1 Afs 291/2017 — Nejvyšší správní soud

57 Af 18/2021- 97 - text  11 57 Af 18/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. v právní věci žalobce: DomiCall, s.r.o., IČO 25639315 se sídlem Karlova 108/3, 397 01 Písek zastoupeného JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D, advokátem se sídlem Šafaříkova 201/17, 12 00 Praha 2 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti výroku I. rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2021, č. j. 33377/21/5000-10612-712342 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště Most poskytl žalobci na základě Dohody ze dne 24. 11. 2015 č. j. MOA-SZ-281/2015, ze dne 24. 11. 2015 č. j. MOA-SZ-282/2015, ze dne 27. 11. 2015 č. j. MO-SZ-283/2015, ze dne 21. 12. 2015, č. j. MOASZ381/2015, ze dne 24. 11. 2015 č. j. MOA-SZ-352/2015 (dále jen Dohody I) příspěvek na vytvoření pracovních příležitostí, a to v rozsahu a za podmínek v těchto dohodách uvedených. 2. Žalobce dále uzavřel dne 30. 9. 2015 Dohodu č. j. MOA-SZ-163/2015, dne 30. 9. 2015 Dohodu č. j. MOA-SZ-165/2015, dne 20. 10. 2015 Dohodu MOA-SZ-196/2015, dne 1. 3. 2016 Dohoda MOASF-2021/2016 a dne 1. 3. 2016 Dohodu MOA-SF-2024/2016 (dále jen Dohody II). 3. V období ode dne 9. 10. 2017 do 24. 1. 2018 provedl kontrolní orgán Úřadu práce v Ústí nad Labem veřejnosprávní kontrolu, při které zjistil, že žalobce nepostupoval u Dohod I dle § 118 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), jestliže ke dni 29. 10. 2015, kdy bylo vystaveno potvrzení o bezdlužnosti OSSZ Most, které tvořilo součást žádosti o příspěvek, vykazoval žalobce nedoplatek na pojistném, na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 80 794, 83 Kč u OSSZ Písek. Dále kontrolní orgán zjistil, že žalobce nepostupoval u Dohod II dle článku VI bodu 2 těchto Dohod II, když až po obdržení konkrétního příspěvku uhradil sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel odvádí z vyměřovacího základu zaměstnance za konkrétní měsíce, a to prosinec 2015 a poté březen až červen 2016. Jelikož tyto platby nebyly za příslušné měsíce včas odvedeny, o těchto zjištěních byl sepsán protokol o kontrole dne 2. 2. 2018, proti kterému žalobce podal námitky. Úřad práce vydal písemnost, ve které se s námitkami žalobce vypořádal, když některé z nich považoval za důvodné. 4. Dne 11. 7. 2018 zahájil Finanční úřad pro Jihočeský kraj daňovou kontrolu. Žalobce byl následně dne 3. 9. 2018 seznámen s výsledkem kontrolních zjištění týkajících se Dohod I a Dohod II. Daňová kontrola byla ukončena projednáním zprávy o daňové kontrole ze dne 12. 11. 2018, č. j. 1827096/18/2200-31473-303529 (dále jen „Zpráva I“) a zprávy o daňové kontrole z téhož dne, č. j. 1830918/18/2200-31473-303529 (dále jen „Zpráva II“). 5. V důsledku porušení rozpočtové kázně vydal správce daně dne 26. 11. 2018 platební výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně č. j. 2241105/18/2200-31473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 96 752 Kč, č. j. 2241768/18/220031473303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 92 633 Kč, č. j. 2241935/18/2200-31473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 85 383 Kč, č. j. 2241977/18/220031473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 85 856 Kč, č. j. 2242034/18/2200-31473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 93 520 Kč, č. j. 2242071/18/220031473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 94 957 Kč, č. j. 2243393/18/2200-31473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 11 574 Kč, č. j. 2243436/18/220031473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 54 114 Kč, č. j. 2243461/18/2200-31473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 7 888 Kč, č. j. 2243477/18/220031473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 36 877 Kč, č. j. 2243523/18/2200-31473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 13 215 Kč, č. j. 2243553/18/220031473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 61 785 Kč, č. j. 2243585/18/2200-31473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 2 112 Kč, č. j. 2243628/18/220031473-303529, kterým byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 9 877 Kč. 6. Proti těmto platebních výměrů, podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 5. 6. 2020, č. j. 22098/20/5000-10480-712342 (dále jen „rozhodnutí I“) a platební výměry potvrdil. Proti rozhodnutí I podal žalobce ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) žalobu vedenou pod sp. zn. 57 Af 6/2020, o které krajský soud rozhodl dne 24. 2. 2021 rozsudkem č. j. 57 Af 6/2020 – 68 tak, že rozhodnutí I zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný následně dne 15. 7. 2021 pod č. j. 27291/21/5000-10612-712342 vydal písemnost označenou jako Seznámení se zjištěnými skutečnostmi a výzva k vyjádření se v rámci odvolacího řízení (dále též jako „Výzva“) a dne 30. 9. 2021 vydal žalobou napadené rozhodnutí č. j. 33377/21/500010612712342 (dále též jako „napadené rozhodnutí“). Ohledně Dohod I setrval na svém právním názoru vyjádřeném ve Zprávě I. Ohledně Dohod II žalovaný změnil právní názor ve smyslu závazného právního názoru vyjádřeného v rozsudku krajského soudu ze dne 24. 2. 2021, č. j. 57 Af 6/2020 – 68 a částky stanovené v jednotlivých platebních výměrech snížil, přičemž definoval, jaká konkrétní částka připadá do státního rozpočtu a jaká připadá do Národního fondu. 7. V napadeném rozhodnutí žalovaný dospěl tedy k odlišnému posouzení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně ve vztahu k Dohodám II, když v souvislostmi s Dohodami I setrval na původní právním názoru. Napadeným rozhodnutím tedy proto znovu potvrdil platební výměry uvedené výše a odvolání žalobce zamítl. Pokud jde o způsob rozdělení odvodu za porušení rozpočtové kázně Dohod II bylo podle žalovaného dle zprávy o daňové kontrole I a odůvodnění platebních výměrů zřejmé, že pokud se porušení rozpočtové kázně týkalo pěti Dohod I, odvod byl vyměřen ke každé dohodě zvlášť. Výsledné částky odvodu do státního rozpočtu a odvodu do Národního fondu se určily podle poměru financování příspěvků 82,38 % ku 17,62 %, když jednotlivé výměry na odvod do Národního fondu reflektovaly tento poměr. Ohledně posouzení závažnosti porušení Dohod I žalovaný uvedl, že vzhledem k porušení povinností žalobce ke dni uzavření Dohod I je na všechny příspěvky vyplacené na základě těchto Dohod třeba pohlížet jako na neoprávněné, proto je žalobce povinen je vrátit, když žalobci nic nebránilo ověřit si plnění podmínky bezdlužnosti v příslušných evidencích okresních správ sociálního zabezpečení. 8. Žalobce napadl žalobou pouze výrok I. napadeného rozhodnutí, přičemž krajský soud rozsudkem ze dne 21. 6. 2022 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení s tím, že nebyl respektován závazný právní názor vyslovený v prvním rušícím rozsudku, neboť dodatečně nevysvětlil způsob rozdělení a výpočtu výše odvodů ve vztahu k Dohodám I, když bylo uloženo krajským soudem žalovanému opětovně věc posoudit a stanovit výši odvodu v každém případě autonomně. Na základě kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 7 Afs 202/2022 – 64, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 21. 6. 2022 č. j. 57 Af 18/2021 – 69 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, a to z důvodu, že krajský soud v rozporu s § 75 odst. 2 s.ř.s. překročil žalobou vymezený rozsah přezkumu a řízení před soudem tak bylo zatíženo vadou, neboť žalobce napadl pouze výrok I. napadeného rozhodnutí, výrok II. žalobce nenapadal. Dále Nejvyšší správní soud shledal důvodnou námitku žalovaného ohledně nesprávného posouzení otázky respektování závazného právního názoru. K námitce přiměřenosti uloženého odvodu za porušení rozpočtové kázně NSS uvedl, že žalovaný se otázkou přiměřenosti výše odvodů dostatečně zabýval. II. Shrnutí žaloby 9. Žalobce se žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, jehož výrokem I. bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutím Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, a to č. j. 2241105/18/2200-31473-303529 ze dne 26. 11. 2018, č. j. 2241768/18/2200-31473-303529 ze dne 26.