6 Ads 16/2009 — Nejvyšší správní soud

51 Ad 2/2021- 31 - text  6 51 Ad 2/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudů JUDr. Michala Hájka, Ph. D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: 4RAIL, a.s., IČ 29114179 sídlem České Budějovice, Okružní 756 zastoupen advokátem Mgr. Petrem Houžvičkou sídlem Jana Palacha 121/8, Břeclav proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 6. 2021, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah žaloby 1. Včasnou žalobou doručenou krajskému soudu dne 28. 6. 2021 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované, kterým žalovaná podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla jeho odvolání a potvrdila prvostupňové správní rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 6. 5. 2021, č. j. X. 2. Dne 12. 9. 2019 byl na žalobce podán věřitelský insolvenční návrh a bylo zahájeno a vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod spisovou značkou KSCB 46 INS 19564/2019. Česká správa sociálního zabezpečení podala dne 3. 1. 2020 do tohoto insolvenčního řízení přihlášku evidovanou jako P 44-1, kterou přihlásila nezajištěné pohledávky v celkové výši 6 270 373 Kč. Úpadek žalobce byl řešen reorganizací. V průběhu insolvenčního řízení byl předložen reorganizační plán a dne 8. 11. 2020 byla povolena reorganizace. Věřitelé ve skupině A, do které patřila i žalovaná, měli obdržet plnění ve výši minimálně 2,18 % z přihlášených pohledávek. Dne 3. 9. 2020 žalovaná obdržela od insolvenčního správce částku 170 384,61 Kč, čímž byla její pohledávka dle schváleného reorganizačního plánu zcela uspokojena. 3. Následně dne 4. 9. 2020 žalobce uhradil na účet žalované částku 773 215 Kč v rámci účinné lítosti, v důsledku čehož byl žalobce rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 9. 2020, č. j. 8 T 28/2020-578, zproštěn obžaloby z trestného činu neodvedení pojistného za zaměstnance. 4. Dne 11. 3. 2021 žalobce žádost Okresní správě sociálního zabezpečení podle § 17 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“), o vrácení přeplatku na pojistném na sociálním zabezpečení ve výši 773 215 Kč. Této žádosti Okresní správa sociálního zabezpečení svým prvostupňovým rozhodnutím nevyhověla, neboť se o přeplatek nejedná. Uvedenou částku považovala Okresní správa sociálního zabezpečení za řádně přijatou platbu žalobce z důvodu využití institutu tzv. účinné lítosti. 5. Žalobce namítá, že účinností reorganizačního plánu došlo dne 30. 7. 2020 k zániku závazků, které neměly být dle reorganizačního plánu uspokojeny. K tomuto dni měly orgány sociálního zabezpečení tuto skutečnost zohlednit – zaúčtovat – provést účetní operaci „Vyvedení pohledávky z podkonta“ a nečekat s reakcí na právní moc usnesení insolvenčního soudu na č. l. B-106 dne 11. 11. 2020. Pokud by takto žalovaná postupovala, byl by vznik přeplatku viditelný, neboť pak by platba 773 215 Kč ze dne 4. 9. 2019 uhrazená v rámci institutu účinné lítosti nemohla být zaúčtována na dlužném pojistném, když zde již žádné dlužné pojistné v souladu s účinky schválení reorganizačního plánu nebylo. 6. Žalobce dne 4. 9. 2020 uhradil žalované částku 773 215 Kč, tj. více než kolik činila pohledávka žalované dle reorganizačního plánu (173 384,61 Kč), když tato byla zcela uhrazena insolvenčním správcem při plnění reorganizačního plánu. Celá částka 773 215 Kč je proto dle žalobce přeplatkem dle § 17 uvedeného zákona, neboť dle ustálené judikatury je za přeplatek třeba považovat jakékoli plnění bez právního důvodu. Ke dne 4. 9. 2020 nemohla žalovaná již evidovat žádné dlužné pojistné vůči dodavateli, neboť veškeré pohledávky žalobce za žalovanou mimo rámec reorganizačního plánu žalobce zanikly již dne 30. 7. 2020. 7. Jakkoli právní předpisy neupravují, kde má takovéto účetní operaci „vyvedení pohledávky z podkonta“, má žalobce za to, že pozdním učiněním této účetní operace až dne 11. 11. 2020 nemůže být využíváno této mezery v zákoně v neprospěch žalobce. 8. Žalobce odmítá argumentaci orgánů sociálního zabezpečení, neboť tato argumentace zcela pomíjí zvláštní právní úpravu insolvenčního zákona a účinků schválení reorganizačního plánu. 9. Žalobce dále poukazuje na vady dokazování před prvostupňovým správním orgánem, který dokazoval pouze obžalobou, nicméně jak sám uvádí, odvolací orgán toto pochybení částečně napravil tím, že provedl důkaz trestním a insolvenčním spisem. Z těchto důkazů však žalovaná učinila nesprávné závěry, tak jak žalobce popisuje. Vyjádření žalované a replika žalobce 10. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 12. 8. 2021 navrhla podanou žalobu zamítnout jako nedůvodnou, neboť dlužník uhradil danou pohledávku v rámci trestního řízení. Žalovaná jako věřitel žádné právo vůči dlužníkovi - žalobci neuplatňovala. Danou částku žalobce uhradil v rámci trestního řízení, neboť pokud by tak neučinil, znamenalo by to další pokračování trestního řízení. Platba této částky není dle žalované platbou bez právního důvodu, když byla uhrazena v rámci trestního řízení na neodvedené, ale zaměstnancům sražené pojištění, jak je uvedeno v žalobou napadeném rozhodnutí. 11. V replice ze dne 2. 9. 2021 žalobce uvedl, že žalovaná soustavně přehlíží, že pohledávka z titulu neodvedeného pojistného v době, kdy byla platba žalobcem uhrazena, tedy dne 6. 9. 2020, jež neexistovala, neboť zanikla účinností reorganizačního plánu dne 30. 7. 2020. Posouzení věci krajským soudem 12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). 13. Krajský soud rozhodl při jednání dne 29. 6. 2022, při kterém účastníci setrvali na svých dosavadních podáních. 14. Žaloba není důvodná. 15. Ve správním spise jsou založeny vybrané listiny z trestního řízení vedeného s žalobcem a jeho statutárním orgánem. Z těchto listin je zřejmé, že okresní správa sociálního zabezpečení poskytovala součinnost orgánům činným v trestním řízení stran otázky plnění daňových povinností žalobcem v širším slova smyslu. Z usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor České Budějovice, Oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 19. 12. 2019 plyne, že bylo zahájeno trestní stíhání statutárního orgánu žalobce a žalobce samotného z přečinu neodvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Toto neodvedení plateb se netýkalo pouze České správy sociálního zabezpečení, ale i zdravotních pojišťoven a finanční správy. V případě České správy sociálního zabezpečení se jednalo o částku 773 215 Kč za období od října 2017 do května 2019. V totožném duchu je vedena i obžaloba Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 6. 4. 2020. Dne 10. 9. 2020 se přípisem dotázal Okresní soud v Českých Budějovicích Okresní správy sociálního zabezpečení, zda byla uhrazena částka ve výši 773 215 Kč na neodvedeném pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, když dle sdělení obžalovaných byla platba provedena dne 3. 9. 2020. Okresní správa sociálního zabezpečení na to sdělila, že tuto platbu dne 4. 9. 2020 obdržela. Následně byl Okresním soudem v Českých Budějovicích vydán dne 16. 9. 2020 rozsudek, č. j. 8 T 28/2020-578, kterým byli obžalovaný statutární zástupce a žalobce podle § 226 písm. e) trestního řádu zproštěni obžaloby, neboť trestnost činu z důvodu účinné lítosti zanikla. 16. Ve správním spise jsou dále založeny vybrané listiny z insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu pod spisovou značkou KSCB 46 INS 19564/2019 ve věci reorganizace žalobce. Dle usnesení insolvenčního soudu ze dne 14. 6. 2020, č. l. B-89, bylo rozhodnuto o schválení reorganizačního plánu ze dne 3. 3. 2020. Účinky reorganizačního plánu v souladu s § 352 odst. 1 insolvenčního zákona nastaly dne 30. 7. 2020, tak jak je zřejmé z poznámky nabytí právní moci vyznačené v insolvenčním rejstříku. 17. Podle § 356 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úplatku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, platí, že není-li tímto zákonem nebo reorganizačního plánu stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi, a to i v případě, že svou pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásili; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv. 18. Podle § 242 trestního zákoníku platí, že tre