Co znamená „Obhájce“ podle zákona?
Stručná odpověď: Obhájcem v trestním řízení může být pouze advokát.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 35 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 35 odkazuje 136 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 24. 2. 2026
- Týká se: soud, obviněný
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 35 trestního řádu stanoví, kdo může být obhájcem v trestním řízení, a vymezuje, kdy advokát nemůže tuto funkci vykonávat.
V praxi
- Advokát může být při jednotlivých úkonech zastoupen advokátním koncipientem, avšak koncipient nemůže zastupovat obhájce v řízeních před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem nebo Nejvyšším soudem.
- Koncipient může nahlížet do spisů i v řízeních, kde nemůže obhájce zastupovat.
- Advokát nemůže být obhájcem, pokud je nebo byl proti němu vedeno trestní stíhání a v důsledku toho má v daném řízení postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 35
Jen skrze něj může obviněný podat dovolání (§ 265d odst. 2 tr. ř. v kombinaci s § 35 odst. 1 tr. ř.). I odborná literatura k tomuto uvádí, že povinné zastoupení advokátem vyplývá z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku určeného k nápravě nejzávažnějších právních vad, který klade zvýšené nároky zejména na jeho přesné obsahové náležitosti, jež jednak limitují přezkumnou činnost Nejvyššího soudu a jednak jejich nedodržení může znamenat odmítnutí dovolání bez jeho věcného posuzování (ŠÁMAL, P. a kol.
Jen skrze něj může obviněný podat dovolání (§ 265d odst. 2 tr. ř. v kombinaci s § 35 odst. 1 tr. ř.). Lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 4 Tdo 266/2019, případně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2023, sp. zn. 7 Tdo 276/2023, podle kterých význam obsahových náležitostí dovolání spočívá především v tom, že dovoláním vymezuje dovolatel obsah a rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu.
Jen skrze něj může obviněný podat dovolání (§ 265d odst. 2 tr. ř. v kombinaci s § 35 odst. 1 tr. ř.). I odborná literatura k tomuto uvádí, že povinné zastoupení advokátem vyplývá z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku určeného k nápravě nejzávažnějších právních vad, který klade zvýšené nároky zejména na jeho přesné obsahové náležitosti, jež jednak limitují přezkumnou činnost Nejvyššího soudu a jednak jejich nedodržení může znamenat odmítnutí dovolání bez jeho věcného posuzování (ŠÁMAL, P. a kol.
Co říká § 35 – Trestní řád
§ 35 Obhájce
(1) Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Pro jednotlivé úkony trestního řízení se může obhájce dát zastoupit koncipientem. Koncipient nemůže obhájce zastupovat v řízeních před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem nebo Nejvyšším soudem; nahlížet do spisů může koncipient i v těchto řízeních.
(2) Obhájcem nemůže být advokát, proti kterému je nebo bylo vedeno trestní stíhání, a v důsledku toho v řízení, ve kterém by měl vykonávat obhajobu, má postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby.
(3) V trestním řízení nemůže být obhájcem advokát, který v něm vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Pokud si zvolíte advokáta, který má v daném řízení postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby, nemůže vás obhajovat.
- Pokud advokát, kterého jste si zvolili, má v daném řízení vystupovat jako svědek, znalec nebo tlumočník, nemůže vás obhajovat.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky