7 As 2/2013 — Nejvyšší správní soud

63 A 25/2022- 53 - text  9 63 A 25/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: M. K., narozen dne bytem zastoupen advokátem Mgr. Janem Aulickým sídlem Za Tiskárnou 327, 381 01 Český Krumlov proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, IČO 70890650 sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti osoby zúčastněné na řízení: ENE20 a.s., IČO 03785645 sídlem Ohradní 1087/63, 140 00 Praha 4 zastoupené advokátem Mgr. Vítem Růžičkou sídlem Václavská 316/12, 120 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2022, č. j. KUJCK 99936/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 14. 10. 2022 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný postupem podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu – Městského úřadu Český Krumlov ze dne 20. 8. 2021, č. j. MUCK 43309/2021.Vyvlastňovací úřad tímto prvostupňovým správním rozhodnutí rozhodl ve věci „omezení vlastnického práva k zajištění příslušných práv /zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni vedení inženýrské sítě/ k pozemku pro zajištění řádného užívání veřejně prospěšné stavby Čerpání skládkových vod Lověšice-JIP-Větřní – kanalizační řad včetně objektu na potrubí“ na pozemku p. č. XA, XB a XC v k. ú. XA a p. č. XD v k. ú. XB (dále také jako „stavba“ či „kanalizace“), ve prospěch právního předchůdce vyvlastnitele (osoby zúčastněné na řízení) společnosti Skládka Lověšice, a. s., dle geometrického plánu a za úplatu. Věcné břemeno bylo zřízeno za účelem vedení inženýrské sítě v předmětných pozemcích, vstupu a vjezdu na tyto pozemky za účelem opravy, údržby, úpravy, rekonstrukce a kontroly inženýrské sítě. Služebnost byla zřízena jako věcné břemeno in personam na dobu neurčitou. 2. Správní orgány rozhodovaly poté, co zdejší soud rozsudkem ze dne 9. 11. 2020, č. j. 51 A 31/2020-49, zrušil jejich dosavadní rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost (dále takové jako „předcházející rozsudek“). 3. Na prvním místě žalobce namítá, že nebyl řádně zjištěn a prokázán veřejný zájem na vyvlastnění, čímž byl porušen § 4 odst. 2 a § 3 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), v rozhodném znění. Dle žalobce nelze za veřejný zájem považovat soukromý podnikatelský záměr týkající se odpadového hospodářství, byť slouží řadě obcí. Žalobce poukazuje na to, že nebyly provedeny žádné důkazy, v jakém rozsahu má být využívána předmětná skládka komunálního odpadu a zda je omezení vlastnického práva žalobce v tomto směru zcela nezbytné. Užívání skládky i větším počtem obcí dle žalobce nevede automaticky k naplnění veřejného zájmu, když nebyly vůbec zkoumány žádné možnosti využívání obdobných skládek a to, jakým způsobem by došlo například k tvrzenému prodražení, pokud by byly užívány i jiné skládky. 4. V této souvislosti žalobce namítá i to, že žalovaný se nevypořádal s námitkou, že by měl být veřejný zájem zkoumán k předmětu vyvlastnění, nikoli ke stavbě skládky jako takové. 5. Žalobce má dále za to, že nebyla naplněna podmínka vyvlastnění dle § 5 zákona o vyvlastnění, neboť smlouva, kterou by se vyvlastnitel pokusil získat práva k pozemku potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění, nebyla žalobci doručena. Návrh smlouvy byl zaslán na adresu žalobce, nikoli však do vlastních rukou, žalobce jej nepřevzal a s návrhem vyvlastnitele se nemohl řádně seznámit. Správní orgány dle žalobce nesprávně vychází z fikce doručení dle § 573 občanského zákoníku, který nelze ve správním řízení aplikovat. 6. Napadené rozhodnutí se dle žalobce nevypořádává ani s jeho námitkou, že předmětná stavba není vedena na pozemcích, na kterých byla povolena v roce 1997. Porovnání geometrických výkresů a konstatování žalovaného, že stavba vede po totožných pozemcích není dle žalobce dostačující, když došlo ke změně trasy stavby, nejen ke změně v číslování pozemků. 7. Žalovaný se dle žalobce nevypořádal ani s jeho námitkou, že stavba od počátku absentuje soukromoprávní souhlas s umístěním kanalizačního zařízení na daných pozemcích, což nemůže být zhojeno tím, že takové právo bude vyvlastněno. II. Shrnutí vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 22. 12. 2022 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. V podrobnostech žalovaný odkázal na žalobou napadené rozhodnutí, zejména na jeho strany 4 a 5 ve vztahu k otázce naplnění veřejného zájmu na dosažení účelu vyvlastnění. Vyvlastnitel zaslal návrh smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě, znalecké posudky a geometrické plány na adresu žalobce dne 5. 11. 2018, kde je převzala jeho matka. Tím se tyto listiny dostaly do jeho dispoziční sféry. Co se týče umístění stavby, tato byla umístěna a povolena v souladu s právními předpisy, čemuž svědčí jednotlivá rozhodnutí příslušných orgánů. 9. Vyvlastnitel, osoba zúčastněná na řízení, navrhl ve svém vyjádření ze dne 25. 11. 2022 žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Vyvlastnitel má za to, že podmínky pro vyvlastnění byly splněny a poukazuje i na předcházející rozsudek zdejšího soudu, ve kterém bylo konstatováno naplnění § 3 odst. 1 věty druhé zákona o vyvlastnění. Žádnou novou argumentaci žalobce dle vyvlastnitele nyní nepřináší. Podmínku veřejného zájmu na vyvlastnění považuje vyvlastnitel za splněnou, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1857/2011 s tím, že veřejný zájem může být dán i tehdy, je-li nutné umožnit užívání věci v soukromém vlastnictví. Vyvlastnitel souhlasí s žalovaným, že skládka včetně odpadní kanalizace je stavbou technické infrastruktury a její řádný provoz je ve veřejném zájmu. Za účelem naplnění veřejného zájmu na řádném užívání věci, jak správní orgány zjistily z podmínek pro kolaudaci, je úprava práv uložení této kanalizace věcným břemenem. I tím byl naplněn vyvlastňovací titul ve smyslu § 170 odst. 2 stavebního zákona. Vyvlastnitel rovněž poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3138/2010, v jehož souladu měl žalobce specifikovat svůj zájem, který by mohl převážit veřejný zájem na vedení předmětné kanalizace, což žalobce neučinil. S ohledem na povahu omezení vlastnického práva může dle vyvlastnitele žalobce bez dalšího svůj pozemek nadále využívat tak jako doposud. Co se týče umístění kanalizace, oproti stavebnímu povolení došlo ke změně parcelních čísel, což ale nemění nic na tom, že stavba je nadále povolena ve stavebním povolení vymezených hranicích na konkrétních pozemcích (konkrétních částech zemského povrchu). Tvrzení, že průběh trasy kanalizace je i jiný, než jak byl povolen, žalobce žádným způsobem nedokládá. Vyvlastňovací úřad prověřil průběh kanalizačního vedení a potvrdil, že vyvlastnění se týká kanalizace povolené stavebním povolením a prostý nesouhlas žalobce dle vyvlastnitele toto prověření nevyvrací. III. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). 11. Žaloba není důvodná. 12. Žádostí o vyvlastnění se vyvlastnitel domáhal zřízení věcného břemena inženýrské sítě kanalizace, jejímž účelem je čerpání skládkových vod. Tato skládka, jak je popsáno v prvostupňovém správním rozhodnutí, je ve zkušebním provozu již od roku 2012 a bez kanalizačního řádu, který slouží k odvádění skládkové odpadní vody do čističky odpadních vod, nemůže být používána. 13. Na prvním místě krajský soud konstatuje, že žalobcem namítanou nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí nezjistil (blíže viz níže). Žalovaný rovněž neopomněl žalobcem poukazované odvolací námitky, jak ostatně plyne i z toho, že žalobce nyní proti těmto částem odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí brojí. III.A K námitkám týkajícím se veřejného zájmu na vyvlastnění a právu provést stavbu na dotčených pozemcích 14. Podle § 170 odst. 2 stavebního zákona právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. 15. Podle § 3 odst. 1 zákona o vyvlastnění platí, že vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat doh