7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

65 A 10/2024- 57 - text  12 65 A 10/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: a) F. R. bytem b) M. R. bytem zast. R. R. bytem proti žalovanému: Magistrát města České Budějovice se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 92 České Budějovice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného spočívajícím v nezaslání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2024, čj. SU/5339/2020-10, s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti do datové schránky zmocněnce žalobců, takto: I. Zásah žalovaného, spočívající v nezaslání stejnopisu rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 16. 9. 2024, čj. SU/5339/2020-10, s doložkou právní moci a vykonatelnosti žalobcům prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky ID X jejich zmocněnce R. R., byl nezákonný. II. Žalovanému se přikazuje, aby žalobcům doručil stejnopis rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 16. 9. 2024, čj. SU/5339/2020-10, s doložkou právní moci a vykonatelnosti prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky ID X jejich zmocněnce R. R. ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 4 000 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 12. 2024 se žalobci domáhají ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 2. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobci byli účastníky řízení o odstranění stavby „STL plynovod D 90 a D 63 v k. ú. Srubec, včetně plynovodních přípojek“ na vymezených pozemcích v k. ú. X. Žalobci jsou vlastníci pozemků parc. č. XA a XB v k. ú. XA, na nichž se nachází vymezená stavba, jejíž odstranění bylo nařízeno vlastníkovi stavby rozhodnutím ze dne 16. 9. 2024, čj. SU/5339/2020-10, a to do šesti měsíců od právní moci předmětného rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí“). 3. Žádostí ze dne 5. 10. 2024 požádali žalobci, aby jim žalovaný po nabytí právní moci zaslal stejnopis předmětného rozhodnutí s doložkou právní moci a vykonatelnosti, a to do datové schránky jejich zmocněnce (§ 75 odst. 1 a § 33 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále jen správní řád, a § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o elektronických úkonech“). Dle tvrzení žalobců žalovaný do dne podání žaloby této žádosti nevyhověl. 4. Podáním ze dne 9. 11. 2024 se žalobci domáhali u nadřízeného správního orgánu, aby učinil podle § 80 odst. 3 správního řádu opatření proti nezákonnému postupu žalovaného a přikázal mu, aby žádost žalobců neprodleně vyřídil. Na to nadřízený správní orgán reagoval sdělením ze dne 28. 11. 2024, v němž neshledal důvody pro učinění jakéhokoliv opatření. Podle nadřízeného správního orgánu byla žádost žalobců vyřízena tím, že žalovaný jim zaslal stejnopis rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci v listinné podobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Tato zásilka měla být doručena po uplynutí úložní doby vložením do domovní schránky zmocněnce žalobců dne 20. 11. 2024. S těmito závěry se žalobci neztotožňují. 5. Žalobci se dovolávají § 17 zákona o elektronických úkonech, z něhož plyne, že správní orgán je povinen doručovat písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky (§ 19 odst. 1 správního řádu). Pouze nelze-li písemnosti tímto způsobem doručit, může přistoupit k jejímu doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (§ 19 odst. 2 správního řádu). Žalobcům není zřejmé, jaká okolnost by měla bránit tomu, aby jejich zmocněnci, který má zprovozněnu datovou schránku, byl do ní doručen stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci. Uvedené lze dle žalobců realizovat bez ohledu na to, zda je správní spis veden elektronicky či v listinné podobě. V případě vedení spisu v listinné podobě měl žalovaný provést autorizovanou konverzi tohoto dokumentu dle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech. Žalobci odkazují na § 24 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 19a odst. 4 písm. b) instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů, a dovolávají se toho, že správní orgány by měl postupovat analogicky jako soudy. Žalobcům není zřejmé, proč žalovaný nechtěl tímto způsobem postupovat. 6. Žalobci uvádí, že není pravdou, že by stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci – byť v listinné podobě – byl jejich zmocněnci doručen. Zmocněnec žalobců si uloženou zásilku nepřevzal a tato mu byla vložena do domovní schránky. V takovém případě by bylo možné stejnopis rozhodnutí považovat za doručený pouze, pokud by se s obsahem doručované zásilky zmocněnec žalobců prokazatelně seznámil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 As 90/2010-95). To však nadřízený správní orgán ve svém sdělení netvrdí, ani žádným způsobem neprokazuje. 7. Postup žalovaného naplňuje podle žalobců veškeré znaky nezákonného zásahu. Žalobcům má být zasahováno do práva na doručení stejnopisu rozhodnutí s doložkou právní moci do datové schránky jejich zmocněnce; dále je jim zasahováno do práva na soudní ochranu a do práva na ochranu majetku. 8. Žalobci uvádí, že se ochrany svých práv nemohou domáhat jinou cestou, neboť v dané věci nepodávali odvolání; odstranění stavby bylo nařízeno a vydaným rozhodnutím jim tedy nebylo nikterak zasaženo do jejich veřejných subjektivních práv. Žalobci však budou jako vlastníci dotčených pozemků aktivně legitimováni k podání návrhu na zahájení exekuce na základě vydaného rozhodnutí, a to prostřednictvím žalovaného či soudního exekutora. K tomu žalobci potřebují stejnopis rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti. V důsledku toho, že žalovaný jim do dne podání žaloby nezaslal stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci do datové schránky zmocněnce žalobců, tak se žalobci nemohou účinně domáhat nařízení exekuce na základě exekučního titulu. Tím je jim upíráno právo na soudní ochranu (činnost exekutora je činností soudu). V důsledku toho se žalobci nemohou domáhat odstranění stavby z jejich pozemků, čímž je zasaženo i jejich vlastnické právo. 9. Žalobci navrhli, aby krajský soud rozhodl o tom, že zásah žalovaného byl nezákonný a že je žalovaný povinen přestat v porušování práva žalobců a že je povinen zaslat jim do datové schránky jejich zmocněnce stejnopis rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že na základě žádosti zaslal stejnopis rozhodnutí opatřený doložkou právní moci zmocněnci žalobců v souladu s ustálenou správní praxí v listinné podobě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Zásilka byla zmocněnci žalobců doručena po uplynutí úložní doby vložením do domovní schránky dne 20. 11. 2024. Taková je ustálená správní praxe a žalovaný se ztotožňuje s názorem nadřízeného správního orgánu ohledně doručování stejnopisu rozhodnutí s doložkou právní moci. Písemnost byla doručena fikcí a právům žalobců bylo učiněno zadost. 11. S předmětným rozhodnutím se žalobci a potažmo jejich zmocněnec seznámili, jednak jim bylo doručeno po jeho vydání [žalobci a) dne 9. 10. 2024 a žalobkyni b) dne 26. 9. 2024], jednak zmocněnec žalobců sám v žalobě uvádí některé podrobnosti z rozhodnutí, což svědčí o tom, že se s jeho obsahem také seznámil. 12. Žalovaný má za to, že práva žalobců nebyla nijak dotčena. Dle žalovaného podá-li účastník stížnost včas, je nepřípustnou výtka, že mu nebylo rozhodnutí řádně doručeno. Podle žalovaného taktéž nelze poskytnout soudní ochranu jednání, které je značně účelové, ledabylé a porušující zásadu, podle níž je každý povinen dbát vlastních práv. Pokud se účastník s obsahem písemnosti seznámil (materiální funkce doručení), pak otázka, zda doručení bylo vykonáno předepsaným způsobem, ztrácí význam. Žalovaný má za to, že právům žalobců bylo učiněno zadost tím, že jim bylo rozhodnutí s doložkou právní moci zasláno – sice v rozporu se jejich žádostí – v listinné podobě, a nikoliv do datové schránky. 13. Žalovaný poukázal na to, že žalobcům ještě nemohlo vzniknout právo domáhat se odstranění stavby exekucí, neboť ještě neuplynulo šest měsíců od právní moci rozhodnutí pro dobrovolné splnění uložené povinnosti povinnou osobou. 14. K výzvě krajského soudu ze dne 23. 1. 2025 žalovaný doplnil své vyjádření k žalobě následujícím způsobem. Žalovaný konstatoval, že sdělením ze dne 30