1 Afs 147/2005 — Nejvyšší správní soud

3 A 167/2025- 29 - text 10 3 A 167/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: Mgr. T. P., nar. X, bytem X, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2025, č. j. MV-126760-13/TP-2025, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 13. 10. 2025, č. j. MV-126760-13/TP-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 000 Kč. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“ či „soud“) se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl její podání ze dne 21. 9. 2025, jež vyhodnotil jako odvolání proti vyrozumění Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje (dále jen „povinný subjekt“) ze dne 11. 9. 2025, č. j. KRPK-55751-10/ČJ-2025-1900AP (dále jen „vyrozumění ze dne 11. 9. 2025“). 2. Ze spisového materiálu vyplývají následující podstatné skutečnosti: 3. Žalobkyně dne 9. 7. 2025 podala u povinného subjektu žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“) v tomto znění: „žádám o poskytnutí informace ve formě: Kopie rozhodnutí, popř. jiného úkonu, kterým byla ukončena věc, prověřovaná pod spisovou značkou č. j. KRPK-23007-86/TČ-2024-190981, v níž byla dne 1. 10. 2024 u Vašeho útvaru vyslechnuta v postavení osoby podávající vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu Mgr. T. P., nar. X. Pokud předmětná věc dosud nebyla ukončena, žádám o sdělení této skutečnosti a o informaci, ve které fázi řízení se věc aktuálně nachází. V případě, že bude rozhodnutí obsahovat osobní údaje třetích osob, pak přirozeně s jejich anonymizací.“ (dále jen „žádost“). 4. Povinný subjekt žádost odmítl rozhodnutím ze dne 22. 7. 2025, č. j. KRPK-55751-2/ČJ-2025-1900AP. Toto rozhodnutí povinného subjektu žalovaný v návaznosti na odvolání žalobkyně zrušil rozhodnutím ze dne 27. 8. 2025, č. j. MV-126760-7/TP-2025, a věc mu vrátil k novému řízení. 5. Dne 11. 9. 2025 zaslal povinný subjekt žalobkyni kopii požadovaného usnesení o odložení trestní věci ze dne 12. 3. 2025, č. j. KRPK-23007-266/TČ-2024-190981 (dále jen „usnesení o odložení trestní věci“) v anonymizované podobě. Spolu s tímto usnesením zaslal povinný subjekt žalobkyni rovněž vyrozumění ze dne 11. 9. 2025, v němž nejprve rekapituloval obsah žádosti a dosavadní průběh řízení a dále uvedl: „Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje jako povinný subjekt podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Vaši žádost na základě výše uvedených skutečností znovu posoudila a sděluje Vám následující: Přílohou této zprávy Vám zasíláme požadované usnesení o odložení věci ze dne 12.3.2025, kterým byla ukončena věc vedená povinným subjektem pod č.j. KRPK-23007/TČ-2024-190981. Povinný subjekt provedl v dokumentu nezbytnou anonymizaci osobních údajů tak, aby nedošlo k ohrožení práv třetích osob. Povinný subjekt uvádí, že znečitelnil identifikační údaje třetích osob, výpovědi třetích osob, a další údaje, jejichž prostřednictvím by při dohledání spojitostí z veřejně dostupných zdrojů mohly být třetí osoby přímo identifikovány (identifikační znaky základní školy, názvy mediálních prostředků, názvy článků, název veřejné zakázky a údaje právnické osoby vystupující v řízení). Při rozhodování o znečitelnění výše uvedených údajů vycházel povinný subjekt z ustanovení § 8a zákona č. 106/1999 Sb., který stanoví, že „informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu.“. 6. V návaznosti na vyrozumění ze dne 11. 9. 2025 se žalobkyně obrátila na žalovaného s podáním ze dne 21. 9. 2025 označeném jako „Odvolání/stížnost proti poskytnutí neúplné informace“ (dále jen „podání ze dne 21. 9. 2025“), v němž namítala plošnou a nepřiměřenou anonymizaci usnesení v trestní věci, nerespektování závazného právního názoru odvolacího orgánu ze strany povinného subjektu, dále nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o anonymizaci dokumentu v daném rozsahu, neprovedení testu proporcionality a konečně že povinný subjekt začernil i pasáže, které se vztahují přímo k žalobkyni, přestože jejich neposkytnutí pojmově nejde vyloučit z důvodu ochrany práv třetích osob. 7. Dne 6. 10. 2025 žalovaný žalobkyni vyzval, aby upřesnila své podání ze dne 21. 9. 2025, neboť z něj není zjevné, o jaký druh podaného opravného prostředku se jedná, zda o stížnost, že informace byla poskytnuta pouze částečně, aniž by bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, ve smyslu § 16a odst. 1 písm. c) InfZ, nebo o odvolání proti rozhodnutí o (částečném) odmítnutí poskytnutí informace ve smyslu § 16 odst. 1 InfZ. 8. Žalobkyně na výzvu žalovaného reagovala podáním ze dne 8. 10. 2025, v němž uvedla, že se domáhá přezkoumání rozhodnutí povinného subjektu, a to odvoláním ve smyslu § 16 odst. 1 InfZ, přičemž však odkázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), podle níž formální označení podání nemůže ovlivnit jeho právní kvalifikaci a rozhodující je jeho skutečný obsah a účel. Výzva žalovaného k upřesnění podání proto dle žalobkyně nebyla namístě. 9. V návaznosti na projev vůle žalobkyně žalovaný posoudil její podání ze dne 21. 9. 2025 jako odvolání proti vyrozumění povinného subjektu ze dne 11. 9. 2025. Napadeným rozhodnutím toto odvolání zamítl s odůvodněním, že vyrozumění ze dne 11. 9. 2025 není možné považovat za rozhodnutí ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, jímž by došlo k částečnému odmítnutí poskytnutí požadovaných informací. Proti tomuto přípisu povinného subjektu tedy nelze brojit odvoláním. II. Žaloba 10. Žalobkyně navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, a uplatňuje následující žalobní body. 11. Za prvé žalobkyně namítá nesprávné posouzení vyrozumění povinného subjektu ze dne 11. 9. 2025. Je přesvědčena, že ho měl žalovaný posoudit jako rozhodnutí v materiálním smyslu, neboť obsahově vyjadřuje vůli informaci v části neposkytnout. Žalobkyně odkazuje na rozsudek NSS č. j. 2 As 44/2008-72, dle něhož není rozhodující forma, ale obsah a účinek úkonu správního orgánu. Zamítnutím odvolání pro nepřípustnost žalovaný žalobkyni odňal možnost věcného přezkumu rozhodnutí povinného subjektu. 12. Za druhé žalobkyně namítá, že postup podle § 15 odst. 3 InfZ dopadá jen na případy, kdy povinný subjekt vyloučí pouze osobní údaje. V tomto případě došlo k odstranění i jiných údajů (institucí, právnických osob, veřejných zakázek atd.), a proto měl povinný subjekt postupovat podle § 15 odst. 1 InfZ. Výjimky ze zveřejnění je nutno vykládat restriktivně a aplikovat zásadu oddělitelnosti. 13. Za třetí žalobkyně namítá, že za předpokladu, že by na danou věc bylo aplikovatelné ust. § 15 odst. 3 InfZ, mělo být její podání ze dne 21. 9. 2025 žalovaným posouzeno alespoň jako žádost o vydání rozhodnutí podle druhé věty tohoto ustanovení. Orgány veřejné moci mají povinnost vykládat podání podle obsahu, nikoli podle označení. 14. Za čtvrté žalobkyně namítá, že jak rozhodnutí povinného subjektu, tak žalobou napadené rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, neboť postrádají odůvodnění rozsahu anonymizace (proč by méně anonymizovaná forma vedla k identifikaci konkrétních fyzických osob) a neobsahují test proporcionality. 15. Za páté žalobkyně namítá, že i v trestních věcech lze poskytovat oddělitelné části po anonymizaci, jak opakovaně potvrdil NSS. Po ukončení prověřování se totiž výjimka dopadající na „probíhající trestní řízení“ podle § 11 odst. 4 písm. a) InfZ neuplatní. Účel zákona nebrání poskytnutí odůvodnění usnesení o odložení, zejména pokud žadatelka byla osobou, jíž se věc přímo týkala. 16. Žalobkyně uzavírá, že povinný subjekt a žalovaný ignorují účel a smysl žádosti žalobkyně, který po celou dobu dává zcela jasně najevo, a sice že není sběratelkou informací, ale požaduje pouze přiměřenou informaci o výsledku vyšetřování své vlastní osoby. III. Vyjádření žalovaného 17. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. 18. Uvádí, že pokud je žádost žadatele o poskytnutí informace vyřízena pouze neformálním přípisem, je možno na takové sdělení pohlížet jako na formálně vadné rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace pouze v případě, pokud z takového přípisu zcela jednoznačně plyne vůle povinného subjektu neposkytnout požadovanou informaci (odmítnout žádost). Takový přípis pak lze považovat za řádné rozhodnutí v materiálním smyslu, vůči němuž lze uplatnit odvolání a lze jej soudně přezkoumat. Ve vyrozumění ze dne 11. 9. 2025 však povinný subjekt výslovně neodmítl poskytnout část požadovaných informací (osobních údajů), resp.