ÚOHS S0521/2024/VZ – Rekonstrukce komunikace k Dubině

Obviněný – statutární město Pardubice, městský obvod Pardubice VI, IČO 00274046, se sídlem

Ve výzvě k podání nabídek je mj. uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejímž předmětem jsou „opravy místní komunikace – silnice“.

V čl. 2 „Předmět veřejné zakázky a technické podmínky“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku ze dne 2. 3. 2023 (dále jen „zadávací dokumentace“) je uvedeno, že „[p]ředmětem veřejné zakázky malého rozsahu je rekonstrukce místní komunikace K Dubině v Pardubicích –

Dne 22. 5. 2023 uzavřel obviněný s dodavatelem RENEGADE CR s.r.o., IČO 26751623, se sídlem

Dle čl. II. „Cena díla, platební a fakturační podmínky“ smlouvy o dílo činila celková cena za plnění předmětné veřejné zakázky 6 825 285,80 Kč bez DPH.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)2, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 22. 1. 2024 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci pořízenou v souvislosti s šetřeným postupem obviněného a dále písemné vyjádření k obsahu podnětu.

Obviněný ve svém vyjádření k podnětu ze dne 1. 2. 2024 uvádí, že rekonstrukce komunikace k Dubině byla připravována již od roku 2018, kdy zadavatel zadal odborné firmě zpracování projektové dokumentace. Časový odstup mezi zpracováním projektové dokumentace a zadáním veřejné zakázky a jejím provedením pak byl dle zadavatele dán tím, že realizaci veřejné zakázky muselo technologicky předcházet zhotovení kanalizace pod rekonstruovanou komunikací.

Zadavatel dále uvádí, že s vědomím zákonné úpravy předpokládané hodnoty veřejné zakázky ve smyslu ustanovení § 16 odst. 1 zákona zadal zpracovateli projektové dokumentace pro provádění stavby aktualizaci projektové dokumentace pro technické a cenové podmínky roku 2023. Z takto zpracovaného rozpočtu plánované stavby datovaného ke dni 28. 1. 2023 vyplývá, že náklady na I. etapu plnění veřejné zakázky byly stanoveny na částku 1 525 400 Kč bez DPH, náklady na provedení II. etapy na částku 1 144 500 Kč bez DPH a náklady na III. etapu na 2 292 600 Kč bez DPH, celková předpokládaná cena veřejné zakázky byla tedy stanovena na 4 962 500 Kč bez DPH. Na základě takto zpracovaného rozpočtu odbornou externí firmou zahrnujícího všechny tři etapy zadávané veřejné zakázky zadavatel dospěl k závěru, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou se v případě stavebních prací ve smyslu ustanovení § 27 zákona rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 6 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel tak má zato, že učinil vše potřebné pro erudované

Zadavatel dále uvádí, že ve snaze maximalizovat transparentnost výběrového řízení na veřejnou zakázku oslovil celkem pět dodavatelů a současně veřejnou zakázku uveřejnil na úřední desce, čímž kombinoval postupy tzv. uzavřené a otevřené výzvy.

S ohledem na výše uvedené tak zadavatel neshledává podnět jako důvodný.

Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 3. 7. 2024 příkaz sp. zn. ÚOHS-S0521/2024/VZ, č. j. ÚOHS-26263/2024/500, kterým ve výroku I. rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že porušil pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, na jejíž předmět plnění zadavatel uzavřel dne 22. 5. 2023 smlouvu o dílo, v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty zadal jako veřejnou zakázku malého rozsahu, tzn. nezadal ji v žádném z druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona v podlimitním režimu podle části třetí citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 22. 5. 2023 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo, a ve výroku II. uložil obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu pokutu ve výši 100 000,Kč (dále jen „příkaz“). Dnem 3. 7. 2024, kdy byl příkaz vydán, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno předmětné správní řízení.

Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona č. 250/2016, o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), obviněný.

Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 9. 7. 2024 odpor z téhož dne (dále jen „odpor“).

Obviněný v odporu uvedl, že dle jeho názoru příkaz je nesprávný, když dokazování dosud provedené je neúplné a pro rozhodnutí ve věci nedostatečné, přičemž navrhnul, aby byl příkaz v plném rozsahu zrušen a ve věci bylo pokračováno v řízení.

Usnesením ze dne 10. 7. 2024, které bylo obviněnému doručeno téhož dne, určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Obviněný doručil Úřadu dne 22. 7. 2024 přípis z téhož dne, ve kterém předložil své stanovisko k zahájenému řízení a předložil důkazní návrhy (dále jen „stanovisko obviněného“).

Obviněný má předně zato, že zahájené řízení je postiženo procesními vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž má zato, že Úřad neúplně zjistil skutkový stav věci a jeho rozhodnutí o zahájení řízení spočívá na nesprávném posouzení věci.

Obviněný nejprve ve svém vyjádření přistoupil ke stručnému shrnutí časové a věcné geneze stavebních prací, které byly předmětem veřejné zakázky. Obviněný předesílá, že rekonstrukce komunikace k Dubině byla dlouhodobě připravována již od roku 2018, kdy obviněný zadal společnosti DSP a.s., IČO 27555917, se sídlem Kostěnice 111, 530 02 Pardubice, zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby „Rekonstrukce komunikace K Dubině,

Obviněný následně ke způsobu zadání veřejné zakázky uvedl, že i přes zákonnou možnost zadat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení, rozhodl ve snaze maximalizovat transparentnost výběrového řízení o oslovení celkem pěti dodavatelů a rovněž o uveřejnění zadání veřejné zakázky na úřední desce, čímž obviněný dle svého vyjádření kombinoval postup tzv. uzavřené výzvy a otevřené výzvy dle Metodického stanoviska zadávání veřejných zakázek malého rozsahu vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, čímž se do značné míry při zadávání veřejné zakázky přiblížil procesu zadávání veřejné zakázky v podlimitním režimu dle zákona. Obviněný rovněž dodává, že nabídku na veřejnou zakázku podali tři dodavatelé, přičemž smlouva o dílo byla uzavřena s dodavatelem, který nabídl nejnižší nabídkovou cenu.

Obviněný dále zpochybňuje přiměřenost sankce udělené ve výroku II. příkazu, přičemž žádá, aby v případě, že Úřad dospěje k závěru, že obviněným byl předmětný přestupek spáchán,

Usnesením č. j. ze dne 5. 8. 2024 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 13. 8. 2024 obviněný doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 8. 2024. Obviněný odkázal na své vyjádření ze dne 22. 7. 2024 a stručně rekapituloval jednotlivé argumenty v něm uvedené.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace pořízené v souvislosti s šetřeným postupem obviněného, obsahu odporu obviněného a vyjádření obviněného ve správním řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“), b) zhotovení stavby, nebo

Podle § 16 odst. 1 zákona ve znění účinném do dne 16. 7. 2023 stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

Podle § 16 odst. 1 zákona ve znění účinném ode dne 16. 7. 2023 stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.

Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 16 odst. 6 zákona ve znění účinném do dne 16. 7. 2023 se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem.

Podle § 16 odst. 6 zákona ve znění účinném ode dne 16. 7. 2023 se předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem. Nebyla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.

Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

Podle § 52 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu použít a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo b) druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,

u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

V článku 2. „Předmět veřejné zakázky a technické podmínky“ zadávací dokumentace je uvedeno mj. následující: „Předmětem veřejné zakázky malého rozsahu je rekonstrukce místní komunikace K Dubině v Pardubicích – Svítkově, která je rozdělena na tři etapy.

V bodě 1. článku II. „Cena díla, platební a fakturační podmínky“ smlouvy o dílo je uvedeno mj. následující:

K předmětné věci Úřad v obecné rovině uvádí, že z výše citovaného znění § 16 zákona vyplývá, že je zadavatel povinen stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tedy předpokládanou výši veškeré úplaty za plnění veřejné zakázky bez DPH, a to na základě důsledné identifikace rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky s přihlédnutím ke zvolenému způsobu uspokojení identifikované potřeby. Stanovení předpokládané hodnoty je jedním ze základních úkonů, které je nezbytné provést v rámci přípravy zadávacího řízení, resp. přípravy zadání veřejné zakázky, přičemž její výše musí objektivně odpovídat předmětu plnění veřejné zakázky a jeho rozsahu.

Účelem stanovení předpokládané hodnoty je nejen odhad nákladů, které bude muset zadavatel vynaložit na realizaci, což má význam zejména pro jeho rozpočtové a finanční plánování, ale z hlediska zákona má stanovení předpokládané hodnoty význam především pro určení režimu veřejné zakázky (režim nadlimitní, podlimitní nebo režim veřejných zakázek malého rozsahu), přičemž správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro volbu druhu zadávacího řízení.

Stanovit důsledně předpokládanou hodnotu je třeba i tehdy, pokud zadavatel nezadává veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nýbrž aplikuje výjimku podle ustanovení § 31 zákona pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, a to z toho důvodu, aby měl jistotu, že skutečně nemusí postupovat v zadávacím řízení.

Je tedy evidentní, že stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je nezbytné věnovat náležitou pozornost, neboť její nesprávné stanovení může zatížit postup zadavatele ještě před vlastním zadáním veřejné zakázky neodstranitelnou vadou.

V případě, kdy zadavatel zadávací řízení neprovádí (tedy když např. zadává veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu mimo zadávací řízení dle zákona) je rozhodujícím okamžikem pro stanovení předpokládané hodnoty okamžik zadání zakázky. Fakticky by tak zadavatel měl stanovit předpokládanou hodnotu v určitých případech dvakrát, poprvé ve fázi rozhodnutí o zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je-li to pro toto rozhodnutí důležité (což v případě neprovádění zadávacího řízení z důvodu výjimky uvedené v § 31 zákona určitě je), a podruhé z důvodu ověření správnosti svého postupu k okamžiku zamýšleného uzavření smlouvy, neboť i v tomto okamžiku musí předpokládaná hodnota odpovídat limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V této fázi zadavatel posuzuje, zda nabídková cena vybraného dodavatele nepřesahuje finanční limity platné pro veřejné zakázky malého rozsahu, když v opačném případě by nemohl aplikovat výjimku podle ustanovení § 31 zákona pro zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, a tedy by nemohl smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřít.

S přihlédnutím ke shora uvedenému Úřad přistoupil k posouzení správnosti postupu obviněného při stanovení předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky jako základu pro volbu režimu veřejné zakázky.

Jak již bylo řečeno výše, aby mohl zadavatel správně stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, musí nejdříve správně identifikovat potřebné plnění, tedy vymezit, jakou potřebu, v jakém rozsahu a jakým způsobem hodlá prostřednictvím konkrétní veřejné zakázky naplnit. Teprve při této znalosti může přistoupit ke stanovení předpokládané hodnoty.

V šetřeném případě zadavatel odesláním výzvy k podání nabídek zahájil postup vedoucí k zadání veřejné zakázky, jejímž předmětem měla být rekonstrukce místní komunikace

Na základě provedeného „výběrového“ řízení zadavatel uzavřel dne 22. 5. 2023 na plnění předmětné veřejné zakázky smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem s cenou za předmět plnění veřejné zakázky ve výši 6 825 285,80 Kč bez DPH.

Dle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení (tedy i když vše napovídá tomu, že daná veřejná zakázka bude zadávána „napřímo“ mimo režim zákona, určí zadavatel předpokládanou hodnotu tak, aby měl jistotu, že postupovat v zadávacím řízení dle zákona skutečně není povinován).

Ze shrnutí rozhodných skutečností v šetřené věci lze konstatovat, že obviněným poptávané plnění je veřejnou zakázkou na stavební práce (otázka určení druhu veřejné zakázky je v dané věci s ohledem na vymezení předmětu plnění jako rekonstrukce místní komunikace nespornou a lehce odvoditelnou skutečností).

Právní úprava stanovující finanční limity pro určení režimu veřejné zakázky s ohledem na povahu poptávaného plnění je obsažena v § 24 až § 27 zákona, a v nařízení vlády zpracovávající příslušné předpisy Evropské unie. Jelikož předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky na stavební práce měla být stanovena ve výši přesahující 6 000 000 Kč bez DPH (veřejná zakázka byla zadána s hodnotou 6 825 285,80 Kč bez DPH), nejednalo se o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 27 písm. b) zákona, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na stavební práce částce 6 000 000 Kč bez DPH,

V šetřeném případě tedy obviněný při zahájení postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 443 946 Kč bez DPH (jak vyplývá z článku 2. „Předmět veřejné zakázky a technické podmínky“ zadávací dokumentace, viz výše), avšak na plnění veřejné zakázky uzavřel smlouvu o dílo s cenou ve výši 6 825 285,80 Kč bez DPH. Postup zadavatele lze tak označit za rozporný se zákonem, neboť v případě, že zadavatel zadávací řízení neprovádí (například pokud jde o některou z výjimek z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení), je dle § 16 odst. 5 zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozhodující okamžik zadání veřejné zakázky, tedy okamžik uzavření smlouvy. To může být podstatné, pokud zadavatel aplikuje výjimku pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu a nabídka vybraného dodavatele přesahuje stanovené limity. V tom případě zadavatel nesmí smlouvu uzavřít, neboť je zjevné, že původní stanovení předpokládané hodnoty je chybné a že limit (v tomto případě pro veřejnou zakázku malého rozsahu) bude překročen. V těchto případech tak má zadavatel povinnost ověřit výši předpokládané hodnoty k okamžiku uzavření smlouvy, přičemž za situace, kdy je překročena hodnota limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, není zadavatel oprávněn tímto postupem veřejnou zakázku zadat. Je totiž nezbytné, aby i po podání nabídek a před uzavřením smlouvy platila premisa zadavatele, že jsou dány okolnosti pro uplatnění výjimky dle § 31 zákona. Tudíž v těchto případech pro zadavatele platí pravidlo obsažené v § 16 odst. 5 zákona, podle nějž k okamžiku zadání veřejné zakázky je povinen stanovit předpokládanou hodnotu, přičemž v tomto případě vychází z reálné situace a skutečných výší nabídkových cen.

Povinností obviněného vyplývající z § 16 odst. 5 zákona tak bylo stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky k okamžiku zadání veřejné zakázky, tedy k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud tedy obviněný zjistil, že nabídka vybraného dodavatele přesahuje limit stanovený v § 27 písm. b) zákona, byl povinen zadat veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona v podlimitním režimu podle části třetí zákona.

S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný při zadávání šetřené veřejné zakázky postupoval v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se svým postupem vyhnul povinnostem pro zadávání veřejné zakázky dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Postupem dle zákona mělo být šetřené plnění zadáváno jakožto podlimitní veřejná zakázka, u které má zadavatel na výběr z použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných zákonem.

K tvrzení obviněného, že oslovil k podání nabídek celkem 5 dodavatelů a zároveň uveřejnil výzvu k podání nabídek, resp. zadávací dokumentaci na své úřední desce, přičemž obviněný dovozuje, že jeho postup kombinoval postup tzv. otevřené a uzavřené výzvy ve smyslu

K názoru obviněného uvedeného v jeho vyjádření ze dne 22. 7. 2024, dle kterého neměl obviněný důvod pochybovat o správnosti jeho postupu při zadávání veřejné zakázky s ohledem na to, že předpokládanou hodnotu stanovil na základě projektové dokumentace zpracované externí odbornou společností, Úřad uvádí, že využití externí odborné společnosti nezbavuje obviněného odpovědnosti za dodržování zákona. Úřad zároveň připomíná, že k porušení zákona ve smyslu výroku I. tohoto rozhodnutí došlo až v momentě uzavření smlouvy o dílo, přičemž možností, jak se tomuto porušení vyhnout, bylo pro obviněného zareagovat na doručené nabídky, které všechny přesahovaly nejen stanovenou předpokládanou hodnotu, nýbrž i limit pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce mimo režim zákona.

K namítané novelizaci ustanovení § 16 odst. 6 zákona pak Úřad sděluje, že povinnost stanovit u veřejné zakázky malého rozsahu předpokládanou hodnotu k okamžiku uzavření smlouvy byla jednoznačně dána již před obviněným odkazovanou novelou, přičemž toto pravidlo zcela jednoznačně vyplývalo z ustanovení § 16 odst. 5 zákona, které dotčenou novelou změněno nebylo. V důvodové zprávě k novele je přitom ke změnám ustanovení § 16 zákona uvedeno následující: „Text odstavce 1 byl přeformulován s tím, že tento odstavec nebude upravovat dobu stanovení předpokládané hodnoty a současně nebude obsahovat žádné výjimky z povinnosti stanovit předpokládanou hodnotu. V této souvislosti byl doplněn odstavec 6, který z důvodu právní jistoty zavádí pravidlo, že pokud veřejná zakázka nebyla zadávána v zadávacím řízení (tj. byla použita kterákoli z výjimek, včetně výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu), použijí se pro výpočet předpokládané hodnoty cena nebo cenové údaje ze smlouvy na veřejnou zakázku. V případě, že ve smlouvě není uvedena celková cena, stanoví se předpokládaná hodnota na základě jiných cenových údajů, například výpočtem z jednotkových cen s přihlédnutím k předpokládanému rozsahu veřejné zakázky.

Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty zadal podlimitní veřejnou zakázku „Rekonstrukce komunikace k Dubině, Pardubice – Svítkov,

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby. Promlčecí doba činí podle § 270 odst. 5 zákona 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již v případě přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí neuplynula promlčecí doba. Ke spáchání přestupku došlo dne 22. 5. 2023, tedy uzavřením smlouvy o dílo na předmět plnění veřejné zakázky.

Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry pokuty.

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona. Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí), cena za plnění veřejné zakázky byla ve smlouvě o dílo stanovena ve výši

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu, neboť obviněný při poptávání plnění spočívajícího ve stavebních pracech směřujících k rekonstrukci místní komunikace nepostupoval v zadávacím řízení, ač tuto povinnost měl, vůbec tedy neuplatnil zákonná pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Tímto jednáním se obviněný dopustil typově nejzávažnějšího přestupku, kterého se mohou zadavatelé při zadávání veřejných zakázek dopustit, neboť takový postup se blíží úplné ignoraci zákona, přičemž obviněný při zadávání veřejné zakázky postupoval de facto tak, jako kdyby žádná regulace zadávání veřejných zakázek na zákonné úrovni neexistovala. Uvedeným postupem obviněného přitom nedošlo k zákonem předvídanému zajištění náležité hospodářské soutěže pro potenciální dodavatele poptávaného plnění, čímž byla zároveň vyloučena možnost řádného výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky dle zákona. Nelze totiž vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější.

K návrhům obviněného na zohlednění dalších polehčujících okolností ve smyslu jeho vyjádření ze dne 22. 7. 2024 uvádí Úřad následující.

Úřad již v příkazu zohlednil jako významně polehčující okolnost to, že byť obviněný nepostupoval dle zákona, negativní dopady jeho jednání jsou sníženy skutečností, že hospodářská soutěž byla do jisté míry zachována, neboť obviněný prostřednictvím výzvy k podání nabídek oslovil za účelem podání nabídky 5 dodavatelů, a dále pak tuto výzvu uveřejnil prostřednictvím své úřední desky. Byť obviněný uveřejněním výzvy k podání nabídek na úřední desce nesplnil svou zákonnou povinnost uveřejnit předmětný dokument na profilu zadavatele, kde primárně (na rozdíl od úřední desky) mohli případní dodavatelé uveřejnění předmětného dokumentu očekávat, nelze nicméně vyloučit možnost, že právě i tímto způsobem mohlo dojít k oslovení určitého okruhu dodavatelů, o čemž svědčí skutečnost, že obviněný umožnil podání nabídky rovněž původně neoslovenému dodavateli.

K vyjádření obviněného o tom, že výše pokuty uložená příkazem zasahuje do jeho ekonomické podstaty, pak Úřad uvádí, že rovněž k tomuto hledisku přihlédl již v rámci příkazu, přičemž z rozpočtu městského obvodu Pardubice VI na rok 20243 Úřad zjistil, že městský obvod

K obviněným uváděné rozhodovací praxi Úřad dodává následující.

V případě obviněným odkazovaného příkazu č. j. ÚOHS-01115/2022/500 ze dne 11. 1. 2022, vydaného pod sp. zn. ÚOHS-S0012/2022/VZ, Úřad konstatoval, že se jím dotčený obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 25 ve spojení s § 24 zákona, když nezadal v odkazovaném rozhodnutí šetřenou veřejnou zakázku v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté zákona, nýbrž ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na služby, přičemž za toto porušení zákona Úřad uložil pokutu ve výši 65 000 Kč. V této souvislosti Úřad dodává, že ač se může na první pohled zdát, že jde o skutkově velmi podobný případ, je nutné akcentovat, že v tomto odkazovaném případě alespoň zadavatel zadal veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona (byť pouze v podlimitním režimu, a ne v nadlimitním režimu, k čemuž byl s ohledem na dané skutkové skutečnosti povinen), zatímco v právě šetřeném případě obviněný v zadávacím řízení nepostupoval vůbec.

Ve vztahu k příkazu Úřadu č. j. ÚOHS-29667/2021/500/ISo ze dne 2. 9. 2021 vydanému pod sp. zn. ÚOHS-S0377/2021/VZ, a rovněž k obviněným odkazovanému rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 29 Af 141/2016-56 ze dne 5. 12. 2018, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/Edo ze dne 4. 11. 2016, resp. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0850/2015/VZ-02259/2016/542/JVo ze dne 19. 1. 2016, pak Úřad uvádí, že jednak je u uvedených rozhodnutí již patrný časový odstup od jejich vydání, kdy rozhodovací praxe se dále vyvíjí, a rovněž v obou těchto případech byla Úřadem zohledněna uplynutá delší doba mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Úřad rovněž uvádí, že i soudní praxe vychází ze zásady, že každý případ je jedinečný, a proto nelze jednoduše porovnávat různé pokuty uložené za různé delikty. Úřad přitom odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 59/2016 -153 ze dne 16. 6. 2020, dle kterého „[p]osuzování závažnosti deliktu přitom nelze chápat jako prostý součet přitěžujících a polehčujících okolností s předem danými matematickými hodnotami, nýbrž je na správním orgánu, aby přihlížel ke všem okolnostem daného správního deliktu jako k celku“.

K přiměřenosti výše pokuty Úřad dále uvádí, že peněžitá sankce vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele, zároveň ale nesmí být pro daný subjekt likvidační, aby se jediným smyslem existence subjektu stalo splácení uložené pokuty. V tomto ohledu lze odkázat např. na nález Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 3/02, ze kterého

Nad rámec z aktuální rozhodovací praxe Úřad upozorňuje např. na rozhodnutí č. j. ÚOHS11232/2024/500 ze dne 13. 3. 2024, vydané pod sp. zn. ÚOHS-S0868/2023/VZ, kterým Úřad rozhodl o spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že dotčený obviněný nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze dvou smluv o dílo zadávaných jako veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce, zadal mimo zadávací řízení podle zákona, za což mu byla Úřadem uložena pokuta ve výši 110 000 Kč. Nelze tedy souhlasit s obviněným v tom, že by pokuta ve výši 100 000 Kč byla uložena v rozporu se zásadou předvídatelnosti práva.

Úřad konečně uvádí, že otázkou údajné absence dřívějších trestů za přestupky obviněného se zabýval již v příkazu, a to v souvislosti se zjišťováním, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek

Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad k tomuto uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu s přestupkem, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0378/2024/VZ rozhodnutím č. j. ÚOHS-25419/2024/500 ze dne 27. 6. 2024.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše udělené pokuty.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladu řízení.

Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, vycházel Úřad při jejich uložení z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

Jelikož v tomto případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvolání porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet