— Nejvyšší správní soud

65 A 44/2025- 41 - text  13 65 A 44/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: F. H. zast. Mgr. Janem Kalinou, advokátem se sídlem Heydukova 101/2, Písek proti žalovanému: Městský úřad Týn nad Vltavou se sídlem nám. Míru 2, Týn nad Vltavou za účasti: I) EG.D, s.r.o. se sídlem Lidická 1873/36, Brno II) Obec Dražíč se sídlem Dražíč 57, Týn nad Vltavou III) N. S. IV) I. S. obě zast. JUDr. Kateřinou Soukupovou, advokátkou se sídlem U Malše 8, České Budějovice o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o odstranění změny stavby rodinného domu č. p. X ve V. na pozemku parc. č. X v k. ú. X, vedeném pod sp. zn. MÚT/11889/2024/ORRL/Tr, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o dodatečném povolení změny stavby rodinného domu č. p. X ve V. na pozemku parc. č. X v k. ú. X, vedeném pod sp. zn. MÚT/16677/2024/ORRL/Tr, takto: I. Žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o odstranění změny stavby rodinného domu č. p. X ve V. na pozemku parc. č. X v k. ú. X, vedeném pod sp. zn. MÚT/11889/2024/ORRL/Tr, se zamítá. II. Žalovaný je v řízení vedeném pod sp. zn. MÚT/16677/2024/ORRL/Tr povinen vydat rozhodnutí o žádosti o dodatečné povolení změny stavby rodinného domu č. p. X ve V. na pozemku parc. č. X v k. ú. X, a to ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 070 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. V. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 12. 2025 se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného ve smyslu § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 2. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný dne 27. 5. 2024 zahájil řízení o odstranění nepovolené změny stavby rodinného domu č. p. X ve V. na pozemku parc. č. X v k. ú. X, vedené pod sp. zn. MÚT/11889/2024/ORRL/Lu (nyní sp. zn. MÚT/11889/2024/ORRL/Tr). Na základě poučení vlastníka nepovolené stavby došlo dne 19. 6. 2024 k tomu, že stavebník podal žádost o dodatečné povolení stavby; řízení je vedeno pod sp. zn. MÚT/16677/2024/ORRL/Lu (nyní sp. zn. MÚT/16677/2024/ORRL/Tr). 3. Řízení o dodatečném povolení stavby se odvíjelo následovně: Dne 18. 7. 2024 byl stavebník vyzván, aby žádost o dodatečné povolení doplnil zejména o projektovou dokumentaci, závazná stanoviska dotčených orgánů atd.; lhůta byla stanovena do 18. 12. 2024. Dle žalobce nebyla k tomuto datu žádost doplněna, a proto mělo být řízení o dodatečné povolení stavby zastaveno podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a mělo být pokračováno v řízení o odstranění stavby. Stavebník až dne 19. 12. 2024 požádal o prodloužení lhůty k doplnění podkladů. Žalovaný usnesením ze dne 16. 1. 2025 prodloužil již propadlou lhůtu k doplnění podkladů do 30. 4. 2025. Takový postup je dle žalobce v rozporu s § 39 a § 41 správního řádu (prodloužit lze pouze lhůtu, která ještě běží; po marném uplynutí lhůty ji lze pouze promíjet, a to pouze ze závažných důvodů, které nastaly bez zavinění účastníka řízení). 4. Žalobce poukázal na to, že dne 30. 4. 2025 bylo provedeno místní šetření předmětné nemovitosti, přičemž bylo zjištěno, že nepovolené obytné prostory v podkroví domu byly dokončeny a jsou aktivně užívány k bydlení. Přes toto zjištění však žalovaný nevydal rozhodnutí o zákazu užívání této nepovolené změny stavby. Žalovaný pouze dne 16. 5. 2025 rozeslal výzvu k ukončení užívání, jejíž neuposlechnutí však není nikterak sankcionováno. Stavba je i nadále užívána. Podle žalobce měl žalovaný postupovat podle § 129 odst. 2 a § 134 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“), a měl uložit zákaz užívání nepovolené změny stavby jako jiné nezbytné opatření v řízení o odstranění stavby či samostatným rozhodnutím. V případě aplikace nového stavebního zákona odkázal žalobce na § 294 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NSZ“). Žalovaný dosud zákaz užívání nevydal. 5. Žalobce dne 15. 9. 2025 podal ke Krajského úřadu Jihočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) podnět podle § 80 správního řádu k přijetí opatření proti nečinnosti žalovaného. Krajský úřad konstatoval nečinnost žalovaného v řízení o dodatečném povolení stavby a opatřením ze dne 19. 9. 2025 žalovanému podle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu přikázal do 30 dnů ode dne doručení příkazu pokračovat v řízení o dodatečném povolení stavby. Ani po tomto zásahu žalovaný dle žalobce nerozhodl a nečinnost trvá. 6. Krajský úřad se k nečinnosti žalovaného vyjadřoval též v přípise ze dne 10. 12. 2025, v němž uvedl, že žalovaný není aktuálně nečinný, neboť řízení o dodatečném povolení stavby je přerušeno. Dále krajský úřad konstatoval, že zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu je otázkou správního uvážení; s tím žalobce nesouhlasí a trvá na tom, že řízení mělo být pro nedoložení podkladů do 18. 12. 2024, tj. pro neodstranění podstatných vad žádosti, zastaveno. Dle žalobce nejde o diskreční oprávnění, nýbrž o povinnost správního orgánu řízení zastavit. Žalobce nesouhlasí ani s názorem krajského úřadu, že nelze zakázat užívání „části stavby“. 7. Žalobce má za to, že krajský soud si v tomto řízení musí zodpovědět předběžnou otázku, zda lhůta stanovená výzvou ze dne 18. 7. 2024 k odstranění podstatných vad žádosti o dodatečné povolení stavby marně uplynula dnem 18. 12. 2024 či zda v dané věci došlo k platnému prodloužení lhůty či k řádnému prominutí zmeškání úkonu. Na základě toho je třeba posoudit, zda byl žalovaný po 18. 12. 2024 povinen řízení o dodatečném povolení stavby zastavit a následně pokračovat v řízení o odstranění stavby. 8. Žalobce shrnuje, že i přes prokázané dokončení a užívání nepovolené změny stavby nevydal žalovaný rozhodnutí o zákazu užívání změny stavby, ačkoliv k tomu měl zákonné nástroje; dle žalobce tak měl učinit v rámci řízení o odstranění stavby. Žalovaný je tudíž nečinný i v tomto řízení. 9. Žalobce doplňuje, že bezvýsledně uplatnil opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. Krajský úřad nečinnost žalovaného konstatoval a uložil mu v řízení pokračovat; rozhodnutí však přesto do dne podání žaloby vydáno nebylo. 10. Žalobce navrhl, aby krajský soud uložil žalovanému v řízení o dodatečném povolení stavby povinnost vydat rozhodnutí do 30 dnů od právní moci rozsudku. Dále navrhl, aby krajský soud uložil žalovanému v řízení o odstranění stavby povinnost vydat rozhodnutí o zákazu užívání nově zřízených prostor v předmětné nemovitosti ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ve věci nečinnosti v řízení o odstranění stavby konstatoval, že toto řízení zahájil dne 27. 5. 2024 z moci úřední a že toto řízení je vedeno podle starého stavebního zákona s ohledem na přechodná ustanovení nového stavebního zákona. Dne 19. 6. 2024 byla stavebníkem podána žádost o dodatečné povolení stavby. Toto řízení je řízením o předběžné otázce ve vztahu k řízení o odstranění stavby, a žalovaný proto řízení o odstranění stavby usnesením ze dne 18. 7. 2024 přerušil. V řízení bude pokračováno až poté, co bude pravomocně ukončeno řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby. Žalovaný je tak přesvědčen, že v tomto řízení nečinným není, neboť řízení je přerušeno. 12. Pokud jde o žalobcem požadované vydání rozhodnutí o zákazu užívání nepovolené změny stavby, tak žalovaný konstatuje, že takové rozhodnutí se nevydává v rámci řízení o odstranění stavby. O vydání rozhodnutí o zákazu užívání stavby rozhoduje správní orgán na základě jím zjištěných a důkazně podložených skutečností samostatně. 13. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ve věci nečinnosti v řízení o dodatečném povolení stavby konstatoval, že toto řízení bylo zahájeno dne 19. 6. 2024 na základě podané žádosti a že toto řízení je vedeno podle starého stavebního zákona s ohledem na přechodná ustanovení nového stavebního zákona. Žádost neobsahovala požadované náležitosti, a proto byl stavebník usnesením ze dne 18. 7. 2024 vyzván k jejich doplnění do 18. 12. 2024; zároveň bylo řízení přerušeno. Do doby, než stavební úřad obdrží kompletní žádost vč. úplné projektové dokumentace a všech podkladů, jedná pouze se stavebníkem. Až po shromáždění všech podkladů je stavební úřad schopen stanovit okruh účastníků. K žádosti stavebníka ze dne 19. 12. 2024 mu bylo vyhověno a lhůta k předložení podkladů byla prodloužena do 30. 4. 2025. Toho dne byly podklady stavebníkem doloženy. 14. K opatření proti nečinnosti podanému žalobcem krajs