1 Afs 58/2017 — Nejvyšší správní soud

61 A 3/2025- 43 - text  12 61 A 3/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobkyně: Nature Cons, s. r. o., IČO 21122202 sídlem č. p. 15, 398 04 Horosedly zastoupená společností TAL Consulting, s. r. o., IČO 07351887 sídlem Dřevná 382/2, 128 00 Praha 2 proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihočeský kraj sídlem Mánesova 1803/3a, 371 87 České Budějovice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v zahájení postupu k odstranění pochybností vydáním výzvy k odstranění pochybností ze dne 6. 2. 2025, čj. 173634/25/2208-50522-305943, způsobu vedení spisu a pozdním vyhotovení úředních záznamů v uvedeném řízení, takto: I. Zásah žalovaného spočívající v zahájení postupu k odstranění pochybností vydáním výzvy k odstranění pochybností ze dne 6. 2. 2025, čj. 173634/25/2208-50522-305943, byl nezákonný. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 269,40 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. IV. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a shrnutí žaloby 1. Žalobkyně se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 17. 3. 2025, domáhá, aby soud rozsudkem vyslovil, že zahájení postupu k odstranění pochybností, v rámci kterého žalovaný vydal podle § 89 odst. 1 daňového řádu výzvu k odstranění pochybností ze dne 6. 2. 2025, čj. 173634/25/2208-50522-305943, bylo nezákonným zásahem. Současně se domáhá, aby soud rozsudkem vyslovil, že nezákonným zásahem byl rovněž způsob vedení spisu a pozdní vyhotovení úředních záznamů. 2. Pochybnosti žalovaného měly svůj původ v tom, že porovnáním údajů o ve výzvě k odstranění pochybností specifikovaných přijatých zdanitelných plněních, vykázaných žalobkyní v oddílu B.2. kontrolního hlášení, a údajů o uskutečněných zdanitelných plněních vykázaných v oddílu A.4. kontrolního hlášení podaného dodavatelem žalobkyně, společností Polák AGS+O, s. r. o., DIČ CZ27999459, se sídlem Podskalí 767, 332 02 Starý Plzenec. Žalovaný zjistil, že tento deklarovaný dodavatel uskutečnění předmětných zdanitelných plnění pro žalobkyni v oddílu A.4. svého kontrolního hlášení a v přiznání k dani z přidané hodnoty za příslušné zdaňovací období nevykázal a jeho realizaci tak nepotvrdil. Na základě popsané analýzy vznikly žalovanému pochybnosti o oprávněnosti žalobkyní uplatněného nároku na odpočet daně. 3. V žalobě žalobkyně nejprve popsala procesní postup žalovaného. Dne 22. 12. 2024 žalobkyně v řádném termínu podala daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2024. Žalovaný nejprve v rámci neformální komunikace telefonicky a taktéž emailem ve dnech 13. 1. až 15. 1. 2025 kontaktoval právního zástupce žalobkyně. Proti způsobu a obsahu komunikace podala žalobkyně stížnost. Následně, dne 6. 2. 2025, vydal žalovaný výzvu k odstranění pochybností, ve které uvedl, že mu vznikly pochybnosti o správnosti tohoto daňového přiznání a o pravdivosti údajů v něm uvedených, konkrétně o oprávněnosti uplatněného nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění uvedených v oddílu C. přiznání k dani z přidané hodnoty, ve vztahu k přijatým zdanitelným plněním od dodavatele žalobkyně. 4. V této souvislosti žalobkyně namítá, že zvolil-li žalovaný k vyjasnění sporných a nejasných skutečností postup k odstranění pochybností, byl povinen své pochybnosti ve výzvě konkretizovat. Podezření žalovaného musí být založena na dostatečně konkrétních a přesvědčivých poznatcích nebo analýzách opřených o skutkové důvody, tj. o důvody objektivně existující a nespočívající pouze v úsudku a vůli příslušných pracovníků správce daně. Odkázala na metodickou pomůcku k postupu k odstranění pochybností vydanou Generálním finančním ředitelstvím pod čj. 65447/14/710040124011654, ze které dovozuje, že správce daně musí uvést, zda má pochybnosti o správnosti, průkaznosti, úplnosti nebo pravdivosti údajů, případně kombinaci více těchto variant, a v čem tyto spočívají, tedy odůvodnit samostatně tu kterou pochybnost. Nelze ve výroku vyjmenovat všechny čtyři tyto varianty a ve skutečnosti se zabývat pouze jednou z nich. Vydaná výzva je proto dle žalobkyně zcela nesrozumitelná a neobsahuje žádné konkrétní pochybnosti a zcela evidentně je pouhou obstrukcí žalovaného. Údajná pochybnost žalovaného je zcela abstraktní, nepodložená a neobjektivní. Jako takovou považuje žalobkyně výzvu za nezákonnou. 5. K tomu žalobkyně poznamenala, že jedinou pochybností uvedenou žalovaným ve výzvě přitom je nevykázání uskutečněných plnění dodavatelem v jeho kontrolním hlášení a daňovém přiznání, čímž nemohlo dojít k ověření uskutečnění plnění. Dodavatel však podal dne 16. 1. 2025 následné kontrolní hlášení, ve kterém v oddílu A.4. identifikoval žalobkyni jako svého odběratele u všech zpochybňovaných plnění. Toto žalovanému žalobkyně sdělila již ve svém vyjádření ze dne 20. 2. 2025. Uvedené je zřejmé z úředního záznamu ze dne 24. 2. 2025, stejně jako skutečnost, že žalovaný disponoval těmito informacemi a daty již dne 24. 1. 2025, tedy před vydáním výzvy. Z tohoto úředního záznamu je dále zřejmé to, že dodavatel vykázal předmětná plnění již v původně podaném kontrolním hlášení, akorát je uvedl nikoliv v oddíle A.4., ale v oddíle A.5. Z toho dle žalobkyně plyne jednoznačný závěr, že je vykázal taktéž v řádném daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty. Žalovaný tak dle názoru žalobkyně při svém postupu nevycházel ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní, čímž porušil zásadu dle § 8 odst. 3 daňového řádu. 6. Dále žalobkyně namítá, že měl-li žalovaný skutečně k datu vydání výzvy k dispozici údaje o nesrovnalostech v kontrolním hlášení, měl údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudit, popřípadě prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzvat žalobkyni, aby údaje změnila nebo doplnila, popřípadě původní údaje potvrdila postupem podle § 101g odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žalovaný tím, že zvolil úmyslně extenzivní nástroj v podobě zahájení postupu k odstranění pochybností, porušil zásadu dle § 8 odst. 2 daňového řádu, dle kterého má povinnost dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, a zároveň jeho postupem bylo porušeno legitimní očekávání žalobkyně. Ta přitom musela vyhledat odbornou pomoc, aby mohla kvalifikovaně reagovat, byť na nepodložené pochybnosti žalovaného, a bránit svá práva. Žalovaný tak nedostál ani zásady hospodárnosti vyjádřené v § 7 odst. 2 daňového řádu. 7. Vedle toho žalobkyně namítá, že z žalovaným předložených soupisů částí spisů je zřejmé, že kontrolní část spisu obsahuje pouze 4 úřední záznamy, emailovou odpověď zástupce žalobkyně a její stížnost. Související vyhledávací část spisu pak obsahuje pouze provedený náhled žalovaného do kontrolního hlášení žalobkyně. Spis neobsahuje žádné dokumenty prokazující provedení správní úvahy žalovaného, žádné analýzy, konkrétní kroky k podpoření jeho pochybností a podobně. Související spisová dokumentace je proto neúplná a nevěrohodná, a jako taková neumožnuje žalobkyni účinnou obranu. 8. Závěrem žalobkyně namítla též to, že úřední záznamy obsažené ve správním spisu byly vytvořeny s velkým časovým odstupem, někdy i měsíc po skutečnosti, kterou zachycují. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 9. Žalovaný v prvé řadě popisuje chronologii daňového řízení s tím, že přes veškerou snahu odstranit pochybnosti o nároku žalobkyně na odpočet daně neformální cestou k potřebné součinnosti z její strany nedošlo. Proto dne 6. 2. 2025 vydal výzvu k odstranění pochybností. Dne 20. 2. 2025 bylo žalovanému doručeno vyjádření žalobkyně, ve kterém uvedla, že její dodavatel sice nevykázal konkrétní zdanitelné plnění v kontrolním hlášení, nicméně uvedené napravil již dne 16. 1. 2025 prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Dne 24. 2. 2025 proto provedl žalovaný náhled do následného kontrolního hlášení dodavatele za zdaňovací období listopad 2024, ve kterém skutečně v oddílu A.4. dodatečně identifikoval žalobkyni jako svého odběratele. Uvedené plyne z úředního záznamu ze dne 24. 2. 2025, ve kterém bylo nesprávně uvedeno datum 24. 1. 2025, což bylo opraveno úředním záznamem ze dne 27. 2. 2025. Tímto došlo k odstranění pochybností o uplatněném nadměrném odpočtu, načež žalovaný dne 28. 2 .2025 vyrozuměl žalobkyni o tom, že jí podaná stížnost byla shledána nedůvodnou a současně téhož dne vydal platební výměr na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2024. 10. Co se týče námitky nezákonně prováděného postupu k odstranění pochybností, resp. absence důvodů v okamžiku jeho zahájení, žalovaný zdůrazňuje základní princip daňovéh