Práva obviněného – co zahrnují?
Stručná odpověď: Obviněný má právo se vyjádřit k obvinění a důkazům, ale nemusí vypovídat, pokud nechce.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 33 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 33 odkazuje 686 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 15. 5. 2026
- Týká se: obviněný, soud, státní zástupce
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…obhajobu za sníženou odměnu a obviněný o ustanovení obhájce požádá, bude mu obhájce neprodleně ustanoven“
- Lhůta nebo doba (odst. 6): „Orgán činný v trestním řízení, který provedl zadržení či zatčení, předá obviněnému bez zbytečného odkladu písemné poučení o jeho právech“
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 33 trestního řádu stanovuje základní práva obviněného v trestním řízení, včetně práva na obhajobu, práva nevypovídat a možnosti získat bezplatnou obhajobu.
V praxi
- Obviněný si může zvolit obhájce a radit se s ním, a to i během úkonů prováděných orgány činnými v trestním řízení, s výjimkou rady k odpovědi na již položenou otázku během výslechu.
- Pokud obviněný nemá dostatek prostředků na obhajobu, může mu být přiznána bezplatná obhajoba nebo obhajoba za sníženou odměnu, kterou hradí stát.
- Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny obviněného o jeho právech poučit a umožnit mu jejich uplatnění.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 33
Nadto, obviněný má v rámci probíhajícího trestního řízení proti své osobě právo se hájit, jak uzná za vhodné, když není povinen ve věci jednak vůbec vypovídat (viz § 33 odst. 1 tr. ř., věta první), současně není povinen na rozdíl od svědků vypovídat pravdu a nic nezamlčet (srov. § 33 odst. 1 tr. ř., § 91, § 92 tr. ř. a § 97, 101 tr. ř.), nesmí jen nikoho křivě obvinit či pomluvit (viz § 91 odst. 1, věta první tr. ř.). Rovněž skutečnost, že z pořízené fotodokumentace je patrno, že předmětný tác se na místě incidentu nacházel, nelze interpretovat tak, že …
V posuzované věci obviněný v hlavním líčení konaném dne 18. 4. 2024 po řádném poučení podle § 33 odst. 1 tr. ř. výslovně prohlásil, že „vypovídat chce a bude“, a stručně, avšak věcně popsal svou verzi skutku tak, že na místě činu nebyl a jeho vozidlo, jehož SIM karta byla zachycena telekomunikačními uzly v oblasti místa činu, předmětného dne užívala osoba jemu blízká, které vozidlo předal v XY kolem 9.00 hodiny, aby ho použila ke stěhování.
Namítá, že nebylo řádně rozhodnuto o její žádosti na přiznání bezplatné obhajoby a v důsledku toho jí bylo odepřeno právo na obhajobu obhájcem ve smyslu § 33 odst. 4 tr. ř. Takovým postupem bylo zároveň porušeno její právo na spravedlivý proces garantované v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen jako „Listina“), jakož i právo na právní pomoc garantované v čl. 37 odst. 2 Listiny.
Co říká § 33 – Trestní řád
§ 33 Práva obviněného
(1) Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. S obhájcem se však v průběhu svého výslechu nemůže radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku. Může žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení (§ 165). Je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby. Uvedená práva příslušejí obviněnému i tehdy, je-li jeho svéprávnost omezena.
(2) Osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Vyplývá-li ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby, může, je-li to třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného. V případech uvedených ve větě první a druhé náklady obhajoby zcela nebo zčásti hradí stát.
(3) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 jsou oprávněny podat kromě obviněného a jeho obhájce i osoby uvedené v § 37 odst. 1. Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 včetně příloh, jimiž má být prokázána jeho důvodnost, podává obviněný v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a v řízení před soudem soudu, který koná řízení v prvním stupni. Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(4) Pokud byl pravomocným rozhodnutím podle odstavce 2 obviněnému přiznán nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu a obviněný o ustanovení obhájce požádá, bude mu obhájce neprodleně ustanoven. Obhájce ustanoví a, pominou-li důvody pro rozhodnutí podle odstavce 2, ustanovení zruší předseda senátu a v přípravném řízení soudce. Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 odst. 2 a 4, § 40 a 40a se použijí obdobně.
(5) Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny vždy poučit obviněného o jeho právech, a to se zaměřením na probíhající stadium trestního řízení, a …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Obviněný se nemůže radit s obhájcem o tom, jak odpovědět na již položenou otázku během svého výslechu.
- Nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu je třeba doložit a je o něm rozhodováno.
- Práva obviněného platí i v případě omezené svéprávnosti.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky