Zákon o elektronických komunikacích

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl bezplatně ponechat své číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě geografických čísel na určeném území a v případě negeografických čísel kdekoli na území státu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na přenositelnost mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.

(3) Geografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování komunikace na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítě.

(4) Negeografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména číslo pro přístup ke službám na účet volaného, ke službám s vyjádřenou cenou a účastnické číslo veřejné mobilní komunikační sítě.

(5) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, a zásady pro účtování ceny v souvislosti s přenositelností čísel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví požadavky na změnu poskytovatele služby přístupu k internetu podle § 34a odst. 9 a podrobnosti pro realizaci přenesení čísla a změny poskytovatele služby přístupu k internetu za využití vzdáleného přístupu, pokud účastník nepožaduje jinak a je to technicky proveditelné.

(6) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout 1 pracovní den.

(7) Účastník, který hodlá uzavřít smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti s jiným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, než se kterým má uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti (dále jen „přejímající poskytovatel služby“), může zároveň přejímajícího poskytovatele služby, který proces přenesení čísla vede, požádat o zajištění přenesení čísla. V žádosti uvede alespoň

a) své identifikační údaje,

b) identifikační údaje podnikatele doposud zajišťujícího účastníkovi veřejnou komunikační síť nebo poskytujícího účastníkovi veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „opouštěný poskytovatel služby“),

c) číslo, o jehož přenesení žádá,

d) ověřovací kód účastníka pro přenesení čísla vydaný opouštěným poskytovatelem služby a

e) den, ke kterému má přenos čísla proběhnout; přejímající poskytovatel služby neprodleně po splnění podmínek přenositelnosti čísla zajistí provedení úkonů potřebných k přenesení čísla a informuje účastníka o dni, ke kterému má přenos čísla proběhnout a který je zároveň dnem zániku závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby.

(8) Přejímající poskytovatel služby je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o přenesení čísla; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o přenesení čísla nepožádal.

(9) Přejímající poskytovatel služby do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 7 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby o žádosti účastníka o přenesení čísla, včetně ověřovacího kódu účastníka, a okamžiku zániku závazku ze smlouvy podle § 63b odst. 10.

(10) Opouštěný poskytovatel služby na žádost spotřebitele využívajícího předplacené služby podanou nejpozději do 30 dnů ode dne zániku závazku ze smlouvy vrátí zbývající zůstatek předplatného. Je-li to ujednáno ve smlouvě, má opouštěný poskytovatel služby právo na náhradu nákladů ve výši, které mu prokazatelně vznikly vrácením zůstatku předplatného.

(11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde k přenesení čísla se zpožděním nebo dojde ke zneužití přenosu v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísla nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno.

(12) Opouštěný poskytovatel služby je povinen zajistit, aby účastník, jehož závazek ze smlouvy skončil výpovědí ze strany účastníka, si mohl přenést číslo k jinému poskytovateli po dobu nejméně 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy, pokud se tohoto práva výslovně nevzdá.

(13) Přenesení čísla a jeho následná aktivace se provede v nejkratší možné lhůtě a k datu výslovně ujednanému s účastníkem podle odstavce 7. Účastník, který podal žádost o přenesení čísla k novému poskytovateli, musí mít v každém případě toto číslo aktivované do 1 pracovního dne od data, které s ním bylo ujednáno.

(14) V případě selhání procesu přenesení čísla musí opouštěný poskytovatel služby znovu aktivovat číslo a službu účastníkovi, a to za stejných podmínek sjednaných s ním ve smlouvě, a to až do doby, než dojde k úspěšnému přenesení čísla a aktivaci služeb přejímajícího poskytovatele služby.

(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší číslo, nesmí bránit procesu přenosu čísla.

(1) Poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, mohl změnit poskytovatele služby přístupu k internetu tak, aby byla zajištěna kontinuita poskytovaných služeb, pokud je to technicky možné.

(2) V případě, že se účastník rozhodne změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, je každý poskytovatel služby přístupu k internetu dotčený touto změnou povinen poskytnout mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace.

(3) Poskytovatel služby přístupu k internetu, se kterým hodlá účastník uzavřít smlouvu (dále jen „přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu“), poskytovatel služby přístupu k internetu, který doposud poskytuje účastníkovi službu přístupu k internetu (dále jen „opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu“), a ostatní dotčení podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat na zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu.

(4) Účastník, který hodlá změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, může požádat přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu o zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Postup změny poskytovatele služby přístupu k internetu vede přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu.

(5) Účastník v žádosti podle odstavce 4 uvede alespoň

a) své identifikační údaje,

b) identifikační údaje opouštěného poskytovatele služby přístupu k internetu,

c) identifikaci služeb, které mají být předmětem změny poskytovatele služby přístupu k internetu,

d) den, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupu k internetu proběhnout, a

e) ověřovací kód pro změnu poskytovatele služby přístupu k internetu vydaný opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu.

(6) Přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 5 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby přístupu k internetu o žádosti účastníka o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu, sdělí mu všechny náležitosti nutné pro provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu a informace o dni, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupu k internetu proběhnout, a společně neprodleně ověří možnost provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu.

(7) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu nepožádal.

(8) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu zajistí, aby k aktivaci služeb došlo v nejkratší možné době, nebo ve lhůtě dohodnuté s účastníkem. Opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen poskytovat své služby za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele služby přístupu k internetu nesmí přesáhnout 1 pracovní den.

(9) Technické a organizační podmínky pro realizaci změny poskytovatele služby přístupu k internetu mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 34 odst. 5.

(10) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší služba přístupu k internetu, nesmí bránit procesu přenosu této služby.

(11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde ke změně poskytovatele služby přístupu k internetu se zpožděním nebo dojde ke zneužití změny v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů změny poskytovatele nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis podle § 34 odst. 11, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno.

(12) Nezbytné úkony související se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu provádí přejímající nebo opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu na své náklady. Pokud existuje systém určený pro komunikaci mezi přejímajícím a opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu a pro provádění nezbytných úkonů souvisejících se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu, musí být přístup k takovému systému nediskriminační a případná úhrada za přístup musí pokrývat pouze účelně a efektivně vynaložené náklady na pořízení a provoz systému.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup

a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat,

b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států Evropské unie a univerzálních mezinárodních čísel pro bezplatné volání.

(2) Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně automatickou hláskou o výši ceny volání, a to bezprostředně před poskytnutím takové služby.

(3) Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost zablokovat přístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost zadržet platby, které účastník za přístup k těmto číslům a službám uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán příslušný k projednání podvodného jednání.

(1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou

a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

b) vyhlášení krizového stavu,

c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel nebo změna výše poplatků podle § 37,

d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel.

S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu alespoň 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu z důvodu mimořádných okolností zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu podle § 32 odst. 4. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno,

b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo

c) držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno; lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé.

(5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo

b) držitel oprávnění o odnětí požádal.

(6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce,

c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic nebo správce pozůstalosti16c), nebo

d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci.

(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění. To neplatí v případě, že z přidělené číselné řady byla čísla přenesena podle § 34. V takovém případě je držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce povinen informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který využívá přenesená čísla, o okamžiku skončení platnosti oprávnění, a to nejpozději 1 měsíc před tímto okamžikem; pokud to není možné, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.

(1) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen platit za právo využívat čísla poplatky. Využívání tísňových čísel se nezpoplatňuje.

(2) Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč za jedno přidělené číslo odstupňovaného podle druhu čísla a druhu služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením.

(1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva spotřebitelů a povinnosti podnikatelů poskytujících služby uvedené v odstavcích 2 a 3. Cílem je zajistit pro spotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů.

(2) V rámci univerzální služby může Úřad uložit podnikateli povinnost poskytovat tyto dílčí služby:

a) přiměřený přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,

b) přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,

c) přístup osob se zdravotním postižením k dílčím službám podle písmen a) a b) poskytovaných nejen v pevném místě, rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní spotřebitelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených koncových zařízení,

d) doplňkové služby k dílčím službám podle písmen a) a b), kterými jsou

1. podrobný rozpis účtů,

2. bezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou,

3. systémy předplatného,

4. postupné splácení ceny za připojení,

5. zvláštní opatření při neplacení účtů,

6. poradenství ohledně sazeb,

7. kontrola nákladů,

8. deaktivace vyúčtování třetích stran.

(3) Podnikatelům poskytujícím dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami podle § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za běžných obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby podle odstavce 2 písm. a) a b) (dále jen „zvláštní ceny“), a to nejen v pevném místě. Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle odstavce 8. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitel, který je osobou se zdravotním postižením podle § 43 odst. 4 nebo osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci.

(5) Podnikatel, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo který poskytuje speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým zvláštní cenu nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznal a poskytnul. Je-li povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena více podnikatelům, vede Úřad pro účely zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznány a poskytovány. Podnikatel, kterému byla povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena, je povinen Úřadu předávat údaje pro vedení tohoto seznamu a Úřad mu do něj umožní přístup za účelem zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění. Při ověřování správnosti údajů v seznamu Ministerstvo práce a sociálních věcí88) Úřadu sdělí, zda osoba pobírá, popřípadě v jakém období pobírala, dávku státní sociální pomoci se složkou na živobytí.

(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat poskytovatele univerzální služby, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny a to nejpozději do 30 dní od chvíle, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděla.

(8) Vláda stanoví nařízením doklady, jimiž se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují poskytovateli univerzální služby, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), dále výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5, dobu uchovávání těchto seznamů, formu, způsob a lhůty pro předávání údajů do seznamu vedeného Úřadem, způsob vedení seznamu Úřadem a způsob a podmínky přístupu poskytovatelů univerzální služby do tohoto seznamu.

(9) Na žádost spotřebitele může být připojení potřebné pro využívání dílčích služeb omezeno tak, aby podporovalo pouze hlasovou komunikační službu.

(1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 a 3 (dále jen „povinnost poskytovat univerzální službu“) na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130 s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování podle § 115a. V oznámení uvede zejména

a) dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení povinnosti poskytovat univerzální službu týkat,

b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat univerzální službu.

(2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení.

(3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Úřad jednou za 3 roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2 a 3. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 a 3 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.

(4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména

a) finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování univerzální služby,

b) požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší.

(5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši.

(6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.

(7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby.

(8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.

(9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny spotřebitele na celém území státu.

(10) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní.

(11) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o veřejné soutěži podle občanského zákoníku.

(12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad uveřejní.

(13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu jednomu nebo více podnikům s významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s významnou tržní silou, uloží tuto povinnost jednomu nebo více subjektům, které nejlépe vyhovují kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví v souladu s § 45 cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální služba poskytována. Úřad provede kvalifikovaný odhad předběžné výše čistých nákladů.

(14) Pokud by nebylo uložením povinnosti podle § 38 odst. 3 možné uspokojit prokázané potřeby osob se zvláštními sociálními potřebami, Úřad výběrové řízení zruší a uloží rozhodnutím povinnost poskytovat zvláštní ceny podnikateli nebo podnikatelům tak, aby bylo dostatečně zajištěno uspokojení potřeb osob se zvláštními sociálními potřebami podle požadavků obsažených v podmínkách zrušeného výběrového řízení. Před uložením povinnosti Úřad zohlední skutečnost, zda se podnikatel přihlásil do výběrového řízení, potřebu minimalizovat narušení tržního prostředí a zajistit pro osoby se zvláštními sociálními potřebami v dostatečné míře možnost volby podnikatele, který poskytuje zvláštní ceny.

(15) V případě, že podnikatel, kterému byla uložena povinnost poskytovat některou z dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto skutečnost předem v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení Úřadu je povinen uvést

a) údaje v rozsahu podle § 13 odst. 3,

b) údaje o nabyvateli v rozsahu podle § 13 odst. 3,

c) vymezení druhu a územního rozsahu sítě, které se převod týká,

d) informace o finančních, technických a odborných předpokladech nabyvatele, zejména ve vztahu k zajištění pokračování povinnosti poskytovat univerzální službu,

e) datum, ke kterému bude síť na nabyvatele převedena.

(16) Úřad posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné části na poskytování služeb přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě podle § 40 a po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně, nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb.

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby.

(2) Službou přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě se rozumí pro účely univerzální služby služba, která umožňuje využívat nejméně tyto služby:

a) elektronická pošta,

b) vyhledávače umožňující vyhledávat a nacházet všechny druhy informací,

c) základní on-line nástroje pro odbornou přípravu a vzdělávání,

d) on-line noviny nebo zprávy,

e) on-line nakupování nebo objednávání zboží nebo služeb,

f) hledání zaměstnání a nástroje pro hledání zaměstnání,

g) navazování profesních kontaktů,

h) internetové bankovnictví,

i) využívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment),

j) sociální média a zasílání rychlých zpráv (instant messaging),

k) volání a videohovory ve standardní kvalitě.

(3) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby.

(4) Připojením potřebným pro využívání služby podle odstavců 1 a 3 se rozumí zřízení a provozování koncového bodu sítě.

(5) Přístup k internetu v pevném místě a přístup v pevném místě k hlasové komunikační službě musí umožnit spotřebitelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu, s ohledem na technologie užívané většinou spotřebitelů a technickou proveditelnost.

(6) Nemůže-li poskytovatel univerzální služby podle odstavců 1 a 3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních cílů stanovených prováděcím právním předpisem podle § 47 odst. 3, je povinen písemně sdělit spotřebiteli do 1 měsíce od obdržení požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a současně o této situaci informovat Úřad.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na poskytování služeb podle odstavců 1 a 3.

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je povinen poskytovat osobám se zdravotním postižením přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací tak, aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní spotřebitelé, včetně přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a konverzních služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen osobám se zdravotním postižením zejména

a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení, a

b) nabídnout speciální tarif odpovídající jejich potřebám s ohledem na druh jejich zdravotního postižení; poskytnutí zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 se považuje za splnění cenového zvýhodnění v rámci cenových podmínek speciálního tarifu.

(3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osobami se zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,

b) držitel průkazu ZTP/P,

c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, spotřebitel, který o ni osobně pečuje, nebo

d) spotřebitel, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b).

(1) Podrobným rozpisem účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 1 se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby. Neobsahuje položky za volání, která spotřebitel neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání, a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období.

(2) Selektivním blokováním podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která spotřebiteli umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístup k jiným podobným službám se zvýšenou sazbou anebo zamezit volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel.

(3) Systémem předplatného podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 3 se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby.

(4) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli postupné splácení ceny za připojení k veřejné komunikační síti podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 4.

(5) Zvláštními opatřeními při neplacení účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 5 se rozumí opatření, která řeší problematiku neplacení účtů za poskytnuté služby tak, aby spotřebitel byl předem upozorněn na všechny důsledky neplacení účtů.

(6) Poradenstvím ohledně sazeb podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 6 se rozumí možnost spotřebitelů požádat o informace o případných alternativních výhodnějších sazbách.

(7) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli přiměřenou úroveň kontroly nákladů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 7, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, s cílem předcházet bezdůvodnému odpojení služeb spotřebitelům, kteří na ni mají nárok, včetně vhodného mechanismu pro kontrolu toho, zda zájem o využívání dané služby nadále trvá. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikací, které má vliv na náklady spotřebitele.

(8) Deaktivací vyúčtování třetích stran podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 8 se rozumí služba, s jejíž pomocí může spotřebitel deaktivovat možnost, aby třetí strany využívaly vyúčtování poskytovatele služby přístupu k internetu nebo poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k vyúčtování svých produktů nebo služeb.

(9) Technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování jednotlivých doplňkových služeb stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby, nebo dílčích služeb dostupných na trhu v případě, že k jejich poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen. Je-li to pro splnění této povinnosti nezbytné, poskytne Ministerstvo, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí či Český statistický úřad Úřadu na jeho žádost potřebnou součinnost.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen uplatňovat jednotné ceny na území státu nebo jeho části, kde poskytuje tuto službu, a respektovat ceny stanovené Úřadem podle tohoto zákona. Úřad při zajišťování dostupnosti univerzální služby bude minimalizovat nezbytné zásahy do běžných obchodních podmínek.

Jestliže poskytovatel univerzální služby poskytuje další služby nebo telekomunikační koncová zařízení nad rámec povinností uložených podle § 38 odst. 2 písm. a) až d) nebo povinnosti podle § 38 odst. 3, je povinen stanovit smluvní podmínky (§ 63) tak, aby spotřebitel nemusel platit za ty služby elektronických komunikací nebo ta telekomunikační koncová zařízení, které nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány pro poskytnutí požadované dílčí služby.

(1) Poskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat na svých internetových stránkách informace o výsledcích poskytování univerzální služby a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.

(3) Parametry kvality univerzální služby, jejich mezní hodnoty a výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad vypočítá čisté náklady na poskytování univerzální služby postupem podle odstavců 2 až 7. Byl-li poskytovatel univerzální služby vybrán ve výběrovém řízení, vychází Úřad z výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby navrženého poskytovatelem v přihlášce do výběrového řízení podle § 39 odst. 5.

(2) Čistými náklady se rozumí náklady, které se vypočítají jako rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu, včetně přiměřené míry návratnosti investic a se zohledněním nákladů, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu, a se zohledněním tržních výhod, které vznikly podnikateli při poskytování univerzální služby. Čisté náklady se počítají za kalendářní rok, v němž měl poskytovatel univerzální služby povinnost poskytovat dílčí službu (dále jen „zúčtovací období“).

(3) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností uvedených v § 38 odst. 2. Výpočet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby se provádí pro každou povinnost odděleně; je zakázáno dvojí zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a tržních výhod.

(4) Celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby všemi dotčenými podnikateli se vypočítají jako součet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby.

(5) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží poskytovatel univerzální služby Úřadu do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období. Poskytovatel univerzální služby odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Výpočet čistých nákladů provádí Úřad na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného poskytovatelem univerzální služby podle odstavců 2 a 3 a účetních dokladů, popřípadě dalších podkladů poskytovatele univerzální služby, kterými musí být tyto výpočty doloženy. Pokud Úřad zjistí, že podklady poskytovatele univerzální služby jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví poskytovateli přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li poskytovatel ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti uložené v rámci univerzální služby, které se neúplná či nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování univerzální služby.

(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů do 6 týdnů od jejich předložení nebo doplnění podle odstavce 5, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Závěry ověření, výsledek a způsob výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby Úřad uveřejní. Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti Úřad opraví a bezodkladně uveřejní.

(7) Postup Úřadu při výpočtu a stanovení čistých nákladů na poskytování univerzální služby, včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu pro výpočet čistých nákladů na poskytování dílčí služby, postup pro vymezení tržních výhod podle odstavce 2 a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období.

(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

(3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.

(4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.

(1) Úřad uveřejní výroční zprávu za dané zúčtovací období, jejíž součástí je alespoň

a) výsledek výpočtu čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby a celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby,

b) určení tržních výhod, které vznikly poskytovatelům univerzální služby v souvislosti s jejím poskytováním, včetně jejich peněžního vyčíslení, a

c) informace o provedených úhradách čistých nákladů,

(2) Výroční zpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

(1) Úřad provádí analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu Úřad vydává jako opatření obecné povahy. Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad uveřejní.

(2) Při provádění analýzy relevantních trhů podle odstavce 1 Úřad zvažuje možný budoucí vývoj na tomto trhu v případě absence regulace uložené na příslušném relevantním trhu a zohlední

a) tržní vývoj ovlivňující pravděpodobnost toho, že relevantní trh bude směřovat k účinné hospodářské soutěži,

b) veškeré relevantní konkurenční tlaky na velkoobchodní i maloobchodní úrovni, bez ohledu na to, zda jsou za zdroje těchto tlaků považovány sítě elektronických komunikací, služby elektronických komunikací, nebo jiné druhy služeb nebo aplikací, jež jsou z pohledu koncového uživatele srovnatelné, a bez ohledu na to, zda jsou tyto tlaky součástí relevantního trhu,

c) jiné druhy regulace nebo uložených opatření, které mají v průběhu relevantního období vliv na relevantní trh nebo související maloobchodní trh nebo trhy, mimo jiné včetně povinností uložených podle § 79 a 79a, a

d) regulaci uloženou na jiných relevantních trzích.

(3) Úřad provádí analýzu relevantních trhů nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou nebyl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním. Tuto lhůtu může Úřad výjimečně prodloužit nejvýše o další 1 rok, oznámí-li to s odůvodněním Komisi nejpozději 4 měsíce před uplynutím této lhůty a ta do jednoho měsíce od oznámení nevznese proti prodloužení lhůty námitky.

(4) V případě, že Komise vydá změnu doporučení o relevantních trzích produktů a služeb23), Úřad provede novou analýzu relevantních trhů do 3 let ode dne vydání tohoto doporučení za předpokladu, že se jedná o trhy, které dosud nebyly Komisi Úřadem oznámeny.

(5) Výsledky analýzy Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a návrh povinností uvedených v odstavci 6, 7 nebo 14, které hodlá uložit za účelem nápravy, přičemž v souladu se zásadou proporcionality zvolí nejméně zatěžující způsob nápravy problémů zjištěných v analýze trhu.

(6) Úřad podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou a popřípadě mu uloží jednu nebo zároveň několik z následujících povinností

a) průhlednosti podle § 82,

b) nediskriminace podle § 81,

c) oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86,

d) přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84,

e) související s regulací cen podle § 56 a 57, nebo

f) vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání podle § 84 odst. 2 písm. k).

Účastníkem tohoto řízení je pouze podnik, o jehož právech a povinnostech má být rozhodováno.

(7) Úřad je oprávněn kromě povinností uvedených v odstavci 6 uložit rozhodnutím podnikům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení souhlasného stanoviska Komise.

(8) V případě, že Úřad na základě analýzy relevantního trhu dojde k závěru, že uložením povinností podle odstavců 6 a 7 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že zároveň přetrvávají významné problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním služeb přístupu nebo propojení na velkoobchodním trhu, může jako mimořádné opatření uložit podniku s významnou tržní silou, který je vertikálně integrován, povinnost funkční separace podle § 86a.

(9) Pokud povinnosti podle odstavců 6, 7, 8 a 14 na relevantním trhu již existují, Úřad vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností.

(10) Úřad průběžně sleduje, vyhodnocuje a zvažuje dopady nového vývoje na relevantním trhu ovlivňujícího dynamiku hospodářské soutěže, například ve vztahu k obchodním dohodám, včetně dohod o společných investicích. Nejsou-li tyto dopady dostatečně významné, aby vyžadovaly novou analýzu relevantního trhu, Úřad posoudí, zda je nezbytné přezkoumat povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou a rozhodnout o zachování, změně, zrušení těchto povinností, nebo uložení nových povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14.

(11) Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je efektivně konkurenční nebo není nadále relevantním trhem podle § 52 odst. 1, rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a povinností uložených podle odstavců 6, 7, 8 a 14. Úřad o rozhodnutí informuje dotčené subjekty v dostatečném předstihu před nabytím právní moci tohoto rozhodnutí, aby byl zajištěn udržitelný přechod pro příjemce těchto povinností a koncové uživatele a pro výběr koncových uživatelů, a mezi potřebou, aby regulace nepokračovala nad rámec nezbytné doby. Při tom může Úřad stanovit zvláštní podmínky a výpovědní doby ve vztahu ke stávajícím dohodám o přístupu.

(12) Rozhodnutí podle odstavců 6 až 11 a 13 až 15 Úřad uveřejní podle § 125.

(13) V případě nadnárodních trhů Úřad provádí analýzu relevantního trhu společně s dotčenými národními regulačními úřady a popřípadě koordinovaným postupem stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu a rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14. O tomto rozhodnutí Úřad informuje Komisi podle § 131. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom dalším členském státě. Úřad společně s jedním nebo více dotčenými národními regulačními úřady může požádat Sdružení BEREC o provedení analýzy při zjišťování potenciálního nadnárodního trhu.

(14) Stanovil-li Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou na některém relevantním trhu pro koncové uživatele a dospěl-li po provedení konzultace v souladu s § 130 a 131 k závěru, že nápravy nebude dosaženo uložením povinností podle odstavce 6, je oprávněn tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat

a) neodůvodněné nebo nepřiměřené zvýhodňování některých koncových uživatelů,

b) nepřiměřené vzájemné vázání služeb,

c) účtování neúměrně vysokých cen, nebo

d) bránění vstupu na trh a omezování hospodářské soutěže stanovením predátorských cen.

(15) Podnik, který byl na jednom relevantním trhu stanoven jako podnik s významnou tržní silou, může být jako takový podnik stanoven i na jiném úzce souvisejícím relevantním trhu, pokud jsou vazby mezi těmito trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z jednoho relevantního trhu na druhý, čímž se posiluje tržní síla tohoto podniku. Úřad může po provedení analýzy druhého trhu uložit i na tomto trhu povinnosti podle odstavce 6 písm. a) až c) a e). Pokud není uložení těchto povinností dostatečné, může mu na tomto trhu uložit i povinnosti podle odstavce 14.

(16) Neprovede-li Úřad analýzu relevantního trhu určeného v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4 nebo domnívá-li se, že ji v této lhůtě neprovede, může požádat o pomoc při provedení a dokončení analýzy relevantního trhu a návrhu nápravných opatření Sdružení BEREC. Úřad do 6 měsíců od konce lhůty podle odstavce 3 nebo 4 oznámí Komisi návrh těchto nápravných opatření.

(1) Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise23). Úřad zohlední rovněž výsledky zeměpisného mapování provedeného podle § 115a. V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(2) V případě, že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou stanoveny opatřením podle odstavce 1, návrh vymezení takových trhů konzultuje podle § 130 a 131.

(3) Úřad při vymezení relevantního trhu musí ověřit, zda jsou kumulativně splněna tato kritéria:

a) přítomnost značných a nikoli dočasných strukturálních, právních nebo regulačních překážek vstupu na trh,

b) existence struktury trhu, která v daném časovém horizontu nesměřuje k účinné hospodářské soutěži, a to s ohledem na stav hospodářské soutěže z pohledu infrastruktury a dalších faktorů, které stojí za překážkami vstupu, a

c) právo hospodářské soutěže je samo o sobě nedostatečné k tomu, aby adekvátně řešilo zjištěná selhání trhu.

(4) Při analýze relevantních trhů uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb se má za to, že kritéria pro vymezení relevantního trhu podle odstavce 3 jsou splněna, pokud Úřad na základě jejich vyhodnocení nedospěje k závěru, že jedno nebo více těchto kritérií splněno není.

(1) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může podat odůvodněnou žádost Sdružení BEREC o provedení analýzy nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů po produktech a službách, jež jsou v Evropské unii poskytovány na jednom nebo více trzích uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, pokud na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. Analýzou Sdružení BEREC není dotčeno případné určení nadnárodních trhů podle § 51 odst. 13 ani případná určení relevantních trhů na celostátním nebo nižším základě učiněná Úřadem podle § 52.

(2) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může oznámit návrh opatření týkajících se analýzy relevantního trhu a případných regulačních povinností rovněž v případě absence nadnárodních trhů, pokud se domnívají, že tržní podmínky ve všech těchto členských státech jsou dostatečně srovnatelné.

(1) Právnická nebo fyzická osoba podnikající v oblasti elektronických komunikací, která má samostatně nebo ve spojení s jedním nebo více subjekty na relevantním trhu takové ekonomické postavení, které jí umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurenci, zákaznících a spotřebitelích, je podnikem s významnou tržní silou.

(2) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu se považuje za podnik s významnou tržní silou i na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby mezi těmito trhy umožňují přenesení tržního vlivu z relevantního trhu na související trh, a tím vedou k posílení celkové tržní síly tohoto subjektu.

(3) Na relevantním trhu může být označen jeden subjekt jako podnik se samostatnou významnou tržní silou nebo více subjektů se společnou významnou tržní silou.

(4) Při posuzování, zda mají 2 nebo více subjektů na relevantním trhu společnou významnou tržní sílu, postupuje Úřad v souladu s pokyny Komise pro analýzu relevantních trhů a posuzování významné tržní síly23).

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby je povinen

a) uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek, podle zvláštního právního předpisu24) před nabytím platnosti těchto cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) předkládat v elektronické podobě platné ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek bezodkladně na vyžádání Úřadu.

(1) Podnikatel, který je povinen poskytovat službu podle § 34, sjedná ceny za propojení v souvislosti s poskytováním těchto služeb tak, aby tyto ceny byly nákladově orientovány.

(2) Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk. Tato cena se sjedná tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika, včetně rizik spojených s investicemi do nových sítí.

(1) Při regulaci cen v oblasti elektronických komunikací postupuje Úřad podle tohoto zákona. Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen bez daně z přidané hodnoty.

(2) Úřad je oprávněn uplatnit regulaci cen, včetně podmínek ovlivňujících cenu, za univerzální službu poskytovanou poskytovatelem univerzální služby a za služby poskytované podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu rozhodnutím o ceně.

(3) Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen, jež jsou nebo mohou být podle odstavce 2 předmětem regulace cen v oblasti elektronických komunikací.

(4) Úřad je povinen při uplatňování cenové regulace brát do úvahy ochranu zájmů subjektu, jehož ceny jsou regulovány tak, aby cena plynoucí z rozhodnutí Úřadu byla přinejmenším nákladová; to neplatí pro služby podle § 43.

(1) V případě, že analýza relevantního trhu souvisejícího s propojením nebo přístupem provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční zejména tím, že by mohlo docházet k uplatňování nepřiměřeně vysoké nebo nepřiměřeně nízké ceny v neprospěch koncových uživatelů, a jestliže by opatření podle § 51 odst. 6 písm. a) až d) a f) nevedla k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(2) V případě, že analýza relevantního trhu pro koncové uživatele provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční, a jestliže by opatření podle odstavce 1 nevedlo k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(3) Při uplatnění regulace cen podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s významnou tržní silou je Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit potřebu podpory hospodářské soutěže a dlouhodobé zájmy koncových uživatelů související se zaváděním a využíváním vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Za účelem podpory investic dotčeného podniku, především do sítí nové generace, a především do sítí s velmi vysokou kapacitou, přihlédne Úřad k investicím provedeným operátorem a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem. Dále Úřad při uplatnění regulace cen podle odstavce 1 zohlední rovněž přínosy předvídatelných a stabilních velkoobchodních cen při zajišťování účinného vstupu a dostatečných pobídek pro všechny operátory, aby zaváděli nové a zdokonalené sítě.

(1) Způsoby regulace cen, které je Úřad oprávněn uplatnit za podmínek stanovených v § 57, jsou

a) stanovení minimálních nebo maximálních cen,

b) usměrňování vývoje cen stanovením podmínek, kterými jsou

1. maximální rozsah možného zvýšení ceny ve vymezeném období,

2. maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období,

3. závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci, včetně povinnosti nákladové orientace, stanovení efektivně a účelně vynaložených nákladů a přiměřeného zisku, nebo

4. závazný postup při tvorbě cen na souvisejících maloobchodních trzích u vertikálně integrovaného podniku, včetně uložení zákazu stlačování marží a povinnosti zajistit replikovatelnost nabídek,

c) časově omezený zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na relevantním trhu (dále jen „cenové moratorium“); cenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu 12 měsíců.

(2) Při regulaci ceny podle odstavce 1 písm. a) může Úřad stanovit cenu vycházející z cen srovnatelných trhů.

(3) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.

(1) Rozhodnutí o ceně musí obsahovat v odůvodnění i metodu postupu Úřadu, která byla podkladem k rozhodnutí. Úřad návrh rozhodnutí o ceně konzultuje podle § 130 a 131.

(2) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní.

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který má na základě rozhodnutí Úřadu povinnost nákladové orientace cen, je povinen na žádost Úřadu prokázat, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované a jsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86. Pro kontrolu výpočtu nákladů může Úřad použít metody, které nejsou závislé na metodách používaných dotčeným podnikem s významnou tržní silou, popřípadě použít ceny srovnatelných trhů.

(2) Dojde-li Úřad na základě kontroly podle odstavce 1 k závěru, že dotčená osoba neplní povinnosti nákladové orientace cen, uloží tomuto subjektu rozhodnutím povinnost tyto ceny upravit. Toto rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71.

(2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit nepřetržitý přístup k tísňovým službám, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 10, a k evropským harmonizovaným číslům.

(4) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv.

(6) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.

(7) Podnikatel poskytující službu ukončení volání je povinen uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Evropské unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Evropské unii maximálně ve výši stanovené předpisem vydaným Komisí podle čl. 75 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972. Úřad každoročně informuje Sdružení BEREC a Komisi o plnění této povinnosti.

(8) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neuplatní vůči koncovému uživateli z důvodů týkajících se jeho státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa jeho usazení žádné diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby elektronických komunikací, pokud k takovému odlišnému zacházení nejsou dány objektivní důvody.

(1) Osoba vykonávající komunikační činnost je povinna používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability a bezpečnosti služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel.

(2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

(3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

(1) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji, poskytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, vedle informací podle § 1811 a 1820 občanského zákoníku také informace

a) stanovené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v rozsahu, v jakém se vztahují k poskytované službě, a

b) o právu na paušální náhradu podle § 34 odst. 11 a § 34a odst. 11.

(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují jasně a srozumitelně v textové podobě nebo ve formě dokumentu, který zpřístupní poskytovatel podle odstavce 1, ve snadno dostupné elektronické verzi. Poskytovatel podle odstavce 1 spotřebitele výslovně upozorní, že daný dokument je k dispozici a že je důležité si jej stáhnout pro účely dokumentace, pozdějšího použití a reprodukce v nezměněné podobě.

(3) Informace podle odstavce 1 se poskytují na žádost ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb76).

(4) Informace podle odstavců 1, 2, 5 a 9 se poskytují též koncovému uživateli, kterým je mikropodnik77), malý podnik77) nebo nezisková organizace, ledaže se výslovně vzdal všech, nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Koncový uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, včetně informace, zda se zříká takového práva.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, je povinen poskytnout spotřebitelům také stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy odpovídající šabloně pro shrnutí smlouvy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie78). Toto shrnutí obsahuje alespoň

a) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího přístup k veřejné komunikační síti jméno, popřípadě jména, příjmení, sídlo, obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a v případě, že se liší, kontaktní údaje pro vytýkání vad vyúčtování ceny nebo poskytované veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „reklamace“),

b) hlavní znaky každé poskytované služby elektronických komunikací,

c) ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a jakékoli pravidelné platby související s jejím používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu,

d) délku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy,

e) rozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se zdravotním postižením,

f) přehled informací požadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu79), jde-li o služby přístupu k internetu.

(6) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen řádně vyplnit požadované informace do šablony pro shrnutí smlouvy podle odstavce 5 a poskytnout jej spotřebiteli bezplatně před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných distančním způsobem. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytovatel povinen jej poskytnout neprodleně poté a smlouva nabývá účinnosti v okamžiku, kdy spotřebitel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas se smlouvou.

(7) Údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak.

(8) Smlouva musí také obsahovat ověřovací kód podle § 34 odst. 7 písm. d) a § 34a odst. 5 písm. e) a identifikační údaje účastníka, kterými jsou, je-li uživatelem

a) podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

b) podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno.

(9) Je-li služba přístupu k internetu nebo veřejně dostupná interpersonální komunikační služba účtována na základě času nebo objemu spotřeby, je její poskytovatel povinen nabízet spotřebiteli funkci sledování a kontroly využívání každé z účtovaných služeb. Tato funkce zahrnuje včasný přístup k informacím o úrovni spotřeby služeb zahrnutých do plánu sazeb. Poskytovatel je povinen informovat spotřebitele před dosažením limitu spotřeby, jak jej stanovil Úřad podle odstavce 10, a který je zahrnut v jeho cenovém plánu, jakož i při úplném vyčerpání určité služby zahrnuté v jeho cenovém plánu.

(10) Úřad může stanovit náležitosti informační povinnosti poskytovatele o úrovni spotřeby a dočasném přerušení dalšího využívání příslušných služeb, je-li dosažen Úřadem stanovený finanční nebo objemový limit, a to

a) opatřením obecné povahy v případě neplnění informační povinnosti podle odstavce 9 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo

b) rozhodnutím v případě nedodržení informační povinnosti podle odstavce 9 poskytovatelem.

(11) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služby komunikace mezi stroji, nebo zajišťujícímu připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem, prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu, se zákonem o ochraně spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele24a), nebo s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti elektronických komunikací.

(12) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo zajištující připojení k veřejné komunikační síti povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout spotřebiteli nebo koncovému uživateli, který je podnikající fyzickou osobou, informace podle odstavce 1 písemně, a to v listinné nebo elektronické podobě. Lhůta pro odstoupení spotřebitele nebo koncového uživatele, který je podnikající fyzickou osobou, od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo obchodní prostory nebo při použití prostředků komunikace na dálku začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.

(1) V případě, že poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby podmiňuje poskytování této služby určitými podmínkami, zveřejní přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem a ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb76) tyto informace:

a) své kontaktní údaje,

b) popis nabízených služeb, a to

1. rozsah nabízených služeb a hlavní znaky každé poskytované služby, včetně případných minimálních úrovní kvality služby, je-li nabízena, a případných omezení využívání poskytnutého koncového zařízení stanovených poskytovatelem,

2. ceny za nabízené služby, včetně informací o objemech komunikace (například datová omezení, počet minut hlasových volání, počet zpráv) v rámci zvláštních cenových plánů a o použitelných cenách za dodatečné jednotky komunikace, číslech a službách, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky, platbách za přístup a údržbu, všech druzích plateb za provoz, zvláštních a cílených systémech sazeb a o jakýchkoli dalších platbách a nákladech souvisejících s koncovým zařízením,

3. nabízené poprodejní služby, služby údržby a služby asistence pro zákazníky, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,

4. standardní smluvní podmínky, včetně doby trvání závazku ze smlouvy, plateb při předčasném zániku závazku ze smlouvy, práv souvisejících s ukončením závazku ze smlouvy k balíčku nebo jeho části a postupů a přímých plateb za přenositelnost čísel,

5. v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby založené na číslech informace o přístupu k tísňovým službám a údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace nebo jakákoliv omezení těchto informací; v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech informace o tom, do jaké míry může být přístup k tísňovým službám podporován nebo nikoliv,

6. podrobnosti o produktech a službách, včetně všech funkcí, praktik, politik a postupů a změn ve fungování služeb specificky určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb84),

c) existující mechanismy řešení sporů.

(2) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen pravidelně aktualizovat informace podle odstavce 1.

(3) Úřad může vyhláškou stanovit formu, jakou se informace podle odstavce 1 zveřejňují. Tyto informace je poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost před jejich zveřejněním.

(1) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech a přenosovou službu používanou pro poskytování služeb mezi stroji, nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců, jinak se smlouva považuje za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. To platí i v případě uživatele, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se práva plynoucího z tohoto odstavce výslovně nevzdal. Uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na dobu trvání smluv o splátkách, ve kterých spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména k sítím pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Tyto smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům v uplatnění jejich práv podle odstavce 1.

(3) Jestliže smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech a přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, uzavřená na dobu určitou umožňuje automatické prodloužení závazku za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byla smlouva uzavřena, má účastník po takovémto automatickém prodloužení právo závazek ze smlouvy kdykoli bezplatně vypovědět s nejvýše jednoměsíční výpovědní dobou. Poskytovatel služby prokazatelně informuje účastníka v textové podobě jasně a srozumitelně nejméně 1 měsíc před tímto automatickým prodloužením závazku ze smlouvy o jeho konci a o způsobech, jak lze závazek ze smlouvy vypovědět. Dále tento poskytovatel služby účastníka informuje o nejvýhodnějších cenách za jím poskytované služby.

(4) Informaci podle odstavce 3 věty poslední poskytne účastníkům poskytovatel služby také alespoň jednou ročně.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než je interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, může změnit smluvní podmínky, je-li to ujednáno a jestliže v textové podobě jasným a srozumitelným způsobem informoval účastníka o veškerých změnách smluvních podmínek nejpozději 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy a zároveň ho informoval o jeho právu vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo vypovědět závazek ze smlouvy je možné uplatnit do 1 měsíce po doručení oznámení. Účastník má právo bezplatně vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, pouze v případě, nejsou-li pro něj navrhované změny výhradně přínosné, nejsou-li čistě administrativní povahy a s neutrálními dopady, nebo pokud smlouva nebyla změněna na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle § 63 odst. 11.

(6) Je-li skutečné poskytování služby elektronických komunikací, jiné než služby přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, narušeno jakoukoli významnou trvající nebo často se opakující odchylkou od plnění uvedeného ve smlouvě, může účastník, který je spotřebitelem, vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 7.

(7) V případě, kdy má podle odstavce 3, 5 nebo 6 anebo podle § 63c odst. 2 účastník právo vypovědět závazek ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, před koncem původně sjednaného období, neukládá se mu žádná úhrada, kromě úhrady za dotované koncové zařízení, pokud si ho ponechá. V takovém případě výše úhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto zařízení dohodnutou v okamžiku uzavření smlouvy, nebo části ceny za služby, kterou zbývá uhradit do zániku závazku ze smlouvy, podle toho, která z těchto 2 částek je nižší. Bylo-li omezeno využívání dotovaného koncového zařízení v jiných sítích, poskytovatel toto omezení bezplatně odstraní nejpozději v okamžiku zaplacení úhrady.

(8) Zanikne-li závazek ze smlouvy uzavřené na dobu určitou nebo ze smlouvy uzavřené na dobu neurčitou před uplynutím sjednané minimální doby trvání výpovědí nebo dohodou smluvních stran před uplynutím doby trvání, z jiných důvodů než podle odstavce 7, smí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo koncovým uživatelem, který je podnikající fyzickou osobou, úhrada požadována pouze, pokud závazek ze smlouvy skončí do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, a nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu

a) měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání závazku ze smlouvy,

b) minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání závazku ze smlouvy, nebo

c) měsíčních paušálů nebo minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané minimální doby trvání závazku ze smlouvy v případě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou.

(9) Výše úhrady podle odstavce 8 se počítá z částky placené v průběhu trvání závazku ze smlouvy. Pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny. V případě dotovaného koncového zařízení se postupuje podle odstavce 7.

(10) Jde-li o přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, může práv podle odstavců 5 až 8 požívat pouze účastník, který je spotřebitelem, mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací.

(11) Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy nejpozději počátkem prvního pracovního dne následujícího po uplynutí doby 2 pracovních dnů, která začne běžet, jakmile přejímající poskytovatel služby vyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9, pokud se nedohodnou jinak. Tato doba se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku závazku ze smlouvy je kratší, k přenesení čísla nedošlo nebo na žádost účastníka.

(12) Využije-li účastník právo podle § 34a odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy dnem, kdy došlo k ukončení postupu změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Na žádost účastníka může být okamžik zániku závazku ze smlouvy stanoven odlišně. Zánik závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu v důsledku změny poskytovatele služby může být důvodem pro ukončení této služby v rámci smluvního vztahu na velkoobchodní úrovni.

(13) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro zánik závazku ze smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, nemají právní účinky.

(1) Jestliže balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení nabízený spotřebiteli obsahuje službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, použijí se § 34 a 34a, je-li to technicky proveditelné, a § 63 odst. 5 a 6, § 63a a 63b na všechny služby balíčku, jako jsou služby elektronických komunikací nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, popřípadě jiné služby informační společnosti, a obdobně i na ty služby, na které by se uvedená ustanovení jinak nevztahovala.

(2) Má-li spotřebitel právo ukončit závazek ze smlouvy ke kterékoli složce balíčku podle odstavce 1 před koncem ujednaného období z důvodu vadného plnění nebo jiného porušení smlouvy, má právo ukončit závazek ze smlouvy ke všem složkám balíčku.

(3) Uzavření smlouvy týkající se doplňkových služeb nebo koncového zařízení, které poskytuje nebo distribuuje tentýž poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, neprodlužuje původní dobu trvání smlouvy, k níž se služby nebo koncové zařízení přidávají, pokud s tím spotřebitel při uzavírání smlouvy o doplňkových službách nebo koncovém zařízení výslovně nevyjádřil svůj souhlas.

(4) Odstavce 1 a 3 se použijí rovněž na účastníka, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se výslovně nevzdal všech nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Účastník, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, doloží tuto skutečnost prohlášením v okamžiku uplatnění práva podle odstavců 1 a 3.

Úřad pro potřeby spotřebitele sbírá, zpracovává a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vysvětlující informace a postupy týkající se parametrů poskytování služeb elektronických komunikací, včetně informací, které usnadní využívání služeb elektronických komunikací osobami se zdravotním postižením.

(1) Ustanovení § 33, 33b, 34, 34a, 38, 43, 63 až 63d, 69b a 71 se nepoužijí na mikropodnik poskytující interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, ledaže poskytuje i jiné služby elektronických komunikací.

(2) Mikropodnik, na který se vztahuje výjimka podle odstavce 1, má povinnost o této skutečnosti informovat vhodným způsobem koncové uživatele před uzavřením smlouvy.

(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu, popřípadě balíček podle § 63c, cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby, popřípadě balíčku podle § 63c.

(2) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen v elektronické podobě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby, nebo souhrnné vyúčtování ceny za poskytnuté služby jednou položkou. Vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby obsahuje rovněž informace o základních podmínkách poskytované služby, které stanoví prováděcí právní předpis podle odstavce 13. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncový uživatel, popřípadě uživatel, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. d) bod 1, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.

(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné podobě než elektronické.

(6) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.

(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, popřípadě balíček podle § 63c, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby, popřípadě balíčku podle § 63c, vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby, popřípadě balíčku podle § 63c. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Vydání tohoto rozhodnutí může být prvním úkonem Úřadu v řízení. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad. Pro doručování v řízení o odkladném účinku se ustanovení zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58) použijí obdobně.

(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

(10) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.

(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu, popřípadě balíček podle § 63c, v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, popřípadě balíčku podle § 63c, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu, popřípadě balíček podle § 63c, povinen uhrazovat uživatelům služby, popřípadě balíčku podle § 63c, náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.

(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

(13) Rozsah vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby podle odstavce 2 stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen před započetím poskytování služby, popřípadě balíčku podle § 63c, prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, popřípadě balíček podle § 63c, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby, popřípadě balíčku podle § 63c, zamezením aktivního přístupu ke službě, popřípadě balíčku podle § 63c, s výjimkou přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná.

(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny.

(1) Poskytovatel interpersonální komunikační služby založené na číslech, který přiděluje čísla podle číslovacího plánu účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, jí předat osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle a v rozsahu § 95. Tento poskytovatel je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá osobě, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a za cenu, která je nákladově orientovaná a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník výslovně uvedl, že si přeje být kontaktován za účelem marketingu. Není-li v účastnickém seznamu tato informace uvedena nebo v něm nejsou uvedeny žádné osobní a identifikační údaje účastníka, anebo tyto údaje nebyly předány, má se za to, že si účastník kontakt za účelem marketingu nepřeje.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit všem účastníkům přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech.

(3) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen zajistit přístup k informační službě o účastnických číslech kterémukoliv podnikateli usazenému v Evropské unii.

(1) Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezplatný nezávislý srovnávací nástroj, který umožní porovnávat a posuzovat různé veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „srovnávací nástroj“) z hlediska

a) cen za poskytování služeb a

b) kvality poskytované služby, je-li nabízena minimální kvalita služby nebo je-li poskytovatel služby povinen takové informace zveřejnit podle § 71.

(2) Srovnávací nástroj uvedený v odstavci 1 musí

a) být provozně nezávislý na podnikatelích poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

b) jasně uvádět identifikační údaje vlastníka a provozovatele srovnávacího nástroje,

c) stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude porovnání vycházet,

d) poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace,

e) být otevřený jakémukoli podnikateli poskytujícímu veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zpřístupňovat důležité informace a obsahovat širokou škálu nabídek, jež pokrývá významnou část trhu, a v případě, že zobrazené informace nepředstavují úplný přehled trhu, zřetelné prohlášení v tomto smyslu před zobrazením výsledků,

f) nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací,

g) obsahovat možnost srovnání cen a kvality poskytovaných služeb mezi nabídkami dostupnými pro spotřebitele a mezi těmito nabídkami a standardními veřejně dostupnými nabídkami pro jiné koncové uživatele.

(3) Úřad může zajistit provozování srovnávacího nástroje podle odstavce 1 certifikací poskytovatele srovnávacího nástroje, který splňuje požadavky podle odstavce 2.

(4) Podnikatelé poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací zahrnuté ve srovnávacím nástroji jsou povinni předávat Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje veškeré informace nezbytné pro zajištění srovnávacího nástroje.

(5) Druhy veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 4, rozsah, formu a způsob předávání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. Veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech mohou být zahrnuty do srovnávacího nástroje, pouze pokud je to pro naplnění účelu podle odstavce 1 případné.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen na žádost a na náklady svého účastníka zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o osobách podle § 95 odst. 3, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 95 odst. 4.