6 Afs 48/2015 — Nejvyšší správní soud

51 Af 6/2017- 231 - text  19 51 Af 6/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců JUDr. Terezy Kučerové (soudkyně zpravodajky) a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobkyně: TanQuid Polska, Sp. z o. o. se sídlem Zofii Nałkowskiej 51, 41-922 Radzionków, Polská republika zastoupená JUDr. Ing. Radkem Halíčkem, advokátem se sídlem Pobřežní 648/1a, Praha 8 proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 1. 2017, č.j. 6104/2017-900000-304.5, č.j. 6104-2/2017-900000-304.5, č.j. 6104-3/2017-900000-304.5, č.j. 6104-4/2017-900000-304.5, č.j. 6104-5/2017-900000-304.5, č.j. 6104-6/2017-900000-304.5, č.j. 6104-7/2017-900000-304.5, č.j. 6104-8/2017-900000-304.5, č.j. 6104-9/2017-900000-304.5, č.j. 6104-10/2017-900000-304.5, č.j. 6104-11/2017-900000-304.5, č.j. 6104-12/2017-900000-304.5, č.j. 6104-13/2017-900000-304.5, č.j. 6104-14/2017-900000-304.5, č.j. 6104-15/2017-900000-304.5, č.j. 6104-16/2017-900000-304.5 a č.j. 6104-17/2017-900000-304.5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správními soudy a Soudním dvorem EU 1. Pracovníci Celního úřadu Náchod dne 5. 1. 2010 zkontrolovali 3 autocisterny, které dle průvodních dokladů dopravovaly minerální oleje z daňového skladu žalobkyně v Polsku pro oprávněného příjemce EKOL GAS PB, s. r. o. (dále jen „EKOL GAS“)V průběhu kontroly pracovníci celního úřadu zjistili, že údaje v průvodních dokladech ze dne 5. 1. 2010, č. 000021, č. 000022 a č. 000023, jsou nepravdivé, protože v kolonce č. 7 byla chybně uvedena adresa příjemce a dále bylo v kolonce č. 16 uvedeno nesprávné datum odeslání minerálních olejů. Vzhledem k tomu, že společnost EKOL GAS jakýkoliv obchodní kontakt s žalobkyní popřela, Celní úřad Náchod minerální oleje zajistil. 2. Na základě zjištěných skutečností požádal celní úřad Celní správu Polské republiky o poskytnutí informací týkajících se přeprav minerálních olejů mezi žalobkyní a společností EKOL GAS. K odpovědi polských celních orgánů byly přiloženy ověřené kopie 38 průvodních dokladů s přílohami, na jejichž základě byly z daňového skladu žalobkyně odeslány minerální oleje pro společnost EKOL GAS. Celní ředitelství České Budějovice dále zjistilo, že tyto průvodní doklady nebyly v souladu s § 26 odst. 8 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění do 31. 3. 2010 (dále jen „zákon o spotřebních daních“), předloženy celnímu úřadu k ověření správnosti a platnosti údajů uvedených na vyhotovení č. 3 průvodního dokladu. Z expertízy Celně technické laboratoře Generálního ředitelství cel České republiky nadto vyplynulo, že otisky razítek celního úřadu, kterými bylo potvrzeno 35 průvodních dokladů, byly padělány; otisky razítek společnosti EKOL GAS pak nesouhlasily s otisky razítek, které uvedená společnost v době uskutečnění doprav vybraných výrobků používala. 3. Dalším šetřením celní orgány zjistily, že minerální oleje KN 27101941 – odeslané z daňového skladu žalobkyně dne 2. 12. 2009 a dopravované s průvodním dokladem č. 002145 – nebyly ve stanovené lhůtě a na určeném místě společností EKOL GAS coby oprávněným příjemcem přijaty; dne 5. 12. 2009 tudíž došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně dle § 28 odst. 1 zákona o spotřebních daních. Z výpovědí jednatele a bývalého jednatele společnosti EKOL GAS pak vyplynulo, že tato společnost s žalobkyní nikdy neobchodovala. 4. Dle výpisu transakcí mýtných bran žalobkyně minerální oleje dopravila ze svého daňového skladu neznámé osobě na území České republiky (dle výpovědí řidičů zachycených v protokolech ze dne 5. 5. 2011, 23. 5. 2011 a 10. 6. 2011 byly minerální oleje stočeny ve Žďáru nad Sázavou). Na daňové území České republiky byly v režimu podmíněného osvobození od daně dopraveny vybrané výrobky, aniž by byly řádně přijaty oprávněným příjemcem, který by poté z těchto vybraných výrobků přiznal a zaplatil spotřební daň; žalobkyně tak dle názoru celních orgánů porušila režim podmíněného osvobození od daně dle § 28 odst. 9 zákona o spotřebních daních. 5. Na základě těchto skutečností celní úřad vyzval žalobkyni k podání řádného daňového přiznání ke spotřební dani z minerálních olejů – motorové nafty (KN 27101941) z titulu provozovatelky odesílajícího daňového skladu. Celní úřad zároveň žalobkyni oznámil zahájení řízení o vyměření spotřební daně, a to v souvislosti s porušením režimu podmíněného osvobození od daně při dopravě předmětných minerálních olejů. 6. Vzhledem k vzniklým pochybnostem o správnosti údajů uvedených v přiznáních žalobkyně ke spotřební dani z minerálních olejů ze dne 31. 7. 2012, a to zejména v souvislosti s označením vybraných výrobků a výší spotřební daně, které nebyly rozptýleny ani na základě výzev Celního úřadu Tábor k odstranění pochybností ze dne 5. 9. 2012, zahájil Celní úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) protokolem ze dne 4. 6. 2014, č.j. 11452-17/2014-520000-52, u žalobkyně daňovou kontrolu, a to v rozsahu návrhu žalobkyně na další pokračování důkazního řízení ze dne 29. 3. 2013 a ověření správnosti údajů obsažených v daňových přiznáních ze dne 31. 7. 2012. 7. Přípisem ze dne 5. 9. 2014, č.j. 11452-18/2014-520000-52, správce daně žalobkyni oznámil též zahájení doměřovacího řízení u spotřební daně z minerálních olejů za zdaňovací období 12/2009 až 1/2010. 8. Průběh a závěry daňové kontroly shrnuje zpráva o daňové kontrole ze dne 11. 1. 2016, č.j. 2556-3/2016-520000-52, na jejímž základě správce daně vydal dne 3. 3. 2016 platební výměry na spotřební daň z minerálních olejů č.j. 17604/2016-520000-32.3, č.j. 17605/2016-520000-32.3, č.j. 17606/2016-520000-32.3, č.j. 17607/2016-520000-32.3, č.j. 17608/2016-520000-32.3, č.j. 17609/2016-520000-32.3, č.j. 17610/2016-520000-32.3, č.j. 17611/2016-520000-32.3, č.j. 17612/2016-520000-32.3, č.j. 17613/2016-520000-32.3, č.j. 17614/2016-520000-32.3, č.j. 17615/2016-520000-32.3, č.j. 17616/2016-520000-32.3, č.j. 17618/2016-520000-32.3, č.j. 17619/2016-520000-32.3, č.j. 17620/2016-520000-32.3 a č.j. 17621/2016-520000-32.3, jimiž správce daně vyměřil žalobkyni daňovou povinnost v celkové výši 10 207 850 Kč, a to ke dni vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Správce daně setrval na svém závěru, dle něhož žalobkyně měla ve vztahu k dopravovaným minerálním olejům daňovou povinnost v důsledku porušení podmínek dopravy v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, a to z titulu provozovatelky odesílajícího daňového skladu. 9. Odvolání proti uvedeným platebním výměrům žalovaný napadenými rozhodnutími zamítl a platební výměry potvrdil. 10. Proti rozhodnutím žalovaného podala žalobkyně dne 23. 3. 2017 včasnou žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), který napadená rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v rozhodnutí ze dne 12. 9. 2018, č.j. 51 Af 6/2017-183 dospěl k závěru, že s ohledem na padělané otisky razítek spol. EKOL GAS a českého celního úřadu, nelze průvodní doklady považovat za bezvadné či správně vyplněné. Dále krajský soud shledal, že nebyla naplněna základní podmínka dopravy minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně, dle níž musí být doprava uskutečněna mezi subjekty uvedenými v § 25 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebních daních. Za společnost EKOL GAS bez jejího vědomí vystupovaly třetí osoby, které oprávněným příjemcem samy nebyly. V projednávané věci tak dle krajského soudu nebyly splněny základní podmínky zahájení dopravy v rámci režimu podmíněného osvobození od daně. Z tohoto důvodu bylo třeba považovat vyskladnění minerálních olejů ze skladu žalobkyně za propuštění do volného oběhu podle § 3 písm. j) bodu 1 zákona o spotřebních daních. 11. Rozhodnutí krajského soudu bylo napadeno kasační stížností žalovaného u Nejvyššího správního soudu. Dle názoru kasačního soudu není právo Evropské unie jednoznačné v tom, zda v nyní projednávané věci byly naplněny podmínky dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 25 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebních daních]. Oprávněný příjemce EKOL GAS o přepravě výrobků z daňového skladu žalobkyně z důvodů podvodu třetích osob nevěděl, přestože polský celní úřad s přepravou v tomto režimu souhlasil. Pokud nebyly podmínky naplněny, pak by byly výrobky faktickým vyskladněním z daňového skladu žalobkyně propuštěny pro domácí spotřebu [čl. 6 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 4 písm. c) Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, dále jen „Směrnice“], a měly být proto zdaněny v Polsku. Pokud ano, byla by zahájena doprava v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy a bylo by nutné určit členský stát příslušný k výběru