Ústavní soud III.ÚS 1038/11 – Disciplinární komise fakulty
Ústavní soud · 7. 7. 2011
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o návrhu na zrušení § 58 odst. 3.
O co šlo: Ústavní soud obdržel dne 8. 4. 2011 podání stěžovatelky ze dne 7. 4. 2011, označené jako ústavní stížnost, obsahující též návrh na zrušení zákonných ustanovení a označených částí shora uvedených předpisů.
Výsledek: Ústavní stížnost a návrh na zrušení označených právních předpisů se odmítají. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání nebylo přípustné.)
Význam: Rozhodnutí ukazuje, kdy takové podání není přípustné a soud se věcí nezabývá. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 31 111/1998 Sb. (Disciplinární komise fakulty), § 43 182/1993 Sb. (Ústní jednání).
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 7. července 2011 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, o návrhu Ing. L. P., proti rozhodnutím ČVUT v Praze č. j. 0032/11/51921 ze dne 25. 1. 2011, č. j. 243/18923/10/KUTI ze dne 30. 11. 2010, č. j. 161/18923/10/KUTI ze dne 30. 11. 2010, č. j. 759-01/08/32000/JARO ze dne 3. 12. 2010, č. j. 63/18923/2011/Kut ze dne 17. 2. 2011, dopisu rektora ČVUT č. j. 37/2011-901/R ze dne 15. 3. 2011 a o návrhu na zrušení § 58 odst. 3, 9, § 64, § 68 odst. 1 věta prvá, § 65, § 69 a § 31 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, částí statutu a disciplinárního řádu ČVUT a části příkazu rektora ČVUT 2/2010, takto:
Ústavní stížnost a návrh na zrušení označených právních předpisů se odmítají.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 8. 4. 2011 podání stěžovatelky ze dne 7. 4. 2011, označené jako ústavní stížnost, obsahující též návrh na zrušení zákonných ustanovení a označených částí shora uvedených předpisů.
Toto podání sice nemá náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, z jeho obsahu je však patrno, že předmětem napadených rozhodnutí, jejichž zrušení Ústavním soudem stěžovatelka požaduje, je vyměření poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Taková rozhodnutí však třeba považovat za rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s., která podléhají přezkoumání ve správním soudnictví (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 50/2004, 4 As 47/2006). Uvedený procesní prostředek ochrany svého práva (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.) stěžovatelka zatím nevyužila, alespoň to z obsahu jejího podání neplyne, a proto Ústavní soud z tohoto důvodu její stížnost odmítl jako nepřípustnou § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona, aniž by dále stěžovatelku vyzýval k odstranění vad jejího podání.
Pokud jde o návrh stěžovatelky na zrušení shora označených předpisů, lze odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, z níž vyplývá, že v případě, kdy byla ústavní stížnost odmítnuta z důvodů uvedených v ustanovení § 43 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, sdílí procesně její osud i tento návrh. Za tohoto stavu byl i tento s ústavní stížností spojený návrh bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítnut podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. července 2011
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu