Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

Obyvatelům ústavů pro dospělé občany středního věku a domovů důchodců, kteří nemají prostředky na úhradu drobných osobních potřeb, se poskytuje kapesné až do částky 70 Kčs měsíčně.

Za pravidelnou pracovní činnost při provozu ústavu nebo jeho pomocného hospodářství náleží obyvateli ústavu pro dospělé občany středního věku nebo domova důchodců a mladistvým ve věku od 15 let v ústavech pro mládež, pokud mladiství nejsou v učebním poměru, odměna, která se stanoví podle druhu konané práce ve výši časové mzdy za stejné nebo obdobné práce vykonávané v pracovním poměru. Při výkonech nižších než normálních se odměny přiměřeně snižují; odměny lze stanovit paušálem. Pracovní činnost, která netrvá ani hodinu denně, práce vyplývající ze soudružského vztahu mezi obyvateli ani pracovní činnost ojedinělá nebo nahodilá se neodměňují.

ČÁST PÁTÁ

Díl první

K § 88 zákona

(1) Řízení o dávku se zahajuje žádostí u okresního národního výboru; žadatel může podat žádost též u místního (městského) národního výboru svého bydliště, který ji postoupí okresnímu národnímu výboru.

(2) Řízení o poskytování služby sociálního zabezpečení zahajuje národní výbor buď na žádost nebo z vlastního podnětu nebo z podnětu společenské organizace.

(3) Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví, v kterých případech je třeba vyjádření místního (městského) národního výboru, výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí nebo jiného orgánu o pracovním a osobním hodnocení žadatele.

(1) Pracovník podává žádost o důchod na závodě, v němž je zaměstnán, u příslušného orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí*). Totéž platí i pro občany, kteří již nejsou v pracovním poměru, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, a pro pozůstalé.

(2) Je-li pracovník v době podání žádosti neschopen práce a bydlí v jiném okrese, než v kterém je sídlo závodu, nebo bydlí-li pozůstalý po pracovníkovi v jiném okrese, než ve kterém je sídlo závodu, v němž byl pracovník zaměstnán, může být podána žádost o důchod u okresního národního výboru místa bydliště žadatele.

(3) Pracovníci těch závodů, u nichž není ustaven odborový orgán, podávají žádost o důchod u okresního národního výboru, v jehož obvodu mají bydliště.

(1) Závod je povinen poskytnout odborovému orgánu veškerou pomoc; zejména sepisuje žádost o důchod a zajišťuje, aby žádost byla doložena potřebnými doklady a včas zaslána okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě žadatel bydlí. K sepisování žádostí o důchod je závod povinen určit svého pracovníka.

(2) Státní úřad sociálního zabezpečení informuje odborový orgán, žádá-li o to, o průběhu řízení a pošle tomuto orgánu na vědomí opis rozhodnutí.

Za den uplatnění nároku na důchod se považuje den, kdy se pracovník (pozůstalý po pracovníkovi) poprvé obrátil na orgán základní organizace Revolučního odborového hnutí a požádal o důchod. Den uplatnění nároku musí závod vyznačit v žádosti.

K § 20 zákona

O plné (částečné) invaliditě pracovníka**) rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení

a) na podkladě žádosti pracovníka o invalidní (částečný invalidní) důchod,

b) z podnětu lékařské poradní komise (lékařské komise), jestliže pracovník neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň tří měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti.

K § 89 zákona

Povinnosti vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má

a) u pracovníků v pracovním poměru závod, u něhož je pracovník zaměstnán;

b) u pracovníků pověřených činností v zahraničí (§ 35 a násl.) závod v Československé socialistické republice, k nimž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě organizace, která převzala povinnosti závodu vyplývající z předpisů o důchodovém zabezpečení nebo jíž bylo jejich plnění uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu; to platí též, pokud jde o experty činné v zahraničí (§ 37 a násl.);

c) u domáckých dělníků závod, pro nějž domácký dělník koná sjednanou práci;

d) u učňů závod, který jinak plní povinnosti závodu pro nemocenské pojištění;

e) u brigádníků závod, pro nějž brigádník pracuje;

f) u poslanců národního výboru (§ 41 a násl.) národní výbor, který obstarává osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde;

g) u advokátů - členů advokátních organizací krajské (městské) sdružení advokátů, popřípadě Ústředí československé advokacie, pokud jde o jeho funkcionáře;

h) u studentů vysokých škol škola, na které se studenti vzdělávají, a to i v době, kdy při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci ať v pracovním či učebním poměru; závod je povinen sdělit škole údaje potřebné ke splnění těchto povinností; to platí též, pokud jde o studující na školách, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání, i když podle učebních plánů a osnov konají výrobní práci v pracovním nebo učebním poměru;

ch) u vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení svých pracovníků; u studentů a vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství a kultury;

i) u spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, novinářů, výkonných umělců a artistů okresní národní výbor místa bydliště těch osob;

j) u členů výrobních družstev jejich družstvo nebo družstevní organizace;

k) u dobrovolných spolupracovníků pečovatelské služby národní výbor, který pečovateli vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby;

l) u odsouzených odpykávajících trest v útvaru nápravného zařízení náčelník útvaru.

Povinnosti uložené závodu při vedení evidenčních listů plní u všech pracovníků téhož závodu, včetně pracovníků přidělených na pobočná (místně oddělená) pracoviště, útvar, u něhož je vedena účetní evidence jejich mezd.

(1) Závod je povinen zaznamenávat údaje o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši v evidenci pracovníků, a to zpravidla na mzdových listech.

(2) Občan zaměstnávající pracovníka splní svou povinnost, jestliže má o pracovníku zaznamenány údaje předepsané v § 126 na mzdovém listě založeném pro účely daně ze mzdy*).

(1) Evidence, kterou závod vede o svých pracovnících, musí obsahovat pro účely sociálního zabezpečení tyto údaje:

a) příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka; přitom se zaznamenávají i všechna dřívější příjmení;

b) rodné číslo pracovníka uvedené v občanském průkaze;

c) počátek a konec pracovního poměru pracovníka;

d) přesné označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se druh činnosti označí podle názvosloví i podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech**);

e) hrubý výdělek (mzdu) pracovníka za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky;

f) kalendářní dobu, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, a dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého závodem pro účely studia účastníkům studia vedle zaměstnání;

g) dobu, po kterou pracovník vykonával službu v ozbrojených silách;

h) záznam, zda pracovník pobírá důchod a jaký.

(2) Za hrubý výdělek (mzdu) pracovníka se považuje výdělek podle § 13; mzda nebo její náhrada poskytovaná při nástupu vojenské služby anebo po dobu jejího konání se nevykazuje jako výdělek.

(3) Závod je povinen do 30. června 1965 založit, popřípadě doplnit záznamy o době výkonu a druhu zaměstnání zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie podle předpisů platných od 1. července 1964, a to i pro pracovníky, kteří toto zaměstnání vykonávali i před tímto dnem. Tyto záznamy je třeba vést nadále běžně.

Závod je povinen vést a předkládat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení evidenční list o době zaměstnání a výdělku a na výzvu podávat i jiná hlášení; jde-li o pracovníka, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list a podávají se hlášení krajské vojenské správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra, podle toho, který orgán přiznal důchod.

(1) Evidenční list o době zaměstnání a výdělku založí závod ihned při vstupu pracovníka do pracovního poměru a vede jej po celou dobu, po kterou pracovní poměr trvá. Jakmile uplyne období, pro které je evidenční list určen, založí se nový evidenční list a dosavadní evidenční list se předloží podle § 130.

(2) Přechází-li pracovník na jiné pracoviště téhož závodu, založí se pro něj nový evidenční list, jestliže jeho záznamy povede napříště jiný útvar závodu. V tom případě bude dosavadní evidenční list předložen jako při výstupu pracovníka ze zaměstnání (§ 130).

(1) Do evidenčního listu se zapisuje za každý kalendářní rok po uzávěrce mzdových listů, nejpozději do 30. dubna následujícího roku, doba trvání pracovního poměru, druh činnosti, hrubý výdělek (mzda) a doba, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy. U pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech.

(2) V evidenčních listech uvádí závod druh činnosti vykonávané do 30. června 1964 podle dosavadních předpisů. Je-li druh činnosti zařazen do výhodnější pracovní kategorie podle nových předpisů, uvede závod údaje podle těchto nových předpisů za celou dřívější dobu v rubrice „Poznámka“.

(1) Evidenční listy se předkládají za období a ve lhůtách stanovených Státním úřadem sociálního zabezpečení, a to prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodu je útvar závodu, ve kterém je vedena evidence mezd (mzdová účtárna). Vede-li útvar závodu se sídlem na Slovensku evidenční listy za jeho pracovníky, kteří mají pracoviště v českých krajích, odevzdá je okresnímu národnímu výboru příslušnému pro tato pracoviště. Obdobně se postupuje, má-li útvar v českých krajích pracoviště na Slovensku.

(2) Obsah i rozsah zvláštního hlášení (§ 127) je určen výzvou.

(3) Mimo lhůtu stanovenou pro periodická předkládání evidenčních listů je závod povinen předložit evidenční list do jednoho týdne po konečném mzdovém vyúčtování

a) při výstupu pracovníka ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že pracovník v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu;

b) při zrušení závodu.

(4) Při úmrtí pracovníka a při zahájení řízení o přiznání dávky z důchodového zabezpečení, nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.

(5) Zůstane-li pracovník v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod, založí pro něj závod nový evidenční list, na němž pokračuje v záznamech.

(1) Státní úřad sociálního zabezpečení může stanovit odchylný způsob vedení záznamů a hlášení okolností rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení pro některé skupiny pracovníků, u nichž to vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti, a pro hlášení kampaňových, sezónních a jiných krátkodobých prací.

(2) Státní úřad sociálního zabezpečení může též stanovit odchylný způsob vedení a předkládání evidenčních listů pro závody, které vedou záznamy o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši na děrných štítcích nebo na jiných prostředcích záznamů pro samočinné zpracování dat.

(1) Závod (občan) je povinen ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání

a) poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění);

b) pracovník, jemuž vstupem do zaměstnání vznikne nárok na přídavky na děti, na které se poskytuje pracovníku nebo jiné osobě výchovné k důchodu.

(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka, jeho rodné číslo, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku. U poživatelky vdovského důchodu je závod povinen hlásit každého půl roku výši dosaženého hrubého výdělku a výši vypláceného nemocenského, a to odděleně. Jde-li o pracovníka, na jehož dítě pobírá jiná osoba výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, osobní data, bydliště a rodné číslo osoby, která pobírá výchovné.

(3) Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo údaje uvedené v předchozím odstavci číslo výměru o přiznání důchodu.

(4) Závod (občan) je povinen hlášení odeslat do 8 dnů po dni, kdy došlo k vstupu do zaměstnání, popřípadě, kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, Státnímu úřadu sociálního zabezpečení nebo okresnímu národnímu výboru podle toho, který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce; hlášení týkající se poživatelů důchodů z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů je závod povinen v uvedené lhůtě odeslat krajské vojenské správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

K § 91 zákona

(1) Zdravotnická zařízení ústavní péče jsou povinna podávat hlášení o občanech přijatých do ústavní péče a požívajících jakoukoliv dávku z důchodového zabezpečení nebo zaopatřovací příspěvek, pokud ústavní ošetřování potrvá déle než dva měsíce.

(2) Hlášení se podává o poživatelích důchodu, kteří neplní vůči nikomu vyživovací povinnost (včetně ženatých a vdaných, jejichž rodinní příslušníci mají vlastní příjem), nebo kteří mají povinnost vyživovat jen osoby, jimž bylo přiznáno výživné (příspěvek na výživu) rozhodnutím soudu (např. rozvedený, který plní vyživovací povinnost stanovenou soudem vůči bývalé manželce nebo vůči dítěti); jde-li o poživatele zaopatřovacího příspěvku, podává se hlášení vždy. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo jejich rodinných příslušníků.

(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště poživatele důchodu (zaopatřovacího příspěvku), jeho rodné číslo a den, kdy byl přijat do ústavního ošetřování. Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo uvedené údaje též číslo výměru o přiznání důchodu.

(4) Hlášení nutno odeslat do 15 dnů před koncem druhého měsíce ústavního ošetřování Státnímu úřadu sociálního zabezpečení. Jde-li o poživatele sociálního důchodu nebo zaopatřovacího příspěvku, odešle se hlášení okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě má ošetřovaný bydliště; jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, odešle se hlášení krajské vojenské správě podle bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

K § 92 odst. 2 věta druhá zákona

(1) Rozhodnutí okresního národního výboru se nepovažuje za podklad rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; totéž platí, bylo-li rozhodnutí okresního národního výboru sice vydáno po uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení, o kterém přísluší rozhodovat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné úvahy národního výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze odvolat ke krajskému národnímu výboru. Soud však přezkoumává zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

(2) Rozhodnutí okresního národního výboru, které je toliko podkladem pro rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá účastníku řízení písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

Díl druhý

K § 93 zákona

Náhrada nutných výloh a ušlého výdělku v řízení o dávkách a službách sociálního zabezpečení náleží

a) žadatelům o dávky nebo o služby sociálního zabezpečení, důchodcům a rodinným příslušníkům těchto osob, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení;

b) průvodcům osob uvedených pod písm. a), uzná-li lékař, že tyto osoby potřebují průvodce k cestě k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise;

c) zákonným zástupcům nezletilců, jestliže je doprovázejí na vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise.

(1) Občanům uvedeným v § 135 náleží náhrada jízdného při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvoláni, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než dva kilometry.

(2) Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže oprávněný uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musel nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohl včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.

(3) Měl-li oprávněný možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřovaného nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy*).

(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje jen, jsou-li prokázány.

(1) Denní stravné náleží, jestliže řízení v místě mimo bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět -

nejméně 6, avšak nejvíce 10 hodinčástkou 5 Kčs,více než 10, avšak nejvíce 14 hodinčástkou 8 Kčs, více než 14 hodinčástkou 14 Kčs.

(2) Nocležné náleží, jestliže vyšetřovaný by se nemohl při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba prokazovat.

(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.

Jiné nutné výlohy, které měli občané v souvislosti s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise, k nimž byli předvoláni (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.

(1) Pracovníkům, kteří se v řízení o dávkách nebo službách sociálního zabezpečení na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim ušel výdělek, jeho náhrada.

(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou pracovníku náleží nemocenské nebo za kterou mu závod poskytne náhradu mzdy.

(3) Náhrada ušlého výdělku náleží ve výši a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích také průvodcům osob, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily k jednání posudkové komise, potvrdil-li lékař, že předvolaný se nemohl dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.

(4) Nárok na náhradu ušlého výdělku nutno uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením závodu obsahujícím údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlého výdělku a jeho výše.

Nárok na náhradu se uplatňuje u národního výboru, při němž je zřízena posudková komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor rozhodne o náhradě a provede její výplatu.

K § 96 zákona

(1) Službou v ozbrojených silách se rozumí pro nárok na starobní a invalidní důchod podle § 99 až 103 zákona a pro úpravu důchodů podle § 131, 132 a 134 zákona doba služby v ozbrojených silách od 9. května 1945. Jako služba v ozbrojených silách se hodnotí v rozsahu uvedeném v § 6 i doba odbojové činnosti a věznění.

(2) Doba služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a doba služby konané před 9. květnem 1945 v bývalých bezpečnostních sborech se hodnotí pro nárok na důchod jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie, pokud nejde o činnost výkonného letce.

(3) Zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se hodnotí pro nárok na starobní a invalidní důchod jako služba vojáka z povolání v I. (II.) kategorii.

(4) Pro nárok na starobní a invalidní důchod pracovníka se hodnotí služba v ozbrojených silách v I. (II.) kategorii jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(5) Vojáku z povolání, který vykonával funkci I. (II.) kategorie a byl uvolněn pro výkon funkce v organizaci Komunistické strany Československa nebo Československého svazu mládeže v ozbrojených silách nebo v bezpečnostních sborech, se započítává doba výkonu stranické (mládežnické) funkce jako doba výkonu funkce I. (II.) kategorie.

(6) Ustanovení § 1 až 3 platí obdobně.

K § 9 a 98 zákona

Hrubým výdělkem vojáka z povolání je úhrn hrubého služebního příjmu a příplatků podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, podléhajících dani ze mzdy.

K § 99 odst. 1 zákona

Nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání podle § 99 odst. 1 zákona zůstává zachován, jestliže

a) od propuštění ze služby v ozbrojených silách neuplynulo více než dva roky, nebo

b) občan po propuštění ze služby v ozbrojených silách ze zdravotních důvodů na podkladě rozhodnutí lékařské komise nebo z jiných vážných důvodů byl dále zaměstnán a dosáhl věku stanoveného pro nárok na starobní důchod nejpozději do pěti let po propuštění ze služby v ozbrojených silách.

K § 105 zákona

Příspěvky podle § 103 se poskytují na žádost oprávněného nebo z vlastního podnětu orgánu ministerstva národní obrany nebo ministerstva vnitra anebo z podnětu společenské organizace. Žádost o poskytnutí příspěvku se podává u toho orgánu, který přiznal důchod.

K § 107 zákona

Ministerstva národní obrany a vnitra rozhodují v oborech své působnosti o nárocích na dávky z důchodového zabezpečení, jestliže

a) žadatel splnil ke dni propuštění z ozbrojených sil podmínku aspoň 25 roků doby zaměstnání, z toho nejméně 20 roků služby v ozbrojených silách,

b) žadateli o důchod byl přiznán v době služby v ozbrojených silách nebo při propuštění z ní invalidní (částečný invalidní) důchod, anebo stane-li se invalidním (částečně invalidním) do dvou roků od propuštění ze služby v ozbrojených silách,

c) jde o občany uvedené v § 131 odst. 3 zákona,

d) jde o občany, u nichž bylo učiněno opatření podle § 129 odst. 3 zákona,

e) jde o dávky pozůstalých po občanech uvedených pod písm. a) až d).

K § 107c zákona

Průměrný měsíční výdělek účastníka odboje, který pro zdravotní poškození utrpěné v souvislosti s odbojovou činností změnil své dosavadní zaměstnání, se zjišťuje z hrubých výdělků stejně kvalifikovaných pracovníků v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával, a to za posledních deset, popřípadě za posledních pět kalendářních roků před vznikem nároku na důchod, nebo jde-li o starobní důchod a je to výhodnější pro účastníka odboje, před rokem, v němž skončil zaměstnání.

K § 56 a 123 zákona

Starobní, invalidní a částečný invalidní důchod se považují pro souběh nároků na důchody za důchody téhož druhu.

K § 131 odst. 3 zákona

(1) Poživatelům dosavadních výsluhových důchodů bude poskytnut při dosažení věku 60 let starobní důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, i když nesplňovali ke dni propuštění z činné služby podmínku aspoň 25 roků doby zaměstnání, z toho nejméně 20 roků doby služby v ozbrojených silách.

(2) Ustanovení § 143 platí obdobně.

K § 134 odst. 3 zákona

Vdově, jejíž manžel zemřel následkem úrazu utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby v ozbrojených silách a jíž náleží vdovský důchod podle dosavadních předpisů, zůstává nárok na tento důchod zachován, i když nesplňuje podmínky podle § 30 odst. 2 zákona, jestliže dosáhla ke dni 30. září 1964 věku aspoň 40 let.

Kde se v předpisech o nemocenském pojištění platných pro pracovníky mluví o starobním důchodu vypláceném v plné výši, rozumí se jím plný i poměrný starobní důchod.

Zrušují se:

1. vyhláška č. 84/1953 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti k provedení vládního nařízení o některých opatřeních v oboru penzijního nadlepšení,

2. vyhláška č. 101/1954 Ú. l., kterou se stanoví, jak se určují nároky podle stanov v penzijním nadlepšení,

3. vyhláška č. 251/1956 Ú. l., kterou se vyhlašuje pro účely důchodového zabezpečení seznam zaměstnání zařazených do II. pracovní kategorie,

4. vyhláška č. 1/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti k přechodným ustanovením zákona o sociálním zabezpečení,

5. vyhláška č. 2/1957 Ú. l., o průměrném ročním výdělku pro účely důchodového zabezpečení,

6. vyhláška č. 3/1957 Ú. l., jíž se stanoví, které osoby se považují za potřebné a v jaké výši se vyměřuje sociální důchod,

7. vyhláška č. 15/1957 Ú. l., o povinnostech zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení,

8. vyhláška č. 33/1957 Ú. l., o zabezpečení nepracujících důchodců a jejich rodinných příslušníků pro případ nemoci,

9. vyhláška č. 61/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení domáckých dělníků, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

10. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 73/1957 Ú. l. pro posuzování invalidity a částečné invalidity,

11. vyhláška č. 77/1957 Ú. l., o zhodnocení různých druhů důchodového zabezpečení (pojištění),

12. vyhláška č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

13. vyhláška č. 113/1957 Ú. l., o zápočtu vojenské služby, jakož i odbojové činnosti a věznění v době nesvobody do doby zaměstnání,

14. vyhláška č. 115/1957 Ú. l., jíž se stanoví, která zaměstnání se považují za zaměstnání pod zemí v dolech a za zaměstnání výkonných letců,

15. vyhláška č. 170/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o provádění doplňkové péče, jakož i rozsah a podmínky mimořádných výhod poskytovaných osobám trvale těžce poškozeným na zdraví,

16. vyhláška č. 205/1957 Ú. l., o zhodnocení nároků příslušníků ozbrojených sil ze sociálního zaopatření při přestupu do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění),

17. vyhláška č. 238/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení dobrovolných požárníků, příslušníků civilní obrany, zdravotníků Československého červeného kříže, dárců krve, členů Horské služby a spolupracovníků pečovatelské služby, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

18. vyhláška č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

19. vyhláška č. 8/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

20. vyhláška č. 94/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení advokátů - členů advokátních poraden, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

21. vyhláška č. 122/1958 Ú. l., o náhradě cestovních a jiných výdajů a o náhradě ušlého výdělku účastníkům řízení o dávkách nebo službách podle předpisů o sociálním zabezpečení,

22. vyhláška č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

23. vyhláška č. 147/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení účastníků organizované tělesné výchovy, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

24. vyhláška č. 169/1958 Ú. l., kterou se provádí vládní nařízení č. 48/1958 Sb., o úpravě penzijních nároků založených na závazcích rozpočtových a hospodářských organizací,

25. vyhláška č. 190/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení funkcionářů národních výborů, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

26. vyhláška č. 199/1958 Ú. l., o příspěvku na zaopatření a kapesném v ústavech sociální péče pro dospělé a o odměnách za pracovní činnost jejich obyvatel, ve znění vyhlášky č. 63/1963 Sb.,

27. vyhláška č. 200/1958 Ú. l., o příspěvku na zaopatření v ústavech sociální péče pro děti a mládež s trvalými tělesnými nebo duševními vadami,

28. vyhláška č. 44/1959 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení učňů, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

29. vyhláška č. 120/1959 Ú. l., o poskytování preventivní a léčebné péče a některých dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení činným účastníkům II. celostátní spartakiády,

30. vyhláška č. 8/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

31. vyhláška č. 20/1960 Sb., o péči o osoby se změněnou pracovní schopností,

32. vyhláška č. 50/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů,

33. vyhláška č. 64/1960 Sb., kterou se mění vyhláška o povinnostech zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení,

34. vyhláška č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

35. vyhláška č. 48/1961 Sb., o poskytování některých dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení občanům, kteří se účastní přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

36. vyhláška č. 105/1961 Sb., kterou se mění a doplňuje seznam nemocí z povolání,

37. ustanovení § 9 vyhlášky č. 107/1961 Sb., o pracovních úlevách a o hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání na školách poskytujících střední a vyšší vzdělání, na některých vysokých školách a na večerních universitách marxismu-leninismu, pokud se toto ustanovení týká důchodového zabezpečení,

38. vyhláška č. 34/1962 Sb., o zásadách pro posuzování invalidity a částečné invalidity pro účely důchodového zabezpečení (pojištění),

39. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení o souběhu dvou nebo více nároků z penzijního nadlepšení, uveřejněné v částce 116 Ú. l. z r. 1956,

40. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterými se vydávají zaměstnavatelům pokyny o vedení a předkládání evidenčních listů o době zaměstnání a výdělku od 1. ledna 1958 pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců, uveřejněné v částce 123 Ú. l. z r. 1957,

41. pokyny Státního úřadu sociálního zabezpečení zaměstnavatelům o zápisech v evidenčních listech o době zaměstnání a výdělku týkajících se zaměstnanců, kteří budou přemístěni v souvislosti se změnami v řízení a organizaci průmyslu a s přestavbou platové a prémiové soustavy pro inženýrskotechnické a administrativní pracovníky ve výrobě, jakož i v souvislosti s obdobnými opatřeními ve státním a hospodářském aparátu, uveřejněné v částce 25 Ú. l. z r. 1958, ve znění směrnic Státního úřadu sociálního zabezpečení uveřejněných v částce 25 Ú. l. z r. 1960,

42. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení ze dne 16. října 1958 o podávání žádostí o důchody zaměstnanců na závodech, uveřejněné v částce 84 Ú. l. z r. 1958,

43. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení, ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra o poskytování výhod poživatelům starobního důchodu přechodně zaměstnaným při kampaňových a jiných krátkodobých pracích, uveřejněné v částce 66 Ú. l. z r. 1959.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964 s výjimkou ustanovení vztahujících se k úpravám uvedeným v § 145 odst. 2 a 3 zákona; tato ustanovení vyhlášky nabývají účinnosti dnem, kterým nabudou účinnosti příslušná ustanovení zákona, tj. dnem 1. ledna 1965, popřípadě dnem 1. října 1964.

Předseda:

Štanceľ v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 102/1964 Sb.

Číslo Nemoc z povolání vzniklá v podnicích1 Onemocnění z olova a jeho sloučenink č. 1-21:

ve kterých látky vedle uvedené se vyrábějí, zpracovávají, používají nebo se vyskytují jako vedlejší výrobky či vůbec jinak2 Onemocnění z fosforu a jeho sloučenin3 Onemocnění z fluoru a jeho sloučenin4 Onemocnění ze rtuti a jejích sloučenin5 Onemocnění z arsenu a jeho sloučenin6 Onemocnění z manganu a jeho sloučenin7 Onemocnění z kadmia a jeho sloučenin8 Onemocnění z vanadia a jeho sloučenin9 Onemocnění z chromu a jeho sloučenin10 Onemocnění ze sirouhlíku11 Onemocnění ze sirovodíku 12 Onemocnění z kysličníku uhelnatého 13 Onemocnění z kyanových sloučenin 14 Onemocnění z benzenu a jeho homologů 15 Onemocnění z nitro- a aminosloučenin benzenu nebo jeho homologů a jejich odvozenin 16 Onemocnění z halogenizovaných uhlovodíků17 Onemocnění z dusičných esterů glycerinu a dusičných esterů jiných látek mastné řady18 Onemocnění z látek bojových19 Onemocnění z ionizujícího záření a ze záření s obdobným účinkem20 Poškození elektromagnetickým zářením o vlnové délce větší než 1 mm21 Onemocnění kožní rakovinou nebo kožními změnami, majícími sklon k přechodu v rakovinu, způsobená látkami vyvolávajícími rakovinu, kde škodlivina je v příčinné souvislosti s výkonem zaměstnání22 Kožní onemocnění účinkem škodlivin, která jsou v příčinné souvislosti s výkonem zaměstnání a kde onemocnění nutí ke změně zaměstnání k č. 22-23:

v nichž jsou pracovníci vydáni tomuto nebezpečí23 Onemocnění rakovinou plic z radioaktivních látek nebo dočasný chorobný stav, který způsobuje odůvodněné podezření z tohoto onemocnění 24 Onemocnění přenosnými a parasitárními nemocemi na všech zdravotnických pracovištích a ve všech výzkumných ústavech, kde prokazatelný styk s infekčně nemocnými nebo s infekčním materiálem je součástí výkonu zaměstnání25 Tropické choroby přenosné a parasitární v nichž jsou pracovníci ve zvýšené míře vydáni těmto onemocněním při pobytu v tropech26 Nemoci přenosné ze zvířat na lidi buď přímo nebo prostřednictvím přenášečův nichž jsou pracovníci vydáni tomuto nebezpečí anebo kde onemocnění vzniklo prokazatelně výkonem zaměstnání27 Onemocnění vyvolané prací ve stlačeném vzduchu v nichž se používá kesonů, potápěcích zvonů nebo skafandrů28 Onemocnění kostí, kloubů, svalů, cév a nervů končetin způsobené při práci otřesy o vysokých frekvencíchv nichž jsou pracovníci vydáni tomuto nebezpečí29 Onemocnění dolních dýchacích cest a plic způsobené hliníkovým prachem a prachem z hliníkových slitin (zaprášení plic hliníkem - fibróza plic) k č. 29-33:

v nichž jsou pracovníci vydáni tomuto nebezpečí 30 Onemocnění dolních cest dýchacích a plic z berylia a jeho sloučenin31 Onemocnění zaprášením plic prachem obsahujícím kysličník křemičitý (silikóza, silikotuberkulóza) a) s typickými rtg znaky s přihlédnutím k dynamice onemocnění b) ve spojení s aktivní tuberkulózou 32 Onemocnění zaprášením plic asbestovým prachem (asbestóza)a) při kterém jsou zjištěny typické rtg znakyb) ve spojení s plicní rakovinou33 Onemocnění při výrobě tvrdokovů34 Onemocnění dolních dýchacích cest a plic škodlivými účinky Thomasovy moučky jež dopravují nebo zpracovávají Thomasovu strusku nebo zpracovávají, uskladňují nebo dopravují Thomasovu moučku35 Onemocnění hluchotou nebo těžkou nedoslýchavostí způsobenou hlukemv nichž jsou pracovníci vydáni nadměrnému hluku36 Onemocnění šedým zákalem v nichž jsou pracovníci vydáni nadměrnému působení krátkovlnných tepelných paprsků37 Onemocnění nystagmem v těžkých a složitých tvarech v dolech a při minérských pracích38 Onemocnění nervu loketního otlakem v brusírnách skla39 Rozedma plic foukačů skla v nichž jsou pracovníci vydáni tomuto nebezpečí40 Profesionální nedomykavost hlasivek nebo uzlíky na hlasivkách, nutící ke změně zaměstnání (u zpěváků a herců z povolání a učitelů) v nichž jsou pracovníci vydáni tomuto onemocnění zejména v divadlech, školách a profesionálních pěveckých tělesechPoznámka:

Akutní otravy a poškození zdraví chemickými škodlivinami, které nejsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, a poškození zdraví způsobená nedostatkem kyslíku v atmosféře pracoviště (např. nadbytek dusíku, kysličníku uhličitého, methanu) se považují za úraz.

Příloha č. 2 k vyhlášce č.102/1964 Sb.

1 2 3 4Důchod (základ

pro vyměření

daně) měsíčně

od - do

KčsDaňová srážka

činí u důchodů

bez výchovného

KčsDaňová srážka

činí u důchodů

s výchovným

na 1 dítě

KčsDaňová srážka

činí u důchodů

s výchovným

na 2 děti

Kčs701 - 800 7801 - 810 9811 - 820 11821 - 830 12831 - 840 14841 - 850 15851 - 860 17861 - 870 18871 - 880 20881 - 890 21891 - 900 23901 - 910 24 9911 - 920 26 9921 - 930 28 9931 - 940 29 9941 - 950 31 9951 - 960 33 9961 - 970 34 9971 - 980 36 9981 - 990 38 9991 - 1000 40 91001 - 1010 42 101011 - 1020 44 121021 - 1030 46 131031 - 1040 48 151041 - 1050 50 161051 - 1060 52 171061 - 1070 54 191071 - 1080 56 201081 - 1090 58 211091 - 1100 60 231101 - 11106224101111 - 11206526111121 - 11306728111131 - 11407029111141 - 11507231111151 - 11607533111161 - 11707734111171 - 11808036111181 - 11908238111191 - 12008540111201 - 12108742131211 - 12209044141221 - 12309246151231 - 12409548161241 - 12509750171251 - 126010052181261 - 127010254191271 - 128010556201281 - 129010758211291 - 130011060231301 - 131011362241311 - 132011665261321 - 133011967281331 - 134012270291341 - 135012572311351 - 136012875331361 - 137013177341371 - 138013480361381 - 139013782381391 - 140014085401401 - 141014387421411 - 142014690441421 - 143014992461431 - 144015295481441 - 145015597501451 - 1460158100521461 - 1470161102541471 - 1480164105561481 - 1490167107581491 - 1500170110601501 - 1510173113621511 - 1520176116651521 - 1530179119671531 - 1540182122701541 - 1550185125721551 - 1560188128751561 - 1570191131771571 - 1580194134801581 - 1590197137821591 - 1600200140851601 - 1610201143871611 - 1620202146901621 - 1630203149921631 - 1640205152951641 - 1650206155971651 - 16602071581001661 - 16702081611021671 - 16802101641051681 - 16902111671071691 - 17002121701101701 - 17102131731131711 - 17202151761161721 - 17302161791191731 - 17402171821221741 - 17502181851251751 - 17602201881281761 - 17702211911311771 - 17802221941341781 - 17902231971371791 - 18002252001401801 - 18102262011431811 - 18202272021461821 - 18302282031491831 - 18402302051521841 - 18502312061551851 - 18602322071581861 - 18702332081611871 - 18802352101641881 - 18902362111671891 - 19002372121701901 - 19102382131731911 - 19202402151761921 - 19302412161791931 - 19402422171821941 - 19502432181851951 - 19602452201881961 - 19702462211911971 - 19802472221941981 - 19902482231971991 - 20002502252002001 - 20102512262012011 - 20202522272022021 - 20302532282032031 - 20402552302052041 - 20502562312062051 - 20602572322072061 - 20702582332082071 - 20802602352102081 - 20902612362112091 - 21002622372122101 - 21102632382132111 - 21202652402152121 - 21302662412162131 - 21402672422172141 - 21502682432182151 - 21602702452202161 - 21702712462212171 - 21802722472222181 - 21902732482232191 - 2200275250225

U důchodů vyšších než 2200 Kčs (osobní důchody) činí daň 12,5 %; přitom se u důchodů s výchovným

na 1 dítě odčítá ze základu pro vyměření daně 200 Kčs, u důchodů s výchovným na 2 děti 400 Kčs.

Důchody s výchovným na 3 a více dětí se nezdaňují.

Poznámka

Částka zbývající po srážce daně nesmí být nižší než kolik činí po srážce daně částka, která tvoří horní hranici nejblíže nižšího daňového pásma [např. důchod (základ pro vyměření daně) ve výši 811 Kčs se po odečtení samotné daňové srážky 11 Kčs upraví na 801 Kčs; po zdanění se důchod upraví podle dalších ustanovení zákona, pokud jde o výši (§ 13 odst. 4, § 16, § 18 odst. 4, § 23 odst. 4, § 28 odst. 3 a další)].

*) § 11 odst. 2, § 13 odst. 1, § 18 odst. 1, § 23 odst. 1, § 28 odst. 1 zákona

*) nařízení č. 223/1938 Sb., o pracovních útvarech

**) pojem účastníka stanoví § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození

*) vojenský historický ústav v Praze

**) § 40 vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

*) vyhláška č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících

*) pokyny zaměstnavatelům o zápisech v evidenčních listech týkajících se zaměstnanců v souvislosti se změnami v řízení a organizaci průmyslu a s obdobnými opatřeními ve státním a hospodářském aparátu, uveřejněné v částce 25/1958 Ú. l.

**) příjmy osvobozené od daně ze mzdy podle § 4 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, a podle vyhlášky č. 88/1962 Sb.

***) vyhláška č. 320/1946 Ú. l., o ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění, a vyhláška č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.

*) § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců

*) § 232 zákoníku práce.

*) vyhláška č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc.

**) část první vyhlášky č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí.

***) část druhá vyhlášky č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí

*) zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

*) např. práce v laboratořích, při povinné tělesné a branné výchově.

*) vyhláška č. 8/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků (§ 2 a 6).

*) poskytování preventivní a léčebné péče umělcům je upraveno léčebným řádem (vyhláška č. 164/1958 Ú. l.) ve znění vyhlášek č. 242/1959 Ú. l. a č. 44/1962 Sb.

**) za estrádní umělce se nepovažují lidoví hudebníci a členové souborů lidové tvořivosti

*) § 319 občanského soudního řádu

*) § 20 až 24 vyhlášky č. 101/1966 Sb.

*) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákonů č. 16/1959 Sb. a č. 87/1968 Sb., zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění a vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, a č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.

Poskytování léčebně preventivní péče je upraveno zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a předpisy vydanými k jeho provedení, zejména vyhláškou č. 42/1966 Sb.

**) § 15 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců

*) § 28 a 29 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců

*) § 43 a dalších zákona o sociálním zabezpečení a § 78 a dalších zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

**) podle vyhlášky č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, může okresní národní výbor přenést rozhodování o zaopatřovacím příspěvku na městský národní výbor

*) § 13, 14, 16 až 18, 23, 26, 28 a další ustanovení zákona

*) zákon č. 40/1958 Sb., o úpravě důchodů některých odsouzených osob, zákon č. 41/1958 Sb., o některých změnách v sociálním zabezpečení (článek III a IV), a předpisy o zvláštní úpravě důchodů některých osob národními výbory k provedení ustanovení § 141 zákona

*) směrnice Ústřední rady odborů ze dne 2. října 1958 o účasti pracujících na provádění a kontrole sociálního zabezpečení (Knižnice národního pojištění, svazek 17)

**) vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), a vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení

*) bod 57 vyhlášky ministerstva financí č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy

**) vládní vyhláška č. 107/1964 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely sociálního zabezpečení

*) vyhláška č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu