. Podle § 40 odst. 2 věty prvé ZNP podpůrčí doba počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče. Splnění podmínek nároku na ošetřovné se posuzuje ke dni vzniku sociální události, tj. ke dni uzavření škol. Podle stejného ustanovení zákona se posuzuje podpůrčí doba i v případě převzetí péče jiným oprávněným, v daném případě však žalobkyně dle údajů v žádosti o dítě pečovala sama. 6. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyni vzniklo nemocenské pojištění až dnem 15. 3. 2021, sociální událost nastala 1. 3. 2021, a proto žalobkyni ošetřovné za měsíc březen 2021 nemohlo být přiznáno. K odkazované analogii na dávku dlouhodobého ošetřovného žalovaná uvádí, že se jedná o jinou dávku ze systému nemocenského pojištění s odlišnými podmínkami na nárok. Žalovaná dále odmítla, že by byla ovlivněna snahou co nejvíce snížit dopady koronavirové krize na finanční odpovědnost státu vůči osobám účastným na nemocenském pojištění. Žalovaná je povinna posuzovat nároky na dávky a jejich výplatu v rámci zákonných možností. 7. Žalovaná proto navrhla, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Obsah správních spisů 8. Z obsahu správních spisů vyplývá mezi účastnicemi nesporný skutkový stav. Žalobkyně prostřednictvím svého zaměstnavatele, u něhož jí pracovní poměr vznikl dnem 15. 3. 3021, požádala na předepsaném formuláři o výplatu ošetřovného (konkrétně za dny 17. - 19. 3., 24. 3., 26. 3. a 30. 3. 2021), a to v souvislosti s péčí o dceru A.M. a uzavřením Mateřské školy X. Z formuláře též vyplývá, že celkem v 6 pracovních dnech v druhé polovině března žalobkyně práci vykonávala. Přípisem ze dne 29. 4. 2021 bylo žalobkyni Okresní správou sociálního zabezpečení Písek sděleno, že nárok na dávku a její výplatu nelze přiznat, neboť vznik pojištěné činnosti je ode dne 15. 3. 2021 a potřeba ošetřování při uzavření školského zařízení vznikla dne 1. 3. 2021. 9. Přípisem ze dne 6. 5. 2021 žalobkyně požádala o vydání rozhodnutí o dávce, načež byla přípisem ze dne 11. 5. 2021 informována o zahájení řízení o nároku na dávku nemocenského pojištění – ošetřovné. Rozhodnutím ze dne 2. 7. 2021 správní orgán I. stupně rozhodl, že žalobkyně nárok na ošetřovné za měsíc březen nemá. V odůvodnění uvedl, že dle § 14 odst. 1 ZNP nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění. Vznik nároku je spojen se vznikem sociální události, kterou je dle § 39 odst. 1 písm. b) bod 1 ZNP uzavření školského nebo zvláštního dětského zařízení, v jehož denní nebo týdenní péči dítě mladší 10 let jinak je, pokud k uzavření zařízení došlo nařízením příslušného orgánu mj. z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Podle § 40 odst. 2 věty první as třetí ZNP podpůrčí doba u ošetřovného počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče. V souladu se zákonem č. 438/2021 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně ZNP (dále jen „zákon o krizovém ošetřovném“) pod pojem mimořádné opatření při epidemii podřadil usnesení vlády ČR z 26. 2. 2021 č. 200 publikované pod č. 100/2021 Sb., o přijetí krizového opatření, jímž se mj. od soboty 27. 2. 2021 zakazuje osobní přítomnost dětí v mateřské škole. Počátek zákazu osobní přítomnosti dětí se váže k pondělí 1. 3. 2021 a tento den je tak prvním dnem potřeby péče pro poskytování ošetřovného dle zákona o krizovém ošetřovném (dále jen „krizové ošetřovné“). Rozhodnutí dále poukázalo na možné vícenásobné vystřídání pečující osoby dle zákona o krizovém ošetřovném a skutečnost, že podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče. Pojistný vztah žalobkyně u zaměstnavatele vznikl až dne 15. 3. 2021, ale k uzavření školky došlo již 1. 3. 2021. Proto žalobkyni nárok nevznikl. 10. Žalovaná v napadeném rozhodnutí zamítla odvolání žalobkyně, přičemž nad rámec argumentace správního orgánu I. stupně uvedla, že zákonem o krizovém ošetřovném došlo k prodloužení podpůrčí doby u ošetřovného o dobu mimořádných opatření při epidemii. Zopakovala dále, že podpůrčí doba dle § 40 odst. 2 ZNP počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče, tzn. ode dne uzavření školského zařízení z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Z dikce zákona je zřejmé, že důležitým faktorem je ta skutečnost, že se zakazuje osobní přítomnost dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách. Zákon o krizovém ošetřovném ani ZNP neumožňují individuální stanovení prvního dne potřeby péče, tzn. dne, ke kterému se posuzují podmínky nároku na ošetřovné. Podpůrčí doba běží po celou dobu uzavření příslušného zařízení z důvodu trvání mimořádného opatření a podle § 5 odst. 1 zákona o krizovém ošetřovném se ošetřovné vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na tiskopisu. Podle § 3 odst. 3 nárok zaniká ukončením zaměstnání a ani uplatnění ná