§ 8 zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku – Mzda při výkonu jiné práce
Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku · 1/1992 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 8 zákona č. 1/1992 Sb. upravuje situace, kdy je zaměstnanec převeden na jinou práci s nižší mzdou, a stanovuje, za jakých podmínek mu náleží doplatek do výše průměrného výdělku. Pokud je zaměstnanec převeden na méně placenou práci z důvodů jako ohrožení nemocí z povolání, karanténa, odvracení nehody nebo prostoj, má nárok na doplatek ke mzdě do výše svého průměrného výdělku. (§ 8 zákona č. 1/1992 Sb., zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Mzda při výkonu jiné práce
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Judikatura: na § 8 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 1/1992 Sb.
(1) Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě, za níž přísluší nižší mzda, z důvodu
a) ohrožení nemocí z povolání,
b) karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,
d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku. Okruh důvodů podle písmen a) až d) lze v kolektivní smlouvě rozšířit o další důvody převedení na jinou práci a pro tyto další důvody lze sjednat jinou výši doplatku ke mzdě.
(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.
(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek mzdy podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.
(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu mzda podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je zaměstnanec převeden na méně placenou práci z důvodů jako ohrožení nemocí z povolání, karanténa, odvracení nehody nebo prostoj, má nárok na doplatek ke mzdě do výše svého průměrného výdělku.
- Kolektivní smlouva může rozšířit okruh těchto důvodů a pro tyto dodatečné důvody může sjednat jinou výši doplatku.
- V případě ohrožení nemocí z povolání může doplatek náležet i při přechodu k jinému zaměstnavateli, přičemž původní zaměstnavatel hradí doplatek tomu novému.
- Pokud je zaměstnanec převeden na jinou práci kvůli podezření z úmyslného trestného činu proti majetku zaměstnavatele, dostává mzdu za vykonávanou práci, ale pokud není odsouzen, má nárok na doplatek do výše průměrného výdělku před převedením.
Na co si dát pozor
- Doplatek do průměrného výdělku se vztahuje pouze na specifické důvody převedení, které jsou taxativně vyjmenovány v odstavci 1, nebo na důvody rozšířené kolektivní smlouvou.
- V případě převedení podle § 37 odst. 2 písm. b) zákoníku práce (podezření z trestného činu) je nárok na doplatek podmíněn tím, že zaměstnanec nebude pravomocně odsouzen.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 8
Jak soudy aplikují § 8
… zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel neměl jinou vhodnou práci; doplatek poskytoval zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnával v době, po kterou doplatek příslušel, a vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradil zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání [srov. § 8 odst.1 písm.a) a § 8 odst.2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31.12.2006], nebo - nárok na doplatek k platu do výše průměrného výdělku, který mu …
… b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť odvolací soud posoudil právní otázku předpokladů vzniku nároku na doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění do 31. 12. 2006, včetně výkladu pojmu „ohrožení nemocí z povolání“ ve smyslu ustanovení § 271 zákoníku práce ve znění do 31. 12. …
Po rozvázání pracovního poměru pracoval žalobce u společnosti T. s., a.s., a byl mu „doplácen průměrný výdělek, který měl u žalované“, a to „do doby jednoho roku tj. do 13.1.2004“. Podle názoru žalobce mu však přísluší mzdový doplatek podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, „stále“, i v období od 14.1.2003 do 29.2.2004 a dále od 3.5.2004 do 30.9.2004, „neboť pravým důvodem rozvázání pracovního poměru bylo ohrožení nemocí z povolání.
Související
§ 66 Zprostředkování zaměstnání formou dočasného p (Zákon o zaměstnanosti)§ 172 Náhrady při výkonu práce v zahraničí (Zákon zákoník práce)§ 309a KONKURENČNÍ DOLOŽKA (Zákon zákoník práce)§ 309 (Zákon zákoník práce)§ 145 (Zákon o zaměstnanosti)