4 As 116/2023 — Nejvyšší správní soud

63 A 4/2024- 60 - text  20 63 A 4/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Černohousem sídlem Lublaňská 398/18, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti osob zúčastněných na řízení: I. EG.D, a.s., IČO 28085400 sídlem Lidická 1873/36, 602 00 Brno II. CETIN a.s., IČO 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 III. Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO: 65993390 sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 zastoupena advokátem JUDr. Danielem Volopichem sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2023, č. j. KUJCK 132728/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím Městského úřadu Písek (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 28. 4. 2023 č. j. MUPI/2021/12770 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), byla dle § 118 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů dále jen „stavební zákon“), povolena změna stavby s názvem „D4 Čimelice – Mirotice“, stavebního objektu SO 130 – Přeložka silnice II/604 na pozemcích pozemkové parcely č. X, č. X, č. X, č. X (orná půda) a č. X (orná půda), vše v katastrálním území X, před jejím dokončením. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád"), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 3. Napadené rozhodnutí napadl žalobce správní žalobou, kterou se domáhá jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. II. Shrnutí žaloby 4. Žalobce se v podané žalobě v prvním okruhu žalobních námitek věnuje otázce odvodu vod z příkopů nové části SO 130, resp. úpravy SO 130A. Žalobce předně namítá porušení zásady materiální pravdy. Žalobce již v odvolání namítal, že pro posouzení kapacity propustků a příkopů nebyl započítáván přítok ze stavebního objektu SO 340, a to přesto, že dešťové vody budou do příkopů stékat současně s přítokem z SO 340. Dle žalobce není nijak vyloučena situace, kdy se časově setká nový déšť s opožděným odtokem meliorací po dřívějším dešti. Současně dle žalobce nebyla prokázána odolnost vůči dvacetileté vodě dle ČSN 73 6101. Z daného důvodu žalobce požádal o přezkum závazného stanoviska Městského úřadu Písek, odboru životního prostředí ze dne 15. 3. 2023, č. j. MUPI/2023/13622. Zmíněné závazné stanovisko bylo potvrzeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví ze dne 6. 10. 2023, č. j. KUJCK 119574/2023, dle něhož došlo k doplnění o vliv vod z přerušených meliorací, řešených stavebním objektem SO 340 větev „R“, přičemž závěr byl takový, že všechny silniční příkopy navržené v rámci SO 130A jsou dostatečně kapacitní pro převedení návrhových průtoků uvedených v doplnění. 5. Žalobce nesouhlasí se závěry žalovaného, dle nichž jde o úpravy dostatečné, které povedou k napravení vadného stavu. Žalobce opakovaně upozorňoval, že již za současného stavu odvodnění zaplavuje jeho nemovitost navázanou na severní příkop II/121, a to včetně suchých měsíců. Příkop podél jeho nemovitosti totiž vede po vrstevnici a není s to odvádět již stávající dešťové vody, v důsledku čehož je nemovitost žalobce trvale podmáčena. Zpevnění příkopu dle žalobce neřeší nedostatečný spád příkopu podél SO 130A – II/121, který je dle jeho názoru základním problémem. Budou-li proto z příkopu SO 130 a z meliorace SO 340 přivedeny další srážky, problém spočívající v podmáčení nemovitosti žalobce se bude pouze prohlubovat a může mít vliv na dlouhodobou stabilitu nemovitosti. Situace je dle žalobce o to horší, že vody jsou kontaminovány ropnými látkami a solemi způsobujícími dlouhodobě osmozu zdiva nemovitosti žalobce. 6. Žalovaný, jež je současně správcem komunikace II/121, nezabezpečil ani dlouhodobý monitoring čistoty příkopů například k zajištění jejich budoucí cílené údržby a čištění. Žalobce kvituje, že v případě povodně dojde ke snížení přelivu přes jižní okraj příkopu, avšak má za to, že jeho nemovitost zatěžuje primárně trvale stojící voda v příkopech, která je příčinou podmáčení nemovitosti žalobce. Řešením s minimálními náklady by vedle snížení jižní hrany příkopu dle žalobce bylo vybudování pokračování odvodnění z meliorace SO 340 a z příkopů SO 130 plastovým potrubím ve směru spádu svahu do místního potoka. V daném jižním spádu by totiž odtékaly srážky, pakliže by jim nebránila silnice SO 130A s nefunkčním příkopem. Žalobce daný okruh námitek uzavřel konstatováním, že nedostatečné řešení jeho námitky vede k zásahu do jeho vlastnického práva. 7. Žalobce v dalším žalobním bodu poukazuje na nebezpečnou blízkost vozovky k jeho stavbě, ale i dalším nemovitostem, a to i ohledem na absenci odbočujícího pruhu. Vzhledem k tomu se žalobce v odvolání domáhal přezkumu souhlasného stanoviska Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Jihočeského kraje, dopravní inspektorát Písek ze dne 13. 5. 2021, č. j. KRPC-36792-1/ČJ-2021-020506-I, a přezkum žádal i u doplněného stanoviska ze dne 8. 3. 2023, č. j. KRPC-27904-2/ČJ-2023-020506-I. Žalobce zmínil závěr žalovaného na str. 6 napadeného rozhodnutí, dle něhož se nejedná o závazná stanoviska, a že je proto nelze přezkoumávat. Žalobce k závěrům žalovaného namítá nebezpečnou blízkost vozovky k jeho stavbě, přičemž je dle něj nezbytné řešit zvýšení vzdálenosti provozu. Řešením by dle žalobce bylo posunutí stavby při využití prostoru pro odbočovací pruh. Žalobce v dané souvislosti připomíná, že k umístění stavby došlo i s odbočovacím pruhem, a přestože policie vyslovila ve stanovisku ze dne 13. 5. 2021, č. j. KRPC-36792-1/ČJ-2021-020506-I, souhlas s realizací bez odbočovacího pruhu, doporučila jej v budoucnu kvůli bezpečnosti zřídit. Toto doporučení bylo zopakováno i ve stanovisku ze dne 8. 3. 2023, č.j. KRPC-27904-2/ČJ-2023-020506-I, které cituje i žalovaný na straně 10 napadeného rozhodnutí, aniž by jej však ve svém rozhodnutí reflektoval. Žalobce namítá nekonzistentní přístup policie, neboť požaduje doplnění odbočovacího pruhu, z čehož žalobce dovozuje nejednoznačnost týkající se otázky bezpečnosti stavby. Dle žalobce nebylo prokázáno, že by stavba křižovatky SO 130 byla schopná samostatného užívání bez realizace odbočovacího pruhu (tj. bez celého objektu SO 130A – nikoli pouze v jeho zúžené podobě). Změna stavby před dokončením obsahující redukovaný objekt SO 130A proto neměla být povolena, popř. mělo povolení obsahovat podmínku uvedení do užívání až po realizaci odbočovacího pruhu. Nemá-li být odbočovací pruh realizován, podotýká žalobce, že by v rámci plochy, v níž byla stavba umístěna (i s odbočovacím pruhem), bylo možno alespoň částečně odsunout vozovku od nemovitostí žalobce a oddálit tak projíždějící vozidla od střechy a vrat žalobcovy stavby, čímž by došlo ke zvýšení bezpečnosti provozu a snížení rizika ohrožení stavby žalobce. Dle žalobce je namístě při výstavbě objektu SO 130A upravit sousední stavbu tak, aby reagovala na nebezpečné poměry v území. Žalobce odkázal rovněž na své vyjádření ze dne 5. 11. 2023 ve kterém s poukazem na ČSN 73 6101 opakovaně zdůvodnil, proč je stav nebezpečný a proč je potřeba jej řešit. Žalovaný na dané vyjádření v napadeném rozhodnutí nereagoval, čímž jej dle žalobce zatížil vadou nepřezkoumatelnosti. 8. Dále žalobce namítá nezákonnost posouzení své nemovitosti jako nemovitosti nepožívající ochrany před hlukem. Žalobce odkazuje na rozhodnutí Okresního národního výboru v Písku ze dne 4. 6. 1980, sp. zn. Výst. 332-6/1047/80/Vo, kterým došlo k povolení přestavby původní stodoly na pozemku parc. č. XA) v k.ú. XA" (tedy na obytnou stavbu mající obytné místnosti jakožto chráněné vnitřní prostory), jakož i na rozhodnutí téhož orgánu ze dne 28. 3. 1984, sp. zn. Výst. 332-5, 6 84-Ku/1742/83, kterým došlo k prodloužení lhůty k dokončení stavby. Žalobce připomíná, že před správními orgány uváděl, proč nedošlo k dokončení stavby. Nicméně vzhledem k tomu, že v době platnosti stavebního povolení byla zahájena přestavba, jedná se dle žalobce stále o platné stavební povolení. Správní orgány proto dle něho měly ověřit účinky budoucího užívání stavby, jejíž změna byla předmětem nynějšího řízení, na nemovitost žalobce. Žalobce míní, že měl být jako chráněný posouzen jeho pozemek parc. č. XB) v k. ú. XA, neboť je zahradou sloužící k rekreaci, a proto měly být uplatněny hlukové limity pro vnější chráněné prostředí. Jelikož tak správní orgány nepostupovaly, dovozuje žalobc